Tento měsíc jste zveřejnil založení hnutí Kyber-občané s heslem „Jsme naše svobody“. Cílem je prosadit nejen „nejobčanštější společnost, nejdecentralizovanější vládnutí a nejparticipativnější demokracii“ na úrovni 21. století s Průmyslem 4.0, ale také do patnácti během tří fází a s dosažením deseti milníků aspirovat na Nobelovu cenu míru pro organizaci, „která vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy“ za „průkopnictví konceptů občanské sebe-správy jako úsilí o vytvoření hospodářského, sociálního a ekologického rozvoje zdola“. Je vůbec taková ambice dosažitelná, není to spíše jen marketing?
Každoročně je nominováno řádově na 300 jednotlivců a organizací, které aspirují na Nobelovu cenu míru. Pokud se reálně prokáže úspěšnost a udržitelnost hnutím Kyber-občané prosazovaná organizace společnosti, kdy se nejdůležitějším veřejným „politickým úřadem“ stane „ne-aparátizovaný a sebe-organizující se soukromý občan“ a pokud se tím i dále podaří významně inspirovat i občany ostatních národů, tak by nominace či její obdržení bylo už jen přirozený vedlejší důsledek významnějšího celospolečenského úspěchu a stavu společnosti, ve kterém bych rád už nyní žil.
Jsou čeští Romové utlačováni?Anketa
Předpoklady pro dosažení jsou, protože hnutí Kyber-občané hodnotově vychází a inspiruje se nejen z myšlenek českého národního odkazu Masarykovy humanitní demokracie, Komenského imperativu vzdělanosti a Husova hledání pravdy, ale i mezinárodních organizací s Nobelovou cenou míru, tzn. za „humanitární úsilí“ Mezinárodního výboru Červeného kříže, „za prosazování důstojné práce a spravedlnosti pracovníků pomocí tripartitně řízené sociální spravedlnosti“ Mezinárodní organizace práce a „za průkopnictví konceptů mikro-úvěrů a mikro-financování jako úsilí o vytvoření hospodářského a sociálního rozvoje zdola“ Banky Grameen.
Co vás přivedlo k tomu, že se tak důkladně zabýváte politikou a snažíte se o změnu politického prostředí?
Osobně mě k detailnějšímu sledování politického dění přivedl už na střední škole pořad Gumáci v 90. letech z důvodu snahy o pochopení daného satirického humoru. Poprvé mě pak tato myšlenka napadla začátkem roku 2011, když jsem finalizoval disertaci o degradačním procesu součástí v železniční infrastruktuře a kdy jsem vstupoval do Strany svobodných občanů z důvodu nespokojenosti s partokracií ODS a ČSSD. V dubnu 2014 pak tato myšlenka dostala na základě praktických zkušeností konkretizovanější obrysy, což mě také vedlo k mému neprodloužení členství, ačkoli jsem byl olomouckým krajským předsedou a i když Svobodní byli tehdy na svém vrcholu a ve výborném trendu. Takže už moje dosavadní desetiletá činnost v první přípravně-analytické fázi teoretického „Kybernetického občanského humanismu“ byla celkem náročná.
V čem přesně tato přípravná fáze spočívala?
Nejvýznamnější finalizace probíhala od září 2017 do prosince 2020 a vycházela i ze sice úspěšně přijatého, nicméně finálně nepodpořeného 35ti stránkového návrhu „Občanství 4.0: Datově řízená správa občanských a veřejných služeb“ pro projekt Technologické agentury ČR ÉTA. Přijato bylo 289 z 306 návrhů projektů a podpořena byla jen třetina z nich. Takže proplacením řádově 150 sobot mě tedy spoluobčané skrze stát nepodpořili. Potom z požadavků pro LCC, PLM (Řešení životního cyklu výrobku), BIM (Informační model budovy), RAM(S) a podobně pro komerční firmy podle standardizovaných i nastupujících podmínek běžných na světovém trhu, a to nejen drážní infrastruktury, které jsem na podzim 2017 zpracovával a publikoval ve Vědeckotechnickém Sborníku ČD. Nejrůzněji jsem tedy analyzoval data, procesy a snažil se vytvářet, jejich hospodářsko-sociálně-ekologické modely či koncipovat i tzv. digitální dvojčata s vhodnými návrhy dashboardů občana i polis podle různých etik před závěrečnou gamifikací.
