O služby Mináře, který si z protestů udělal živnost, opadne zájem. Chvilkaři se blíží komunistům, míní hudebník Simandl

03.01.2020 8:01

ROZHOVOR Dříve se část populace snažila seberealizovat vzděláváním, kulturou, potřebou něco dokázat, něco vytvořit. Dnes už stačí se přidat na tu správnou stranu, která jednou bojuje proti globálnímu oteplování, podruhé proti dieselovým motorům, potřetí proti CO2. A nepotřebují k tomu mít žádné znalosti o problematice, jediné, co potřebují, je odhodlání a zápal pro věc v očích. Tak komentuje bubeník, textař a hudební producent Martin Simandl některé události minulého roku. Zároveň očekává, že v tom letošním opadne zájem o služby Mikuláše Mináře, který se pasoval do role spasitele demokracie v Česku a z organizování protestů si udělal živnost.

O služby Mináře, který si z protestů udělal živnost, opadne zájem. Chvilkaři se blíží komunistům, míní hudebník Simandl
Foto: Archiv MS
Popisek: Martin Simandl, bubeník, textař, herec a hudební producent, vpravo Ladislav Jakl

Minulý rok byl v Česku z mnoha pohledů velice pestrý. Valnou část roku, v němž jsme si připomínali třicáté výročí listopadových událostí roku 1989, provázely demonstrace spolku Milion chvilek. Už toho bylo řečeno mnoho, co by se tak dalo ještě vzkázat jak hlavnímu představiteli spolku Mikuláši Minářovi, tak občanům, kteří se demonstrací účastní?

Opravdu nevím, co bych tomu chlapci, který ničím není a pasoval se do role spasitele demokracie v České republice, vzkazoval. Udělal si živnost, kterou já k životu nepotřebuji. Uvidíme, jestli bude zájem o jeho „služby“ i v tomto roce. Můj odhad je, že bude zájem upadat. A občanům snad jen tolik, že demokracie nepotřebuje usměrňovat, vždycky dopadnou volby tak, že určitá skupina voličů nebude spokojena. S tím se musíme smířit, taková je podstata demokracie, že většina určuje, jaký bude vývoj ve společnosti. Nelíbí se nám to? V dalších volbách je tu možnost všechno změnit. Pokud nebudeme respektovat výsledky voleb, zničíme demokracii. Víte, je poněkud zvláštní, že komunisti nechtěli připustit svobodné volby, jejich ideologie prostě musela vyhrát, ovšem „chvilkaři“ se jim zdárně přibližují. Máme sice svobodné volby, ale je fakt, že jsem zaznamenal první návrhy, kterak omezit volební právo těm, kteří nemají „ty správné“ názory. To je velmi nebezpečné!

Anketa

Na svobodu slova už můžeme jen vzpomínat, říká předseda Senátu Kubera. Má pravdu?

88%
12%
hlasovalo: 19395 lidí

V loňském roce se česká veřejnost rozloučila s Karlem Gottem. Dá se s odstupem času říci, zda v tom loučení nebylo zbytečně moc politiky? Tlačili Babiš a Zeman příliš „na pilu“ se snahou zavděčit se veřejnosti? Nebo „ti druzí“ ve snaze umenšit zpěvákův význam příliš mluvili o době před rokem 1989 a o vyrovnávání se s ní?

Loni to byly první Vánoce bez Karla pro většinu z nás. V podstatě se dá říct, že zemřela poslední osobnost české historie, kterou národ miloval a ctil. Nenapadá mě teď nikdo žijící, s kým by se Češi v budoucnu loučili tak jako s Karlem Gottem. Čímž nevylučuji, že se někdo takový časem objeví. Gottův odkaz je tak silný, že národ spojil, bez ohledu na politické či náboženské vyznání. Až mě to překvapilo a opravdu mile. A těch pár procent lidí, kteří si na Gottově smrti chtěli „přihřát polívčičku“, případně vytlouct nějaký politický kapitál? Dělali to především ti, kteří mu nesahali ani po kotníky. Nevšiml jsem si, že by Miloš Zeman nějak tlačil „na pilu“, to spíš u premiéra jsem registroval až přehnanou angažovanost v přípravě pohřbu, často poněkud chaotickou, o to víc prezentovanou mediálně. Připadalo mi, že občas něco vyslovil, aniž to konzultoval s paní Ivanou Gottovou. Domnívám se, že paní Ivana přesně věděla, co má udělat. Karel Gott věděl, že umírá, a můj odhad je, že jako profík přesně nalajnoval, co a jak bude po jeho smrti.

Mluvíme-li o vyrovnání se s dobou před rokem 1989, stali jsme se po oslavách 30 let demokracie vyrovnanější? Chybělo něco během těchto oslav, popřípadě něco přebývalo?

