Jan Schneider: Srabové a pitomci! Postavme se těm, kteří napadli Klause ml.

21.11.2019 13:17

ROZHOVOR Jak bude společnost reagovat na fašistické bojůvky z Národní třídy? V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se v reakci na brutální verbální napadení Klause mladšího ptá bezpečnostní analytik a chartista Jan Schneider. „Srabové a zamindrákovaní pitomci. Musíme se jim postavit čelem,“ má jasno.

Jan Schneider: Srabové a pitomci! Postavme se těm, kteří napadli Klause ml.
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bezpečnostní analytik Jan Schneider

Hlavní oslavy 30 let od pádu totality jsou za námi. Jak jsme to zvládli? 

Jak to zvládli ostatní, nevím. Já jsem to zvládl docela dobře. Zajel jsem na jednu střední školu, popovídat si se studenty, ale pak jsem měl nečekaně volno, protože na jiné střední škole bylo organizátorce mého vystoupení sděleno, že odlišných názorů netřeba, když je ten oficiální správný, načež dala výpověď na hodinu.

Pak jsme měli v Havlíčkově Brodě malou konferenci k tomuto výročí, kde si ale každý říkal, co chce, i když se někteří přitom škaredili. No, dobře, na mě se škaredili, ale já jsem na to zvyklý.

Anketa

Chcete, aby prezident České republiky mohl navrhovat zákony?

85%
15%
hlasovalo: 14534 lidí

Jak jste tyto dny prožíval? Přece jen máte na bývalý režim, mírně řečeno, dost intenzivní vzpomínky. A nyní tři dekády poté se v ulicích vulgárně řvalo na politiky. Naštvalo vás to, anebo naopak je to legitimní projev svobody projevu?

Doma jsme se chovali ekologicky, šetřili jsme energií, a televizi jsme tudíž téměř nepouštěli, takže nejvíc adrenalinu jsme zažili při předpovědi počasí. To se celkem vydařilo. Houstičky z pekárny byly též dobře vypečené. Záda trochu bolela, ale to je věkem. Jinak hlásím, že se nic mimořádného nestalo.

Někdo říkal, že kdosi na kohosi pořvával, ale nezabil. Hlavně, jestli se trochu vyřval a pak nebyl doma tak zlý na rodinu, to by bylo prima. Od toho politici a fotbalisti jsou, aby se na ně řvalo.

Největší nevoli sklidil Václav Klaus mladší. Zazněly výkřiky jako: „Ty zkurvysyne“ nebo „Putinova děvko“. Podle některých neměl Klaus mladší na Národní třídu vůbec chodit, jiní tvrdí, že s sebou neměl brát dceru. Co byste těmto „křiklounům“ vzkázal?

Nu, zajímalo by mě, jak bude společnost reagovat na tyto fašistické bojůvky. Trestní postih nedoporučuji, protože to je z hlediska společnosti srabácké a neúčinné. Musí se jim postavit čelem a osobně. Slušných lidí je neskonale víc, takže mají převahu, jen si to musí uvědomit. Postaví-li se současně více lidí proti takové skupince, ta rychle zdrhne, protože to jsou naprostou většinou srabové a zbabělci a zamindrákovaní pitomci a obecně impotentní podpantofelníci.

Podobně jako ti křiklouni v masmédiích, kteří zdálky zkouší někoho urážet, ale do konfrontace, do dialogu, do sporu tváří v tvář je nedostanete. Asi proto, že ve skutečnosti žádnou tvář nemají. 

A ještě se srandovně přiznávají, že jsou dědici toho nejhoršího u minulého režimu. Jak? Tvrdí, že oni by svou přítomností v dialogu „legitimizovali“ ty, které nazývají zločinci a podobně. Tedy třeba mě. A přesně týmiž slovy minulý režim odmítal dialog třeba s chartisty. Dokonalé!

Dojde někdy naše společnost k tomu, že projev nesouhlasu lze vyjádřit i jinak než termínem „zkurvysyne“?

Gilbert Keith Chesterton napsal, že je zcela demokratické srazit soka ze schodů, protože je mu poskytnuta výsada čelního souboje. Ano, demokracie může být tvrdá, ale musí být na férovku. Ale sprostě a anonymně křičet na někoho, kdo jde ke všemu ještě s děckem, to už je daleko za čarou. Tady je pak ale každá rada drahá. 

Na druhou stranu ale skutečná demokracie umí být také velkorysá, i když ne bez jemné štiplavosti. Tentýž Gilbert Keith Chesterton – jak ho nedávno ocitoval velekněz české poezie Jiří Suchý – řekl: „Vážím si pana Bernarda Shawa a PŘIMĚŘENĚ se mu obdivuji.“ Nádhera!

