Istanbulská smlouva: Chtějí dětem vymýt mozky bez dohledu rodičů. A je toho víc. Nina Nováková varuje

28.07.2020 11:53

ROZHOVOR Hlasitě deklarovaná ochrana žen v Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácím násilí je pouhá zástěrka. Podle bývalé poslankyně Niny Novákové je to podobné s rodinou. Istanbulská úmluva sice nezakazuje rodinu, ale nařizuje, aby se všude propagovaly nestereotypní genderové projevy. Varuje také před tím, že v případě ratifikace všemi zeměmi EU by to, co někdo vyhodnotí jako sexismus, homofobii nebo transgenderfobii, bylo kvalifikováno jako nejzávažnější trestné činy jako rasismus nebo obchodování s lidmi. Možná to zní zvláštně, ale Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a zatím i my, můžeme zachránit celou Evropu.

Istanbulská smlouva: Chtějí dětem vymýt mozky bez dohledu rodičů. A je toho víc. Nina Nováková varuje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mgr. Nina Nováková
reklama

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácím násilí by už svým názvem a záměrem mohla vzbuzovat sympatie. Jak ji vnímáte vy?

Anketa

Chcete, aby Česká republika ratifikovala Istanbulskou úmluvu?

2%
98%
hlasovalo: 29859 lidí
Pokud člověk zůstane u přečtení názvu – a v naší době to není nic neobvyklého – může vidět snahu o něco dobrého. S tím také počítají zastánci Istanbulské úmluvy, kteří se zoufale snaží, aby se ve veřejnosti udržela představa: Kdo je proti násilí na ženách, musí fandit Istanbulské úmluvě. Kdo kritizuje Istanbulskou úmluvu, schvaluje násilí. Za sebe mohu říci: patřím k 91 procentům lidí v České republice, kteří odmítají násilí – a je jim jedno, jestli jde o ženy, muže, děti nebo staré lidi. Istanbulská úmluva však nepřináší žádný jiný lék než obviňování mužů, že si nedokáží zajistit vliv jinak než násilím. Každý, kdo se někdy pohyboval v oblasti prevence negativních a rizikových jevů, okamžitě pozná, že o prevenci se vůbec nejedná. Obviňování, nahlašování násilí, které by teprve mohlo nastat, nemožnost obviněných obhájit se, to nejsou způsoby, jak přimět lidi obecně, aby na sebe byli hodnější a aby si jeden druhého vážili. Můžeme také říci, že Istanbulská úmluva je v obsahu, dokonce i v názvu, o několik úrovní horší odvar výborné úmluvy o třicet let starší, totiž Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen. Nekompromisně se tam požaduje rovnost mužů a žen v oblasti ocenění pracovních výkonů, jasně se také hovoří o nezbytnosti poskytnout ženám určité výsady v době těhotenství a po porodu. Tato úmluva u nás platí ještě z doby Československé socialistické republiky. Za zmínku ovšem stojí, že v roce 2008 došlo k pokroucení i této smlouvy, když byla rovnost mužů a žen nahrazena genderovou rovností. Bez vysvětlení, nenápadně.

Odpůrci Istanbulské úmluvy ji kritizují jako „útok na tradiční podobu rodiny, definování třetího pohlaví a projev sociálního inženýrství“. Je něco v ní obsažené pro nás skutečným nebezpečím, co by převýšilo přínos její ratifikace coby ochrany žen před násilím?

O třetím pohlaví se v poslední době u nás mluví, důvodem však není Istanbulská úmluva, ale možnost uvést v osobních dokumentech kromě mužského a ženského pohlaví X jako v Nizozemsku nebo divers, inter, jako je to v Austrálii, na Novém Zélandu, v Rakousku nebo v Německu. Někdy se také – podle němčiny – říká genderu sociální pohlaví. V Istanbulské úmluvě se v Článku 4 – Základní práva, rovnost a nediskriminace objevuje pojem genderová identita – bezdůvodně a bez vysvětlení. O co se jedná, zjistíme ve Zprávě Rady Evropy (Council of Europe Treaty Series – No. 210, bod 53) a v usnesení Evropského parlamentu ze září 2017 (písmeno R a bod 9, k ). Tam už jsou pojmy transgender, transsexuálové, crossgender, transvestité, LGBTI žena, zkrátka všichni, které nelze zařadit jako muže a ženy. Nic proti nim, ale je jasné, že hlasitě deklarovaná ochrana žen je pouhá zástěrka.