Psali jsme:
Co se o vašich analýzách a modelech může dozvědět veřejnost?
Aktuálním výstupem pro uveřejnění, se kterým se širší veřejnost může seznámit, je nyní český a anglický web s propojením na sociální sítě. Dále tak lze jít v současné druhé edukativně-návrhové fázi cestou podporovanou zpětnými vazbami na uveřejňované výstupy, a to jak z ČR tak třeba i ze světa, a organizačně fungovat zatím jako doporučující a komentující občanské hnutí. Následná finální, již aplikační, projektově-realizační fáze zahrnuje prohloubení na politické hnutí usilující o politickou moc s předpokládanými cca 6,5 tisíci členy. Což je asi dvacetina toho, co po čtyři roky řídil bez moderních simulačních a komunikačních technologií tehdejší čtyřicátník Oppenheimer v Projektu Manhattan, takže to určitě není neuřiditelné.
Co chcete od příští vlády nejvíc?Anketa
Předpokládám ale, že to jsou zatím pro mainstream stejně exotické vize a postoje, jako jsem dříve zastával vůči EU od roku 2010, vůči dotacím pro Babiše od roku 2013, vůči proti-občanské islamizaci od roku 2015, a které se po několika letech staly prakticky mainstreamem. Předpokládám, že s tímto „pro-občanským a anti-aparátním postojem“ to bude obdobné.
V blížících se volbách doporučujete volit hnutí ANO, Piráty a SPD, což jsou celkem nesourodé kandidující subjekty. Co by je mohlo spojovat?
Daným doporučením jsem chtěl jednak hodnotově vymezit současnou pozici hnutí Kyber-občané, jednak také zúžit výběr momentálně asi většině voličů, kteří souhlasí s apelem Hospodářské komory ČR, aby politické strany přehodnotily své povolební plány, protože nezaručují zvýšení výkonnosti tuzemské ekonomiky, ale i těm, kteří si jen kladou otázku, jak volit „menší zlo“, případně jak nevolit „zlejší malost“. Výběr je letos opět otřesnější a další vláda může být zase téměř už tradičně horší než ta předchozí. Navzdory silným negativům jsou ale ANO, Piráti a SPD pro občany opravdu o řád lepší volba než všechny ostatní subjekty. Společně asi získají více než 50 procent hlasů a mix jejich programů podle mě zakládá naději na budoucí a žádoucí formu občanského obrození, a to nejen pro ČR.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
V čem by občanské obrození mělo spočívat a jak by mělo vypadat?
Jako „jaro občanů“ v osvícené formě fungování republiky, řízené více občany než nejrůznějšími aparáty a se službami pro občany na úrovni Průmyslu 4.0. Na webu hnutí je pro studijně-výzkumnou činnost i chronologický archiv s více než 300 vybranými články od založení úřadu moravského zemského hejtmana v roce 1298 po dnešek, a které je podle mě dobré znát pro uvědomění si občansko-technicko-informační posloupnosti a pro doplnění si souvislostí. Minimálně širší veřejnosti prakticky neznámé reportáže Marthy Gellhorn z předválečného Československa, výňatky z publikací Prognostického ústavu z 80. let a informace o Moravské národní straně, když byla pilířem nejstabilnější předlitavské vlády tzv. „Železného kruhu pravice“, jsou určitě obohacující pro kohokoli.
Dané články pak podle mě pomohou definovat, kde chceme být, ale i to, že je žádoucí jak decentralizovanější OSN, EUexitová evropská spolupráce a naše nevazalské spojenectví v NATO, tak i dosažení aktuální technické úrovně vědeckotechnického pokroku, tzn. povýšení politiky z úrovně 2.0 na 4.0 a s vytvořením anti-demagogického nástroje „paralelní kyber-polis“ umožňujícího i „bezpečný prostor občana“ ve světě řídícího se umělou inteligencí i nejrůznějšími systémy sociálních kreditů etatismu, korporativismu či klerikalismu, aktuálně již spouštěných v Číně.
Co máte na mysli tím termínem EUexit? Odchod dalších zemí z Unie? Proč by to dělaly?
