„Rusům stačí jen čekat.“ Zkušenosti z druhé světové teď profesor Šesták využil

30.11.2022 17:40 | Rozhovor

Míra lidského utrpení, a to jak na Ukrajině, tak celosvětově, roste. Ohrožuje celé regiony a nové generace. „Je mi líto, že utrpení, způsobované válkou na Ukrajině, se v očích Američanů může jevit třeba jako přijatelná cena za ekonomické výhody, které válkou získávají,“ říká pro ParlamentníListy.cz profesor Jaroslav Šesták, emeritní vědec Akademie věd ČR. Připomíná, že obyčejní lidé vždy oceňovali vládu hledající mírové soužití. Obává se však, že naše nynější vláda nepracuje plnohodnotně v hledání poklidu pro své obyvatelstvo, ale spíše se přibližuje idejím konfrontací.

„Rusům stačí jen čekat.“ Zkušenosti z druhé světové teď profesor Šesták využil
Foto: Archiv JŠ
Popisek: Prof. Ing. Jaroslav Šesták, DrSc, dr.h.c., fyzikální chemik, emeritní vědec Akademie věd ČR

Náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění prohlásil, že česká armáda se primárně musí chystat na války velkého rozsahu proti vyspělému nepříteli. Jak to coby pamětník vnímáte?

Anketa

Skončí válka na Ukrajině v roce 2023?

57%
43%
hlasovalo: 17410 lidí
Bojím se. Prostě se nemohu oprostit od vzpomínek z dětství, které jsem prožil během druhé světové války. Narodil jsem se uprostřed mobilizace, kterou moji předkové hluboce prožívali, stal jsem se svědkem hrůz německého nacionalismu despoty Hitlera, Ruskem vneseného komunismu pod taktovkou krutovládců Stalina nebo Brežněva a oddychl jsem si během desítek let bez hrozby světových konfliktů, i když někde, byť v omezeném měřítku, skutkově probíhaly. Obyčejní lidé vždy oceňovali vládu hledající mírové soužití, i když to nikdy nebylo lehké. Obávám se však, že naše nynější vláda nepracuje plnohodnotně v hledání poklidu pro své obyvatelstvo, ale spíše se přibližuje idejím konfrontací. Jsem si vědom historické vnímavosti naši křehké samostatnosti, neboť si pamatuji, že rok 1968 mohl vyústit stejně tragicky jako v dnešní Ukrajině, ale tehdy proběhl za souhlasu či lépe jen bez zájmu Západu. Když Hitler či Stalin územně „koncentroval“ nepřizpůsobivé spoluobčany, tak dnešní Putin se je jakousi substitucí snaží místně vyhladovět, což je vlastně alternativa aplikace zbraní hromadného ničení. Bohužel, hrůzy války jsou prostě nesdílitelné hrůzy! Už teď nás zbídačuje nedaleká válka a představa, že pro nárůst vojenských rozpočtů budeme mít ještě větší nedostatek zdrojů, že se staneme hříčkou velmocenských hrátek, je pro mírumilovné, byť nacionalistické duše nepřípustná – bojím se!

Jaké vyústění ruské agrese očekáváte pohledem člověka, jenž se narodil a dětství prožil na hranici tehdejších Sudet?

