Jména Zemanem vyznamenaných osobností opět sklidila kritiku. Miroslav Kalousek říká, že jména „soukromého mejdanu Miloše Zemana“, na Miroslavu Němcovou z některých jmen padl smutek. Spisovatel Jiří Padevět upozorňuje, že mezi oceněnými jsou příslušníci StB, jiní komentátoři upozorňují, že vedle nezpochybnitelných hrdinů jsou tam i zábavní umělci, vyznamenání dostali například Jiří Krampol, Ivan Vyskočil nebo Michal David. Které z těch výtek lze přijmout a degraduje Miloš Zeman státní vyznamenání?
Nevíte, proč někdo považuje za důležité zveřejnit zprávu, že na paní Němcovou padl smutek? Pan Kalousek asi jinak reagovat nemůže. Při těch volebních výsledcích jeho strany na sebe čas od času upozornit musí. Pokud už nerozezná soukromý mejdan od slavnostního večera ke 100. výročí vzniku Československa, je to jeho věc. Miloš Zeman je prezidentem České republiky a o tom, koho vyznamená a koho kam pozve, rozhoduje on. Pokud se to někomu nelíbí a má pocit, že je potřeba celý ceremoniál shazovat veřejně, uráží tím všechny ostatní, kteří si vyznamenání určitě zasloužili. A těch byla naprostá většina. Také by mi bylo milejší, kdyby si pan prezident některá prohlášení v minulosti odpustil, ale je to jeho právo.
Bylo by asi dobré se zamyslet nad tím, proč k těm opravdu únavným štvavým kampaním proti prezidentovi, hnutí ANO a SPD dochází. Lidé si všímají terčů těchto útoků, ale ne toho, odkud ty útoky přicházejí. Tedy od stále stejné skupiny lidí z politického a mediálního spektra. Určitě není náhoda, že to jsou lidé spojení se stranami, které už mají tak málo voličů, že se musejí shlukovat do bloků, aby je vůbec někdo zaregistroval. Mně osobně spíš chybí kritika na adresu slovenského prezidenta a jeho účasti. Ta kauza s pozemkem na Slovensku nikomu nevadí? Podle mě je tohle mnohem větší ostuda. Zrovna Masaryk by něco takového sotva přehlédl.
Pozornost vzbudila také přítomnost předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky, který je kritizován za to, že dal medaili například komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Komentátorům vadí například i to, že Václav Klaus v projevu na Vítkově kritizoval Evropskou unii. Jsou tyto výtky oprávněné?
Je to pořád dokola. Stále stejné minoritní skupině něco vadí a my to musíme donekonečna poslouchat ze všech jejich spřátelených médií. Ta atmosféra nenávisti, urážek a neustálých útoků na prezidenta, premiéra a názorových oponentů jde na vrub právě těch, co mluví o rozdělené společnosti. Sami ji rozdělují a pravděpodobně k tomu mají nějaký důvod. Václav Klaus měl výborný projev. Má odvahu říkat věci tak, jak je vidí nejen on. Pokud se rozhodne kandidovat na prezidenta, bude paní Němcová hodně smutná a s ní všichni ti, co doufají, že se stane první českou prezidentkou.
Fotogalerie: - Klaus, ,,Bobo" a Okamura slaví
Miloš Zeman nebyl znovu zvolen prezidentem proto, že by byl nejlepší kandidát, ale proto, že proti němu jeho opozice nenašla někoho lepšího. Pokud to chtějí změnit, měli by přestat vybírat plačky a figurky bez vlastního názoru, ale odvážit se a najít opravdovou osobnost. Václav Klaus má k myšlenkám Masaryka blízko. Už před 13 lety mě zaujalo, když se pokusil navázat na Masarykovu přednášku „Problém malých národů v evropské krizi“ projevem „Malé národy a Evropa devadesát let po Masarykovi“.
V rozhovoru pro ČT řekl premiér Andrej Babiš, že Rusko nevnímá jako hrozbu. Je to výrazný signál, nebo diplomatický tah vůči Kremlu?
Je to signál, že se premiér České republiky nenechá vmanipulovat do nenávistné kampaně proti Rusku. Politik je tady od toho, aby jednal i s těmi, se kterými by jeho voliči jednat nechtěli. Je to jeho práce. Pokud vím, do Ruska za Putinem jezdí politici z celého světa. Viděl jste ty záběry z jednání o Sýrii? Merkelová a Putin se tam drží za ruku. Dokážu si představit, co by se dělo, kdyby tohle udělal náš premiér.
