Začněme aktuálním výrokem mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova: „Ukrajinské vedení má všechny možnosti, jak vrátit situaci do normálu, má všechny možnosti, jak urovnat situaci, tím způsobem, že splní požadavky ruské strany, a ukončí tak veškeré možné utrpení civilního obyvatelstva,“ prohlásil Peskov. Ty požadavky ovšem nejsou známy. Domníváte se, že nastal čas jednání?
To je nadmíru nereálné a navíc jak se říká – chucpe. Protože já bych se vsadil, že patrně žádný občan Ruské federace si neobleče montérky a neobuje holínky a nepůjde opravovat celou tu zničenou ukrajinskou infrastrukturu. Takže to je prostě nejvyšší drzost dle hesla: my vás v tom necháme a nehneme ani prstem a vy se vzdáte!
Dobrá, tak tedy dále bojovat, nebo jaká je dle vás ta správná cesta?
Může to být jednání. Ale nelze do něj vstoupit jinak než se zcela explicitním požadavkem na zachování státních hranic, tak, jak byly narýsovány dle mezinárodního práva před rokem 2013. Cokoliv jiného se rovná rezignaci či přímo kapitulaci ze strany Ukrajiny.
Teď se asi žádný velký progres v ukrajinské vojenské ofenzivě očekávat nedá?
Rozhodně ne, fronta se stabilizovala a teď bude minimálně měsíc ruské zimy, kdy nelze na zemi postupovat dál, zatímco ruské rakety mohou létat dál navzdory počasí. Je tedy nutno přežít do jara. Ale myslím si, že Ukrajina může prohrát, nicméně Ukrajinci už neprohrají...
Spojené státy investovaly do války na Ukrajině za devět měsíců astronomických 91,3 miliardy dolarů. Je to o 33 procent více než celkové roční vojenské výdaje Ruska. Je to dvojnásobek ročních amerických výdajů na válku v Afghánistánu. A to nepočítám multimiliardové výdaje jiných států NATO. Jak to ovlivňuje pozici amerického prezidenta Joe Bidena?
Tak pro Bidena je momentálně klíčové, aby uhájil čest své rodiny. A dále je zde reminiscence na útěk z Afghánistánu, takže USA si nemohou dovolit podruhé takto potupně prohrát a vyklidit pozice.
Jaký vývoj očekáváte v ruské vnitřní politice. Nespokojenost občanů bude patrně stoupat. Jednak je tu vyhlášení mobilizace a desítky tisíc mrtvých ruských vojáků a další ekonomické sankce, které se chystá zavést EU. Navíc Rusové nemohou svobodně cestovat, jejich národní týmy nesmí reprezentovat na mezinárodních sportovních či kulturních akcích, zkrátka přibývá důvodů, proč věřit, že Putin bude u kormidla vystřídán?
Nepovažuji to za příliš pravděpodobné. Minimálně do doby, kdy se rodinám ve velkých ruských městech začnou jejich synové vracet v pytlech, to jest mrtví. Tam potom lze už očekávat nějaký razantnější vývoj. Mně se totiž zdá, že řada Rusů o tom ví velmi málo a podporuje Putina, má dobrý pocit, že Rusko někde bojuje a brání své zájmy a svou vlast.
Co říkáte na iniciativu prezidentů střední a východní Evropy, kteří podpořili vstup Ukrajiny do NATO?
Já s tím naprosto souhlasím, protože ta situace vykrystalizovala tak, že je nutné dát Ukrajině jasně na srozuměnou, že má a bude mít podporu Západu – a že se s ní, samozřejmě do budoucna, počítá jako s právoplatným členem NATO. Prostě ten, kdo za nás krvácí, by s námi taky měl být v jedné partě – tak je to fér.
Co pro vás znamená fakt, že jak Indie tak především Čína se od počínání Ruska na Ukrajině distancovaly? I když navzdory tomu pro ně jistě nebude problém čile s ním obchodovat.
Tak to nepochybně, ale z informací, které přicházejí, se zdá, že se Rusku nedaří ten konflikt na Ukrajině dostatečně komunikovat vzhledem ke svým potenciálním spojencům, kterými jsou právě ta zmiňovaná Indie a Čína, ale rovněž další středoasijské státy, které byly součástí bývalého SSSR. Kupříkladu Kazachstán teď jasně deklaroval, že oni Rusko ve válce s Ukrajinou nepodpoří a že navíc bude Evropě dodávat téměř všechny drahé kovy, které nutně potřebuje k mnoha účelům. To v součtu znamená, že manévrovací prostor Ruské federace se co do počtu spojenců výrazně zmenšuje.
Uvědomují si Rusové svou odpovědnost za válečné zločiny na Ukrajině? A jsou za ně podle vás skutečně odpovědní?
Já jsem přesvědčen, že občan je vždy nějakým způsobem spoluzodpovědný za jednání svého státu... A Rusové to musí pocítit, že na jednoho každého z nich nelze nahlížet příznivěji než na jejich režim nebo Putina…
Vraťme se na závěr k domácí politice. Minulý týden proběhla další demonstrace – jedna z těch, od kterých se hodně čekalo, ovšem ten efekt je jaksi rozpačitý, včetně protestu před Českou televizí. Proč ta snaha protestovat hlavně proti energetické politice Fialovy vlády tak rychle zhynula na úbytě?
Pokud tato vláda provedla něco správně, tak to bylo to, že si stvořila Vrabela… perfektního kontrarevolucionáře, který je zároveň totálním amatérem, což se samozřejmě náramně hodí kabinetu Petra Fialy.
Takže Ladislava Vrabela přijala jako pořadatele a mluvčího všech těch demonstrantů. A Vrabel je prefabrikát, který od počátku dělá vše pro to, aby se jakékoliv lidové hnutí neproměnilo v žádnou životaschopnou politickou sílu.
Takže si demonstranti měli mezi sebou vybrat jiného reprezentanta a lídra?
To nepochybně měli, ale víte, co je nejhorší? Že se ukázalo, že ten Vrabel na nás úplně stačí.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tomáš Procházka
