Lidovec označil Okamuru za „ekonomického migranta z Tokia“, který se opičí. Proč?

14.08.2019 12:00

ROZHOVOR „Rodina je základ státu. Pokud jde o podporu pracujících rodin, dnes se po nás opičí kdekdo. I ekonomický migrant z Tokia,“ říká v rozhovoru poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Definice manželství jako svazek muže a ženy by podle něj měla být zapsána v české ústavě. V rozhovoru však zároveň vyjádřil obavy nad tím, jakou podporu homosexuální manželské svazky mezi poslanci mají. Pravděpodobnost, že návrh projde, je prý vysoká. „Ten, kdo volil Babiše nebo Piráty, prostě volil Istanbulskou úmluvu a homosexuální sňatky,“ tvrdí s nadsázkou Benešík.

Lidovec označil Okamuru za „ekonomického migranta z Tokia“, který se opičí. Proč?
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Ondřej Benešík a Cyril Svoboda

Stále více se diskutuje o významu rodiny – muže a ženy v manželství. Jsou tradiční rodinné hodnoty ohroženy v rámci prosazování genderu, manželství a adopce dětí homosexuálů a podobně? Máme se podle vás čeho obávat?

KDU-ČSL je strana, která má v zásadních hodnotových otázkách jasno. Na rozdíl od většiny ostatních stran a různých populistických hnutí a politiků, kteří ještě před pár lety propagovali multikulturalismus a takzvaná práva menšin a dnes se tváří, že brání tradiční hodnoty, své postoje a program měnit nemusíme. Bohužel vnímáme relativizaci postavení tradiční rodiny, a proto jako KDU-ČSL navrhujeme, aby definice manželství jako svazek muže a ženy byla zakotvena přímo v Ústavě České republiky.   

Anketa

Jaký máte názor na Jaroslava Foldynu?

hlasovalo: 16058 lidí

Pokud dochází k narušování tradičního vnímání rodiny, jaký dopad to může mít na společnost, lidstvo, civilizaci? Proč je důležité ho zachovávat?

Použiji to staré, ale pravdivé rčení: rodina je základ státu. Z ekonomického hlediska je tradiční rodina nejlepší a nejlevnější prostředí pro výchovu dětí, tedy budoucích daňových poplatníků. Bez dostatečně početné nové generace nemůže fungovat ekonomika ani důchodový systém. Nejde tedy jen o hodnotové téma, ale také o ekonomické. Každé narozené dítě přinese státu na daních za svůj život 3,5 milionu korun.

A jak nám to v České republice jde?

Vzhledem k tomu, že populace v České republice mírně roste jen díky migraci, tak nám to moc nejde. KDU-ČSL dlouhodobě říká, že naše budoucnost musí být v našich vlastních dětech, ne v migrantech. A za tento postoj se mám v minulosti smáli. Možná si vzpomenete na stereotyp: jo lidovci, pánbíčkáři, mají hodně dětí, tak je chtějí podporovat. Pravda je, že máme propracovaný program podpory pracujících rodin. Když jsme byli ve vládě, tak se nám podařilo řadu opatření na podporu rodičů s dětmi prosadit. Dnes už se tomu nikdo nesměje. Dnes se naopak po nás, pokud jde o podporu pracujících rodin, opičí kdekdo. I ekonomický migrant z Tokia.

Učíme ve školách dostatečně, co tradiční rodina znamená?

Od vlastních dětí vím, že se o tom učí. Jestli dostatečně, to neumím posoudit. Ale důležité je, aby co nejvíce dětí žilo v tradiční rodině. Pokud v tradiční rodině žijete, logicky se o tom nemusíte tolik učit. Pokud to znáte jen jako teorii ze školy, něco je špatně.

Měli by homosexuální páry mít v České republice dovoleno uzavírat manželství a adoptovat děti?

Pro mě i pro KDU-ČSL je manželství svazkem výhradně mezi mužem a ženou. Je to institut prověřený tisíciletími. Rodina založená na manželství muže a ženy je statisticky nejstabilnějším soužitím s nejmenšími nároky na státní kasu a nejvhodnějším prostředím pro výchovu dětí. Z těchto důvodů má manželství zůstat výlučně svazkem muže i ženy, a proto si zaslouží exkluzivní postavení ve společnosti. Z obdobných důvodů jsem i proti adopci dětí homosexuálními páry. Manželství není žádný přežitek, lidé to podvědomě cítí. Rozvodovost není tak vysoká, jak se tvrdí, protože jde o procentuální vyhodnocení sňatků a rozvodů za jeden rok, to je nevypovídající. Máme taky důvod k optimismu. Od roku 2013 setrvale roste počet uzavíraných sňatků, a to především těch prvních.

Jak sám vnímáte pochody menšin, třeba ten, který hostí Praha – Prague Pride?

Sexuální orientace je a má zůstat soukromou věcí každého jednotlivce. Veřejné demonstrace sexuality a sexuální orientace považuji za výraz malého sebevědomí a v některých případech i za projevy hraničící s obscénností nebo přímo obscénní. Lidé odění jen do kožených spodků podle mě na veřejnost nepatří.     