Fotogalerie: - Macron u Zemana
Co se vám na líbilo na oslavách vzniku republiky a co ne? Zdá se, že vojenské přehlídky jsou „in“, ostatně ve Francii u příležitosti státního svátku, pádu Bastily, jsou se železnou pravidelností každý rok...
Líbil se mi nápad spojit slavnostní otevření Národního muzea s pohledem zpět do naší historie pomocí videomappingu. Co bylo pro naši zemi v minulosti nejzásadnější a kam by měla směřovat, to je asi otázka subjektivního názoru. Ohledně vojenské přehlídky asi narážíte na to, že vlastně nechtěně ukázala, jak na tom s velikostí armády jsme. Za to ale ti, kteří přehlídku připravili, a ti, kteří se jí zúčastnili, nemůžou. Držela jsem jim palce. Můj dědeček byl předválečným důstojníkem, v roce 1956 byl z politických důvodů degradován z hodnosti podplukovníka. A druhý byl policista, vyrůstala jsem v tomhle prostředí. Vojáci, hasiči a policisté mají můj respekt.
Psali jsme:
Zatímco Zemanovi příznivci se sešli na Hradě, na Václavském náměstí řečnili liberální představitelé na akci skupiny Milion chvilek proti demokracii. Zaznívalo tam, že máme být hrdi na minulost národa a že i celkově je náš národ i občanská společnost v mnohem lepším stavu navzdory tomu, kdo je tu prezidentem a premiérem. Ukázala se tak síla protizemanovské a protibabišovské opozice, která míní hrát na notu „jsme úžasná země, jen nám to kazí ti dva“, čili určitou specifickou formu vlastenectví. Je toto něco, čím mohou navázat na úspěch v senátních volbách a moc Zemana a Babiše zlikvidovat?
Demokratická společnost by především měla být schopna respektovat výsledky svobodných voleb, i když se jí nelíbí. Každý má právo vyjadřovat svůj názor a doufat, že v těch dalších vyhraje jeho kandidát. V poslední době se nejen u nás vytvořila určitá nátlaková skupina osob a hnutí, která společnost rozděluje. Snaží se určovat, kdo je správný, tedy na jejich straně, a špatný, tedy ten, kdo s nimi nesouhlasí. Spíš než naši vlajku u nich vídám vlajku Evropské unie. Předpokládám tedy, že k ní mají blíž. Vnímám tyto aktivity jako součást permanentní předvolební kampaně těch, co se snaží vyvolat předčasné volby a doufají, že v nich vyhrají jejich kandidáti.
K příležitosti stého výročí republiky někteří občané na své domy vyvěsili vlajky, nicméně oproti například Spojeným státům jich bylo poskrovnu. Jejich nedostatek byl zřejmý zejména ve velkých městech, například v Praze. Nicméně existovala dokonce výzva k vyvěšování vlajek s možným zápisem do knihy rekordů. Vrací se trošku hrdost na státní symboly a lidé se přestávají stydět vyvěšovat opět vlajky? Jak silná je dnes sounáležitost Čechů s vlastním státem?
Ve Spojených státech je to samozřejmost. Vlajky visí celý rok všude, kde je to možné. Ve většině škol děti každé ráno zpívají hymnu. K tomu máme ještě daleko. Ale pokud bude ten ideologický boj proti evropským národům pokračovat, uvidíme mezi lidmi národní symboly čím dál častěji.
I během slavnostního otevření národního muzea, a oslavy republiky na Hradě nevyjímaje, se protestovalo, pískalo. Je to u této příležitosti vhodné, nebo se máme učit být tolerantní a prostě to patří ke koloritu demokracie?
Vnímám to jako jednu z aktivit té jedné názorové opoziční skupiny, o které jsem se už zmiňovala. Pokud někde někdo píská a vykřikuje na prezidenta nebo premiéra, pobíhá polonahý v kostele při mši a verbálně útočí na ostatní, protože nesouhlasí s jejich politickými názory, tak to skoro vždy je někdo z těch, co takzvaně bojují za slušnost a proti rozdělování společnosti. Všiml jste si, že se vrátila doba, kdy se lidé bojí mluvit o svých politických názorech? Bojí se říct nahlas, koho volili? Těmto agresivním skupinám se daří společnost rozdělovat, vnášet do ní konflikty, poštvávat lidi proti sobě. Pokud je tohle jejich cíl, tak se jim to zatím daří.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Václav Fiala