Nakonec se ukázalo, že konflikty vyvolávala úzká skupinka lidí a šlo o „známé firmy“, které už roky organizují podobné protestní akce a happeningy. Byli mezi nimi i ti, co loni hodili kytice od prezidenta a premiéra do koše. Jde o něco, co by měli slušní lidé kritizovat? Není kritika svobodného projevu, byť v jeho extrémní formě, formou popření demokracie?

V civilizovaných kulturách je známo takzvané zlaté pravidlo, kterým lze velmi jednoduše ověřit, jak by se člověk měl chovat. Stačí, aby si představil, jaké by to bylo, kdyby to, co dělá on, dělal někdo jiný jemu. „Nedělej druhému to, co bys sám nerad strpěl,“ zní ono pravidlo. Myslím, že se každému, komu se má co v hlavě rozsvítit, hned ozřejmí, jaká jsou asi pravidla a limity svobodného projevu.

Akce Festival svobody vyvrcholila večer na Václavském náměstí, kde mluvil třeba generál Pavel, Nora Fridrichová a další. Finančně to podpořilo mnoho institucí i mecenášů, třeba podnikatel Luděk Sekyra. Jak na vás celá ta akce působila?

Akce na mě nijak nepůsobila, neboť jsem jí zcela zazdil, ignoroval a ještě pro jistotu jsem na ní hodil bobana.

Tak, jak ji popisujete, na mě působí spíše jako karneval – ve smyslu onoho jednoho dne ve středověkém roce, kdy bylo dovoleno dělat všechno naopak. V tomto případě různí týpci halasně oslavují svobodu. To je opravdu dobré. Hlavně v tom smyslu, že k mikrofonu nikoho „protivného“ nepozvali, aby jim ten karneval svobody nekazil.

Pomineme-li různé incidenty, během odpoledne a večera bylo v úzkém centru Prahy skoro 100 tisíc lidí, vesměs mladí a studenti. Není to celkově dobrá zpráva o naší zemi, že mladé generaci není takové výročí lhostejné?

No, když jsem zaslechl ten výčet atrakcí, na které je do toho centra města lákali, a když si člověk uvědomí, že ty počty nelze nijak zdokladovat, tak si nemyslím, že jde o výraz zájmu mladých o demokracii. Míru jejich zájmu bych odvozoval spíše od jejich společenské, nebo dokonce politické organizovanosti, a především od volební účasti jejich věkového segmentu.

Při proslovu v Národním muzeu premiér ocenil odvahu Václava Havla, která byla podle něj obdivuhodná. „Já jsem byl členem komunistické strany. Nejsem na to pyšný. Jak jsem mnohokrát řekl, nebyl jsem v té době tak statečný a angažovaný jako Havel. Navíc jsem nebyl v listopadu 89 v Československu,“ uvedl. Nešetřil díky jak na adresu Občanského fóra a dalších, co přivedli zemi do EU a NATO. Překvapil vás proslov premiéra? Lze tomu věřit? 

Já jsem rád, že v době velkých a plytkých a zbytečných a nabubřelých oslavných žvástů promluvil premiér jako normální chlap a našel přiléhavá slova pro roli svou i jiných. Pokládám to za důstojné. Jen bych dodal, že stejné ocenění jako těm, co pomohli udržet jakousi mravní kontinuitu, patří i těm, co pomohli udržet kontinuitu odbornou. Myslím tím na lékaře, vědce, učitele. Mnoho z nich třeba chtělo podepsat Chartu 77, ale byli s díky odmítnuti, protože na svých místech byli společnosti prospěšnější, než kdyby je kvůli tomu podpisu vyhodili a oni by třeba dělali noční hlídače.

Optimisticky pokládám jak tento premiérův, tak i předchozí prezidentův projev (28. října) za možný počátek konce třicetileté studené občanské války. Ano, jsem snílek, ale je třeba to říci. I to, že těmito smířlivými projevy prezident i premiér strašně naštvali ty, kteří si již na ně brousili kudly. Pozdě totiž pochopili, že zatímco se davově ventilovala nenávist a vztek a frustrace, tito dva ukázali světu, jak by mohla pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí (no jasně, trochu jsem to přehnal, ale neodolal jsem).

