Paní poslankyně, opět jste v minulých dnech vyrážela za lidmi po celé republice. A opět se zeptám, co nejvíc v těchto dnech „běžní“ lidé řeší? Co s vámi probírali? Reagují na aktuální informace z politiky, nebo je prostě nejvíc trápí drahé potraviny, vládní balíček?
Kterou hlavní českou TV skupinu sledujete nejvíc?Anketa
Nedávno KSČM před Poslaneckou sněmovnou uspořádala happening proti podpisu takzvané obranné smlouvy s USA. Chystáte další protestní akci na toto téma?
Zmínila bych ještě akci minulý týden v Ostravě, na které lidé měli možnost podepsat naši petici a obdobné petice před krajským úřadem. A to v rámci jednání zastupitelstva kraje, kde se projednávaly body spojené s přípravou vojenského logistického centra v Mošnově. Právě tato lokalita je totiž jednou z jedenácti, které jmenovitě zmiňuje vojenská smlouva ČR–USA. Naše armáda do té doby všechny dotazy na umístění cizích vojsk, techniky, zbraní odmítala. Podpisem smlouvy jejich argumentům již věří jen málokdo. Naši zastupitelé na následující zářijové zasedání zastupitelstva připravují materiály, které navrhnou na program jednání a zastupitelstvo o nich bude hlasovat. Týkat se to bude usnesení, kterým se jasně deklaruje, že zastupitelstvo kraje nemá záměr převést vlastnictví k nemovitým věcem v katastrálních územích Petřvald, Petřvaldík, Mošnov pro potřeby výstavby „logistického centra Mošnov“, zařazeného do „Dohody mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany“ z důvodu jeho předpokládaného využití armádou USA. Rovněž navrhneme revokaci usnesení, kterým bylo přijato Memorandum o spolupráci mezi Moravskoslezským krajem a Ministerstvem obrany ČR, v němž nebyla ani zmínka o využití logistického centra pro potřeby armády USA. Jen zmíním, že toto memorandum klub KSČM pro jeho nevyváženost v minulosti nepodpořil. Pokud by tato usnesení nebyla členy zastupitelstva přijata, bude klub KSČM iniciovat vyhlášení krajského referenda.
Připravujeme se rovněž na veřejné slyšení v petičním výboru Poslanecké sněmovny, kam jsme předali podpisy občanů, kteří u nás nechtějí žádná cizí vojska ani vojenské základny.
Ve svém pořadu Bez obalu jste mimo jiné mluvila o rekordním schodku státního rozpočtu. Zmínila jste, že je ještě vyšší než byl v době covidu. Co říkáte na Stanjurovo „šlápnutí na brzdu“?
Ekonomové očekávají ke konci letošního roku rekordní schodek 450 mld. Kč. To opravdu nebylo ani za vrcholící covidové krize v roce 2021. Vláda už se musí přestat dětinsky vymlouvat na své předchůdce nebo na nepříznivé okolnosti. Stanjurovo „šlápnutí na brzdu“ bude další útok na zaměstnance a seniory. Těch nejbohatších se totiž bojí. Nebo spíš jim slouží. Stejně jako celá vláda.
Pojďme dál. Bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen prý pro Guardian řekl, že pokud na summitu ve Vilniusu nedostane Ukrajina bezpečnostní záruky, část států aliance by mohla na Ukrajinu poslat vlastní vojáky. Něco jako nová „koalice ochotných“. Co na to říkáte?
Ještě než to udělají, tak by si mohli připomenout první článek Washingtonské smlouvy, který hovoří o mírovém urovnání mezinárodních sporů. Podle tohoto základního dokumentu NATO nemá možnosti vojensky řešit situaci v nečlenském státě. Jednalo by se již o kroky, které svět staví na pokraj další války. Každý si může dohledat, že v roce 1994 přistoupila Ukrajina ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. V ústavě si pak Ukrajina zakotvila trvalou neutralitu, aby pak její představitelé v roce 2008 začali v rozporu s tímto faktem jednat o vstupu do NATO. Tento článek pak Duma z ústavy zrušila až v roce 2014. Dnešní stav je i důsledek právě těchto rozhodnutí.
Psali jsme:
Každopádně rozhodně nesouhlasím, aby Česká republika vysílala vojáky kamkoli (nejen na Ukrajinu), pokud daná mise nebude mít mandát OSN.
Rusové a Ukrajinci se vzájemně obviňují ze zničení přehrady Kachovka. Zdejší vládní politici a komentátoři měli jasno ihned, že to udělali to Rusové. Ministr Lipavský ještě přidal, že de facto použili zbraň hromadného ničení. Zatím ale jasné důkazy nejsou. Jak se k tomu postavit? Co říci na okamžité „odsouzení“ Ruska z některých stran?
Dodnes není zveřejněno, kdo způsobil výbuch Nord Streamu. Dodnes jsou stále otazníky kolem rakety, které dopadla z Ukrajiny na Polské území. A pamatujete, jak na to čeští vládní hujerové reagovali? Černochová už málem seděla na tanku a velela „Na Moskvu“. Přitom se ukázalo nakonec, že raketu vůbec Rusko neodpálilo.
Mimochodem ministr zahraničí Lipavský se asi inspiroval římským státníkem Catem starším. Ten na závěr každého svého vystoupení vyzýval ke zničení Kartága. Dnes je patrně pro některé tímto cílem ke zničení Rusko. A bohužel svými vyjádřeními na jeho adresu zapomínají, že jako představitelé státu jsou povinni zastupovat i zájmy občanů, kteří je nevolili a mají na tuto věc jiný názor.
Na závěr se ještě zeptám – co říkáte na to, že ředitel ČT Dvořák už třetí období ředitelování ve veřejnoprávní televizi „neobhájil“?
Z mého pohledu mu nepomohly mediální přešlapy některých výrazných moderátorských tváří, na které ČT vsadila. Ale od toho byla Rada ČT, aby vybrala nejlepšího z uchazečů. Jestli udělala dobře, o tom se teprve přesvědčíme. Každopádně bonmoty s Hitlerem, nebo přirovnávání úlohy České televize k úloze policie ve mně přílišnou důvěru nebudí.
Kam by podle vás měla ČT směřovat? Někteří si dlouhodobě stěžují na to, že zpravodajství prý není často objektivní. Domníváte se, že se pod novým vedením toto zlepší?
Ano, větší objektivita a vyváženost by ČT slušela. Za mě by měla poskytnout větší prostor ve vystupování občanům, kteří mají odlišné názory od hlavního proudu. I oni mají nárok svůj pohled prezentovat. A televize jako veřejnoprávní médium by měla tuto službu zprostředkovat, když si na ni přispíváme všichni.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
Tecumseh
