České brambory? Konec. Markety dají pěstiteli jen almužnu. Čechům je dovezou raději z Německa, Francie, Egypta...

09.09.2020 21:11

ROZHOVOR Pět až šest korun za kilogram brambor. Takovou maximální částku dostávají zemědělci. Realitu v obchodech vidíte sami. Přičemž červená linie je 3,50 koruny za kilogram, tam už se prodělává. Bramborářská velmoc jsme byli – dnes se sem dovážejí hlízy z Německa, Francie, dokonce i z Izraele. Nu a pak nechutné egyptské, které možná „šmakují“ v místě jejich původu – Nizozemsku, ale nám rozhodně nikoliv… koronavirus zapříčinil i přebytek hranolek, kterých se producenti převážně z Beneluxu nemohli pořádně zbavit. Takže se poměly bioplynky a tamní státy poskytly zemědělcům náhrady. To není science-fiction, ale realita současné doby. O bramborách v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovoří ředitel významné české šlechtitelské společnosti Vesa Velhartice, Ing. Viktor Kopačka.

České brambory? Konec. Markety dají pěstiteli jen almužnu. Čechům je dovezou raději z Německa, Francie, Egypta...
Foto: repro Youtube, tan
Popisek: Sklizeň brambor v Egyptě
reklama

Brambory nebyly v posledních letech pro zemědělce nijak populární. Je to už dnes jinak?

Anketa

Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19? (Ptáme se od 9.9.2020)

37%
hlasovalo: 23973 lidí
Ono je to poslední roky přibližně stejné. V ČR se jich pěstuje stále zhruba stejná výměra. Někdy je to o nějaký ten hektar méně, jindy více, někdy je více brambor na zpracování, jindy zase konzumních. Díkybohu už alespoň plocha neklesá, jak se čekalo, když jejich pěstování přestalo být pro zemědělce zajímavé. V minulém i předminulém roce byly výkupní ceny pro zemědělce celkem dobré, ale zase byly naopak nízké výnosy.

To se ale samozřejmě nedá srovnávat s dobou před třeba dvaceti, neřkuli třiceti lety…

Velké procento brambor se dnes dováží ze zahraničí. Logické je to u těch nejranějších, když tuzemské od bramborářů ještě nejsou, to je pochopitelné. Když chce někdo rané brambory v dubnu nebo květnu, musí tedy sáhnout po dovozových, protože je v této době samozřejmě nevypěstujeme. Horší ale je, že se dovážejí i v době, kdy je jich z naší produkce dostatek. Dovážejí se hlavně pro balicí centra, která mají své dodavatele v zahraničí, a také se dováží i velké množství výrobků z brambor.

Je to tedy otázka ceny a dotovaných brambor, že?

Určitě, zvláště když jsou někde přebytky, tak je dokážou za velmi nízkou cenu dovézt právě k nám. V některých zemích jsou třeba i lepší podmínky, takže u brambor dosáhnou lepší kvality. Zde je třeba hovořit o vnější kvalitě hlíz, tedy o jejich vzhledu, hladkosti slupky a podobně. Vnitřní kvalita je dána konzistencí, varným typem, barvou dužniny po uvaření a především chutí a ta je ve většině případů u tuzemských brambor lepší. Je pravda, že v supermarketech se hlavně prodává vnější kvalita, kdy brambory musejí být po zabalení vzhledné. Zmiňovanou vnitřní kvalitu pak zjistí spotřebitel doma po uvaření a tam si myslím, že nemusí být až tak spokojen, protože dost často bývá horší.

Nu, když tam brambory myjí, tak dlouho nevydrží, ty jsou určeny k okamžité spotřebě, že?

Ano, umyté brambory jsou náchylnější k chorobám hlíz. Navíc v supermarketech jsou brambory celodenně pod osvětlením, což jim nedělá dobře a rychle zelenají.

Ale při dobrém skladování vydrží také dlouho do jara, byť jde i o takzvaně staré brambory…

Je řada odrůd, které se dají skladovat velmi dobře až do jara a jejich kvalita neklesá.

Anketa

Vyhraje hnutí ANO krajské volby?

