Hned na úvod se zeptám, jak to s vámi vlastně je; kandidujete, nebo nekandidujete do Rady České televize? Objevily se určité „zvěsti“…
Zaznamenal jsem, že nějaký Petr Štěpánek do Rady ČT kandiduje, ale já to nejsem. Řada lidí mě k tomu vyzývala, ale já to považuju za ztrátu času. Proč? Protože Česká televize je tak strašně zdeformovaná a poškozená, a podle mě nevratně, že je prostě nereformovatelná, neopravitelná. Opravdové řešení toho problému se nenalézá v nějaké nemohoucí radě, nýbrž v parlamentu.
Nad jmény některých nominovaných do Rady ČT se strhla velká debata. Pod drobnohled se dostala zejména ekonomka Hana Lipovská, kterou nominovala Česká biskupská konference. Lipovská je terčem kritiky proto, že dříve pro ParlamentníListy.cz uvedla, že nechápe smysl existence veřejnoprávních médií. Někteří jí vyčítají také angažmá v Institutu Václava Klause. Jsou to oprávněné výtky? Jde o problematické věci?
Tyhle debaty se tu vedou už od 90. let. A pořád je to „Káčo, kolem“, mlácení prázdné slámy, kdy předem víte, kdo bude co říkat, a proč. Zároveň si dovolím připomenout, že o faktickém fungování našich mediálních rad toho vím asi tak stokrát víc než většina těch, co o nich mudrují. Devět let jsem byl členem a místopředsedou Rady pro vysílání – de iure dokonce 12 let, protože naše odvolání z roku 2003 soudy zrušily jako nezákonné –, pět let jsem byl členem Rady ČTÚ. Jsem jediný člověk v republice, který zasedal v obou těch skutečně významných mediálních orgánech, jak v tom programovém a licenčním, tak v tom technickém. Ale k věci.
Ekonomka a vysokoškolská učitelka Hana Lipovská je mimořádně chytrá, a navíc charakterní mladá žena s pevně ukotveným konzervativním světonázorem. Nenavrhuje ji žádný legrační spolek z Horní Dolní, nýbrž skutečně významná instituce. Zákon říká, že členové Rady mají zastupovat různé společenské a názorové proudy. To snad lidé kritičtí k praxi či k existenci ČT musí pouze cálovat povinné poplatky, a jinak musí držet ústa?
Neexistuje žádný důvod, proč by někdo, jako je Hana Lipovská, nemohl, neměl či nesměl být členem mediální rady. Existuje naopak spousta důvodů, proč si o těch, kteří její kandidaturu zpochybňují, myslet, že to jsou totalitní pohůnci, kteří netuší, co je to demokracie.
Když se podíváme na slova ekonomky Lipovské, cituji: „Nerozumím smyslu existence veřejnoprávních médií. Zárukou nestrannosti či svobody slova nejsou – rozhlas přece existoval i během německé okupace, televize vesele sloužila komunistickému režimu.“ Jak tento výrok vnímáte?
Ale vždyť Lipovská má přece pravdu. Buďme konkrétní. Copak Česká televize je snad nějakou zárukou nestrannosti? Copak zárukou nestrannosti je instituce, která zcela programově straní jednomu jedinému pohledu na svět a zcela programově z veřejného diskursu vyřazuje jiné názorové proudy? Copak zárukou nestrannosti je instituce, která proti svým kritikům organizuje dehonestační kampaně, jako to udělala, když jsem v září 2018 byl nominován do Rady pro vysílání, nebo teď, když kandiduje do Rady ČT Xaver Veselý?
Takže se raději ptejme jinak. Jaký je smysl existence České televize? Aby penězovody směřovaly do těch správných kapes? Nebo je snad jejím smyslem, že lidé musí povinně financovat propagandu, se kterou mnozí bytostně nesouhlasí? To asi smyslem existence veřejnoprávního média není. Jenže přesně tak to funguje.
Mimochodem, je snad špatně, že do Rady ČT se hlásí i lidé, kteří s televizí a jejím dnešním fungováním nesouhlasí? Ostatně, vy sám patříte mezi časté kritiky ČT. Co vidíte v současné době jako její největší problém?
Dříve než vám odpovím, pro pořádek předesílám, že v České televizi také pracuje spousta profesionálů, kteří svoji práci dělají dobře, a že některé své povinnosti, jež jí plynou ze zákona, třeba výchovné či vzdělávací programy, ČT plní docela dobře.
Samozřejmě, že to není špatně, když se do Rady ČT hlásí i lidé s kritickými názory. Přesto jsem skeptický. Jsou problémy, které odstranit jdou. Špatného generálního ředitele lze s ostudou vyvést hlavním vchodem, což se ostatně mělo s Petrem Dvořákem stát už dávno. Lze lépe kontrolovat hospodaření, lze lépe dělat spoustu věcí, jedno ale podle mě nejde.