Míra lidského utrpení, a to jak na Ukrajině, tak celosvětově, roste. Ohrožuje celé regiony, nové generace a destabilizuje jakkoliv vládnoucí režimy. Je mi líto, že utrpení, způsobované válkou na Ukrajině, se v očích Američanů může jevit třeba jako přijatelná cena za ekonomické výhody, které válkou získávají a v budoucnu třeba v souvislosti s reparacemi využijí. Nepřijali ani legální termín teroristické země, zatímco Evropský parlament to odsouhlasil, ačkoli to nemá právní dopad. K tomu bezmocná OSN. V počátku ruské agrese někteří západní státníci dokonce upřednostňovali rychlou porážku Ukrajiny v zájmu zajištění energetických dodávek, navíc by pod otřesnou vidinou dlouhodobé války přijali prodlouženou hegemonii Ruska. Současné akce Kremlu jsou tak plně v souladu s ruskou doktrínou Velkorusi, a tudíž pro ně zcela legitimní. Útrapy a bída nejsou podstatné a mnoho Rusů dodnes obdivuje Stalina. Masivní útoky střelami s plochou dráhou letu přímo z Ruska nejsou žádným zoufalým krokem, kterým Rusko denacifikuje nebo se mstí za nějaké ztráty či přesvědčení, ale chladně prokalkulovanou kampaní, zaměřenou na územní zisk na bázi podlomení ukrajinské morálky a oslabení její armády.

Jak se na bojové morálce ukrajinských vojáků může vámi zmíněný způsob boje projevit?

Vojáci nemohou bojovat bez logistického zajištění, a když budou navíc vědět, že jejich rodiny bez elektřiny mrznou a hladoví, určitě jim to na bojechtivosti nepřidá. Cílené útoky pustoší ukrajinskou infrastrukturu a civilní objekty pod záminkou ničení zbrojní výroby a muničních skladů se záměrem srazit Ukrajinu tzv. na kolena. To je dlouholetý plán, dobře vykonstruovaný a zdá se, že bude, bohužel, i úspěšný. Místo budování koncentračních táborů a gulagů Putin vyhlazuje nebo vyhání obyvatelstvo do emigrace, případně i deportuje. Zná ruskou historii i mentalitu Rusů a okamžitý neúspěch – třeba u Chersonu – může jemu i celému ruskému národu připomínat boj o život u Stalingradu a situací na Ukrajině navozovat problémy přežití Ruska za druhé světové války.

Proto bylo tak důležité rychle prohlásit čtyři oblasti za ruská území a změnit tak boj o ně z útoku proti Ukrajině na obranu svého ruského území. Proto se prezident a spíše car Putin v žádném případě nevzdá – a ani nemůže – i za cenu jaderného konfliktu, a tak ani jeho – námi vysněná – výměna jako diktujícího mocnáře nemusí válku ukončit. Rusům stačí jen čekat, když věří, že se vše změní k lepšímu. Přitom vnímají únavu a nechuť některých koaličních partnerů EU a USA, kteří vidí rostoucí rizika a tvrdé dopady války na své obyvatele. Vnímají i vyčerpanost a halucinace Američanů, vidí tragickou ekonomickou situaci ve světě, kterou spolupůsobili a berou ji jako svoji – pro nás překvapivou – budoucnost. A proto nezapomeňme na často slýchané: „K čemu potřebujeme svět, když v něm nebude Rusko,“ což vedlo místo ke zvýšení respektu k mezinárodní izolaci.

Válka na Ukrajině má nemalý dopad na to, co se děje v Česku. Vláda Petra Fialy je oceňována za to, jak přistupuje k pomoci napadené zemi, kritice ovšem čelí za to, jak nedostatečně řeší domácí problémy. S jakým vysvědčením z této situace pětikoaliční kabinet vychází?

Nemám aprobaci soudit vládu, ale stačí sledovat počínání zástupců průmyslu nebo odborových svazů, kteří dokonce neváhají označit její jednání za faleš. Navíc poukazují, že vládní pětikoalice je skutečně výjimečná partu politiků sestavených z převážně neschopných jedinců, kteří, bohužel, svou neschopnost maskují arogancí, což je vždy ta největší pohroma. Stále se opakuje, že naše vláda čekala a čeká na celoevropské řešení, které jaksi nepřichází, protože EU vládne podle svých vlastních, ale spíše národních zájmů Německa, které jako vždy jsou pro nás pohromou upřednostňováním jeho vlastních velkopanských prospěchů. Jsme evropskou kuriozitou, když prodáváme elektřinu za 108 eur a velkolepě ji kupujeme zpět za trojnásobek 330 eur, aniž by fyzicky opustila území naší republiky. Občané to zaplatí a někdo na tom proklatě vydělá nejen dividendami! Jezdíme do Polska kupovat základní potraviny za poloviční cenu, které tam upřednostnila vláda při pomoci svým lidem. A tak dokola. Naše současné vládnutí je tak „úspěšné“, že mu byla dokonce předpovězena hrozba měnové krize a stav podobný Řecku.

