Ve Sněmovně po několikahodinovém jednání opět nedošlo na schválení výročních zpráv České televize. A rozprava byla bouřlivá. Poslanec ANO Pavel Juříček použil v souvislosti s ČT slova „smrtící mix pomalu umírající organizace“ a šéf poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek nařkl kritiky ČT, že jsou nástrojem hybridní války, kterou používá Rusko. Jde o obstrukce, jak tvrdí opozice?
Začnu panem Juříčkem. Obávám se, že neví, o čem mluví. Když porovnáme Českou televizi s ostatními veřejnoprávními televizemi jak v Evropě, tak v Austrálii nebo v Kanadě, tak je jak svým celkovým obsahem, šíří, kterou zabírá, počtem kanálů, kvalitou v nejrůznějších oblastech od kultury po sport přes dětské vysílání jednou z nejlepších na světě. Včetně zpravodajství. ČT24, když to porovnám se zpravodajskými kanály ostatních veřejnoprávních televizí, je velmi kvalitní. Pan Juříček buď neví, o čem mluví, nebo je nástrojem někoho, kdo stále útočí na Českou televizi s cílem ji zničit.
Motivy mohou být nejrůznější. Mohou to být finančně-ekonomické motivy, a to vidíme u ředitele TV Barrandov pana Soukupa, který je zadlužen až po uši a rád by, aby mu přitekly nějaké peníze z koláče České televize. Pak to mohou být motivy politické, protože někomu vadí, že tu máme veřejnoprávní televizi a rozhlas.
Musíme si uvědomit, co vlastně v naší zemi chceme. Jestli chceme, aby tady byly jen soukromé televize, které budou ovládat domácí oligarchové nebo čínské peníze jako u televize Barrandov, nebo budeme chtít jako ve všech vyspělých zemích veřejnoprávní nezávislé médium. Obávám se, že existuje kombinace ekonomických tlaků a tlaků politických. Ukazuje to i kritika z útrob hnutí miliardáře Andreje Babiše. Už kontroluje tolik prostoru, pokud jde o vlastnictví médií od Mladé fronty, Lidových novin, Metro až po zábavné časopisy…
Hnutí ANO ale deklarovalo, že zprávy podpoří…
Uvidíme, jak se hnutí ANO jako celek zachová. Na jednu stranu tvrdí, že je podpoří, na druhou stranu máte výstupy typu pana Juříčka. Z toho jasně vyplývá, že pokud jde o hnutí ANO, otevírají si vrátka na obě strany.
Pomalu se blíží termín, kdy skončí mandát šesti členům současné Rady ČT, lze předpokládat, že vládní ANO se svými spojenci tyto mandáty přeobsadí lidmi kritickými k současnému fungování ČT? Je podle vás ve hře i následná výměna generálního ředitele ČT? A je něco takového potřeba?
Nechtěl bych hnutí ANO něco podsouvat. Ale z výstupů některých poslanců je jasné, že Andrej Babiš bude vyvíjet na Českou televizi nátlak s cílem si zajistit kontrolu. Toho se obávám. I když on tvrdí něco jiného… ale všechny kroky, debata na půdě Poslanecké sněmovny toto naznačují. Není jednoznačné přihlášení k principu nezávislosti České televize.
Neznamená to ale, že by televize neměla být předmětem kritiky. Pokud jde o její hospodaření, měla by být pod veřejnou kontrolou, v našem případě pod kontrolou NKÚ, tak aby využívání prostředků nekontrolovala jen Rada ČT nebo poslanci.
V rozhovoru s Janou Bobošíkovou téma otevřel i poslanec Pavel Plzák. Podle něj jsou některé pořady neobjektivní, jmenoval 168 hodin a Reportéry ČT. Jak na tyto pořady nahlížíte vy? Plní svou roli? Daří se jim přispívat ke zdraví demokracie a veřejné debaty?