Nejde napravit ten zakletý barák, kterému se dodnes říká „ótéenka“, objekt Televizních novin. To je nereformovatelné názorové ghetto, které si žije svým vlastním životem. To je hnisavý vřed, který Českou televizi ničí a jednou ji možná zničí definitivně. Proč? Protože lidem jednoho dne dojde trpělivost.
Ono totiž platí, co kdysi řekl Abraham Lincoln: „Můžete krátkou dobu lhát všem lidem a trvale lhát některým lidem, ale nemůžete trvale lhát všem lidem.“
A je tedy něco pravdy na tvrzení, které z některých míst zaznívá, že současná garnitura v ČT je jaksi odtržena od názorů a představ většiny, a že zatímco rozdává podobné ceny a kritizuje nominace do Rady ČT, které k ní nejsou otevřeně přátelské, frustrace obyčejných lidí narůstá?
Ano, přesně to se děje. A tlak v papiňáku stoupá. Vox populi, vox Dei. Hlas lidu, hlas Boží.
Když se podíváme na seznam kandidátů, je někdo, koho byste v Radě ČT vyloženě rád viděl, a naopak někdo, koho byste tam v žádném případě vidět nechtěl?
Pár kvalitních lidí, kteří se v problematice orientují, v nabídce je. Jmenovat ale nikoho nebudu, neboť bych mu tím jenom uškodil. Žijeme totiž ve zvrácené době. V normální společnosti by kupříkladu to, že někdo pracuje pro institut bývalého prezidenta, bylo skvělým doporučením. Pro zdejší propagandistické gaunery je to ovšem záminka k útokům. Běs! Neuvěřitelné.
Často diskutovaným tématem jsou koncesionářské poplatky. Je podle vás pravdou, že jejich zrušením by došlo k ohrožení nezávislosti ČT?
Samozřejmě, že ne. To je naprostá pitomost. Navíc, jak může být ohroženo něco, co neexistuje? ČT je zcela závislá, nikoli česká, nýbrž protičeská, bruselská instituce.
Pod palbou se ocitl i další kandidát do Rady ČT, moderátor Českého rozhlasu Luboš Xaver Veselý, který má do budoucna vést příležitostné rozhovory s prezidentem Zemanem. Problém je podle kritiků v jakési plíživé normalizaci veřejnoprávního média, u Xavera prý podle Nory Fridrichové také hrozí, že bude Zemanovi jen úslužným „držákem na mikrofon“. Co na to říkáte?
Eurobolševická úderka fakt dovede pobavit. Naše veřejnoprávní média už přece dávno znormalizovaná jsou. Ergo: Normalizovat není co. Česká televize už řadu let přece slouží jednomu jedinému „správnému“ názoru na cokoli.
A jednou z úspěšných normalizátorek je právě paní Fridrichová. Ale pozor, já si o paní Fridrichové sice myslím, že je hloupá, umanutá a omezená, ale z obrazovky ji nevyháním. I milovníci hlouposti, umanutosti a omezenosti mají na svoji pravidelnou dávku hlouposti, umanutosti a omezenosti právo, když si tu televizi také platí.
Já jsem na rozdíl od Fridrichové a spol. demokrat. Dlouhodobě kritizuju něco jiného. Jiný pohled na svět než ten, který má paní Fridrichová, Česká televize nenabízí. V tom je problém, to je flagrantní porušování zákona, navíc dlouhodobé.
Xaver Veselý byl jedním ze tří recipientů anticeny Kyselý citron od Českého filmového a televizního svazu FITES. Ten mu ji udělil za údajně podbízivý styl vysílání v přímém přenosu na ČRo. Je takové „ocenění“ namístě? Může být důvodem Veselého dlouhodobě kritický postoj k hospodaření ČT?
Naprostý trapas! Zesměšnil se FITES, zesměšnila se i Česká televize. Je to jen další názorná ukázka, jací ubožáci okupují náš veřejný prostor a jací zoufalci si uzurpují právo dělat ze sebe arbitry elegance. Ostatně předseda „odborné“ poroty, jež uděluje ceny Trilobit, zelený teatrolog Vladimír Just, se spolu s Janem Rejžkem, podobným kašpárkem, navěky zesměšnil v českotelevizní Katovně. Pamětníci se jistě rozpomenou.
Ale zpátky ke Xaverovi. Proč mají lidé rádi kupříkladu Karla Šípa? V dnešním světě plném agresivity je jeho Všechnopárty laskavým pohlazením. Podobně své pořady dříve na Frekvenci 1 a nyní v Českém rozhlase moderuje Xaver. I jeho za to lidé mají rádi. Všechno je prostě jinak, ba dokonce úplně obráceně, než se nám snaží namluvit zoufalci z FITESu.
Příklad? Pořad Podtrženo, sečteno z produkce internetové televize XTV. Coby glosátoři událostí uplynulého týdne se v něm střídají Ondřej Hejma, Petr Holec, Karolina Stonjeková a Vlastimil Tlustý. Tahle dvacetiminutovka patří k tomu nejlepšímu, na co se tu dá z politické publicistiky koukat. Má to vtip, švih i šmrnc. A kdo moderuje? Xaver. Lehce, úsporně, s citem. Přesto se toho divák hodně dozví. A vůbec není potřeba skákat hostovi do řeči už v půlce první věty.