Nejsem zastáncem nějakých přehnaných oslav. Nevzpomínám si, že by můj otec či dědeček slavili třeba 30. výročí konce války. Ale chápu, že to nějaký smysl má, přece jen to bylo kulaté výročí. Ovšem nutno říct, že normální by bylo, aby politici položili věnce, v televizi proběhlo pár pořadů vzpomínek, ale ono se nám to krapet zvrhlo! Určitá skupina si výročí ukradla pro sebe, což ostatně dělá již léta. Vrcholem bylo, když Václava Klause mladšího s malou dcerkou téměř napadli na Národní třídě. Tedy člověka, který fakticky na té Národní před třiceti lety stál proti komunistické policii. To je vrchol drzosti! Při těchto příležitostech si vždycky vzpomenu na Maslowovu pyramidu. Tahle přesná definice hierarchie lidských potřeb říká, že člověk má pět základních potřeb. A v nejvyšším bodě stojí potřeba seberealizace. Dřív se část populace snažila seberealizovat vzděláváním, kulturou, potřebou něco dokázat, něco vytvořit. Dnes už nikoliv. Stačí se přidat na tu správnou stranu, která jednou bojuje proti globálnímu oteplování, podruhé proti dieselovým motorům, potřetí proti CO2, počtvrté třeba proti hovězímu skotu a tak dále. A nepotřebují k tomu mít žádné znalosti o problematice, jediné, co potřebují, je odhodlání a zápal pro věc v očích.

Vypadá to, že jsem odbočil, ale není tomu tak. Chtěl jsem tím říct, že pro permanentní revolucionáře je tohle způsob seberealizace, protože jinde by se neprosadili. V tomhle dostávají šanci uspět v životě, což je, bohužel, zvrácenost dnešní doby.

V závěru minulého roku otřásl veřejností masakr v ostravské nemocnici. Někdejší ředitel Vojenského zpravodajství generál Andor Šándor za tím vidí stoupající míru „nenávisti, hrubosti, netolerance, sprostoty a agrese mezi občany“. Dal byste mu v hodnocení atmosféry ve společnosti za pravdu a cítíte něco podobného ve svém okolí?

Pan generál Šándor má zcela určitě pravdu. V dnešní době jste, pokud máte odlišný názor, okamžitě nálepkováni jako proruský nebo pročínský troll a podobně. Zažil jsem to několikrát na svoji kůži. Lidé se už dnes ani nezamyslí nad tím, co jste řekl. Prostě nešlapete názorově ve formaci, máte smůlu. Nesouhlasit je ale normální, ovšem dnes už nesouhlas znamená následný verbální, někdy i fyzický útok, snahou je člověka co nejvíc dehonestovat. Přitom Václav Havel v raných projevech volal po pluralitě názorů! A já s ním v tomto bodě souhlasím. Václav Havel je dodnes ikona pro určitou skupinu lidí, ale nezdá se mi, že by zrovna tenhle podle mě zásadní bod demokracie ctili. Přiznejme si, že příznivci Václava Havla budou totéž tvrdit o ostatních. A nůžky ve společnosti se rozevírají, zákopy jsou čím dál větší, společnost je rozdělena víc, než je zdrávo.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Do atmosféry zmíněné generálem Šándorem přesně zapadlo vystupování exhibicionisty ve funkci starosty Řeporyjí Pavla Novotného, který se dal slyšet, že by nechal pověsit ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Co říkáte tomu, že v ODS zcela zatlačil do pozadí nemastného neslaného předsedu Petra Fialu? A je tohle cesta, jak by na sebe antibabišovské strany mohly strhnout pozornost voličů a jak ubrat hlasy zatím dominantnímu hnutí ANO?

Řeporyjec je blázen! Asi je zvyklý z bulváru hrabat se ve sr..kách, evidentně je rád středem pozornosti. Myslet si o někom mohu, co chci, ale jsou určité hranice, kde a jak to můžete prezentovat. To, co vyslovil, může říct v hospůdce čtvrté cenové skupiny, nikoliv jako politik, byť komunální úrovně. Nemám problém s tím, že si to myslí, mám problém s tím, že nenese politické důsledky svých duševních pochodů! Všimněte si, jak si začínají komunální politici dělat svoji paralelní zahraniční politiku. Řeporyjec na Praze 5, odstraňovač Koněva Kolář na Praze 6, ostatně primátor Hřib se schází s primátory hlavních měst V4 a chtějí obejít vlastní vlády a vést separé politiku s Bruselem. I u Hřiba jsme ale pořád v komunální politice! A případ vypovězení smlouvy s Pekingem, která měla za pár měsíců končit? Nebylo to úplně zbytečné gesto? Praha se mu rozkládá pod rukama, ale pan primátor řeší „zásadní“ zahraničněpolitická témata. A že Řeporyjec zatlačil předsedu Fialu do pozadí? Toho zatlačí do pozadí téměř kdokoliv! Nemůžu se zbavit pocitu, že tam byl snad nasazen, aby zničil i ty poslední zbytky Klausových myšlenek a idejí, které tam ještě zbyly. Dnešní ODS nemá názorově vůbec nic společného s ODS, kterou jsme znali. Bohužel.