Podobné je to s rodinou: Istanbulská úmluva nezakazuje rodinu, ale nařizuje, aby se všude propagovaly nestereotypní genderové projevy: v médiích, ve školách, v rámci sportovních a dalších volnočasových aktivit (Zpráva Rady Evropy výslovně zmiňuje i náboženské vzdělávání, bod 96). Co to například je? Děti, to, že se člověk narodí jako muž nebo žena, není důležité, to, že se milují muži s ženami je jen jedna z možností, to, že má každé dítě tatínka a maminku, je také jen jedna z možností. Posuďte třeba hru pro mateřské školy v Berlíně: děti, vyberte si pohlaví, genderovou identitu a sexuální orientaci a můžeme si hrát. A kde jsou rodiče a jejich právo a především odpovědnost za zdravý tělesný, citový a mravní vývoj svých dětí?

Beru to od vás jako řečnickou otázku, ale pokud ne, tak by vám na ni spíš než já odpověděli zastánci Istanbulské úmluvy. Jak vnímáte jejich argumentační střety s jejími odpůrci?

Anketa

Do jakého filmu byste nejraději zařadili postavu Václava Havla?

hlasovalo: 12923 lidí
Na mezinárodní konferenci o zkušenostech s Istanbulskou úmluvou v zahraničí, která proběhla z iniciativy profesorky Válkové v říjnu 2019, si švédský zástupce, promiňte mi ten výraz, „dovolil“ tvrdit, že Istanbulská úmluva je prorodinná. Úmluva je ve skutečnosti propotratová a podporuje bez ohledu na odpovědnost a práva rodičů i bez ohledu na možné zdravotní následky užívání antikoncepce u děvčátek – pro Istanbulskou úmluvu jsou totiž ženami (usnesení Evropského parlamentu bod 4). Podle názvu to zase nevypadá nijak špatně: sexuální a reprodukční práva.

Vím, že různé protiistanbulské letáčky pracují se zkratkami, ale opravdu nelžou. Lžou ti, kteří tvrdí, že Istanbulská úmluva není způsobem, jak prosadit radikální gender ideologii. Protože aktivističtí podporovatelé nemohou počítat s podporou seriózní vědy ani normálně uvažujících obyčejných lidí, spoléhají na nepozornost, neznalost, někdy i hloupost a lhostejnost politiků. Tak to udělali všude v zemích Evropské unie, kde Úmluvu ratifikovali. Nikde neproběhla veřejná diskuse. Mimochodem, po pěti letech od ratifikace neexistují údaje o snížení násilí, jenom o zvýšení počtu obviněných mužů. Postupně přicházejí také zprávy o lidech vyhozených ze zaměstnání, o persekvovaných rodičích a učitelích. Přijetím istanbulského receptu na šťastnou společnost bychom hloupě následovali země, jejichž obyvatelé se zčásti bojí a zčásti už naštěstí bouří.

V kritice Úmluvy zašel úplně nejdál kněz Petr Piťha během kázání v katedrále sv. Víta u příležitosti svátku svatého Václava v roce 2018. Podle něj by občany čekalo po jejím zavedení do našeho právního řádu roztrhání a rozehnání rodin, odebrání, prodání a věznění dětí, deportace do nápravně-výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru či prohlášení homosexuálů za nadřazenou vládnoucí třídu. Není tohle už úplná démonizace textu, z něhož nic takového nevyplývá?

Pan profesor mluvil v roli kněze a použil formu dramatického proroctví. Vycházel ze zpráv, o kterých byla zmínka v předchozí otázce. Měla jsem hned potom možnost slyšet rozzuřené reakce představitelek České ženské lobby a jejich spolupracovníků. Z mého pohledu, zcela v rozporu se svobodou myšlení, přesvědčení a svobodou projevu, zcela nepřípustnou formou „lustrovali“ projev kněze při promluvě v kostele. Kdy vyškrtají části Bible, které se nesmějí číst?

