Lidé vyjadřují stále větší nespokojenost nad dalším růstem cen potravin. Jak se bude podle vašich předpokladů situace vyvíjet v příštích měsících? Porostou ceny v závislosti na energiích a zvýšených nákladech na letošní sklizeň?
Půjdete volit do Senátu?Anketa
Nespokojenost lidí je s růstem cen oprávněná, ale je nutné jednoznačně sdělit národu, že růst cen potravin bude razantně pokračovat, pokud nebude chtít zbankrotovat zemědělec a výrobce potravin. Není možné mystifikovat obyvatelstvo blábolem ministra zemědělství, že klesá cena obilí na burze tak, že v polovině srpna se ceny potravin vrátí na úroveň před vypuknutím konfliktu. Ceny potravin vždy klesají v době sklizně, kdy je třeba obilí skladovat a v té době obchodníci usilují o co nejnižší ceny, aby vzápětí mohli postupně prodávat za tržní cenu. Nápad pana ministra, že si výrobci krmivo mohou dovést za nízkou cenu z Ukrajiny, mi připadá, že se pan ministr probudil a bylo ráno. Zkoušel jsem poptat krmnou pšenici v objemech 10 000 t, ejhle cena byla 365 € za 1 t, tj. cca 9100 Kč. V dalších vstupech se cena elektrické energie i plynu zvýšila několikrát, cena nafty o více než 60 %, ceny obalů o 60–80 %, ceny investic, a tím následně odpisy se zvýšily 80–150 %, ceny mezd 20–30 % a ceny průmyslových hnojiv o 300–400 %.
Pokud podniky chtějí přežít s 2–5% rentabilitou, musejí vstupy promítnout do cen. To znamená, že ceny potravin brzy překročí nárůst o více než 100 % oproti konci minulého roku, jak jsem již veřejnost seznámil na Seznam Zprávách v podcastu kolem 20. února, ještě před konfliktem. Vlastně jsem natočil podcasty dva, ale ten druhý nebyl zveřejněn, byl zcenzurován.
Dlouhodobě mezi hlavní ukazatele cen potravin mezi lidmi patří máslo. Jeho cena se nezřídka pohybuje i přes 70 Kč. Jaké všechny faktory to ovlivňují? A kam až se může cena másla vyšplhat?
Cena másla je odvislá od řady faktorů, tj. hlavně cena mléka od zemědělců, ta je v současné době kolem 12 Kč za 1 l mléka, při cca 3,4% obsahu bílkovin a 3,8% obsahu tuku.
Cena v loňském roce se pohybovala kolem 9 Kč za 1 l mléka, tj. zatím navýšení o 34 %, ale není to zdaleka cena konečná. Velká část objemného krmiva byla z loňského roku, ale při současných cenách průmyslových hnojiv, elektrické energie, nafty, strojů, obilovin a služeb bude k úhradě nákladů třeba cca 16 Kč na 1 l mléka. Na tuto cenu ukazuje i cena spotového mléka, to je cena volně obchodovatelného mléka, která se již nyní v Evropě pohybuje od 14,5 Kč/l do 16,50 Kč/l.
Největším vstupem při výrobě másla budou dále ceny plynu, elektrické energie, nafty, obalů, mezd, strojů a služeb. Vše roste o 100 % s výjimkou mezd a nafty. Kalkulace nákladů na jednotku výrobku nejdou ošidit, veškeré vstupy se musejí promítnout do ceny konečného produktu. Cena másla, což nebude dlouho trvat, může překročit 100 Kč/250 g, a to v případě, pokud se nebudou řešit hlavně ceny el. energie, plynu a průmyslových hnojiv. Řada států v Evropské unii tyto vstupy již vyřešila.
Fotogalerie: - Svetrem proti vládě
Co může teoreticky vláda udělat k tomu, aby ceny nejen másla, ale i dalších nezbytných potravin dále nerostly či dokonce mírně klesly?
Velmi jednoduché řešení je urychleně odstoupit, aby nemusela plnit nesmysly z Bruselu, tj. zelený úděl, extenzivní zemědělství, hlouposti kolem CO2 a dalších skleníkových plynů včetně transportu potravin přes celou Evropu atd. Přestat poslouchat strýčka Sama ze zámoří, který touží, aby vyspělá Evropa zchudla a s obyvatelstvem mohl manipulovat a ovládat jej ku svému prospěchu.