Proklatě, jak říkáte, se ovšem nevydělává jen na elektřině. Kde jinde vám to ještě vadí?

Po vypuknutí války na Ukrajině se pivovary předháněly v prohlášeních o konci exportu do země válečného agresora, ale realita je jiná. České pivo míří do Ruska dál, ale z velké části zřejmě přes prostředníky, stejně jako auta nebo čipy pro agresorské drony, a naopak z Ruska míří k nám nafta bez ohledu na restrikce. Kdo by na tom nechtěl vydělat? Velkým výsledkem českého vládnutí je alespoň zřízení proklamované Digitální a informační agentury (DIA), motivující nové experty k nástupu platem okolo 140 tisíc měsíčně. V rámci příslibu zmenšení počtu vládních úředníků je to absolutní nehoráznost, rozpočtový zločin a zneužití veřejných peněz, nadto v době postupující sociální a ekonomické krize, stejně jako navýšení platů politiků. Ano, hlavně jde o „trafiky“ pro členy a aktivisty zejména z řad Pirátské strany, kteří přišli o pracovní místa ve Sněmovně v důsledku voleb. Ne nadarmo vetoval prezident zákon o zvýšení počtu náměstků a jejich „trafik“, kde o nic jiného ani nejde, ale to jistě znamenitý Parlament přehlasuje, protože co je doma, to se počítá.

Po komunálních volbách jste si pochvaloval, že v páté pražské čtvrti, kde žijete, bylo zvoleno nemálo nových tváří. Už se stačily předvést?

V devadesátých letech jsem jako nezávislý radní Prahy 5 při hlasování prosadil, aby radní sloužili jako neplacení funkcionáři, a tak pracovali po celé čtyři roky pro dobro regionu zadarmo. Současné – nové – zastupitelstvo vedené Prahou 5 sobě a Piráty prosazovalo a vyhrálo s programem „pro změnu“, přičemž vytvořilo historicky nejpočetnější placené předsednictvo. Zejména Piráti, kteří měli v programu snížení počtu uvolněných pracovníků, se proslavili tím, že všech jejich šest zvolených zastupitelů zaujalo šest placených funkcí. Fandil jsem novému uskupení, ale zase jsem se asi spletl v odhadu – bohužel! Snad se následně ukáže, jestli svoje předvolební vize mysleli vážně. Ale ve srovnání s konáním Pirátů na Magistrátu, kde dva měsíce od voleb stále ještě vládne pirátský primátor, který se nechce vzdát vlády a zjevně blokuje funkčnost města ve svůj osobní prospěch, je to vlastně pohoda. Bohužel tento mocenský „pat“ může teoreticky pokračovat do příštích voleb, protože zákon zastupitelům nestanovuje žádnou lhůtu, do kdy by měli nové vedení zvolit. A tak záleží jen na tom, jak bude fungovat zastupitelstvo. Protože když schválí rozpočet, který předloží dosavadní rada, může ve svém křesle sedět pirátský primátor další čtyři roky. Kdo by si to nedopřál?

Při nedávném výročí 17. listopadu se připomínala doba před rokem 89. Vy jste nikdy nevstoupil do KSČ, nefiguroval v tzv. Cibulkových seznamech a ani jinak jste se s tehdejší mocí nekompromitoval. Jak se tu tehdy viděno vašima očima žilo?

