Nechutná a hanebná výzva Drahoše. Imigranti ve velké většině jsou opravdu parazity, skutečně často vraždí a ještě častěji znásilňují. A plivání na Zemana… Filozof hovoří

26.01.2018 4:42

ROZHOVOR „Tato výzva je nechutná a hanebná. Imigranti ve velké většině jsou opravdu parazity, opravdu chtějí vysávat hloupý evropský pseudosociální systém, skutečně často vraždí a ještě častěji znásilňují. V Evropě nehledají útočiště, nýbrž levnou kořist…Souhlasit s citovanou výzvou je dostatečným důvodem jejího signatáře či podporovatele nevolit, ať je jeho protikandidátem kdokoliv,“ říká o výzvě, kterou podepsal Jiří Drahoš, reakční a kontrarevoluční filozof Jiří Hejlek.

Nechutná a hanebná výzva Drahoše. Imigranti ve velké většině jsou opravdu parazity, skutečně často vraždí a ještě častěji znásilňují. A plivání na Zemana… Filozof hovoří
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Hejlek

Podle kněze a teologa Tomáše Halíka padl v prvním kole mýtus neporazitelného Zemana. „Nadcházející zápas dvou kultur – džentlmenství a barbarství – ukáže nám samým i světu, jaká je kvalita našeho národa, zač Češi stojí a jakou budoucnost si zaslouží,“ uvedl Halík. Co těmto slovům říkáte?

Překvapuje mě, že pro pana Halíka existuje nějaký český národ. O tom, co si zaslouží, si něco řekněme později, snad bude příležitost. Teď to hlavní: džentlmenství a barbarství. Budete se divit, ale souhlasím s panem Halíkem, a to včetně toho, koho představuje jako barbara a koho jako džentlmena. Vyjdu z původního významu obou slov, který ovšem i nyní prosakuje na povrch. Barbar byl pro staré Řeky ten, kdo mluvil nesrozumitelným, cizím jazykem, podobně jako pro staré Čechy byl takový cizozemec vlastně němý, tudíž Němec. Barbar byl jakožto člověk cizích mravů pokládán za hrubého, neuhlazeného člověka. Pro Řeky to byli hlavně jejich zásadní nepřátelé – Peršané. A přitom dnes víme, že to byli vysoce civilizovaní lidé pocházející ze starobylé kulturní oblasti, jimž se jako „barbaři“ museli oprávněně jevit spíše Řekové. Výraz „barbar“ je tedy silně xenofobní a dnešní politická korektnost by před ním měla varovat.

Jakmile některá civilizace začala upadat, byli to často barbaři, kdo ji dokázal proměnit v něco životaschopného. Typickým dějinným příkladem jsou křesťané, kteří převzali zbytky civilizace římské a vytvořili z nich velkolepou civilizaci evropskou. Proto v dnešní situaci také považuji pana prezidenta Zemana za barbara právě v tomto pozitivním smyslu. A džentlmen? Vidím před sebou prázdného anglického panáka bez vlastní osobnosti, který se pouze přizpůsobuje dobovým konvencím. Vnější vystupování „podle pravidel“ jde ruku v ruce s absencí vlastního názoru a zároveň s ochotou jít na povel impéria kamkoliv do světa, aby tam vraždil a vykořisťoval tamější „barbary“. A to vše ve jménu pokroku… Takoví byli v moderních dějinách britští a pak američtí džentlmeni. Dnes máme u moci ve Francii líbivého džentlmena Macrona a v čele Evropského svazu opilého džentlmena Junckera. Pan Drahoš – obávám se – by se k nim věrohodně přiřadil. Promiňte mi ten výraz – fuj!

