Ve svém blogu v článku Benešova pomsta se zmiňujete mj. o tom, jak se protektorátní prezident Hácha znelíbil exilovému prezidentu Benešovi. Jak vlastně hodnotíte „starého, unaveného a nemocného" doktora Háchu? Zdá se, že u nás dostává určitou reminiscenci a pochopení.

Emila Háchu hodnotím kladně. Čestný člověk, vážený soudce a odborník na správní právo, jsa již v důchodu, se podvolil naléhání druhých a stal se prezidentem. Věděl, do čeho jde, že s vysokou pravděpodobností bude v budoucnu za to pykat, ale obětoval se. Jako prezident bezmocný ani on, ani vláda ale nebyli, pokud to čeští historici tvrdí, lžou, protože s výjimkou obrany, zahraniční politiky, financí a hospodářství zůstaly všechny ostatní vládní resorty v rukou české protektorátní vlády! Hácha i vláda prosadili mnoho užitečných věcí, dokonce i proti vůli Němců. Ti chtěli udržet českou autonomii v rámci Německé říše, aby neměli s Čechy problémy, a tak zasahovali zcela minimálně a nepřímo.

To ovšem také znamená, že oba české cikánské koncentráky v Letech a v Hodoníně u Kunštátu, kde umírali na nakažlivé choroby a podvýživu, nejen vznikly odhlasováním příslušného zákona v parlamentu druhé republiky, nýbrž měly po celou dobu své existence český personál a byly hlídány českými četníky. Podvýživa zadržovaných byla způsobena enormním kradením potravin personálem táborů a četníky. Pozdější transporty Cikánů do německých koncentračních táborů na Východě zařizovaly a organizovaly české úřady. Německo je převzalo bezúplatně, protože protektorát byl součástí Říše. I všechny perzekuce Židů na území protektorátu až po transport do ghetta Terezín včetně taktéž organizovaly české úřady. Ale na transporty z terezínského ghetta dále již české úřady vliv neměly.

Přísně vzato, domyslíme-li si důsledky, Hácha a jeho vláda abdikovat nemohli. Co by se stalo? Nacisté by zcela určitě chtěli udržet i nadále současný smírný stav v protektorátu, kde sabotáže prakticky neexistovaly. Koho by ale Němci do české vlády přijatelné pro obyvatelstvo protektorátu sehnali? Nabízeli se čeští fašisté, kteří ale byli mezitím bojkotováni samotným protektorátním obyvatelstvem i úřady jako nepřátelé českého národa. Vláda z nich složená by nic proti vůli národně semknutého obyvatelstva neprosadila. To Němci i protektorátní vláda dobře věděli. Čeští fašisté byli též zuřivě nacionalističtí, takže nutně byli skrytě protiněmečtí, což by přineslo k chaosu ještě další komplikace. Kdyby Němci otevřeně sami převzali moc v protektorátu, bylo by po české autonomii, která byla mimochodem větší než za Rakouska-Uherska, a Češi by se zcela určitě začali vzpírat. A to Němci potřebovali ze všeho nejméně.