Pokud by nová vláda byla vládou odborníků, musela by ihned zrušit obchodování s elektrickou energií přes lipskou burzu, vyjednat dlouhodobé smlouvy na dodávku levného plynu a nastolit běžné obchodní vztahy při nákupu průmyslových hnojiv a ropy.
Tyto kroky by snížily cenu většiny dalších vstupů nejen do zemědělské prvovýroby, ale hlavně do potravinářského zpracování, jako jsou obaly, stroje a další vstupy.
Z masa se postupně pro mnohé domácnosti stává luxusní potravina. Lze s tím účinně bojovat? Jak jsme na tom v České republice s výrobou a cenou základních druhů masa ve srovnání například se sousedy a dalšími evropskými zeměmi?
Ceny masa rostou značně, a to je jak bylo zmíněno výše v souvislosti s růstem energie, nafty, obilí, průmyslových hnojiv a dalších vstupů. Nesmyslné tvrzení, že na vině jsou zemědělci, jsou jen lži pana Prouzy, který nemá ani tušení o celé vertikále výroby potravin a dělá všechny kroky k tomu, aby zlikvidoval české zemědělství, potravinářskou výrobu a vytvořil podmínky k uvolnění trhu pro zahraniční dodavatele. Lži o ziscích zemědělců a potravinářů jasně vyvrací zkušenost, že jen za druhé čtvrtletí poklesla výroba jednotlivých druhů masa o 2–6 %. Určitě by někdo rušil v dnešní době výrobu, když by vydělával? Pan Prouza je nebezpečný provokatér, který podněcuje národ proti těm, kdo ho živí. S cenami potravin lze účinně bojovat jen tím, že snížíme vstupy a budeme limitovat nesmyslné marže v maloobchodě (jablka, brambory…). U řady položek jsou marže i 100 %, což slouží k úhradě ztrát na komoditách, které slouží jako marketingové lákadlo a jsou prodávány pod nákupní cenou. Tento stav je způsoben špatným zákonem o významné tržní síle. Není zájem, aby tento zákon, který je v Parlamentu, byl předložen v obdobném znění jako ve Francii, Itálii, Španělsku, Německu a dalších zemích, kde tento zákon řeší nekalé obchodní praktiky maloobchodního prodeje.
Výroba základních druhů masa, jako vepřové a drůbeží, je katastrofální. Vepřového máme z vlastní produkce přibližně 35 % naší potřeby a drůbežího máme cca 57 % naší potřeby. Při tom celková spotřeba masa v posledních letech činí 82 kg/1 rok na obyvatele a z toho vepřového je cca 41 kg/1 rok a drůbežího 29 kg/1 rok na obyvatele. Pokud uvedené druhy masa nedovezeme, budeme v těchto komoditách strádat. Hovězího masa je dostatek, jelikož z důvodu vysoké ceny ho konzumujeme jen 7 kg/1 rok na obyvatele.
Stav v okolních zemích, s výjimkou Slovenska, Maďarska, Bulharska a Rumunska, byl v produkci masa dostatečný a u Belgie, Holandska a Španělska přebytkový. Nesmyslná zemědělská politika zeleného údělu však přináší redukci chovů prasat v Německu, Španělsku a dalších zemích. Přebytky masa, které se vyvážely k nám, se postupně snižují, což může způsobit, nejen růst cen, ale i nedostatek drůbežího a vepřového masa. Signalizují to i ceny našeho masa, které pomalu rostou. Německá cena masa se zvýšila během jednoho týdne z 1,85 €/kg na 1,93 € /kg v jatečných půlkách. Ve Španělsku, které je největším vývozcem vepřového masa, je cena kolem 2,10 €/kg v jatečně upravených půlkách.
Pokud jde o pečivo, je zřejmé, že jeho výroba je kromě dostatku obilí závislá na plynu, bez kterého by nešlo péct. Vláda mluví o „Putinově energetické válce“ proti Evropě a deklaruje, že se chce ruského plynu co nejdříve zbavit. Adekvátní náhradu nemáme. Bylo by ze strategických zásob dost plynu pro pekárny a další výrobny?
