Česko-německý historik: Kdyby Benešovy dekrety přestaly od října 2020 platit, nic by se nestalo. A Visegrád? Zbytečný. Co chce, rozbít EU?

01.08.2020 20:02

ROZHOVOR Beneš hodil protektorátního prezidenta Háchu obrazně řečeno přes palubu, protože potřeboval být jen jediný oficiální představitel Československa. Na generála Eliáše a další poté britské tajné služby s posvěcením londýnského exilu hodily kolaborantství, aby jej gestapo snáze dostalo. To tvrdí česko-německý spisovatel a znalec historie Tomáš Krystlík. Ten v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také uvádí, že lidé v Protektorátu Čechy a Morava měli větší míru samostatnosti než v Rakousku-Uhersku.

Česko-německý historik: Kdyby Benešovy dekrety přestaly od října 2020 platit, nic by se nestalo. A Visegrád? Zbytečný. Co chce, rozbít EU?
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce
reklama

Ve svém blogu v článku Benešova pomsta se zmiňujete mj. o tom, jak se protektorátní prezident Hácha znelíbil exilovému prezidentu Benešovi. Jak vlastně hodnotíte „starého, unaveného a nemocného" doktora Háchu? Zdá se, že u nás dostává určitou reminiscenci a pochopení.

Emila Háchu hodnotím kladně. Čestný člověk, vážený soudce a odborník na správní právo, jsa již v důchodu, se podvolil naléhání druhých a stal se prezidentem. Věděl, do čeho jde, že s vysokou pravděpodobností bude v budoucnu za to pykat, ale obětoval se. Jako prezident bezmocný ani on, ani vláda ale nebyli, pokud to čeští historici tvrdí, lžou, protože s výjimkou obrany, zahraniční politiky, financí a hospodářství zůstaly všechny ostatní vládní resorty v rukou české protektorátní vlády! Hácha i vláda prosadili mnoho užitečných věcí, dokonce i proti vůli Němců. Ti chtěli udržet českou autonomii v rámci Německé říše, aby neměli s Čechy problémy, a tak zasahovali zcela minimálně a nepřímo.

To ovšem také znamená, že oba české cikánské koncentráky v Letech a v Hodoníně u Kunštátu, kde umírali na nakažlivé choroby a podvýživu, nejen vznikly odhlasováním příslušného zákona v parlamentu druhé republiky, nýbrž měly po celou dobu své existence český personál a byly hlídány českými četníky. Podvýživa zadržovaných byla způsobena enormním kradením potravin personálem táborů a četníky. Pozdější transporty Cikánů do německých koncentračních táborů na Východě zařizovaly a organizovaly české úřady. Německo je převzalo bezúplatně, protože protektorát byl součástí Říše. I všechny perzekuce Židů na území protektorátu až po transport do ghetta Terezín včetně taktéž organizovaly české úřady. Ale na transporty z terezínského ghetta dále již české úřady vliv neměly.

Přísně vzato, domyslíme-li si důsledky, Hácha a jeho vláda abdikovat nemohli. Co by se stalo? Nacisté by zcela určitě chtěli udržet i nadále současný smírný stav v protektorátu, kde sabotáže prakticky neexistovaly. Koho by ale Němci do české vlády přijatelné pro obyvatelstvo protektorátu sehnali? Nabízeli se čeští fašisté, kteří ale byli mezitím bojkotováni samotným protektorátním obyvatelstvem i úřady jako nepřátelé českého národa. Vláda z nich složená by nic proti vůli národně semknutého obyvatelstva neprosadila. To Němci i protektorátní vláda dobře věděli. Čeští fašisté byli též zuřivě nacionalističtí, takže nutně byli skrytě protiněmečtí, což by přineslo k chaosu ještě další komplikace. Kdyby Němci otevřeně sami převzali moc v protektorátu, bylo by po české autonomii, která byla mimochodem větší než za Rakouska-Uherska, a Češi by se zcela určitě začali vzpírat. A to Němci potřebovali ze všeho nejméně.

