Před pár dny jste se opět v Žatci zúčastnil vzpomínky na letce padlé za druhé světové války. V minulém roce se po vašich slovech tady strhla dost mela. Připomeňte prosím, co jste vlastně řekl a jaké to mělo tehdy následky?

Především se nejednalo o můj první projev u tohoto památníku. A na něm nejsou pouze jména padlých letců, ale všech letců severočeského regionu, kteří bojovali ve 2. sv. válce. Tedy i těch, kterým osud dovolil dožít se konce války. Od roku 2012 tak činím každoročně s konkrétním obsahem. Vy, stejně jako všichni ti, kteří jste mně a Českému svazu letectví tenkrát vyslovili podporu, víte, že jsem konstatoval pouze holá fakta. Hovořil jsem o konkrétních záležitostech v kontextu s tehdejší celospolečenskou situací. Jeden příklad za všechny – analyzoval jsem snahu vlády demolovat letiště Plzeň-Líně ve prospěch cizího soukromého subjektu.

V ten okamžik mnou prezentované dezinformace se během dvou měsíců staly realitou. Nemá valný smysl rekapitulovat celý obsah loňského projevu. Koneckonců je veřejně přístupný, ostatně jako řada mých projevů roky předtím. Se svými/našimi, kamarády, jimž žatecký památník patří, si povídám od roku 1982, odkdy jsem ty žijící právě při příležitosti připomenutí Dne československého letectva zval na dnes již dlouho neexistující žatecké vojenské letiště. Určitě mají pro mne všichni mnohem větší cenu než ti, kteří si osobují právo hodnotit, zda tu či onu větu chtějí tito naši předchůdci v leteckém řemesle slyšet.

Letos jste se přítomných mimo jiné ptal, jestli souhlasí s názorem, že by měl být Český svaz letectví apolitický. Vy souhlasíte?