Rada si zadává určité analýzy, které vyhodnocují vyváženost zpravodajství nebo publicistických pořadů. Není to o tom, že jeden poslanec v rozhovoru s paní Bobošíkovou má nějaký dojem, který nepodloží žádnými důkazy a analýzami. Pokud jde o investigativní pořady typu Reportéři, tak právě proto je tento pořad investigativní, aby mohl poukázat na to či ono bez ohledu, kdo je předmětem vysílání, ať je to soukromá, státní instituce nebo politická strana. Takový pořad se zaměřením liší od Komentářů, událostí.
Psali jsme:
V médiích se stále objevují komentáře v souvislosti s rozloučením s Karlem Gottem. Europoslanec Jan Zahradil nadnesl myšlenku, že Gottovo posmrtné zbožšťování je součástí jakéhosi generálního společenského pardonu normalizačních let s tím, že podstatná část lidí si už žádné „vyrovnávání se s minulostí“ nepřeje. Podobně jako lidé nejsou zvědaví na stálé opakování minulosti premiéra Babiše a dávají najevo, že jim je jedno, kdo byl a nebyl komunista. Jak to vnímáte? Do jaké míry to skutečně vystihuje náladu ve společnosti?
Já už bych Karla Gotta opravdu nechal v klidu spát. Neustále se k němu vracet, hodnotit ho, vracet se do let normalizace… máme 30 let po pádu komunistického režimu. Za tu dobu je tady druhá třetí generace, kterou už tyto debaty moc nezajímají. Celá země by se měla dívat do budoucna, a ne se neustále vracet do minulosti. Období, kdy jsme si měli zhodnotit celý komunismus, léta normalizace, mělo být v 90. letech. Jen k tomu bohužel nedošlo a výsledkem je, že po třiceti letech využijeme, zneužijeme jména Karla Gotta a neustále se vracíme do minulosti. Je to nefér vůči Karlu Gottovi a nás jako společnost to k ničemu neposouvá.
Dr. Libor Rouček
Vy jste teď ve Štrasburku, jistě jste mluvil s bývalými kolegy z Evropského parlamentu. Jak přistupují k otázkám turecké ofenzívy v Sýrii? Jak to reflektují?
Poslancům, zástupcům veřejnosti, voličům turecký útok na Kurdy, vpád do severní Sýrie samozřejmě vadí. Je to v rozporu s mezinárodním právem. Pocity jsou vůči Turecku velmi negativní. Je potřeba hledat řešení. Vojenskými prostředky by se situace řešit neměla, to nikdo nechce. Bylo by dobré, aby si za kulatý stůl sedli Turecko, Ruská federace, Spojené státy, zástupci evropských zemí a snažili se řešit situaci, tak aby byla přijatelná pro Turecko, Kurdy i pro nás Evropany. Každý vojenský konflikt, každé zostření krize se dotýká nejen Turků, Syřanů, ale i nás v podobě možných uprchlických vln. Jedno z řešení by opravdu mohlo být vytvoření bezpečné zóny pod mezinárodní ochranou, kam by se případně mohli na dobrovolné bázi vrátit i syrští uprchlíci. Ale chce to o problémech jednat, diskutovat a snažit se za účasti všech najít řešení.
Fotogalerie: - Dezinformace a mediální manipulace
Některé státy EU zastavily dovoz zbraní, o ekonomických sankcích se diskutuje…
Pokud jde o ekonomické sankce, já bych to spojil. Diskutovat, snažit se prodloužit klid zbraní, uvidíme, co vyjde z jednání tureckého prezidenta. Preferoval bych jednání a ekonomické sankce jako poslední krok. Postihly by nejen Turecko, ale i nás, protože ekonomiky jsou provázané. Situaci Kurdů ani naši by to nijak nezlepšilo.
Turkové zároveň vyhrožují, že v případě označení současné okupace severní Sýrie za invazi mohou do Evropy poslat 3,6 milionu syrských uprchlíků, které má Turecko na svém území. Jaký dojem na vás takovýto vzkaz od spojence dělá? Máme se s Erdoganem snažit o dohodu?
Pokud jde o uprchlíky a turecké výhrůžky, Turci, když se dostanou pod tlak, budou vyhrožovat. Snažme se najít pomocí diskusí řešení, které pomůže Kurdům, Turkům, uprchlíkům i nám, abychom nebyli v situaci, že neustále hrozí uprchlické vlny.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
