Více než čtyřicet let existuje kousek od Dobrušky seismická stanice Polom. Proč ji Československá armáda v roce 1974 vůbec zřídila?
Začátkem 70. let dostala tehdejší Československá lidová armáda politické zadání vybudovat seismickou stanici pro monitorování jaderných pokusů státy NATO. Lokalita byla zvolena na základě geologického průzkumu a od roku 1974 byl zahájen plný provoz.
Až do změny režimu v bývalém Československu – v rámci Varšavské smlouvy, v níž hrál hlavní roli Sovětský svaz – jste se věnovali zejména seismickým jevům, které se objevovaly při jaderných pokusech USA v Nevadě či Francie v Tichomoří. Jak se nakládalo s podobnými pokusy Sovětů třeba v Semipalatinsku či Nové zemi?
Na stanici díky její citlivosti a zejména nízké úrovni seismického neklidu bylo možno promptně monitorovat jaderné pokusy nejen států NATO, ale samozřejmě i bývalého Sovětského svazu.
Co se dělo s daty, která byla získávána při jaderných pokusech?
Při získání dat o jaderném pokusu odkudkoliv byl záznam neprodleně zpracován a dálnopisem odeslán do Ústavu fyziky země v Moskvě. Tam jej znovu vyhodnotili a naložili s ním podle svých pokynů. To v praxi znamenalo, že sovětské pokusy byly utajovány, zatímco pokusy NATO byly zveřejňovány.
Proč nejen tato data, ale třeba ta, která byla získána při výbuších sopek, nejsou veřejně přístupná? Jaký je stupeň utajení vaší práce dnes?
Záznamy nepřetržitého monitoringu země nejsou běžně dostupné z důvodu možnosti prospektorské činnosti z těchto údajů. Za minulého režimu patřilo pracoviště k utajovaným zařízením ČSLA. V současnosti v rámci zařazení stanice do celosvětové seismické sítě a jejího primárního využívání pro varovné a výstražné zprávy v rámci AČR a IZS pracuje v nízkém stupni utajení.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se vaše stanice dostala do obtížné situace. Byli vojáci, kteří chtěli stanici i zrušit. Popište, jak byla přerušena spolupráce s Rusy v roce 1991...
Po změně politického systému byla spolupráce směrem na východ utlumována, v roce 1991 bylo ukončeno dálnopisné spojení se Sovětským svazem. Poté se stanice dostala na krátkou dobu do určitého vakua, kdy nebylo jisté, co s ní bude dál. Poměrně brzy však byla zahájena spolupráce s GFÚ AV ČR a došlo k jejímu napojení na světovou seismickou síť.
Čím se vám podařilo, že středisko přežilo a v šesti lidech dodnes funguje?
V roce 1998 došlo vlivem bleskové, velmi silné povodňové bouře ke značnému poškození stanice, kdy to vypadalo na ukončení monitoringu. Vzhledem k velmi dobrým výsledkům bylo rozhodnuto světovou seismickou organizací o obnovení provozu a po čtyřech měsících se i tak stalo. Vzhledem k tomu, že jsme součástí Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu, byly zde spuštěny i jiné služby poskytované pracovištěm. Nejdříve to bylo vytvoření referenčního bodu sítě GPS, od počátku roku 2006 byla stanice zařazena do profesionální sítě meteorologických stanic ČHMÚ. Ve spolupráci s AÚ AV ČR rovněž provádíme monitoring noční bolidovou kamerou pro pozorování průletů bolidů a zpřesnění jejich místa dopadu, pokud neshoří při průniku do atmosféry.
Ministři Cheney a Dobrovský podepsali v prosinci 1991 za USA, respektive ČSFR, smlouvu o výměně dat v oblasti geodezie, geofyziky či mapování. Jak tahle spolupráce funguje? S Ruskem jste od té doby žádnou spolupráci nenavázali?
Na tuto otázku nejsem kompetentní odpovědět.
Tuším od začátku 90. let platí moratorium na jaderné zkoušky. Porušil jej podle vašich záznamů někdo?
Půl roku po vyhlášení celosvětového moratoria na jaderné pokusy byl proveden test USA na Nevadské poušti, který byl údajně dopředu oznámen. Dále proběhla série jaderných pokusů provedených KLDR. Všechny byly naším seismografem zaznamenány.
Polom je schopen zaznamenat seismické jevy po celé planetě. Uveďte nějaké zajímavé příklady – řekněme od počátku nového století... Jak nakládáte třeba se severokorejskými jadernými pokusy?
Na Polomu jsou zaznamenávány seismické události na celé planetě, samozřejmě na každém místě od jiné velikosti, ale v globálu nám neunikne žádná událost, při níž jde o ohrožení lidských životů a velké materiální škody. Jako příklad bych uvedl takzvané vánoční zemětřesení na Sumatře v roce 2004 nebo v Japonsku u ostrova Honšú s následnou vlnou, která Japoncům v roce 2011 poškodila jadernou elektrárnu Fukušima. Z loňska bych zmínil silné zemětřesení v Nepálu. Na všechny tyto události jsme vydávali varovnou zprávu.
Která seismická událost, tak jak jste ji zaznamenali, stojí v letošním roce za zmínku?
V letošním roce byla zatím zaznamenána silná seismická aktivita v oblasti Jižní Ameriky, konkrétně v Ekvádoru, a v oblasti Japonska. V obou lokalitách došlo bohužel i ke ztrátám na lidských životech.
Jakým směrem rozšiřujete svůj program mimo sledování seismických dat?
Snažíme se na stanici pracovat tak, abychom dělali dobré jméno České republice. Snažíme se, abychom byli apolitičtí právě tak, jak se od Armády České republiky očekává. Chceme se dále rozvíjet na poli globální geodézie. V současné době pracujeme na možnosti provádět geomagnetická měření, která jsou využitelná ve vývoji nových technologií určených jak pro armádu, tak i civilní sektor.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Josef Petrů
