Británie, brexit a Boris Johnson, jak je z České televize neznáte. Promlouvá lékař Rogozov, který ostrovy poznal jako málokdo jiný

19.07.2019 9:49

Z BRITÁNIE DO BOHEMIE Lékař Vladislav Rogozov je vděčný osudu, že ho obdaroval hned dvěma domovy. Prvním je Česko a druhým Anglie. Mít dva domovy považuje za velmi dobrou příležitost vnímat každou zemi zblízka, a přitom s určitým nadhledem a perspektivou země druhé. Je optimistou a věří, že Česká republika má stále jedinečnou příležitost. Příležitost vyvarovat se negativních jevů, které dnes můžeme vidět v jiných vyspělých zemích. Také věří, že důležitým krokem k tomuto cíli je šíření povědomí o současném dění mimo Českou republiku. V tomto pokračování seriálu rozhovorů komentuje dění kolem odchodu Spojeného království z Evropské unie.

Británie, brexit a Boris Johnson, jak je z České televize neznáte. Promlouvá lékař Rogozov, který ostrovy poznal jako málokdo jiný
Foto: Archiv VR
Popisek: MUDr. Vladislav Rogozov

Anketa

Šíří prezident Zeman ,,ruské lži", jak tvrdí analytik Jakub Kalenský z americké Atlantic Council?

hlasovalo: 15996 lidí

V minulém našem povídání jsme se letmo dotkli tématu Brexitu. Dnes se mu budeme věnovat podrobně. Jak intenzívně lidé v Británii dění kolem něj vnímají?

Brexit, nebo také „Bregzid“, jak to z nějakého důvodu vyslovují v mnoha českých médiích, je skutečně téma pronikající celou společností. Není moc příležitostí být v Británii a diskusi o Brexitu se vyhnout.

Nahlíženo pohledem dneška a se znalostí všeho, co se kolem Brexitu už seběhlo, nebylo by lepší, kdyby k referendu v červnu 2016 vůbec nedošlo?

Ale ono by k nějaké podobě rozchodu s EU stejně dříve, nebo později muselo dojít. Evropská unie čím dál víc směřuje k těsnější politické integraci a Velká Británie se nikdy netajila tím, že o něco takového nestojí. Do federace, kde bude mít hlavní slovo německo-francouzský parní válec, prostě Británie nikdy moc chuti jít neměla. To, že Británie rozvolňuje politické svazky s federalizující se Unií, skutečně není nějaký rozmar. Jde o historickou nevyhnutelnost vycházející z pozice Británie na jedné straně a vývoje EU na straně druhé. Referendum zkrátka proběhlo už roce 2016 a dalo jasné zadání. Brexit se teď musí uskutečnit.

Vzpomeňte si na Entropu, kterou v roce 2009 do Bruselu přivezl David Černý. Tam, kde mělo být znázorněno Spojené království, nechal jen prázdné místo. To bylo prostě vtipné, výstižné a vizionářské.

Jaký je tedy aktuální stav vyjednávání o Brexitu?

Premiérka Mayová dojednala s Evropskou unií dohodu, přes parlament ji však neprotlačila, a tak nakonec rezignovala. Premiérka v úřadu končí k 22. červenci. Tento týden ji v sídle premiérů navštívila Laura Kuenssbergová a natočila s odcházející premiérkou pro BBC poslední reportáž.

Tím tedy skončilo další dějství brexitového dramatu a teď se horečně připravuje pokračování.

Členové Konzervativní strany vybírají nástupce a nový předseda strany se stane i novým předsedou ministerským. Z pěti kandidátů zůstali ve hře dva – bývalý londýnský starosta Boris Johnson a stávající ministr zahraničí Jeremy Hunt.

Jsou mezi oběma kandidáty nějaké zásadní rozdíly?

Oba představují velmi odlišné osobnosti. Johnson se prezentuje jako rozmáchlý světák a bonviván, Hunt naopak jako uhlazený technokrat. Oba se shodují v tom, že je nutné Brexit uskutečnit. Zatímco Johnson chce odejít bez jakéhokoli dalšího prodlužování k 31. 10. 2019 „do or die“, tedy za jakoukoli cenu, Hunt je opatrnější a dává přednost novému jednání s EU i za cenu odkladu Brexitu. Kdo z těch dvou se nakonec bude stěhovat do čísla 10 v Downing Street, se dozvíme příští týden. S velkou pravděpodobností to však bude Boris Johnson.

Bude mít nový ministerský předseda, ať už se jím ze dvou zbylých kandidátů stane kterýkoli, větší šanci než jeho předchůdkyně ve funkci Mayová vyvést Spojené království ze svazku s Evropskou unií?

Tak jisté je pouze to, že odpověď v tuto chvíli nezná vůbec nikdo.