70%
13%
hlasovalo: 14403 lidí

Jste významným pěstitelem a šlechtitelem brambor nejen pro Českou republiku i zahraničí. Není zvláštní, že se ty „vaše odrůdy“ dodané do zahraničí nám pak vypěstované vrátí zpátky? Třeba v případě Egypta? 

Naše odrůdy se přímo ze zahraničí nevozí, protože balicí centra jsou navázána na zahraniční firmy, které mají svoje odrůdy. Také se sem často dovážejí brambory, které jsou významně levné, takže na nich nejen balicí centra, ale i markety ještě více vydělávají.

Po České republice dodáváme brambory spíše do menších prodejen, a pokud vyvážíme sadbu, tak se sklizeň zase v zahraničí spotřebuje.

Vy produkujete i červenoslupké odrůdy, ale zákazník je zatím poměrně asi konzervativní…

Češi jsou opravdu více konzervativní, je tu zvykem u konzumních brambor žlutá dužnina a žlutá slupka, čím sytější žlutá, tím lepší a ty ostatní barvy nejsou pro nás tak sympatické. Jako přílohový brambor tedy vítězí odrůda se žlutou slupkou a sytě žlutou dužninou.

Starší lidé si pamatují, že odrůdy s červenou slupkou se používaly na výrobu škrobu, říkali jim „škrobáky“, byly to brambory s hrubou konzistencí, silně moučné a při vaření se rozpadaly. Dnes to ale vůbec není pravda a může to být i naopak. U těch červenoslupkých brambor, když se hlíza zasyrova oloupe, tak nikdo pak nepozná, že měla červenou slupku. Když se uvaří ve slupce, tak je pod slupkou trochu červený nádech od červeného přírodního barviva obsaženého ve slupce, takže to pro někoho nemusí být hezké. Samozřejmě i my máme takové odrůdy a jsem přesvědčen, že jsou chuťově velmi dobré a také dobře se pěstují.
Ony třeba na první pohled nevypadají tak výstavně, ale zase o to více chutnají…

Alfou i omegou je cena. Kolik dnes dostávají zemědělci za kilo brambor?

Letošní rok je pro pěstování brambor příznivější, a to z toho důvodu, že bylo přes léto dostatek vláhy, takže očekáváme vyšší výnosy než v minulých letech. Na druhou stranu však byly problémy se silným tlakem plísně bramborové. Pokud někdo dostatečně neošetřoval, mohla se plíseň proplavit na hlízy a způsobit jejich hnití. Vždy když je dostatek brambor,  jejich cena klesá. Zemědělci se v tunových prodejích dostávají na cenu mezi pěti až šesti korunami za kilogram, při dodávkách na balicí centra dostávají ještě výrazně méně.

Takže cena na pultech za 22 až téměř třicet korun je poměrně dost…

To je určitě hodně. Nyní jsou již brambory v akcích na marketech i za sedm korun. Otázkou je jejich kvalita. Většinou se však cena pohybuje mezi 12 až 15 korunami. Myslím, že se ceny ještě o něco sníží. Musíme si ale uvědomit, že ceny v obchodech jsou několikanásobně vyšší než ceny, které dostávají zemědělci. V loňském roce se konzumní brambory prodávaly od zemědělců za cirka sedm korun a v obchodech pak byla cena i přes 20 korun.

Vyplatí se tedy brambory pěstovat, nebude to, jak se říká, „nula od nuly pošla“, nebo tam bude nějaký malý zisk?

Záleží na výnosech a množství tržního zboží, které se z dané partie vytřídí. A samozřejmě na nákladech na pěstování. Cena, kdy zemědělec nevydělává ani neprodělá, je tak asi  3,50 koruny za kilogram. Pokud je to méně, tak prodělává a nevracejí se mu vložené náklady.

Před několika týdny až měsíci se hovořilo o tom, že v zemích Beneluxu jsou mrazírny plné hranolek. Snažili se je dostat za každou cenu dál na východ. Je to pořád, uvolnily se sklady, nebo nás drtí a válcují?

Ty problémy jsou pořád. Když nejsou v provozu restaurace, nelétají letadla, jsou omezena rychlá občerstvení, tak se ty hranolky tolik nejedí a brambory na zpracování i hotové hranolky přebývají. Myslím, že tyto problémy budou ještě nějakou dobu trvat. Brambory, které zůstaly na Západě ve skladech z minulé sklizně a nevědělo se, co s nimi právě kvůli koronavirové krizi, tak ty už nejsou. Zpracovaly se v bioplynkách nebo se zlikvidovaly jinak. Hovoří se o tom, že tamní zemědělci dostali poměrně velké náhrady, takže „nebyli zcela nespokojeni“.