Fotogalerie: - Lidické děti

Sousoší památníku v Lidicích věnované zavražděným ...
Vstupní brána památníku Lidice
Památník Lidice
Památník Lidice
Památník Lidice
Památník Lidice

... hlavně se však zmiňujete o generálu Eliášovi.

Ano, protože Benešovi se protektorátní vláda v čele s ministerským předsedou Aloisem Eliášem a prezidentem Emilem Háchou v určitý okamžik znelíbila svou pouhou existencí, neboť mu blokovala uznání exilové československé vlády s ním v čele z prozatímní na stálou. Proč by měla vláda Velké Británie uznat československou vládu v Londýně za reprezentantku ČSR, to jest, aby měla stejný statut jako ostatní exilové vlády v Londýně, když v Praze byla jedna vláda s prezidentem a v Bratislavě druhá? K čemu by pak měla sloužit vláda třetí, exilová, londýnská v čele s Benešem? Statut stálých exilových vlád měly, na rozdíl od československé, vlády všech ostatních okupovaných států v Londýně kvůli tomu, že v jejich zemi nebyla žádná vlastní vláda ustavena.

Sovětský svaz 18. 7. 1941, měsíc po zatažení své země do války, československou vládu v Londýně plně uznal. Týž den zrovnoprávnila i britská vláda československou s ostatními exilovými vládami v Londýně dopisem ministra zahraničí Roberta Anthonyho Edena Janu Masarykovi, to jest přestala ji považovat za prozatímní, ale ještě ji neuznala za představitelku Československa coby státu, jen jeho obyvatel. Vzala na vědomí, podle textu dopisu, sdělení v Benešově memorandu z 18. 4. 1941, že „prozatímnost československé vlády bude napříště pojímána jako vnitřní věc československé demokracie, to znamená, že se dnešní československá vláda hned po válce podrobí ustanovením demokratické československé ústavy“. Tím se československá vláda zavázala, že bezprostředně po válce abdikuje a prezident s ní a podrobí se volbám, což po válce vláda ani Beneš nedodrželi. Ministr zahraničí Eden ve výše zmíněném dopise též uvedl, že argumenty pro kontinuitu, tedy pro nepřetržité prezidentství E. Beneše, uvedené v Benešově memorandu, jsou „poněkud složité“ a že „vláda Jeho Veličenstva si přeje ponechat tuto otázku pro pozdější úvahu ve vhodné chvíli“ a „také se nezavazuje, že uznává a bude podporovat stanovení kterýchkoli hranic ve střední Evropě“. Tedy k otázce kontinuity nezaujala stanovisko, Mnichovskou smlouvu za neplatnou neprohlásila.

Anketa

Které z menších stran byste hodili svůj hlas?

6%
5%
hlasovalo: 2057 lidí
Ministerský předseda Eliáš a další členové protektorátní vlády s vědomím prezidenta Háchy udržovali od počátku styk s Benešem v cizině. Eliáš skončil se zasíláním zpráv Benešovi přibližně čtvrt roku před zahájením války s SSSR. Dva dny po přepadení SSSR, 24. 6. 1941, poslal Edvard Beneš prezidentu Emilu Háchovi a předsedovi vlády Eliášovi pokyn, ve kterém žádal protektorátní vládu, aby „pomohla vyvolat situaci, kdy by prezident – tedy Hácha – mohl odejít“. To by znamenalo i rezignaci vlády, tedy otevřené vypovězení spolupráce Čechů s Říší. Vláda a prezident tak neučinili, oprávněně se obávajíce, že její a prezidentova demise by vedla k podstatnému zhoršení postavení Čechů v Německé říši a k represáliím. Beneš se tak ocitl v nepříjemné situaci, protože předtím neustále ujišťoval lživě britskou vládu, že vláda v Praze se plně řídí jeho pokyny, čímž směřoval k diplomatickému uznání své exilové vlády v Londýně z provizorní na stálou. Odmítnutím se zachovat podle Benešova pokynu se protektorátní vláda a prezident Hácha přeměnili v očích Beneše ve zrádce.

