Vaše nová kniha o sebedestrukci Západu s názvem Střízlivění možná přivede některé čtenáře k otázce, jakou roli v tom ničení sebe sama může hrát politické vedení v těch zemích, které do EU vstoupily po 1. květnu 2004, tedy i Česka. Je z toho pohledu nevýznamné, zda je u nás premiérem Petr Fiala, pro něhož je slovo z Bruselu slovem božím, nebo Andrej Babiš, který verbálně s ledasčím z Unie pocházejícím nesouhlasí, nebo někdo třetí, kdo by dokázal nejen slovně oponovat, ale i konat proti tomu, co nevyhovuje českým zájmům?

V té knize vyjadřuji domněnku, že jednotlivé země a národy Západu, kam počítám i nás, budou na novou situaci reagovat různě. Některé budou setrvávat ve snění o převaze nad celým světem a ve snění nad domnělými výhodami globálního volného trhu. Jiné se vydají vlastní cestou tak, aby využily změněné situace k vybudování něčeho nového. To je případ Maďarska, ale i Rakouska, které vzbuzuje méně pozornosti, nicméně jde podobnou cestou jako Maďarsko. Národní vlády v tom hrají naprosto zásadní roli – pokud se jim podaří reálně převzít moc. Ono se totiž může stát, že země bude mít dobrého premiéra, ale fakticky bude nadále řízena aliancí nadnárodních korporací, post-sorosovských neziskovek a amerických tajných služeb.

Premiér Fiala znamená pokračování a urychlování civilizačního úpadku. Premiér Babiš znamená jeho zpomalování. Znamenali by premiér Okamura nebo premiérka Konečná zvrat? Možná. Nevíme to.

Rozhodně ale platí, že v tuto chvíli musí být prioritou odvrátit dvě bezprostřední hrozby. Tou první je kolonizace naší země muslimskými hordami, tou druhou válka s použitím zbraní hromadného ničení. V obou těch záležitostech je celá opozice od ANO po Rajchla stejně jednoznačná a stejně razantní.

Co je ale jejich razantnost platná ve světle servility pětikoaliční vlády, což se prokázalo i při přijetí migračního paktu, který v únoru schválili zástupci členských států Evropské unie. Česko svou původní bezvýhradnou podporu až adoraci paktu proměnilo ve zdržení se při hlasování. Nezvýraznilo touto „zásadní“ změnou jen to, že na něm v EU vůbec nezáleží? A řeklo tím o sobě něco?