Ani v současné době ještě není situace v normálu, jsou stále nějaká omezení a opatření, takže se stále hranolků neprodává tolik jako dříve.

Jak je vám – a raději nebudu vůbec adresný a zájemci si mohou bližší informace pohodlně přečíst na obalech –, když některé reklamy na brambůrky a chipsy jsou deklarované za tuzemské, ale jsou fakticky vyrobeny nebo dovezeny z Bulharska?

Nejvíc mi asi vadí, když se na obalu místo producenta dočtete, že je to vyrobeno pro nějaký řetězec, a o tom, kdo to kde vyrobil, není ani slovo. Evropa je malá a zboží se převáží sem a tam. Je to škoda, protože v Čechách máme velkého zpracovatele lupínkových brambor a i několik dalších menších a je škoda, že se konkrétně lupínky dovážejí. Také jsou tu velké dovozy z Polska, tak to prostě je. A hranolky? Minimálně z 80 procent jsou ze zahraničí.

Brambory se tedy hlavně k nám dovážejí asi ze sousedního Německa, že?

Ano a také z Francie se během zimy a jara dováží poměrně velké množství.

A co Egypt?

Anketa

Je dobře, že Zeman nebude zvát Vystrčila na setkání ústavních činitelů?

86%
14%
hlasovalo: 19991 lidí
To jde spíše o dodávky v únoru až dubnu. Pak následuje Itálie, Španělsko, omezené množství se vozilo i z Izraele.

Slyšel jsem, že v Egyptě se nezavlažuje z Nilu, ale vodou z artézských studní, které by měly být primárně využité jako zdroj pitné vody pro místní obyvatelstvo…

Já tam situaci neznám. Pro nás je problém v tom, že tyto brambory mohou mít bakteriální choroby, které jsou karanténní a mohou se sem zavléct. Také se tam zpravidla pěstují odrůdy, které nám příliš nechutnají. Nejrozšířenější je tam odrůda Spunta, která pro nás není příliš chutná, proto kdo si tyto brambory koupí, tak už je zpravidla příště nechce.

Takže to jsou národní specifika a i my tady máme svůj „jazýček“.

Je to tak. Tahle nizozemská odrůda se pěstuje téměř po celém světě, protože je poměrně vzhledná a dává dobré výnosy. To je její klad, ale pro nás tam určitě chybí dobrá chuť a žlutější dužnina. Nevím, kde Spunta chutná, ale u nás rozhodně ne.

Otázka na závěr – jsme bramborový národ, jíme tyhle hlízy dost?

Bramborový národ jsme, i když spotřeba malinko klesá. Češi prostě mají rádi brambory. My jsme ve Velharticích letos zprovoznili „bramboromat“, to je automat na prodej brambor,a lidé si pro ně opravdu chodí a jezdí. Stala se z toho doslova turistická atrakce, což jsme vůbec nečekali. Lidé si u něj dělají selfíčka, natáčejí se a přitom kupují kila brambor, a to nás velice těší. S jeho rozšířením zatím nepočítáme.

On je to větší stroj a musí mít zásobu tak 200 až 300 kilogramů brambor na den, to se opravdu vyprodá, takže se brambory musejí denně doplňovat, a je k tomu tedy potřeba nějaké zázemí. Že by byla republika plná bramboromatů, to určitě nehrozí. Ale my tady ve Velharticích jej necháme v provozu až do konce podzimu a můžete si klidně přijít do papírového sáčku nasypat dvě kila brambor a ochutnat naše odrůdy.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Václav Fiala
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pacient, všechno zhoršené, má pumpu, je to dítě... Jak Spalovač mrtvol. Slavná lékařka z praxe. Nejen covid

13:24 Pacient, všechno zhoršené, má pumpu, je to dítě... Jak Spalovač mrtvol. Slavná lékařka z praxe. Nejen covid

ROZHOVOR My teď neočkujeme, my klinicky testujeme, podotýká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz sená…