Konečnou podobu Brexitu, ať už s dohodou, nebo bez, musí schválit parlament. Parlament je však v této záležitosti velmi roztříštěn a jen velmi těžko hledá většinovou shodu. Není teď totiž rozdělen jen vertikálně na vládnoucí pravici a levicovou opozici, ale také horizontálně na zastánce či odpůrce různých druhů Brexitu. Například labouristické vedení teď otevřeně podporuje vypsání nového referenda o setrvání v EU, mnoho labouristů hlavně ze severu země však volá po rychlém tvrdém Brexitu.

Na druhé straně vládnoucí Konzervativní strana podporuje Brexit, ale řada jejích poslanců tvrdý Brexit důrazně odmítá. Tak důrazně, že jsou v případě hrozby tvrdého Brexitu připraveni hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě. Mohlo by tak dojít k historicky unikátní situaci, kdy by si Konzervativní strana mohla potopit vlastního premiéra a jeho vládu.

Může s tím budoucí premiér něco dělat?

Existuje zde možnost, že by nový premiér požádal Její Veličenstvo, aby mu dovolila parlament na podzim rozpustit, tzv. „prorogation“. Potom by parlament nemohl  Brexit zastavit, protože by v tu chvíli prostě žádný parlament nebyl. 31. října by tak automaticky nastal tvrdý Brexit. Boris Johnson tuto možnost zatím nevyloučil.  Bývalý premiér John Major dokonce pohrozil, že v případě prorogace, spustí proti Johnsonovi právní bitvu.

Nejpravděpodobnější budoucí britský premiér Boris Johnson bude potírat islamofobii a v debatě kandidátů připomněl, že jeho pradědeček byl muslim. Printscreen: BBC News

Jaké jsou tedy další možné scénáře toho, jak se může nekonečný příběh kolem Brexitu vyvíjet?

Bez jakékoli ambice následujícího pořadí na vyjádření pravděpodobnosti se dají možnosti dalšího vývoje vyjmenovat třeba takto:

Brexit bez dohody s Evropskou unií, tzv. „tvrdý“ Brexit. Je to zákonem zakotvená současná výchozí pozice, a pokud by se nic jiného nestalo, tvrdý Brexit nastane automaticky 31. 10. 2019. Parlamentní většina napříč stranami však tvrdý Brexit odmítá a jistě proti němu něco podnikne. Odpor parlamentu může premiér obejít pomocí tzv. prorogace, čili požádat Její Veličenstvo o svolení k rozpuštění parlamentu před 31. 10. 2019.

Nedůvěra vládě a nové volby. Parlament se jistě bude bránit – jak tvrdému Brexitu, tak svému rozpuštění. Může tedy dojít k vyslovení nedůvěry a předčasným volbám.

Nové referendum. Šlo by však o zdlouhavý proces vyžadující nový zákon, jehož příprava by zabrala nejméně 22 týdnů. Navíc zatím není žádná shoda, jaká otázka by měla být národu opět položena, jestli schvalují dohodu Mayové, nebo jestli chtějí zůstat v EU, nebo jestli chtějí odchod i za cenu tvrdého Brexitu a podobně.

Vyjednání nové dohody či úprava stávající dohody s Evropskou unií. Vzhledem k postoji EU málo pravděpodobná, v případě odkladu Brexitu a nového vedení Evropské unie však stále teoretický možná.

Prosazení existující dohody. Dohodu, kterou s Evropskou unií dojednala premiérka Mayová, parlament odmítl již třikrát. Další hlasování o ní je tedy málo pravděpodobné.

Zrušení Brexitu. Pokud parlament jednostranně odvolá aktivaci článku 50, Brexit bude zrušen. K tomuto kroku není zapotřebí souhlas orgánů EU ani hlasování členských států EU.

Další odklad. Tato možnost je velmi nepopulární, nicméně zůstává poměrně pravděpodobná. Většina výše uvedených scénářů se bez odkladu ani uskutečnit nedá.  


Premiérka Mayová se tento týden loučila a ve svém sídle poskytla BBC bilanční interview. Printscreen: BBC News

Z takového počtu řešení jde až hlava kolem. Zorientovat se ve všech zmíněných možnostech není nic jednoduchého. Nevypadá to, s prominutím, jako pořádný zmatek?

Vypadat to tak může, celý proces je však spíše velmi složitý než zmatený. Sil, které ovlivňují směřování a podobu Brexitu, je totiž velmi mnoho, mají různou intenzitu a působí z mnoha směrů. Jaká nakonec bude výslednice všech působících vektorů, opravdu není možné v tuto chvíli předpovědět.