Eliášovi, byť svobodozednářskému bratru, se Beneš ještě za války pomstil. Na Háchu a ostatní členy protektorátní vlády dopadla Benešova msta až po válce – Hácha, byť v té době již dementní, byl zatčen a zemřel bezmocný ve vězeňské nemocnici, kde na něj ležícího na lůžku močili bachaři i vězni; ostatní byli odsouzeni na doživotí nebo k dlouhým trestům na svobodě. Beneš nezapomněl ani na své politické kontrahenty před válkou, nechal odsoudit za spolupráci s nacisty například i Berana, Stříbrného a Gajdu do vězení, navzdory nevyvratitelnému faktu, že se všichni po vzniku protektorátu zcela stáhli do soukromí a skončili s jakoukoli politickou činností.

Eliáš byl označen krycím jménem Judas – tedy Jidáš a pomocí zfalšovaných podkladů vyrobených skupinou odborníků britské zpravodajské služby v oddělení M předhozen Benešem gestapu – zhotovily se tři kompromitující dopisy adresované Judasovi jistou jeho milenkou Annou, která nikdy neexistovala, a postupně odeslány Eliášovi z Chile. Němci dopisy od Anny zachytili, což byl jediný účel výroby těchto falz. Po prozkoumání oněch dopisů posílaných ze Santiaga de Chile nabylo gestapo přesvědčení, že generál Eliáš udržuje tajnou komunikaci s nepřáteli nacismu, protože dopisy obsahovaly kromě reálií z Eliášova života i fráze a čísla v otevřené řeči, které bylo lze považovat za kódy. Například: „Otec ve středu 17. chytil 75 ryb. Bratr nebyl v pořádku, ale chytil jich 82.“ „Pečuj o značky a nedělej nic s polskými złotými.“ „Pletla jsem Karlovi svetr s použitím 14 přaden vlny každým o 60 stopách, i když dvě měla jen 28 stop.“ Při výsleších Eliáš popřel, že by nějakou Annu nebo osobu se za ni vydávající znal. Byl odsouzen za napomáhání nepříteli k trestu smrti. Nebyl popraven hned; za heydrichiády ho zastřelili na přímý Hitlerův příkaz.

Vidíte i v tom určitou rozpolcenost československé válečné emigrace?

Ano, existovala a je pro to dost příkladů, jenže to bychom pak pojednávali o jiném tématu, hlavně značně dlouhém. Shrneme-li, tak Beneš ve Velké Británii požádal o internaci asi čtyř stovek jemu a vládě údajně nepřátelských osob s československým občanstvím. Britové mu vyhověli. Hodně vojáků bylo vyloučeno nebo odešlo samo bojovat proti Hitlerovi z československé armády a z RAF k cizím, nečeskoslovenským jednotkám. Zajímavé bylo složení československého exilu v druhé světové válce, na Západě jednoznačně převažovali Židé a Němci českých zemí. Čechů v exilu byla všude – tedy i v SSSR, kde převládali mezi uprchlíky z ČSR komunisté, Židé, Rusíni – jen menšina. Velkou skupinou v SSSR byli i Slováci, kteří tam přibyli nikoliv jako uprchlíci, nýbrž jako váleční zajatci. Odstraňování nepohodlných osob z československých vojenských útvarů v SSSR zařizoval generál Ludvík Svoboda ve spolupráci s NKVD. Byli zatýkány a odsuzovány sovětskými soudy k mnohaletým trestům v táborech gulagu.

Fotogalerie: - Pieta v Lidicích

Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...
Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...
Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...
Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...
Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...
Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...

Když hovoříme o Benešovi, nemůžeme se nedotknout jeho dekretů. Jsou po mnoha desetiletích v nové Evropě stále neměnné?

