Lidé, kteří se účastnili 17. listopadu,  mohou s potěšením vzpomínat, zatímco lidé, kteří tam nebyli a teď to trapně dohánějí, se určitě budou motat na nejrůznějších shromážděních,“ uvedl mimo v rozhovoru pro PL u příležitosti výročí 17. listopadu prezident Zeman. Souhlasíte s takovým pohledem na listopadové oslavy posledních let?

Je to úhel pohledu a pan prezident Zeman na něj má právo. Já v posledních letech potkávám stále víc lidí – hlavně mimo Prahu – kteří by naopak svou účast na demonstracích a stávkách v roce 1989 nejraději vzali zpět. Co mě ovšem hodně mrzí, je potlačení původního významu 17. listopadu 1939 jako dne, kdy byly zavřeny vysoké školy a popraveni studenti a studentští funkcionáři, což pak dalo vzniknout také jedinému mezinárodnímu dni majícímu původ v naší zemi. Letos připomínku listopadových událostí 1939 některé televizní stanice úplně vytěsnily ze svého programu.

A nestává se z listopadu 1989 jakýsi festival prázdných frází a povinnost? Má to ještě pro většinu obyvatel význam?

To víte, že stává. Ale připomínat si rok 1989, to rozhodně význam má. Zejména je nutné pouštět záznamy slibů tehdejších politiků, aby lidé viděli, jak nás podvedli.

Nicméně komentátoři televizí, novin, někteří politici – často podporovaní těmi, kteří na tomto režimu nejvíce vydělali – musí jednou ročně lidem u televize říct, jak se mají dobře a pokud žili před rokem 1989, tak že žili špatně. Děsivé je, že někteří uvěřili u televize na splátky, v bytě s třicetiletou hypotékou, zobajíce šunty, které sem nadnárodní korporace pro nás vozí, že kapitalismus je pro ně skutečně nejlepší řešení a že u něj končí dějiny. A ještě děsivější je, že jsou schopni se za tento nesmysl bít.

Takže proto každý rok musí být takové „politické školení mužstva“, i když zejména ČT si jede svou ideovou linku v podstatě už nepřetržitě a někteří redaktoři placení z poplatků nás všech už své politické preference ani neskrývají.