„Všichni cítí, že se hraje o hodně. Zeman reprezentuje stranu, která se obává o bytí národa i civilizace. Protistrana se děsí, že ztratíme příslušnost k Západu. Zeman vzdoruje cílevědomému tlaku bruselských elit na to, co lidé zdravého rozumu vnímají jako sebedestrukci Západu. Lidem s ideologicky vyšinutým rozumem se tím definitivně zprotivil. V bublině politické korektnosti pak vidí Západ jako za Reagana. Jako to dubisko, bez nějž nás spolkne šelma z Východu. Je to postoj stereotypního, povrchního a především neinformovaného myšlení, které odmítá vzít na vědomí, že se Západ dialekticky zvrtl v antizápad a že Rusko není totalitní. Tady leží i podstata sporů o Zemana,“ řekl klasický filozof Jiří Fuchs. Co si o tom myslíte?

„Lidé s ideologicky vyšinutým rozumem“ opravdu chybně pojímají naši atlantickou civilizaci. Za prezidenta Reagana se ještě naplno neprojevil její rozklad. Víte, vyhýbám se označení atlantické civilizace jako západní. „Západ“ je problematický pojem a slovo antizápad mi tak neříká už vůbec nic. Postupný rozpad „západní“ civilizace se v 90. letech prudce zrychlil, když padl jeho východní protipól. Východisko z krize vidí vládnoucí globální plutokracie v obnovení polarity a zvolili k tomu Rusko, které opravdu není totalitní.  Kolega Petr Trombik to v jedné studii popsal jako přepólování světa. Cituji: „V současnosti je vše úplně naopak. V Rusku je komunistická strana v opozici, zatímco na Západě jsou bývalí komunisté, maoisté, trockisté komisaři v Bruselu. … Neokonzervativci v USA mají trockistické kořeny…“

Propaganda, jíž čelíme, se snaží toto přepólování zakrýt. Z Ruska opravdu dělá „šelmu z Východu“.  Kárá každého politika, který se snaží udržovat dobré vztahy na všechny strany, jako by to bylo něco špatného. Proto je jí trnem v oku i president Zeman, přestože upřímně deklaruje svou příchylnost k Evropskému svazu i k Severoatlantickému paktu.

Jiří Drahoš podpořil výzvu vědců, v níž se například říká: „O imigrantech, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali.“ Nebo: „Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení.“ Dále: „Muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy.“ Také: „V naší zemi je rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost dopřáváním sluchu extremistickým hnutím.“ A co říkáte na tohle?

Tato výzva je nechutná a hanebná. Imigranti ve velké většině jsou opravdu parazity, opravdu chtějí vysávat hloupý evropský pseudosociální systém, skutečně často vraždí a ještě častěji znásilňují. V Evropě nehledají útočiště, nýbrž levnou kořist. V posledních letech se terorismus v Evropě omezuje na alogenní přistěhovalce a jejich potomky. Souhlasit s citovanou výzvou je dostatečným důvodem jejího signatáře či podporovatele nevolit, ať je jeho protikandidátem kdokoliv. Širokou veřejnost může překvapit, že citované názory mohou zastávat vědci, nebo ji to může zviklat v instinktivně správných opačných názorech.

Ano, jsou to přece vědci

Problém tkví v tom, že příslušníci akademické obce jsou dvojnásobně vystaveni tlaku globalistické propagandy a ideologie, která se pokrytecky nazývá obranou svobody, demokracie a lidských práv. Za prvé je akademické prostředí financováno (a to i prostřednictvím státních rozpočtů!) globalistickou plutokracií. Ta si pak prostřednictvím své věrné nomenklatury snaží uhájit „ideovou čistotu“ akademického prostředí. A tak každý, kdo chce ve vědách něco znamenat, musí v prostředí své víceméně úzké, a proto dobře ovladatelné vědecké komunity předvádět svou loajalitu, mezi jiným pliváním na prezidenta Zemana. Jestliže má nekonformní názory, musí je tajit. Díky Bohu za výjimky! Je to jak za starého režimu. A pak je tu druhý faktor. Špičkoví akademici se pohybují ve velmi úzké mezinárodní komunitě. Její příslušníci mají zúžený životní obzor, často propadají kosmopolitismu a s ním dnes i té zmíněné globalistické ideologii.