Byl to boj o přežití, vyslýchala mě StB a pod nejrůznějšími výhrůžkami donucovala, ale nikdy jsem nic nepodepsal. Zato ti vyjmenovaní ve zmíněných Cibulkových seznamech se třeba přeci jenom, možná i omylem, upsali. Nikomu ale nezazlívám, že se tzv. zašpinil se zločineckou KSČ. Jen si myslím, že po třiceti letech, kdy se nastoupivší demokracie neuměla vypořádat s tehdy vyvolenými, by už ti, co tehdy vítali bratrskou pomoc 1968, neměli nacházet tu drzost a znova se snažit vetřít do vedení společnosti.

Ano, komunismus nás poškodil v mnoha věcech. Neumožnil nám žít způsobem, jakým žili v té době lidé na Západě, jak ekonomicky, tak ani myšlením a svobodou slova. Protože více než polovinu svého života jsem prožil v tehdejší totalitě, vím, jaká to byla ztráta osobnosti, duchovního zbídačení a deprivace kulturních hodnot.

Našel byste na tehdejší době i něco pozitivního, třeba jako zdroj poučení pro dnešek?

Drželi jsme tehdy pohromadě majíce společného nepřítele, žili v nedostatku, ale nebylo extra zbohatlíků, protože se papaláši vzájemně hlídali. Ani během znárodňování se žádný majetek nerozkradl, ani nezmizel v cizině, zůstal doma na rozdíl od následné privatizace.

Díky komunismu také můžeme vnímat nynější realitu naši relativní zámožnosti ostřeji a naše kritická hodnocení současnosti jsou radikálnější, než jak ji vidí ti, kteří to politické pokoření neprožili. To, s čím se dnes potýkáme, není importem odněkud z carského Východu, ale způsobili jsme si to sami. Byl to Západ, který otevřel stavidla masové migraci přijetím ideologie multikulturalismu, re-diskriminací menšin a idejí, stejně jako se nechal vmanévrovat do hluboké energetické krize tím, že podporoval vidiny boje za lepší klima pod nátlakem náboženství Zeleného údělu. To způsobilo obrovskou ekonomickou škodu, nástup obohacování elit a zbídačování obyvatelstva. Dokonce sám Západ si zlikvidoval svou konkurenceschopnost potlačením trhu extenzivní a škodlivou regulací ekonomiky, založenou na politických hrátkách a závislosti na utlačovatelských impériích. Předstupněm pro nalezení cesty k obnově Západu je zbavit se našich vlastních chyb a předsudků a zabránit destrukci západní civilizace.

Ministři energetiky členských zemí EU se shodli, že všechny byty a rodinné domy stavěné po roce 2030 mají být zcela bezemisní. Jozef Síkela, který jednání unijních kolegů řídil, prohlásil, že lepší budovy zvýší kvalitu života obyvatel. Ale nebude už svět brzy jen pro ty nejbohatší?

Co vím, tak experti varují, že pokud si Česko nevyjedná lepší podmínky, technologie prodraží výstavbu natolik, že vlastní bydlení bude výsadou jen těch nejbohatších, stejně jako se jeví vnucované vlastnictví elektromobilů. Je zřejmé, že dojde k závažnému přerozdělení bohatství a chudoby, jeho rozevření a vystupňovaní, kdy jen ti bohatí budou obhospodařovat výdobytky a privilegia civilizace, zatímco ti chudí na to doplatí svoji zvýšenou nemajetností. Bude to daň klimatologickému šílenství, které právě organizují bohatí a mocní na účet takto postižitelných spoluobčanů, protože jich – zámožných – se nedotkne! Podívejme se na vlajkovou loď ekonomiky, USA, jejichž prezident Joe Biden ke svým osmdesátinám podepsal na egyptském klimatologickém kongresu dohodu, která zavazuje do budoucna Američany k transferu bilionů dolarů směrem k rozvojovým zemím. Toto absurdní rozhodnutí naštěstí s sebou nenese žádné závazky k příspěvkům, které bychom z našich daní ihned povinně dávali na ochranu životního prostředí třeba v subsaharské Africe drancované ruskými a čínskými těžaři. To samozřejmě neznamená, že rozvojové země, mezi které se prý přihlásila i Čína, nevyužijí příležitost vydírat ty slabomyslné idioty na severu, kteří se nechají vykořisťovat a raději se ani neptají, kam zmizely stovky miliard dolarů z rozvojové pomoci a různých spasitelských programů. Klimatologická politika je závažná věc, které ani náš premiér Petr Fiala nevěnuje náležitou pozornost, když si s sebou na jednání nevzal klimatologické experty jako třeba profesora Michala V. Marka, ředitele ÚVGZ Akademie věd ČR, nebo docenta Jana Pokorného, ředitele společnosti ENKI, ale vysloužilého politika a reprezentanta neziskovek Martina Bursíka.