Namistrovaná českotelevizní publicistika je proti tomu tragická nuda a mistr světa ve skoku do řeči Václav Moravec uspávač hadů.
A máme tady další citaci týkající se ČT, tentokrát od mediální a politické analytičky Ireny Ryšánkové „Ale i ODS, hnána ‚neviditelnou rukou volného trhu‘ a vidinou profitu od privatizátorů ještě před několika lety chtěla média veřejné služby zcela nepokrytě zlikvidovat, zprivatizovat. Stalo se to programem europoslance Kožušníka…, prosazoval to Ivan Langer, Ladislav Jakl i Petr Štěpánek. Pamatuji, jak ODS protlačila do Rady Českého rozhlasu Danu Jaklovou a další lidi, kteří zcela nepokrytě chtěli veřejnou službu omezit. Bránili rozhlasu v technologickém přerodu, brzdili nové technologie, dokonce Jaklová protlačovala záměr prodeje budovy rozhlasu na Vinohradské a odstěhování na okraj Prahy do pronajatých prostor developerů (komu z dnešních ‚slavných‘ by asi patřily?). Dalo velkou práci rozhlas a jeho majetek ubránit. Nyní, po pádu do bezvýznamnosti, zaznívá z ODS prst zdvižený na obranu médií veřejné služby… Důvod? Jeden jediný. Soukromá média už ‚fialovými‘ občanskými demokraty jako neschopnými pohrdají. Ten jásot jako v devadesátých letech už nezaznívá odnikud,“ řekla pro PL. Co na její slova říkáte?
Irenu Ryšánkovou čtu rád, protože obvykle ví, o čem mluví. Ale i ona se občas mýlí. Ona se kouká na svět spíše zleva, a tak se není co divit, že my napravo jí poněkud splýváme. Spory s Danou Jaklovou jsou do značné míry osobní, a s onou privatizací to má Irena taky dost popletené.
Jistě, Jakl už pětadvacet let říká stále to samé: „Stejně jako nepotřebujeme žádné veřejnoprávní noviny, nepotřebujeme ani veřejnoprávní televizi a rozhlas.“
Kožušník a já jsme před deseti lety přišli s něčím úplně jiným. Změnil se svět, změnily se technologie, existují stovky programů – nemá-li veřejnoprávní televize zahynout, musí se změnit, racionalizovat, zlevnit, zefektivnit, koncesionářské poplatky jsou anachronismus. To byla, milá Ireno, naše témata, ne privatizace.
Já jsem nad Českou televizi zlomil hůl až později, až když zcela opustila svoje veřejnoprávní poslání a přeměnila se na monofonní bruselskou hlásnou troubu. Slovo privatizace jsem ale ani teď nikdy nevypustil z úst. Proboha, kdo by ten zakletý betonový moloch na Kavčích horách chtěl? Říkám něco jiného: ČT zrušit bez náhrady, majetek rozprodat, určit správce archivu, kmitočty vysoutěžit.
Na závěr bych se zeptal, myslíte si, že hrozí další „spacáková revoluce“, podobná té, kterou jsme zažili před dvaceti lety? A jak by tentokrát skončila? „Už jednou jsme před Českou televizí demonstrovali. Bude-li třeba, vrátíme se,“ napsala herečka Aňa Geislerová na svém facebookovém profilu v narážce na tzv. televizní krizi na přelomu let 2000 a 2001. Reagovala na komentář Martina Fendrycha z Aktuálně.cz s názvem „Zničit Českou televizi! Jak? Ovládnout radu, vyhnat elity, ucpat hubu objektivitě“.
Původně jsem chtěl říct, že Fendrycha vůbec nemá cenu komentovat. Jen dokonalý magor totiž může v souvislosti s Českou televizí vypustit slovo objektivita. Problém je, že je to nebezpečný magor a že podobných (j)elit je v nejrůznějších redakcích i jinde rozeseto víc.
Že si Aňa hlídá svoji pokladničku, se nedivím. Jindy, jinde a u jiných se tomu ale obvykle říká střet zájmů.
Další „spacákové revoluce“ se ani v nejmenším neobávám. Pár lidí tihle vyčuraní křiklouni pobláznit můžou, ale většina veřejnosti už jim na to podruhé neskočí ani náhodou. Jednou stačilo.
Ve skutečnosti je podstata celého toho povyku okolo České televize jednoduchá jako facka. Jde o prachy a jde o vliv. O jejich prachy a o jejich vliv. Česká televize je jejich a oni ji nikomu nedají.
Po nás ostatních se chce jen to, abychom jim ty prachy – do jejich kapes a na jejich propagandu – dál a dál posílali. Na to se dá odpovědět jediné: Všeho do času!
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: David Hora