Češi, zhlouplí českou mediální propagandou, si myslí, že jsou nepostradatelné, a argumentují takovým nesmyslem, že by jejich zrušení bylo zpochybněním výsledků druhé světové války. Je třeba rozlišit dvě věci. Když se dnes český parlament usnese, že všechny dekrety prezidenta republiky, takzvané Benešovy, třeba od 1. října 2020 neplatí, naprosto nic se nestane! Zrušeno k nějakému datu bylo již vícero Benešových dekretů, jmenujme jako příklad dekret o znárodnění filmového průmyslu. Horší by to bylo s jejich zrušením od samého počátku, tedy ke dni jejich vydání. To by pak musel český a slovenský stát mimo jiné vracet československým Němcům a Maďarům zabavené majetky a občanství. Kdo by proti něčemu takovému protestoval, tak nechť si uvědomí, že za škody spáchané nacistickým Německem jako státem na ČSR neručí svým majetkem civilní československé obyvatelstvo hlásící se k německé národnosti, které mělo, považte, až do 3. 8. 1945 československé občanství!

V této oblasti se dá ale leccos vstřícného podniknout. Maďarsko vrátilo všem vyhnaným Podunajským Švábům a jejich potomkům v roce 1992 maďarské občanství a nabídlo jim symbolickou finanční restituci v přepočtu kolem 10 tisíc německých marek. Maďarské pasy, tedy i občanství, si dost vyhnanců a jejich potomků i bez znalosti maďarštiny vzalo, finanční restituci však nikoliv, protože by museli vrátit náhrady za zanechaný majetek v Maďarsku, které jim zástupně za Maďarsko zaplatila Spolková republika Německo v 50. letech. Srbsko postupuje v posledních letech obdobně, nemovité majetky vyhnaných lze restituovat dokonce in natura pod podmínkou, že majitel v době konfiskace nebyl válečným zločincem. Česko se k ničemu podobnému nemá, byť by Němci českých zemí ocenili i pouhé vstřícné gesto vrácení občanství jim a jejich potomkům.

Některými lidmi milované Maďarsko by tyto dekrety nejraději hned zrušilo. Patrně si neuvědomujeme jeho historické konotace především v souvislosti s Trianonskou smlouvou, jejíž kulaté výročí jsme si nedávno připomněli....

Uherský stát přišel podle Trianonské mírové smlouvy po první světové válce o 70 procent svého území. Analogicky je to totéž, jako kdyby z dnešní ČR zůstaly jen čtyři kraje ze čtrnácti a deset krajů i s Čechy tam bydlícími by připadlo okolním státům. Smutku a bědování by bylo v tomto případě ve zbytku Česka asi více než Maďarsku po Trianonu! Maďarské volání po zrušení Benešových dekretů vychází z faktu, že jim československý stát okradl vlastní občany maďarské – a též německé – národnosti o majetek bez jakékoli náhrady. Že je zbavil v srpnu 1945 dekretem prezidenta republiky i československého občanství není pro Maďary tolik naléhavé, protože na rozdíl od Němců jim Slovensko celkem velkoryse dovolovalo se reslovakizovat, prohlásit se za Slováky, pokud znali alespoň lámaně slovensky. Takovou možnost českoslovenští Němci, zejména českých zemí, neměli.

Skočme do současnosti – vidíte v Maďarsku pevného člena V4?

Považuji takzvanou Visegrádskou skupinu za zcela zbytnou. Co chce tento spolek docílit? Rozbít EU? Vznik dvourychlostní EU? Asi jim, tedy i nám, bude přání o dvourychlostní Evropě v dohledné době splněno. Vytvoří se tvrdé jádro EU ze států, které se přihlásí k většímu tempu federalizace EU a k rychlejším změnám, na rozdíl od ostatních členských států EU, které si budou přát změny a tempo pomalejší. Jenže, co přiřazení se do pomalejší části EU Česku přinese? Žádný klad nevidím, jen samé nevýhody.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Václav Fiala
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jestli nastoupí do Bílého domu Biden s ideoložkou Harrisovou... Ján Čarnogurský podporuje Trumpa, jinak má obavy

20:41 Jestli nastoupí do Bílého domu Biden s ideoložkou Harrisovou... Ján Čarnogurský podporuje Trumpa, jinak má obavy

ROZHOVOR Ján Čarnogurský, někdejší premiér SR, ministr vnitra a ministr spravedlnosti, v rozhovoru p…