V politickém marasmu české politiky, jak bývá nynější stav občas nazýván, by se však mohlo začít blýskat na lepší časy. Máme v tomto smyslu vkládat naděje do projektu poslance a starosty Prahy 7 Jana Čižinského 3 000 statečných, kteří mají sehrát podobně pozitivní úlohu jako hrdinové filmu Sedm statečných?

Shodou okolností bydlím na Praze 7, kde je pan Čižinský starostou, a musím říct, že v něj žádné naděje nevkládám. Prahu sobě vnímám téměř jako sektu. Vytvořili z Prahy 7 takový skanzen. To jejich věčné zklidňování dopravy není nic jiného než zkomplikování života řidičům. Všude cyklostezky, které nedávají smysl, viz například Veletržní. Kousek vedle je Stromovka a tam cyklostezka tak nějak logicky patří. Ale oni ji museli vytvořit na poměrně velkém dopravním tahu, přičemž samozřejmě zredukovali dva pruhy na jeden, takže tam auta stojí o to déle. Ale pan starosta je vášnivý cyklista, takže to je všude po Praze 7. Nebo magistrála na Štvanici, tam už je to vysloveně nebezpečné! Kvůli cyklostezkám ubyla parkovací místa, ale to je nezajímá. Libeňský most je v dezolátním stavu, řešení nikde. Lávka do Tróje, co spadla, se začne stavět po třech letech! Ale na Facebooku se chlubí, jak s radním pro dopravu za Zelené Mirovským – to samo o sobě je zvrácené, když je radním pro dopravu někdo, kdo má odpor k autům – opravují vypadlé sklo ze semaforu. Tohle přece není vůbec v kompetenci starosty! Navíc tu máme vyhlášenou klimatickou nouzi, což dává neuvěřitelnou moc a rozšiřuje kompetence. Oni si to lidé neuvědomují, ale díky vyhlášené klimatické nouzi je možné cokoliv omezit i zakázat. A pan Čižinský sedí i na Magistrátu hlavního města Prahy. Řešením problematické dopravy a nutno přiznat, že problém to je, rozhodně není uzavřít centrum pro dopravu úplně. To je naprosto nekoncepční! Obchvat Prahy, o kterém se mluví léta, stále v nedohlednu. Tady bych napnul síly, to je pro Prahu zásadní. Co se týče 3 000 statečných – na mě už ten název působí poněkud infantilně – tak já nemám rád tenhle způsob politiky. Já jsem zastáncem politických stran. Ale dneska se stranictví nenosí, u hnutí je, nevím proč, zafixován takový pocit, že to vzniká zdola, že to jde od lidí. Já si to nemyslím.

Během roku 2019 se do veřejného diskurzu několikrát dostalo téma přijetí původně sirotků, nyní „dětí bez doprovodu“, z táborů v Řecku. Naposledy se mluvilo o čtyřiceti a vláda byla peskována, že není vstřícná ani při takto zanedbatelném počtu. Měli bychom se ustrnout nad nezletilými v tíživé životní situaci, nebo je správné z nějakých důvodů setrvat na pozici, kterou hájí nynější vládnoucí garnitura?

Já jsem odpůrce jakéhokoliv přijímání uprchlíků včetně dětí, které navíc už nejsou dětmi. Celé tohle divadlo, co rozpoutala paní Šojdrová, je jen snahou o citové vydírání a také – to si přiznejme – prolomit ledy. Protože vezmete-li prvních 40, proč nevzít druhých 40 a třetích 40, že? Říkám to i přesto, že altruismus mi není cizí a připouštím, že děti se v těchto situacích ocitnou zpravidla nevinně.

Velkým tématem loňska byl boj proti globálnímu oteplování, který nejvíce zviditelnila švédská aktivistka Greta Thunbergová. Její cíle do značné míry přijala nová Evropská komise v plánu přechodu EU na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Je namístě se z této zelené revoluce radovat, nebo se jí děsit? Budete méně spotřebovávat, méně létat, méně jíst maso, tlačit na konec uhelných elektráren?