Fotogalerie: - Korzo Národní

Národní třída v předvečer svátku 17. listopadu
Národní třída v předvečer svátku 17. listopadu
Národní třída v předvečer svátku 17. listopadu
Národní třída v předvečer svátku 17. listopadu
Národní třída v předvečer svátku 17. listopadu
Národní třída v předvečer svátku 17. listopadu

Nezapomeňme na akci Milionu chvilek a plnou Letenskou pláň. Neukazuje se, že by představitelé státu, proti nimž bylo takto masivně protestováno, měli reagovat? Přece jen, přišlo skoro 300 tisíc lidí…

Jistěže by měli reagovat! Můžete mi ale, pěkně prosím, říci, na co? Vždyť ti demonstrující nemají žádný program, nic, na co by se dalo v politické rovině reagovat. Nejsrandovnější je požadavek, aby se Babiš zbavil majetku. To je fakt dobré. On učinil zadost zákonu, ale stejně je to málo. Zřejmě by měl majetek rozdat a přijít do Strakovky bosky, možná po kolenou, nebo co. 

Nechápu ani, proč by měl premiér někoho odvolávat a jiného by neměl ani pomyslet odvolat. Mám pocit, že v Bohnicích gruntovali a tak dali všem vycházky...

Co říkáte na výzvy k odstoupení do konce roku pro premiéra a výzvy na změnu volebních zákonů a tvorbě koalic pro opozici? To všechno padlo z pódia. Také výhrůžka, že pokud budou politici chtít zlikvidovat nezávislost ČT, půjde se opět do ulic.

To jsou skutečně pubertální nápady. Kdyby se takto dostali k moci, hned by zase vrátili volební zákon v pasáži, pojednávající o tvorbě koalic, do předchozího stavu. Opravdu trapné. Doteď jim to nevadilo, až když jsou skoro v autu, tak mají najednou péči o čistotu demokracie.

Pokud jde o takzvanou nezávislost ČT, to už smrdí paragrafem 5 odstavcem 1a zákona o zpravodajských službách, jenž se týká působnosti Bezpečnostní informační služby, která „zabezpečuje informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům ... České republiky“.

Hrozit demonstracemi v případě, že dojde ke zvolení nových členů Rady ČT, kteří se nebudou davu líbit, to už opravdu smrdí. Různí exponenti – přesně podle scénářů barevných revolucí – budou neustále poštívat režim provokacemi až násilnými, s cílem vyvolat, pokud možno, zkratovou brutální mocenskou odezvu, nejlépe s nějakou obětí. Asi ale nepochopili, že Zifčákovo zmrtvýchvstání 17. listopadu 1989 tuto fintu v Čechách zdiskreditovalo, takže si budou muset najít něco jiného.

Závěrem zcela bez ohledů na protesty, pochvaly a cokoli dalšího. Jak jsme na tom 30 let od pádu komunismu? Posouváme se dopředu? Jak je na tom obecně naše svoboda v porovnání třeba s první dekádou po převratu?

Nevím, co to před třiceti lety spadlo, ale komunismus to nebyl. Byl to nějaký hybrid, který parazitoval na původní myšlence společenské spravedlnosti. A pro mne je měřítkem spravedlnost, ne svoboda. Ta je předpokladem nutným, nikoliv však dostatečným. Ostatně Sókratovi je přisuzován výrok, že „bohatí žádají svobodu, chudí spravedlnost“. Jak aktuálně to zní, vysvětlovat zřejmě ani netřeba!

Takže svoboda tu je, avšak nezkultivovaná. Nemá limity, které by si sama svobodně zvolila. Je jí údajně třicet let, ale je to bláznivá puberťačka, která si sama se sebou neví moc rady a spoustu lidí ještě zraní a urazí, mnoho škody ještě nadělá.

Možná však, že nastupující generace už nebudou tak zamindrákované, protože se nebudou nutit do nějakých antikomunistických křečí jako ti, kteří se předtím nutili do křečí „komunistických“, a teď se sami na sebe zlobí a vylévají si vztek na druhých a snaží se dodatečně vylepšit své „kádrové profily“.

A ještě lépe na tom budeme, až se lidé nebudou politikou moc zaobírat, ale budou politicky žít, a přestanou o svobodě žvanit, a začnou svobodní být.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Minář, ta zrzavá česká Greta, a jeho kloboučník. Opájí se mocí nad davem. Vandalismus, zatím smývatelný! Komentátor má obavy z řádění „chvilkařů“ v ulicích Prahy

18:45 Minář, ta zrzavá česká Greta, a jeho kloboučník. Opájí se mocí nad davem. Vandalismus, zatím smývatelný! Komentátor má obavy z řádění „chvilkařů“ v ulicích Prahy

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Komentátor Tomáš Vyoral se vrací k úterní demonstraci Milionu chvil…