Istanbulská úmluva ukládá zemím, které ji ratifikují, povinnost definovat nové trestné činy, jestliže je dosud trestní řád neobsahuje. Chybí některé (např. fyzické týrání, psychické týrání, nebezpečné pronásledování, sexuální násilí a znásilnění, sexuální obtěžování, vynucený sňatek, mrzačení ženského genitálu, vynucený potrat a nucená sterilizace) v našem trestním řádu, aby to přijetí dokumentu zdůvodňovalo?

Už v minulém volebním období, a to nepopírají ani zastánci Istanbulské úmluvy, naše trestní právo postupně naplnilo požadavky Úmluvy. Právníci se jen logicky vzpírají tomu, abychom šli proti zásadám moderního a humánního práva a pro muže se přestala uplatňovat presumpce neviny nebo se rušila povinnost mediace. Naši společnost by velmi poškodila ztráta důvěry v některé profese jako třeba psychology, poradce či právníky, protože by přestala platit zásada diskrétnosti.

Při jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů minulý pátek, kterého se zúčastnil i premiér Andrej Babiš, zaznělo, že během nouzového stavu došlo k nárůstu domácího násilí. Pomohla by právě v takových situacích Istanbulská úmluva, která si kromě samotné ochrany a trestání domácího a jiného násilí klade za cíl prevenci proti těmto činům?

Anketa

Prospěl Dominik Feri české politice?

3%
97%
hlasovalo: 14882 lidí
Doba omezujících opatření ukázala především jednu důležitou věc. Když je nouze, tím nejspolehlivějším partnerem pro stát je právě rodina. Spíš bychom měli obdivovat, kolik rodičů a dětí, i dospívajících, ustálo ten obrovský tlak. Z médií a internetu šířený strach, nutnost plnit na malém prostoru pracovní a školní povinnosti, nevědět, kdy to skončí, a chápat, že logicky přijdou ekonomické potíže, a přece z toho mnozí vyšli výborně.

Znovu musím opakovat: Istanbulská úmluva by dostala velmi špatnou školní známku, kdyby byla hodnocena jako preventivní program. Prevencí násilí jsou opatření, která posilují stabilitu a odolnost rodin. Děti i rodiče potřebují získávat rodinné a rodičovské kompetence. Finanční prostředky, které budeme muset povinně vydávat – ne na pomáhající služby, jak tomu věří obětaví pracovníci potřebných zařízení, ale na monitorování a kontrolování všech: doma, ve firmách, ve školách – bychom mohli a měli věnovat na vzdělávací a osvětové programy o vztazích a péči o ně. Podle Zprávy o rodině 2020 jsou partnerské vztahy pro lidi nesmírně důležité, nemají však příležitost naučit se jim v přirozených podmínkách fungující rodiny. Vstupují do partnerství s velkými očekáváními, ale vzdávají to při prvních problémech, neumějí rodinné vztahy opravovat a léčit. Kde mají kluci odkoukat respektující chování, když jich polovina přichází do styku jen s matkou, babičkou a učitelkou? A škola bude mít povinnost udělat v tom zmatek nejen jim, ale i děvčatům. Má totiž bourat kulturní stereotypy. Mimochodem, jistě jste si už všimli, že když propagátoři Istanbulské úmluvy popisují nějaké stereotypy, vyprávějí o rodinných poměrech před sto lety.

Poslanec Jaroslav Foldyna na Twitteru napsal, že v případě ratifikace by šlo hovořit o „Vládě národní zrady“. Jak dle vašich zkušeností v nejvyšší politice vypadá rozložení sil v Poslanecké sněmovně mezi zastánci a odpůrci Istanbulské úmluvy?

