Dění na mezinárodním poli nepřipadá zdaleka na okurkovou sezónu. Nejzávažnější je situace kolem nezdařeného puče v Turecku. Má v tom podle vás „prsty“ turecký myslitel a mecenáš Fetullah Gülen žijící dnes v exilu v USA? Nebo – jak hovoří jiné strany – má nitky v rukou Rusko a rozehrává partii, jak se zbavit stále úspěšnějšího regionálního hráče?

Těžko říci. Pravda možná nikdy nevyjde na povrch. Dodnes ani není oficiálně znám motiv či jaký byl skutečný cíl. Můžeme se jen domnívat. Zatím to ale podle rozsáhlého zatýkání vypadá, že se na přípravě puče podíleli snad úplně všichni, což je absurdní. Pravdou také je, že nespokojenost v turecké armádě byla již delší dobu; a jestli této situace Erdogan využil a se svými tajnými službami tomu pak napomohl, či o přípravách jen věděl a dopředu se na vše připravoval, to ví asi opravdu jen on sám. Skutečnost, že prezident Ergogan teď podle předem připraveného seznamu zatýká takové množství lidí, je ale velmi znepokojivá a mělo by nás to přinutit, abychom svůj vztah k Turecku, které bylo předvídatelné a stabilní, přehodnotili. Turecko se vydalo na cestu k diktatuře se sultánem Erdoganem v čele, to je zkrátka fakt a tak je třeba na něj teď nahlížet.

Na základně Incirlik v Turecko má NATO uskladněno několik atomových zbraní, přičemž tu ale nejsou jejich nosiče. V horkých chvílích kolem tureckého převratu vypnula vláda přívod elektrické energie na základnu – údajně také právě z ní startovalo několik letounů, z nichž některé ohrožovaly Erdogana na cestě z jeho letoviska do Ankary. Je v této situaci podle vás Turecko schopno uchránit tyto ničivé zbraně a nebylo by je taktické odvézt – třeba do Německa, i když se podle amerických zdrojů v nedávné době vydaly velké peníze právě na posílení ochrany a zabezpečení skladu?