Je však fascinující probíhající dění sledovat. Vždy, když se zdá, že to již nemůže být zajímavější, se stane něco dalšího. Je to prostě velkolepé politické drama, obdivuhodné cvičení fungující demokratické společnosti. Hraje se tvrdě, ale na vymezeném hřišti a podle daných pravidel. Prostě Angličani. Už teď je jisté, že Brexit bude reflektován v mnoha filmech a seriálech.

S jakými názory na veškeré to dění kolem Brexitu se setkáváte u lidí ve svém okolí?

Názory na Brexit i jeho dosavadní exekuci jsou různé, neznám však nikoho, kdo by aktuální dění kolem Brexitu nesledoval s velikým zájmem. V průběhu času si však přeci jen nelze nevšimnout, že lidé začínají být dlouhým procesem unavení. I v souvislosti s tím se proto čím dál více přiklánějí k rychlému řešení odchodu bez dohody. Je lepší se poprat s důsledky tvrdého odchodu a mít svůj osud ve svých rukou než nadále setrvávat v unavující a trapné nejistotě.

Zaujalo vás na událostech kolem Brexitu z českého pohledu něco zvláštního?

Je vždy zajímavé sledovat, jak se Británie multikulturně proměňuje. Týkalo se to i diskuse kandidátů na budoucího premiéra. Například v živém vysílání BBC všichni přítomní kandidáti ujišťovali zástupce britských muslimů, že se v případě zvolení tvrdě postaví proti islamofobii. To asi nepřekvapí.

Jediný Michael Gove však třeba řekl, že by se stejně razantně mělo postupovat například i proti projevům antisemitismu.

Britský ministr vnitra Sajid Javid bude islamofobii potírat také, vždyť jeho rodiče byli muslimští přistěhovalci a i on sám je muslimem. Printscreen: BBC News

Ještě zajímavější však bylo, že někteří kandidáti při této příležitosti také aktivně zdůrazňovali svůj původ. Boris Johnson se tak národu pochlubil, že jeho pradědeček byl přeci muslim. Borise pak vzápětí trumfnul ministr vnitra Sajid Javid když připomněl, že oba jeho rodiče byli muslimští přistěhovalci a on sám je muslimem. To je zajímavé a pro někoho jistě i povzbuzující.

U řady lidí to však zároveň může vyvolávat velmi mrazivé historické asociace na doby, kdy bylo potřeba prokazovat svůj správný původ, ať už kdysi třídní, nebo ještě o něco dříve rasový.

Abych nechodil kolem horké kaše, jaký je váš osobní postoj k Brexitu?

Hlasoval jsem pro odchod z EU. Doufal jsem, že silný hlas pro Brexit by mohl vést k tolik potřebné reflexi a reformě Evropské unie. Dopadlo to dle očekávání. Je to promarněná příležitost.

Brexit, i bez dohody, však samozřejmě neznamená konec světa. Potíže ano, určité zpomalení ekonomiky ano, další oslabení libry ano, ale vše jen dočasně. Pak je tu jistě i skotská a irská otázka, ale i tady je možné řešení. Málo lidí zde pochybuje o tom, že by si země s Brexitem neporadila.  Britové se těší na prohloubení ekonomických vazeb s USA a zeměmi Commonwealthu. A hlavně, Spojené království a Evropská unie spolu přeci nepřestanou obchodovat a udržovat těsné přátelské vztahy, vždyť to je v zájmu všech.

Co jste říkal tomu, že Spojenci pro Evropu, tedy koalice STAN a TOP 09, přišli před volbami do Evropského parlamentu s klipem, z něhož Brexit vyšel jako něco naprosto odpudivého?

Hmm. Tak trochu mi uniká, co má co společného Brexit s předvolební kampaní v Česku. Taky by bylo zajímavé vědět, z čeho autoři vycházeli, když označili Brexit jako nesmyslné slovíčko. Nerozumím. Daleko větší faul je však vyvolávání dojmu, že Brexit by snad měl být v jakémsi protikladu s tím být „proevropský“. To už je, s prominutím, naprostý nesmysl, který zrodila buď neznalost a hloupost, nebo úmyslná lživá demagogie. Británie přece z Evropy nikam neodchází. Málokterá jiná země dala Evropě tolik jako Británie, málokterá jiná země je více proevropská. Na tom přeci Brexit nemůže nic změnit. Zaměňování politického projektu Evropské unie s evropanstvím je skutečně nepravdivé a hloupé.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Pražská kavárna se nad ním ofrňuje, ale oživí vám preference.“ Jiří Paroubek radí ČSSD místo Šmardy nasadit velice známou tvář

0:01 „Pražská kavárna se nad ním ofrňuje, ale oživí vám preference.“ Jiří Paroubek radí ČSSD místo Šmardy nasadit velice známou tvář

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „ČSSD byla nejsilnější stranou v zemi, dnes je to strana v politickém komparzu, na…