Tím myslím exit aparátů organizace EU ze zemí Evropy místo všech těch sílících národních obdob brexitu z Evropské unie. Současná EU je už jen smutným výsledkem spolupráce do aparátizované, čili nežádoucí, formy spolupráce občanů evropských zemí a tyto aparáty Evropské unie s jejich představiteli jsou už téměř i mainstreamově každým dnem usvědčovány jako příčina problémů v celé Evropě. Upozorňuji, že Havel v roce 2009 v Evropském parlamentu upozorňoval, že „Evropa je vlast našich vlastí“, a ne že je to „aparát našich aparátů“.
Mgr. Libor Vondráček
Nejde o ústup od vašich dřívějších volání po odchodu Česka z Evropské unie?
Mnou dříve ve Svobodných prosazovaný CZexit a inspirace jít hospodárnější a demokratičtější cestou Švýcarska již v současném a vyprázdněném stavu EU není strategický. Nyní je třeba se zaměřit na budoucí vytvoření konstruktivnější spolupráce občanů zemí Evropy a zaměřit se na ohlídání, že se určité charaktery nestačí tzv. překabátit. Ale sebekriticky uznávám, že toto je opravdu obtížné, a uvidíme, zda se vůbec i povede, aby se takové charaktery v budoucnu nevyskytly ani přímo mezi členy hnutí Kyber-občané. Samozřejmě nepředpokládám, že by se našly ty tisíce charakterních lidí i s odbornou erudicí, jako byl třeba autor „paralelní polis“, disident, kybernetik a počítačový odborník ve Výzkumném ústavu železničním Václav Benda nebo prosazovatel „sebesprávné eko-společnosti“ kybernetik, docent strojírenství a systémový analytik Josef Vavroušek.
Zaujalo mě, že Šlachtovu Přísahu, která podle výstupů z předvolebních průzkumů nadějně přebírá voliče ANO a SPD, jste nedoporučil. Proč?
To s přebíráním voličů bude asi pravda a z Přísahy byl také prezentován i obdobný konstruktivní záměr a požadavek na žádoucí podobu zákonů ve formě umožňující jejich digitalizaci. I když mám od Czechteku 2005 k policii slušně řečeno rezervovanější postoj, tak mě tedy až i lidsky mrzí, že nemohu – stejně jako třeba Hanu Lipovskou nebo Libora Vondráčka z jiných důvodů – pana Šlachtu doporučit. Vypadá férově, je původem ze sousedního okresu a jde, pro mě sympaticky, svou cestou klidně prakticky taky proti všem. Nicméně bývalé ozbrojené složky v politice je kultura Latinské Ameriky, a i když by asi vyřešil plno problémů, tak je to tzv. skříňka, kterou nechci otvírat a tyto světy prolínat. V předsednictvu Přísahy jsou navíc další bývalí důstojníci a nejsou tak vůči sobě nezávislí a kritičtí, ale tvoří jednu partu. Proti oligarchii je doporučeno bojovat maximálně dvěma funkčními obdobími a pak pryč od válu. Zkoušel jsem si sám sobě i obhájit doporučení volby Přísahy jen na jedno období či jako protiváhu bývalého policejního prezidenta Červíčka v dresu ODS, ale výsledkem byl závěr doporučení nevolit ani jej.
Moc mi nejde dohromady, že doporučujete vedle anti-etatismu a anti-korporativismu také anti-klerikalismus, ale přitom doporučujete Piráty, i když jejich předseda Ivan Bartoš prohlašoval, že „s muslimskou Evropou nemám problém“?
Je pro vás manželství homosexuálů důležité téma, podle kterého se bude rozhodovat ve volbách?Anketa
Prapůvod obdobných honů na čarodějnice vidím v nepovznesení se nad určitou čecháčkovskou malost, která se u nás historicky rozvinula pobělohorskou, násilnou, na 300 let trvající rekatolizací a vytvořila toto nepůvodní lokajství s denunciantstvím, či-li prospěchářským udavačstvím, dnes přiřaditelné nejvýstižněji ke Kartousovým Českým elfům, Jandovým Evropským hodnotám a podobným, kteří vystupují způsobem, že by mi snad chtěli začít vydávat v nějaké formě výjezdní doložku do ostrakizovaných „dezinformačních zdrojů informací“.