S tím souvisí i diskuse kolem výrazného vlivu menšin. Jistě jste také nejednou slyšel obavy, že menšiny začínají ovládat většinu. Souhlasíte s tím? Nebo jsou to přehnané obavy? Kde nalézt rovnováhu?

Menšina, pokud se pohybuje v mezích zákona, má požívat ochrany většiny a má být respektována. V demokraciích ale rozhoduje vůle většiny, a to buď přímo, nebo v případě zastupitelské demokracie prostřednictvím volených zástupců – například poslanců. Pokud se prosadí menšinový názor nebo výhody pro menšiny, děje se tak zpravidla z vůle většiny. Například pokud budou uzákoněny homosexuální sňatky, bude k tomu potřeba většiny hlasů v Parlamentu. A ve volbách si lidé demokraticky zvolili většinu liberálních poslanců. Hnutí ANO se 78 poslanci je liberální uskupení, které se k liberalismu hlásí a patří do liberální evropské frakce.

Těch pár jedinců z hnutí ANO, kteří o sobě říkají, že hájí tradiční hodnoty, tuto skutečnost nezmění. Podpora pro takzvané sňatky pro všechny je tam tedy přirozeně velmi vysoká. Piráti, kterých je ve Sněmovně 22, jsou čistokrevní liberálové a homosexuální sňatky podporují ze sta procent. ČSSD je většinově také pro. Přidáte-li k nim jednotlivce z dalších stran, tak pravděpodobnost, že tento návrh projde, je docela vysoká. Deset poslanců za KDU-ČSL nemá sílu tomu zabránit. Ale je to demokratické a vyhraje vůle většiny. Pokud to voličům vadí, tak o tom mají přemýšlet před volbami. Ten, kdo volil Babiše nebo Piráty, prostě volil Istanbulskou úmluvu a homosexuální sňatky. Ten, kdo volil KDU-ČSL, volil tradiční hodnoty. Poměr je ale 100 : 10.      

Poslankyně Helena Válková z hnutí ANO však tvrdí, že Istanbulská úmluva neznamená žádné problémy a Česká republika by ji měla schválit. Má zajistit ochranu obětem násilí, odpůrci však tvrdí – například pravoslavná církev –, že znamená porušení presumpce neviny a nic užitečného nepřináší. Co vy na to?

KDU-ČSL se vyjadřuje kriticky k úmluvě již několik let. Na rozdíl od Babišova hnutí ANO 2011 a ČSSD naši ministři hlasovali v Sobotkově vládě proti její ratifikaci. Cílem úmluvy má být reagovat na vysoký výskyt domácího a genderově podmíněného násilí. Je třeba zdůraznit, že KDU-ČSL dlouhodobě odsuzuje všechny formy domácího násilí a jednoznačně podporuje rovnost příležitostí pro muže i ženy. Mimochodem, byla to právě KDU-ČSL, která se před deseti lety zasadila o přijetí legislativy na potírání domácího násilí a násilí na ženách. Pokud je potřeba tuto legislativu v měnícím se světě upravit nebo doplnit, tak to udělejme novelizací vlastní legislativy, nikoliv ratifikací Istanbulské úmluvy, která obsahuje řadu problematických pasáží. KDU-ČSL jde především o řešení násilí na ženách, nikoliv o prosazování genderové politiky.

My odmítáme Istanbulskou úmluvu, jelikož to není zdaleka jen o potírání násilí na ženách, ale především o genderové ideologii. Je to dokument, kde se v preambuli dozvíte, že násilí na ženách má strukturální povahu, že násilí na ženách je nástrojem patriarchátu. To je jazyk takzvané frankfurtské školy. Žena a muž se v životě podporují a pomáhají. Tento dokument ovšem vidí vztah muže a ženy jako boj o moc, útočí na samotnou podstatu rodiny, vidí ji jako nástroj k ovládání ženy. To je prostě přes čáru. Podporuje smluvní státy ve financování programů zpochybňujících normální rodinu jejím označováním za stereotypní pojímání rolí můžu a žen a podobně. Domníváme se, že nikdo není schopen dát politické záruky, že Istanbulská úmluva nebude v průběhu času interpretována v neprospěch rodiny založené na vztahu jednoho muže a jedné ženy.

Dále chybí záruka, že úmluva nebude sloužit jako záminka či legislativní opora ke stírání autentických rozdílů mezi mužským a ženským pohlavím a k odstraňování pojmů otec a matka z vládní pro rodinné politiky, k zavádění předčasné a násilné sexualizace dětí ve školách prostřednictvím povinné výuky, k pozvolné indoktrinaci právními prostředky na úkor občanské společnosti, k umožnění adopce dětí homosexuálními páry, k vytváření takového systému sociálně-právní ochrany dětí, který nepreferuje komplexní práci s rodinou a nerespektuje subsidiární roli státu k záležitostem rodiny, ke znevažování mateřské role ve vztahu k profesní kariéře a podobně.



 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Náhubek pro národ od Hamáčka. Verdikt novinářky si šéf ČSSD nedá za rámeček

17:57 Náhubek pro národ od Hamáčka. Verdikt novinářky si šéf ČSSD nedá za rámeček

ROZHOVOR Předsudečná nenávist – terminus technicus z dílny Ministerstva vnitra, mnohokráte zmiňovaná…