Velký rozruch vyvolalo emotivní vystoupení mladé švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu v New Yorku. Reakce vzbudila různé. Jak tento projev přispěje k racionální mezinárodní diskuzi o potřebách boje se změnou klimatu? Nebo už to bez vyhrocených emocí dnes nejde?

V této době panuje globalistická teorie, že za globální oteplování a změny klimatu může CO2. Čeští odborníci Jaroslav Šíma a Vladimír Kafka přesvědčivě argumentují tím, že za změny klimatu nemohou emise CO2, ale úbytek zeleně. Řešením tedy není nesmyslný boj proti CO2, který poškozuje naši ekonomiku a nahrává solárním baronům a pobíračům dotací, ale vysazování více zeleně či případně projektů na udržování vody v krajině. Myslím si, že je tuto situaci možné řešit bez vyhrocených emocí a jsem přesvědčena, že například u sázení stromků nejsou emoce jistě potřeba.

Co si vlastně myslíte o celém tom humbuku kolem Grety Thunbergové? Je v pořádku, že je zvaná na půdu OSN po bok světových lídrů?

Situace kolem slečny Grety Thunbergové je dle mého názoru zcela vyhrocená. Moc nerozumím tomu, proč video s emotivními projevy se slzami v očích této slečny řeší celý svět a všichni jsme doslova „nuceni“ o této mladé slečně číst v médiích. Její slova o krádeži dětství jsou opravdu velmi zarážející, protože jsem přesvědčena, že spousta dětí si o takovém dětství mohla nechat jen zdát. Tato slečna ztratila úctu k našim předkům, práci a hodnotám, které jsme v Evropě vytvořili. Pokud je někdo přesvědčen, že naprosto přehnaně emotivní a plačtivý projev na půdě OSN zachrání svět – já takový názor nesdílím.