Zase použiji zajímavou zkušenost ze zmíněné mezinárodní konference. Dáma z Rady Evropy prohlásila, že má pocit, jako by u nás Istanbulskou úmluvu lidé nečetli. Dovolila jsem si upozornit ji, že zastupuji 20 tisíc lidí, kteří se seznámili nejen s Úmluvou, ale také se Zprávou Rady Evropy a s usnesením Evropského parlamentu. S politiky je to stejné. Opravdu nestačí přečíst si jen text Úmluvy. Kdybych směla, doporučila bych jim přečíst si dokument, kterému pro sebe říkám Komunistický manifest gender ideologie, tzv. Yogyakartské principy z roku 2006, (doplněné v Ženevě 2017). Nebo by si mohli přečíst alespoň metodickou příručku k duhovým seminářům. Také by si mohli všimnout vyjádření odborníků, například několik stovek jich napsalo své stanovisko na Slovensku. Opravdu chtějí svým hlasem zavázat celou společnost? Myslím, že i tak máme a budeme mít dost starostí.

A dala by se tedy udělat dělící čára mezi parlamentními stranami, nebo ani ty nejsou ve svém postoji jednotné?

Netroufám si odhadnout, jak budou jednotlivé kluby hlasovat. Pokud se naplní nejnovější trend a klub pana premiéra vymění jako spojence staré soudruhy komunisty za mladší soudruhy anarchisty piráty, pak by bohužel mohla ratifikace projít. Bývalá konzervativní TOP 09 se již také vyjádřila kladně, STAN se pravděpodobně přidá k pirátům. V klubu ANO je přitom celá řada poslanců, kteří vědí, že je to špatně. Dá se předpokládat, že SPD, nebude-li mít nějaké hnutí mysli, bude proti. Negativně se vyjádřila ODS a KDU-ČSL. V ČSSD zřejmě, bohužel, převládne prosociální chování vůči menšinám nad tolik potřebným zájmem o pomoc lidem v nouzi.

Nejsem politolog a nejsem v žádné politické straně, snažím se vysvětlit to všem, kteří se mnou mluví, přesto se mi zřejmě teď právě podařilo všechny urazit. Ráda se omluvím, bude-li to jinak, a skvělé by bylo, kdyby se Senát zachoval jako sbor moudrých.

Slováci a Maďaři Istanbulskou úmluvu odmítli, Poláci zahájili formální proces jejího vypovězení. V čem je střední Evropa jiná než západní státy, které, s výjimkou Velké Británie, smlouvu ratifikovaly? Máme lepší instinkt než „Západ“, nebo jde spíše o projev zpátečnictví?

V těchto zemích je pořád dost lidí, kteří rozpoznají nebezpečné signály ideologie, která chce ovládnout společnost politickou cestou. Trestné činy, na které padl dříve dotaz, u nás trestnými už jsou. Celou společnost však bez nadsázky ohrozí něco jiného. Evropský parlament ve svém usnesení požaduje, aby to, co někdo vyhodnotí jako sexismus, homofobii nebo transgenderfobii – tedy se například zamračíte na Prague Pride, řeknete vtip o blondýně, někdo s genderovou identitou, kterou nejste schopni rozeznat, se bude cítit diskriminován – bylo všechno kvalifikováno jako nejzávažnější trestné činy podle článku 83 Smlouvy o fungování EU, tedy jako rasismus nebo obchodování s lidmi. Existuje také vážně míněný požadavek, abychom změnili náš jazyk na genderově neutrální (usnesení EP, bod m). S tím vším se čeká do okamžiku, než Istanbulská úmluva začne platit v celé Evropské unii.

Státy, které neratifikují a neratifikovaly, jsou v souladu s praktickým rozumem, se seriózním vědeckým bádáním. Zní to možná zvláštně, ale Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a zatím i my, můžeme zachránit celou Evropu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Neomluvitelný přešlap vlády si vybere nejvyšší daň. Ředitelka domova sociálních služeb a bývalá poslankyně má informace, před kterými někteří zavírají oči

4:43 Neomluvitelný přešlap vlády si vybere nejvyšší daň. Ředitelka domova sociálních služeb a bývalá poslankyně má informace, před kterými někteří zavírají oči

ROZHOVOR Druhá koronavirová vlna velkou silou zasáhla Domov Sulická, jenž asistuje klientům, kteří ž…