Nemyslím si, že bez zemního plynu, kde máme vybudované nejen rozvody, ale i celé energetické zázemí podniků, lze vymýšlet novou investičně náročnou logistiku zpracování plynu z USA, který nemůže nahradit veškerý objem plynu a který bude 2–3x dražší. Co tomu řekne ekologie a životní prostředí??? Opět pravá ruka neví, co dělá levá. Nejsem žádný obdivovatel Ruska, ale vzájemný obchod může být výhodný pro obě strany.
Domnívám se, že vybudovanou logistiku v zásobování plynem je třeba využívat a současně odkoupit skladové kapacity nebo vybudovat vlastní kapacity na skladování plynu a nespoléhat na solidaritu Německa, které vlastní u nás existující zásobníky. Naše strategické zásoby nejsou v našich skladech a nemáme žádnou záruku v době, kdy bude v Německu nedostatek plynu, že nám bude plyn k dispozici. Nikdo si neuvědomuje, že nejen pekárny jsou v potravinářském průmyslu na plyn, ale téměř všechny rozhodující potravinářské podniky včetně zemědělských provozů pro chov prasnic se selaty a výkrmny brojlerů. Nikdo z našich rádoby vládních lodivodů si nedovede představit statisíce uhynulých selat a kuřat, které žádná kafilérie nezlikviduje, protože jsou téměř všechny na plyn. Jen negramot může uvažovat o odstřihnutí se od plynu v potravinářském a zemědělském provozu, pokud nemá zajištěný jeho dostatek z jiných zdrojů.
Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?Anketa
Před několika měsíci jsme v rozhovoru mluvili o tom, jak vláda přistupuje ke krizi dopadající na zemědělství a potravinářství. Změnilo se od té doby něco? Změnila se komunikace ze strany Ministerstva zemědělství?
Ministerstvo zemědělství zatím nic zásadního neřešilo, jen opakuje, že ceny budou klesat a všeho bude dostatek, že není třeba řešit ani maloobchodní prodej a naslouchá panu Prouzovi, který lživými vystoupeními staví celý národ proti těm zemědělcům a potravinářům, kteří produkují potraviny.
Když jsem 20. února 2022, jak jsem uvedl v první otázce, říkal, že ceny se zvýší o 100 %, byl jsem dehonestován a obviňován ze strašení spotřebitelů a jaká je realita? Cena másla v září až prosinci 2021 byla 32–35 Kč/250 g, dnes je 60–70 Kč/250 g. Cena chlazeného kuřete byla 40–42 Kč/kg, dnes je 75–90 Kč/kg. Cena vajíček byla kolem 2 Kč/ks, dnes je 4–6 Kč/ks a z volných chovů dokonce až 10 Kč/ks. Cena vepřového masa byla 60–89 Kč/kg, dnes se pohybuje kolem 140–180 Kč/kg, pokud není v akcích, kde se prodává rozmrazené maso ze Španělska či Rakouska.
Naše Ministerstvo zemědělství vstřebává jen zprávy pozitivní, tak jednu pozitivní. Podpory z EU ve výši 270 mil. Kč navýšila o doporučený objem v Bruselu, tedy na 810 mil. Kč a po konzultacích se zemědělci tyto prostředky celkem dobře rozdělila, ale bohužel je to jako kapka v moři. Vláda a MZe jako předsednická země by měla razantně zhodnotit naši přístupovou dohodu z roku 2004 a pokusit se vynutit si její plnění.
Občas lze zaznamenat komentáře, že pokud se situace razantně nezmění, může nejchudší část populace i hladovět, protože si pro růst cen úplně všeho prostě nebude moci dovolit nakupovat to, co dříve. Má to reálný základ, anebo jsou pouze alarmistické scénáře?
Nevím, zda bude někdo vysloveně hladovět, ale pokud se nezmění energetická politika u nás, zelený úděl, přechod na extenzivní hospodaření včetně řešení skleníkových plynů, dojde ještě v letošním roce k dalšímu zdražení potravin, u některých až o 50 %. Domnívám se, že velká část obyvatelstva nebude mít prostředky na nákup všeho, co si mohla dovolit v roce 2021.
Stejně tak si dovolím odhadnout, že nebude dostatek všech potravin na pultě a zásobování nebude pravidelné nejen v sortimentu, ale i v množství. Náš stát toto pocítí nejvýrazněji, protože přebytky ve vepřovém, drůbežím a vajíčkách nebudou v zemích, které je k nám dovážejí.
Ing. Zdeněk Nekula
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