Ale z Pirátů panují ve společnosti docela velké obavy, což se projevilo výrazným poklesem jejich preferencí ve chvíli, kdy se lidé začali seznamovat s jejich plány a prioritami. Kdo by je tedy podle vás měl volit?
Piráti nejsou šálek mého čaje, nicméně je doporučuji volit levicově orientovaným. Mají organizační strukturu, pravidla i komunikaci na úrovni, že jako jediní vstoupili do 21. století a jejich vize digitalizace je mezi stávajícími politickými stranami nejucelenější. I když tedy prakticky stagnuje na úrovni let 2012-13 Průmyslu 3.0 s ambicemi digitalizace řádově vyšších stovek agend státu s možností jejich efektivnějších úprav a vytvořením centrálního ministerstva jako dalšího aparátu.
To je kvalitativně, rozsahově i filozoficky něco zcela jiného než vize hnutí Kyber-občanů, ale vítaný a jediný konkrétní čtvrt-krok k ní, o který se dá i později opřít.
Osobně pak na Piráty pohlížím zprava a vidím, že se na evropské i národní úrovni stále více stávají spíše až ideologickým spádovým místem nekultivovaných multikulturních obhájců nějakého „nárokového hédonismu digitální lůzokracie“ a pochodujících v ulicích klidně i s Antifou a vykřikujících hesla ve smyslu „nic než nárok“, a s nějakou genderovou inovací oslovování místo „soudruh komunista“ tak „protidruh piráto“. A v poslední době se i aktivně podílí, vedle zmiňovaného digitálního Hulvátova, i na nějakém digitálním Kocourkově, kdy by mohli jít do sněmovních voleb s jízlivým heslem „programovat stát jako Pražskou dopravu a portál Pražana“.
Mgr. Robert Šlachta
A proč tedy nepodporujete nějaký program tzv. pravicových stran ve SPOLU?
Za pravici bych jejich prakticky sociálně-demokratické postoje s historickým zadlužováním státu, větším než Babiš před covidem, neoznačoval. Nehledě na to, že program SPOLU například neobsahuje pojmy humanita, humanizace či humanitární na rozdíl od PirSTANu nebo hnutí ANO, kde se vyskytuje u obou aspoň dvakrát. Jsem pro Masarykův národní program, kterým je humanita, projevovaná individuálními občany na základě jejich svědomí a identity. Náš 40-letý pokus realizovat ji efektivněji skrze socialismus a státní aparáty pod vedením KSČ tvořících reálný „totalitarizující se mocenský byrokratický aparát“ jsme si sebekriticky vyvrátili koncem 60. i 80. let a definovali jako kvalitativně nedostatečný s potřebou demokratizace pro uvolnění tvůrčích sil a státního nezasahování do hospodaření podniků. Takže proč se pohybovat nalevo od hospodářsko-společensko-ekologických závěrů a hodnot, ke kterým tehdy došla i samotná KSČ?
Uvědomme si také, že občané tu nejsou od toho, aby byli infrastrukturou pro valící se nejrůznější etatistické, korporativistické nebo klerikalistické aparáty jedoucích po jejich hlavách a na jimi vynucené daně a poplatky. K tomu měli z tzv. pravicových stran nejblíž částečně jen Svobodní a zbytek byly prakticky zmiňované deriváty sociálně demokratických programů pro vybrané elektoráty a zájmové skupiny, co navíc vytvořily reálnou partokracii podrobující české občany dluhem.
Na co by měli voliči hlavně myslet, když se budou rozhodovat, komu už za dva a půl týdne dají svůj hlas?
Měli by mít na paměti, že naše svobodná budoucnost bude formována tím, kolik a jakých lidí si osvojí názor 26. prezidenta USA Theodora Roosevelta, že „nemůžete mít nikdy svobodu, aniž byste se o ni nesnažili a netrpěli pro ni stejně, jako nemůžete mít úspěch jako bankéř nebo právník bez práce a úsilí, bez sebezapření v mládí a projevování ochotné a bdělé inteligence ve středním věku. Lidé, kteří tvrdí, že nemají čas se věnovat politice, jednoduše říkají, že nejsou způsobilí žít ve svobodné komunitě.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