Tady jsme svědky jednoho velkého podvodu na lidstvu, opět spojeného s vydíráním, tentokrát až existenčním. A jak to tak sleduji, zdá se mi, že ten podvod pomalu vyplouvá na povrch. Jsem ochoten přijmout názory odborníků. I když v dnešní době jsou vydávány za odborné práce úplné bláboly a téměř všechny přinášejí katastrofické scénáře. Nejsem ochoten přijmout jako názor ryze emoční apel nedostudované holky s Aspergerovým syndromem. Ale Evropská unie je společenství, které rádo naslouchá těmto nesmyslům. Za prvé, lépe se lidem se strachem vládne, za druhé se na tom dá vydělat. Tedy alespoň na začátku. Ale bezuhlíková ekonomika je naprostá utopie. Můj odhad je – a nejsem ekonom –, že EU tímhle zničí nebo těžce poškodí veškerou ekonomiku. Třeba automobilový průmysl to úplně zařízne, a jestli si někdo myslí, že se zachrání dotacemi, tak je fantasta. Nebude z čeho brát! Nezapomeňte, že k tomu, aby EU mohla něco dotovat, musí peníze mezi členy nejdřív vybrat. Tedy to musejí zaplatit lidé! A nebudou mít z čeho, protože ta přeregulovanost a nesmyslné normy a zákony budou likvidační. Američané to pochopili, Číňané to pochopili, EU nikoliv. To průkopnické šílenství s klimatem vyjde členy Evropské unie extrémně draho. Jsem zastáncem czexitu. A jakým způsobem dnes zpracovali mladou generaci, která údajně prožívá klimatickou úzkost, to je trestuhodné! Já ale svoje návyky měnit nebudu, proč bych měl?

O Vánocích, na které si už zase budeme muset rok počkat, by se měly setkávat všechny generace. Dříve platilo, že se mladší učili od starších a že moudrost starších má být ceněna. Nyní aktivisté upozorňují na to, že starší generace je náchylná k dezinformacím, ať už kvůli řetězovým e-mailům nebo internetovým prostředkům. A mladá generace se v médiích snaží té starší v tomto směru radit. Co o této výměně rolí soudíte?

Ať se mladá generace stará o to, aby byla vzdělaná, uměla třeba matematiku. Věděla, kdy vznikla republika, uměla vyjmenovat prezidenty, věděla, že Jan Hus a Jan Palach není totéž, poznala pšenici od ovsa, věděla, že maso v supermarketech se nevyrobilo, ale je ze živých zvířat.

A pomáhala staré generaci třeba s nákupem. Jinak si nejsem až tak jist, že starší generace je náchylná k dezinformacím. Připouštím, že v určitém věku je možné s člověkem snáze manipulovat, ale je to čistě individuální. Manipulovat se dá ale stejně dobře především s nevzdělanými mladými. Když se jim to patřičně podá, dopadá to jako na filozofické fakultě letos při klimatické stávce. V tom vidím největší problém dnešní doby, že generuje takové množství úplně zbytečných lidí! Neomarxisté obsadili školství a soudy. To je pro ně stěžejní. Vychovávat další deformovanou generaci a právo ohýbat podle jejich potřeby, což se už občas děje.

Zmíněné Vánoce jsou a mají být i svátkem křesťanství. Jenže v Česku většina lidí v Boha nevěří a navíc je zde katolická církev špiněna skandály se sexuálním zneužíváním. Stejně tak tu panuje dlouhodobý antagonismus mezi kardinálem Dominikem Dukou a profesorem Tomášem Halíkem. Má nyní ještě vůbec význam klást důraz na křesťanské hodnoty a vychovávat mladou generaci v jejich duchu, když západní Evropu čím dál více ovládá jiné náboženství, které je s křesťanstvím neslučitelné?

Určitě má a nemusí být člověk nutně věřící. Evropa stojí na křesťanských základech. Veškerý kulturní vývoj Evropy je spojen s křesťanstvím. A nakonec Desatero je svým způsobem největší mravní imperativ a nevidím na tom nic špatného. Bezpochyby je problémem, že současný papež se stará víc o muslimy než o svoje ovečky. Myslím, že je názorově větší marxista než křesťan. Posledním papežem, který měl respekt i u nevěřících, byl Jan Pavel II, jenže to byla úplně jiná váhová kategorie.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zrušit současnou Českou televizi. Narušování férových voleb je poslední kapka. Ústavní právník nabízí překvapivé řešení

8:42 Zrušit současnou Českou televizi. Narušování férových voleb je poslední kapka. Ústavní právník nabízí překvapivé řešení

Česká televize podle právníka Zdeňka Koudelky narušuje férovou volební soutěž, když svévolně provádí…