Jiří Drahoš též požaduje, aby Česká republika přijala euro do čtyř let (zatímco Miloš Zeman říká, že je pro přijetí eura až v případě, když Řecko odejde z eurozóny). Co vy na to jako donedávna ještě podnikatel?

Prezident Zeman vidí problém ekonomicky a ví, co říká. Takže pan Drahoš by se jako člověk, který se nepohyboval ani v podnikatelské sféře, ani v politice, ani ve společenských vědách, vlastně v tuto chvíli ani neměl k euru vyjadřovat. Ale jak jsem řekl, je to džentlmen chystající se vstoupit do dalšího úřadu koloniální správy, a proto konformně papouškuje neospravedlnitelné klišé o užitečnosti přijetí eura, jak se od něj čeká.

V případě přijetí eura ČNB už nebude mít dozor nad bankami v ČR a zahraniční mateřské ústavy, které se ocitají v problémech, budou moci ze svých dcer či poboček volněji převádět prostředky do svých centrál. Mohly by tak být ohroženy úspory českých občanů, že?

Víme přece, že eurozóna není projekt ekonomický, nýbrž politický. Nadnárodní plutokracii nejde o lidi a její oblíbené instituci – Evropskému svazu – na občanech také příliš nesejde. Ale obírání obyčejných lidí není jejich cílem, pouhou nevyhnutelnou ztrátou. Jde o to, aby nadnárodní instituce co nejvíc omezily možnosti kontroly, již dosud ještě mohou vykonávat národní orgány. ČNB je orgánem české státní správy a její činnost mohou sledovat i naši občané.  Konečným cílem je samozřejmě odříznutí všech obyčejných lidí i od toho sebemenšího vlivu na běh věcí včetně stanovení daní a státních rozpočtů.

Miloš Zeman je znám tím, že svými prohlášeními tlačil na politiky, kteří by třeba i byli pro přijetí kvót, aby nakonec byli proti. Stejně tak svou celosvětovou publicitou do jisté míry zajišťuje, aby do naší země emigranti nechtěli, protože ji považují za nepřátelskou k imigrantům. Myslíte si, že pan Drahoš může mít podobně mobilizační potenciál na obranu naší země před ilegální imigrací?

To je od vás jistě otázka čistě rétorická. Již dle toho, co jsem odpověděl dříve. Zdá se, že pan Drahoš sám o sobě nemá žádný mobilizační potenciál. Myslím, že už jsem se dostatečně vyjádřil tak, aby bylo zřejmé, že panu Drahošovi určitě nejde o obranu naší země. Asi by nám řekl, že by nás bránil proti Rusku, ale dobře víme, že taková hrozba je nesmysl. A i kdyby byla, byla by velmi vzdálená, zatímco invazi vetřelců tu již máme.

No a kdo z obou prezidentů lépe obstojí před tlakem EU na přijetí Dublinu IV, tedy nové směrnice Bruselu, která má centralizovat azylovou politiku a zajistit přerozdělování uprchlíků?

Slyšel jsem, že z jednoznačného vítače se pan Drahoš stal vítačem opatrným. Přes veškerou náklonnost pana prezidenta k Evropskému svazu lze očekávat, že nadále bude vystupovat proti jeho nezodpovědné imigrační politice. Pan Drahoš by udělal vše dle pokynů „shora“. Ačkoliv prezidentské pravomoci nejsou velké, slovo prezidenta má svou váhu, a tak by si globalisté rádi u českého prezidenta odškrtli jeden splněný úkol. Řadový občan mnoho možností nemá, ale aspoň v tomto případě jim udělejme čáru přes rozpočet a volme prezidentem znovu pana Zemana.

