Pane profesore, ponechme stranou politické konsekvence a podívejme se na věc skutečně jen prizmatem práva. Víme, že trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo bylo dnes zastaveno. Žalobce Jaroslav Šaroch prý změnil svůj právní názor. Stává se často, že státní zástupce takto změní svůj postoj? Jakou roli sehrál ruský národ v dějinách Československa a České republiky?
Víte, otázka je, jestli nějaký postoj, který se často proklamuje, vlastně měl. Jinými slovy, zda bylo vůbec co měnit. On měl teď rozhodnout, jestli podá obžalobu, nebo nikoliv.
V tomto směru mám za to, že k tomu závěru skutečně dospěl. Nepoužil bych zde to slovo „změnil“, prostě zde končila jedna fáze přípravného řízení a mělo se přejít do fáze další, což on zkrátka dle svého přesvědčení neučinil. Toť vše.
Městské státní zastupitelství bude důvody, které státního zástupce k zastavení trestního stíhání vedly, dále přezkoumávat. Jedná se o standardní postup? Je obvyklé, že souběžně s verdiktem se oznámí i to, že je vlastně nejistý a bude se přezkoumávat? To je jako kdybyste někomu otevřel celu, ale pak ho důrazně upozornil, že ji nemá zatím opouštět, nezdá se Vám to celé trochu absurdní?
Anketa
Zkrátka a dobře ten postup Vy považujete za přinejmenším neobvyklý?
Ano, dá se to tak říct. Opravdu je to věc nestandardní.
Psali jsme:
Unie státních zástupců vyzvala Jaroslava Šarocha, aby svůj právní názor náležitě meritorně zdůvodnil – a ve svém prohlášení se Unie opakovaně dotýká doby, po kterou Šaroch ten případ měl možnost zpracovávat. Hovoříme konkrétně o 4 letech. Je to vzhledem k povaze případu nadstandardně dlouhá doba?
To je relativní. Musíme si uvědomit, že bylo obviněno více lidí, pak byli pro změnu někteří zvlášť vyřazeni. Já si myslím, že ta doba 4 let je skutečně nadstandardní, ale to není jen tento případ, tím se vyznačují mnohé další kauzy týkající se rovněž hospodářské kriminality.
Pane profesore, dozorový orgán Městského zastupitelství si na přezkoumání celého případu nevyhradil žádnou časovou lhůtu. Spis má prý celkem 23 tisíc stran – jak dlouho bude takové přezkoumání trvat? Existuje alespoň ze zákona nějaký maximální limit? Budou to týdny nebo měsíce, jak to chápat?
No, to opět vypadá tak trochu prazvláštně, proč vyhlašovat nějakou dobu neurčitou a podobně, protože tady přece není na co čekat. Jinými slovy, mělo by se postupovat co nejrychleji a bez odkladu. Také samozřejmě nejde o přezkoumání celého případu, ale spíše o zaměření se na ty otázky, které tedy vzbudily v Městském státním zastupitelství ony pochybnosti, kvůli kterým rozhodnutí napadli.
Kterým napadli de facto své vlastní rozhodnutí?
Jistě, i tak se to dá interpretovat. Rozhodnutí jednoho ze svých vlastních státních zástupců. Státní zastupitelství ale není soud. Má své pravomoci, to samozřejmě, ale ty se týkají právě rozhodnutí o těch sporných otázkách, zda byl spáchán trestný čin, kdo ho spáchal, zda tam byl nějaký škodlivý následek a pochopitelně otázka úmyslného zavinění.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nebude případ komentovat, protože, jak uvedl jeho mluvčí Petr Malý, „v dané věci může být nejvyšší státní zastupitelství ještě činné“. Podle trestního řádu může nejvyšší státní zástupce rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců. Považujete za reálné, že k tomu opravdu dojde?
Dokážu si představit, že by mohlo být zkoumáno, zda ten dotyčný státní zástupce měl nějaké opravdu významné pochybnosti, což by naznačovalo, že třeba skutečně nějak měnil své rozhodnutí. Tam by mohlo zasáhnout Nejvyšší státní zastupitelství, ale spíše jako dozorující orgán.
Může do tohoto procesu zasáhnout ještě někdo další – dle zákona – mám na mysli konkrétně prezidenta Miloše Zemana…
No de facto ano. On může zasáhnout ve smyslu takzvané abolice, to znamená konečného zastavení trestního stíhání, ale nemůže tak učinit sám, ta abolice musí být kontrasignována premiérem, který by ji pravděpodobně předal k podpisu ministru spravedlnosti – o tom se tu také spekulovalo, ale to už je samozřejmě především záležitost politická.
Rozumím, ale mohl by tou abolicí prezident jednoduše utnout i to plánované interní přezkoumávání v rámci městského státního zastupitelství?
No tak to nelze ústavně vyloučit! Nemyslím, že by k tomu došlo, ale ta možnost tu skutečně existuje.
Pane profesore, věříte, že se i v rámci takovýchto neobvyklých či nestandardních rozhodnutí stále pohybujeme v prostředí demokratického právního státu?
No, tady určitě narážíte na tu otázku, jestli si u nás lze objednat trestní stíhání nebo jeho zastavení.
Myslel jsem to všeobecněji, ale tohle je samozřejmě stále žhavé téma…
Víte, tady je problém nikoliv v korupci, ale problém systémový. Nejsou tu dostatečné systémové garance, což by opravdu stálo za nějakou hlubší analýzu, protože se například uvádí, že zhruba 28 procent případů hospodářské kriminality je zastaveno soudem, ty osoby jsou zproštěny viny, což je vzhledem k jiným typům trestního stíhání opravdu nadstandardní, protože jinak je to okolo 6 procent.
Takže se můžeme ptát, jestli chybuje Státní zastupitelství, že ty případy končí téměř z jedné třetiny u soudu, a nebo jestli je chyba na straně soudů, které jsou naopak zbytečně benevolentní. A to jsou problémy nefungování celé té soustavy státního zastupitelství, které tu existují minimálně od roku 2013 a na ty je potřeba si posvítit.
Ale neříkám to v souvislosti s touto jednou kauzou, která je společensky i politicky pochopitelně zajímavá, ale takových případů tu bylo a je mnoho, takže není třeba teď v tuto chvíli nějak hystericky požadovat reformu justice.
Autor rozhovoru: Tomáš Procházka
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
