Je Česko na podobné situace připraveno? Lidé nevědí, co si mají vlastně myslet – některým je to jedno, část se přiklání k extrémistickým názorům, ale většina má prostě jen strach a neví, co dělat. Ještě nedávno byla válka něco, co se dělo jinde a jiným lidem, a najednou jsou jí plné noviny a hrozí, že se bude týkat bezprostředně i nás. Co by podle vás zklidnilo rozjitřenou situaci v ČR?

K ilegálním imigrantům byly již napsány spousty komentářů, úvah a článků. Proto je v současné době poměrně obtížné na toto téma psát něco, co by čtenáře zaujalo nebo šokovalo. A vkládat do textu odkazy na videa se stínáním hlav nebo podřezáváním zajatců tzv. bojovníky Islámského státu je silně za hranicí dobrého vkusu. Věřím však, že i tyto snímky si jako memento najdou svoje diváky mezi odborníky, kteří mohou ovlivňovat bezpečnostní politiku České republiky a odpovídají za její realizaci.

I pro odborníky je často obtížné orientovat se ve změti více či méně zasvěcených analýz a komentářů, argumentů a protiargumentů, vycházejících často spíše z představ a subjektivních názorů komentátorů, plných emocí a zhusta i zištných pohnutek různých více či méně povolaných mluvčích, než ze skutečné znalosti faktů a objektivních informací. Bohužel, tato přemíra emotivnosti, subjektivity a osobní zainteresovanosti celkem úspěšně zastírá skutečnost, že evropská civilizace, evropský civilizační okruh jako celek, se svými kořeny ve starém Řecku a Římu, čelí asi nejvážnější hrozbě svých novodobých dějin, s níž nejsou srovnatelné dokonce ani dvě světové války.

Vlna uprchlíků navíc přichází v době, kdy probíhá rozsáhlý konflikt na východě Ukrajiny, hrozící zcela reálně přerůst do „velké“ války, vedené na území Evropy v nejhorším scénáři s použitím jaderných zbraní. Navíc se její asi nejsoběstačnější a vojensky nejsilnější část, Rusko, pod tlakem nesmyslných sankcí, poškozujících paradoxně nejvíce sankcionalizující země EU, a ropného útoku, organizovaného zeměmi OPEC, stále rychleji odpoutává ekonomicky i politicky od evropských zemí a buduje si nové vztahy a spojenectví v Číně, Indii, Jižní Americe a Africe. To vše za zmateného kvokání akčně impotentních „vrcholných orgánů EU“, zaskočených vzniklou situací, kterou bez podrobných pokynů z Washingtonu evidentně nejsou schopny řešit.