Židovský intelektuál Martin Janeček řekl: „My Češi můžeme být hrdí na to, že mezi evropskými státníky náš prezident představuje osobnost zvlášť angažovanou v úsilí bránit naše země a naši kulturu proti islámské invazi. V západoevropských zemích je dnes už známé, že Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko se brání přívalu muslimů lépe nežli bývalé koloniální mocnosti nebo skandinávské země.“ Je to podle vás pořád pravda?

O tomto postoji pana prezidenta právě byla řeč. Co se týče té pověsti středoevropských zemí, je to opravdu tak. Na konferenci evropských národních svobodomyslných stran 16. prosince minulého roku  v Praze představitelé západoevropských stran ocenili postoj Středoevropanů k migraci. Uvědomili si, že máme více zkušeností s tím, jak čelit potlačování svobody arogantní mocenskou garniturou. Naopak, vládnoucí představitelé „Západu“ námi očividně pohrdají. Možná se nebudou příliš bavit s odbojným prezidentem Zemanem. Ale i na to buďme hrdí. S panem Drahošem se budou bavit jako se svým pohůnkem, ovšem vlídně, jako džentlmeni…

Hrozí ovlivnění našich voleb z Ruska, jak o tom hovoří Jiří Drahoš?

To je známá veselá písnička. Uvědomme si čtyři věci. Za prvé. Postavení prezidenta v prakticky bezvýznamné České republice je spíše záležitostí prestiže než výkonné moci, a proto je podle mě pod rozlišovací schopnosti jakýchkoliv tajných služeb. Za druhé. Elektronické nebo nějaké podobné ovlivňování voleb je z oblasti sci-fi. Za třetí jde o propagandu. To znamená, že demokratickou volbu občanů pokládáme za cosi libovolně manipulovatelného, a nikoliv za akt vyjádření skutečného názoru voličů. Je-li tomu tak, mají pak volební procedury vůbec nějaký smysl?  Nebo jsou jen pláštíkem, který má legitimizovat jmenování nomenklaturních kádrů?

A za čtvrté. Snaha zmanipulovat presidentské volby je tu zřejmá. Nevychází však z Moskvy, ale z dobře „na Západě ukotvených“ struktur u nás doma. Mimo jiné, všimněte si, jak protizemanovští kandidáti neustále a horlivě ujišťovali o svém úmyslu „ukotvit“ naši republiku na Západě. Byl to evidentně signál, aby si jich „na Západě“ všimli a dostatečně je ocenili. Západem se samozřejmě nemyslí politické garnitury západních států, nýbrž příslušníci globální plutokracie, či spíše jejich skryté sekretariáty.

Co je pro vás ještě podstatné při porovnání obou kandidátů na Hrad?

Ještě se zmíním o jednom jevu, jehož jsem se vlastně dotkl ve své první odpovědi. Souvisí to s tím džentlmenstvím. Ideologie globálního humanismu vytvořila škálu typů, do nichž musí „pasovat“ každý, kdo to chce v politice někam dotáhnout. Snad se někdy pokusím tuto typologii vypracovat. Prozatím jen stručně poukážu na některé typy. První je „pracovitý úředník“. Vzpomínáte si, jak Nigel Farage zesměšnil v Evropském parlamentu prvního „prezidenta“ Evropského svazu, když se ho zeptal: „Kdo vlastně jste? Vypadáte jako bankovní úředník.“? Tak to je ono. Druhým typem je „cool manager“, který předstírá, že zná život, což ovšem vůbec neodpovídá pravdě, protože celý život tráví mimo společnost řadových občanů. Podívejme se do Francie, tam si takového zvolili presidentem. 

Třetí typ je obzvlášť zajímavý, u nás poměrně čerstvý. Je „free“ a je většinou mladý, tedy to, čemu se v polovině minulého století říkalo „mladý rozhněvaný muž“. To jsou různí zelení, piráti a podobní výlupci. Čtvrtý typ je u nás vzácný, ale už se taky objevil. Jedná se o bytost, která výrazně náleží nějaké takzvané menšině, nejčastěji jde o feministky. K tomu je ještě třeba dodat, že jde o weberovské čisté typy, takže jejich kombinace je v konkrétním případě možná.