Zmiňujete klimatické šílenství jako jednu z příčin chudnutí. O co toto své tvrzení opíráte?

Klimatické weby OSN téměř diktují, že lidmi způsobené oteplení vede k růstu povodní, sucha, hurikánů, šíření pouští, zvýšení hladiny moří či poklesu biodiverzity. Na internetu lze – stále ještě – nalézt fakta ukazující, že růst teploty na Zemi vede k růstu srážek, a ne k jejich poklesu. Dále že družicové snímky dokládají ústup pouští a meteorologické statistiky dosvědčují, že v posledních 150 letech nevzrostl počet hurikánů a že hladina oceánu roste nejpomaleji za poslední tisíce let. Každý, kdo sleduje biologickou a ekologickou literaturu, ví, že biodiverzitu především ohrožují nedemokratické státy, třeba rozvojové země, protože ohrožené druhy zvířat nezabíjejí Evropané, ale sami jejich domácí obyvatelé. Ti také ničí tropické pralesy, v čemž je ovšem podpořili i západní klimatičtí aktivisté, když je například přinucovali vyvážet do Evropy palmový olej přidávaný do benzínu, snad prý proti oteplování. Média rychle zapomínají na skandály kolem dlouholetého předsedy IPCC (Integrovaná prevence a omezování znečištění) v letech 2002-2015, Rajendry K. Pachauriho, i na skandál kolem zfalšovaných oteplovacích grafů. Místo toho přinášejí média nová apokalyptická líčení konce civilizace pro případ, že Západ a Sever nepotlačí svou ekonomickou a morální nadvládu nad Východem a Jihem. Není to záměr – někoho – na tom vydělat?

Můžeme se nějak poučit z klimatické historie? Co se z ní dá vyvodit?

Lze vykalkulovat, že poroste-li teplota dosavadním tempem – zatím 1,1 stupně za zhruba 150 let, zvýší se o kritický půl stupeň během příštího půl století. Podle nezávislých – často umlčovaných – vědců by však takové zvýšení nemělo mít žádný negativní vliv. Nádavkem, žádné změny životního stylu lidí nemají na teplotu podstatnější vliv, a tak je téměř komické, že OSN radí světové populaci, aby snížila oteplování tím, že bude jezdit více na kole, jíst více zeleniny a zakoupí vozidlo na elektrický pohon a podobně, ačkoli obecně to ke zlepšování životního prostředí přispěje. Když se zpětně podíváme na geologické historie Země, byly teploty i koncentrace CO2 většinou vyšší než dnes a navíc zvyšování teplot předbíhalo nárůst CO2, což odpovídá skutečnosti, že rozpustnost plynů ve vodě klesá s rostoucí teplotou, takže se CO2 uvolňuje z oceánů při růstu teploty a pohlcuje se do něho při jejím poklesu. Dále sluneční aktivita je asi nejdůležitějším faktorem změn, dokonce i ceny obilí se koordinují s počtem slunečních skvrn, když méně skvrn znamenalo nižší sluneční činnost, a tím i nižší teploty a vyšší ceny obilí. Nárůst CO2 ve vzduchu nad 200 ppm (miliontin), přičemž kritická hodnota pro přežití flóry je okolo 140 ppm, pravděpodobně přispěl ke zvýšení růstu výnosů obilovin, a tak i ke vzniku zemědělství před 10 000 lety a vlastně i ke vzniku dnešní civilizace.

