Velký rozruch vyvolalo emotivní vystoupení mladé švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu v New Yorku. Reakce vzbudila různé. Jak tento projev přispěje k racionální mezinárodní diskuzi o potřebách boje se změnou klimatu? Nebo už to bez vyhrocených emocí dnes nejde?
V této době panuje globalistická teorie, že za globální oteplování a změny klimatu může CO2. Čeští odborníci Jaroslav Šíma a Vladimír Kafka přesvědčivě argumentují tím, že za změny klimatu nemohou emise CO2, ale úbytek zeleně. Řešením tedy není nesmyslný boj proti CO2, který poškozuje naši ekonomiku a nahrává solárním baronům a pobíračům dotací, ale vysazování více zeleně či případně projektů na udržování vody v krajině. Myslím si, že je tuto situaci možné řešit bez vyhrocených emocí a jsem přesvědčena, že například u sázení stromků nejsou emoce jistě potřeba.
Co si vlastně myslíte o celém tom humbuku kolem Grety Thunbergové? Je v pořádku, že je zvaná na půdu OSN po bok světových lídrů?
Situace kolem slečny Grety Thunbergové je dle mého názoru zcela vyhrocená. Moc nerozumím tomu, proč video s emotivními projevy se slzami v očích této slečny řeší celý svět a všichni jsme doslova „nuceni“ o této mladé slečně číst v médiích. Její slova o krádeži dětství jsou opravdu velmi zarážející, protože jsem přesvědčena, že spousta dětí si o takovém dětství mohla nechat jen zdát. Tato slečna ztratila úctu k našim předkům, práci a hodnotám, které jsme v Evropě vytvořili. Pokud je někdo přesvědčen, že naprosto přehnaně emotivní a plačtivý projev na půdě OSN zachrání svět – já takový názor nesdílím.
Psali jsme:
Pokračují také protesty studentů v rámci akcí Fridays for Future. Jak se na ně díváte?
Jak je to s ochranou životního prostředí u nás v České republice a konkrétně ve vašem regionu, kde to s ním nebývalo dobré?
Důležité je, aby každý občan alespoň malým dílem k ochraně životního prostředí pravidelně přispíval. Jak se říká: „Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo“. Týká se to například třídění odpadů a následná recyklace, udržování čistoty, vysazování zeleně aj. Je opravdu nutné, aby se ochrana přírody děla na úrovni vědecké i lidské. Náš kraj je velmi zatížen průmyslovou výrobou a také těžbou hnědého uhlí. Oceňuji práci, která se v kraji děje v rámci revitalizace. Ráda bych například zmínila hydrickou rekultivaci Jezera Most a Milady, kde se podařilo ze značně poškozené krajiny opět vytvořit hezké, obyvatelné, přírodní prostředí. Věřím, že se do budoucna podaří zrekultivovat všechny oblasti, kde to bude potřeba a podaří se našemu kraji poškozené životní prostředí napravit.
Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
SPD nepodpořila ústavní žalobu na prezidenta. Proč?
Celou tuto situaci vidím jako politický boj a hlavně snahu o zpochybnění demokracie. Pan prezident byl demokraticky již podruhé zvolen občany této země. Je nutné vědět, že prezident je ze své funkce podle ústavy neodpovědný a také má sice povinnost ministra Staňka odvolat, ale také má právo požadovat za něj kvalitní náhradu a povinnost počkat s odvoláním až do doby, než mu premiér nabídne za Staňka přijatelného nástupce.
My zastáváme názor, že přímo zvolený prezident republiky Miloš Zeman Ústavu ČR neporušil a neporušuje. Vycházíme například i z vyjádření ústavního právníka profesora Aleše Gerlocha. Ústava ČR dává prezidentu republiky silné pravomoci a přímo volený prezident má od voličů silný politický mandát je naplňovat.
Poslankyně Miroslava Němcová v reakci na slova hlavy státu o abolici pro premiéra vyzvala k tomu, aby byl prezident Zeman sesazen, protože podle ní sráží právní stát na kolena a měl by být zbaven prezidentského úřadu. Co si myslíte o těchto jejích slovech?
Myslím si, že paní poslankyně Němcová neuznává přímou a demokratickou volbu prezidenta, protože jinak by tato slova nikdy nemohla veřejně pronést. Pan prezident je zvolen občany již podruhé a nevidím objektivní důvod, proč by měl být „sesazen“, jak to nazývá paní poslankyně.
Psali jsme:
Také jste na sociálních sítích prozradila, že odmítáte inkluzi. Z jakého důvodu?
Inkluzi odmítáme již od jejího začátku. Je to drahý nesmysl, který stojí náš stát 4 miliardy korun ročně. Ředitelé a učitelé škol jsou z inkluze doslova nešťastní a neustále dostávám zprávy a prosby, aby byla inkluze zrušena. Měly by být více podporovány speciální školy, protože tam se mohou učitelé spolu s asistenty mnohem více jednotlivým žákům věnovat. Ve speciální škole je ve třídě např. cca 7 žáků, ale v běžné základní škole je ve třídě cca 30 žáků. Ve školství za posledních pár let přibylo již mnoho byrokracie a mám pocit, že stát nechce ředitelům a učitelům jejich práci usnadnit, ale naopak ztížit. Pedagogové by se měli primárně věnovat výuce žáků a studentů a ne neustále přibývajícímu „papírování“.
Co hlavně dle vás prioritně potřebuje naše školství?
Jak jsem zmínila v předešlé odpovědi, je nutné zrušit inkluzi a více podporovat speciální školy. Dále je potřeba začít dostatečně nejen finančně oceňovat práci našich pedagogů a také nezapomínat na nepedagogické pracovníky (kuchaře, hospodáře, ekonomy, školníky, uklízeče apod.), kteří jsou nedílnou součástí našich škol. My chceme, aby plat učitelů dosáhl 130% průměrné mzdy. Vláda by konečně měla začít plnit sliby o zvýšení platů jak pedagogů, tak nepedagogických pracovníků! Pokud vláda nedokáže splnit svoje předvolební sliby, pak jsou protesty ze strany školských odborů a zaměstnavatelů naprosto oprávněné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