A teď naše presidentské volby. Sedm kandidátů lze okamžitě do jmenovaných typů zařadit. Pánové Hynek, Topolánek, Kulhánek a vlastně i Horáček jsou cool manageři. Pan Horáček je navíc „šmrncnutý“ rozhněvaným mužem. Nebyl k tomu dost mladý, proto asi pohořel. Jasně „free“ měl působit pan Hilšer a povedlo se mu to, takže byl asi zařazen do kádrových rezerv. Pánové Drahoš a Fischer představují typ pracovitého úředníka. Vypadávají nám z toho pánové Zeman a Hannig. Tito poctivci proto neměli a nemají podporu většiny sdělovacích prostředků, sponzorů a velkohubých opinion-makerů.

Jak tipujete výsledek druhého kola? Co by měl dělat Miloš Zeman, aby uspěl?

Nebudu tipovat. Asi před měsícem jsem se u vás vyjádřil, že v obou kolech budu volit pana prezidenta Zemana a že doufám, že on bude vítězem.  Co by měl dělat, aby uspěl, když názory voličů jsou zřejmě tak ovlivnitelné a většinou se nezakládají na pevném přesvědčení? Zřejmě zapojí kouzlo své osobnosti a v konfrontaci se svým zoufale neatraktivním, zato zlovolným protějškem přesvědčí voliče svou pozitivní osobitostí, ba svým sympatickým barbarstvím.

Je něco důležitého, co v souvislosti s prezidentskou volbou nezaznělo?

Ono to sice zaznělo, ale ne v tomto rozhovoru. Hned na začátku jsem vyjádřil přání vyslovit se k tomu, co si jako český národ zasloužíme. Plně souhlasím s panem Halíkem, že to tato volba ukáže. Zvítězí-li pan Drahoš, ukáže se, že více dáme na to, abychom se zalíbili „světu“. To si samozřejmě jen necháváme namlouvat některými politiky, novináři a intelektuály, ve skutečnosti na nás „svět“ zvysoka kašle. To jen naši „světáčci“, kteří se zoufale snaží na sebe ten vytoužený „svět“ upozornit, nás takhle balamutí. Nebojme se být „čecháčky“, jimiž tak pohrdají, a volme svého, česky svébytného prezidenta Zemana.

 

PhDr. Jiří Hejlek (nar. 1952 v Praze) vystudoval filozofii, bohemistiku a klasickou řečtinu na FF UK. Pro svůj „kádrový profil“ se nemohl ani pokusit o akademickou kariéru. Měl různá zaměstnání. Převážně se živil jazyky. Učil a překládal. Mj. se podílel na překladu Komenského „Všeobecné porady o nápravě věcí lidských“ z latiny do češtiny. Po listopadu 1989 byl politicky aktivní. Od února 1990 do března 1993 pracoval v  Koordinačním centru OF, na ministerstvech zahraničí a kultury, na němž působil jako náměstek ministra. Tehdy byl také členem širšího vedení ODA, v níž setrval do roku 2001.

Od roku 1994 pracoval v průmyslu. Zpočátku jako manažer, od konce 90. let jako podnikatel. V posledních letech se opět věnuje svému původně vystudovanému oboru, překládá a příležitostně přednáší. Je jedním ze zakladatelů Akce D.O.S.T. Jiří Hejlek je praktikujícím evangelíkem. Je 31 let ženat a má dvě dospělé děti.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Poslanec KSČM interpeloval Babiše kvůli sudeťákům. Jak nám vysvětlil, měl k tomu velmi závažné důvody...

15:46 Poslanec KSČM interpeloval Babiše kvůli sudeťákům. Jak nám vysvětlil, měl k tomu velmi závažné důvody...

ROZHOVOR Poslanec KSČM z Plzeňského kraje Jiří Valenta s obavami sleduje stále odvážnější iniciativy…