Takže nynější kroky směřující ke změně způsobu výroby energie se míjejí svým účinkem?

Zapomíná se, že současná solární elektrárna potřebuje okolo 2,5 MWh počáteční energie vlastní montáže na 1 kW instalovaného výkonu (viz potřebné materiály jako křemík, sklo, rámy, atd.), což se sice výrazně snížilo, ale stále to je. Každopádně taková solární elektrárna bude v Evropě vyrábět elektřinu až rok a půl, než vyrobí tolik energie, kolik bylo nutno vynaložit na její instalaci. Znamená to, že zvýšení produkce celosvětové energie o 1 procento prostřednictvím solárních elektráren rovněž spotřebuje kolem 3 procent celosvětově produkované energie. To taky znamená, že přechod na obnovitelné zdroje je výrazně snazší, když máme dostatek energie, a to je daleko od dnešní energetické nouze. Kuriózní je, že svůj evropský energetický problém včetně emisí CO2 přesouváme do Číny, která je dominantním producentem solárních panelů. Ještě je načase zvážit nejen to, co vychází z výfuku auta, ale i znečištění z otěru pneumatik a opotřebení brzd. To ukázalo až 1000x větší znečištění pevnými částicemi, než se eviduje u výfukových plynů, které je přísně regulováno, zatímco opotřebení pneumatik není. Týká se to zejména těžkých elektromobilů v důsledku váhy jejich masívních baterií. Z dlouhodobého hlediska však nebude jiné cesty než snižování pohotovostní hmotnosti nových aut – takže je otázkou, jak všechny ty příkazy a zákazy skloubit.

Před čtyřiceti lety jste podnikl dobrodružnou výpravu do Himálají jen v součinnosti s kamarádem, husitským farářem. Jste věřící a ovlivnilo to nějak váš život?

Byl to fantastický zážitek v době, kdy ještě bytosti a cesty v horách Himálaje nepoznaly civilizaci. Bylo to i duševní sebepoznání spolupráce přírodovědce a duchovního, kdy jako tzv. věřící ateista se hluboko skláním před zákony určujícími fungování vesmíru, které jsou nastaveny tak, že dovolují existenci života, a je těžko si nepřipustit, že vznikly jen pouhou náhodou. Naučil jsem se respektovat víru a její zanícení, jak u domorodých obyvatel, tak u svého spolucestovatele, který věří v Boha převtěleného v dobro v lidských duších. Věda a náboženská učenost se prolínají, a když kosmonautika odňala pohled na boha někde na nebesích, přinesla věda náhradou černou hmotu a energii prolínající vše a všude kolem, možná obsahující nové podobenství přítomnosti Boha. Je to proto, že víra i věda mají svá podobenství. Třeba Boha otce jsme si uměli představit jen v lidských dimenzích jako bělovlasého kmeta a na druhé straně ve fyzice, si znázorňujme atom opět v relacích známého uspořádání planet formou jakýchsi kuliček elektronů obíhajících střed tvořený nukleony. Střet civilizaci protknutý sociálními a náboženskými pouty, které jsem poznal jak během měsíce v horách, tak při zpáteční deset tisíc kilometrů dlouhé cestě autostopem domů, mi pomohl najít pohled na svět plný rozdílů, ale umožňující jak vzájemné pochopení, tak i poklidnou spolupráci, která nám teď, bohužel, chybí.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jiří Hroník



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pomocníci nejmocnějších. Keller po volbách odhalil to nejvážnější

12:14 Pomocníci nejmocnějších. Keller po volbách odhalil to nejvážnější

„Nepolezu na cimbuří vyvěšovat zelené trenýrky,“ ujistil profesor, známý sociolog a bývalý europosla…