Podle kněze a teologa Tomáše Halíka padl v prvním kole mýtus neporazitelného Zemana. „Nadcházející zápas dvou kultur – džentlmenství a barbarství – ukáže nám samým i světu, jaká je kvalita našeho národa, zač Češi stojí a jakou budoucnost si zaslouží,“ uvedl Halík. Co těmto slovům říkáte?

Překvapuje mě, že pro pana Halíka existuje nějaký český národ. O tom, co si zaslouží, si něco řekněme později, snad bude příležitost. Teď to hlavní: džentlmenství a barbarství. Budete se divit, ale souhlasím s panem Halíkem, a to včetně toho, koho představuje jako barbara a koho jako džentlmena. Vyjdu z původního významu obou slov, který ovšem i nyní prosakuje na povrch. Barbar byl pro staré Řeky ten, kdo mluvil nesrozumitelným, cizím jazykem, podobně jako pro staré Čechy byl takový cizozemec vlastně němý, tudíž Němec. Barbar byl jakožto člověk cizích mravů pokládán za hrubého, neuhlazeného člověka. Pro Řeky to byli hlavně jejich zásadní nepřátelé – Peršané. A přitom dnes víme, že to byli vysoce civilizovaní lidé pocházející ze starobylé kulturní oblasti, jimž se jako „barbaři“ museli oprávněně jevit spíše Řekové. Výraz „barbar“ je tedy silně xenofobní a dnešní politická korektnost by před ním měla varovat.

Jakmile některá civilizace začala upadat, byli to často barbaři, kdo ji dokázal proměnit v něco životaschopného. Typickým dějinným příkladem jsou křesťané, kteří převzali zbytky civilizace římské a vytvořili z nich velkolepou civilizaci evropskou. Proto v dnešní situaci také považuji pana prezidenta Zemana za barbara právě v tomto pozitivním smyslu. A džentlmen? Vidím před sebou prázdného anglického panáka bez vlastní osobnosti, který se pouze přizpůsobuje dobovým konvencím. Vnější vystupování „podle pravidel“ jde ruku v ruce s absencí vlastního názoru a zároveň s ochotou jít na povel impéria kamkoliv do světa, aby tam vraždil a vykořisťoval tamější „barbary“. A to vše ve jménu pokroku… Takoví byli v moderních dějinách britští a pak američtí džentlmeni. Dnes máme u moci ve Francii líbivého džentlmena Macrona a v čele Evropského svazu opilého džentlmena Junckera. Pan Drahoš – obávám se – by se k nim věrohodně přiřadil. Promiňte mi ten výraz – fuj!

„Všichni cítí, že se hraje o hodně. Zeman reprezentuje stranu, která se obává o bytí národa i civilizace. Protistrana se děsí, že ztratíme příslušnost k Západu. Zeman vzdoruje cílevědomému tlaku bruselských elit na to, co lidé zdravého rozumu vnímají jako sebedestrukci Západu. Lidem s ideologicky vyšinutým rozumem se tím definitivně zprotivil. V bublině politické korektnosti pak vidí Západ jako za Reagana. Jako to dubisko, bez nějž nás spolkne šelma z Východu. Je to postoj stereotypního, povrchního a především neinformovaného myšlení, které odmítá vzít na vědomí, že se Západ dialekticky zvrtl v antizápad a že Rusko není totalitní. Tady leží i podstata sporů o Zemana,“ řekl klasický filozof Jiří Fuchs. Co si o tom myslíte?

„Lidé s ideologicky vyšinutým rozumem“ opravdu chybně pojímají naši atlantickou civilizaci. Za prezidenta Reagana se ještě naplno neprojevil její rozklad. Víte, vyhýbám se označení atlantické civilizace jako západní. „Západ“ je problematický pojem a slovo antizápad mi tak neříká už vůbec nic. Postupný rozpad „západní“ civilizace se v 90. letech prudce zrychlil, když padl jeho východní protipól. Východisko z krize vidí vládnoucí globální plutokracie v obnovení polarity a zvolili k tomu Rusko, které opravdu není totalitní.  Kolega Petr Trombik to v jedné studii popsal jako přepólování světa. Cituji: „V současnosti je vše úplně naopak. V Rusku je komunistická strana v opozici, zatímco na Západě jsou bývalí komunisté, maoisté, trockisté komisaři v Bruselu. … Neokonzervativci v USA mají trockistické kořeny…“