Jak se jako otec zakladatel díváte na to, že se vaši Piráti tak rozrostli a momentálně vedou předvolební preference a jsou největšími favority voleb? Očekával jste před těmi lety, že by se toto mohlo stát?
Před lety jsme se snažili stranu založit co nejpoctivěji. Důsledně jsme dbali toho, s čím jsme do politiky přišli, odmítli kult osobnosti, korupci, politikaření, důsledně uplatňovali co nejotevřenější demokracii a diskusi a rovnou šanci všech se zapojit. Společné vize nám pak umožnili podřídit se pravidlům, která jsme si nastavili a která všechny tyto priority reflektovala.
Má ministr Arenberger skončit?Anketa
Jistě že jsem zpočátku nic takového neočekával, ve skutečnosti jsem si žádnou budoucnost neplánoval, protože bylo opravdu velmi mnoho práce s přítomností a aktuálními problémy. Ale věřil jsem, že pokud věc neodbydeme, budeme úspěšní. A to se podařilo. Zpětně hodnoceno je to jako s mnohým v životě. Poctivá práce se vyplácí.
Pokud skutečně Piráti společně se STAN volby vyhrají a budou mít premiéra – a tudíž se stanou hlavní vládní stranou – jak to s nimi dopadne? Nemáte z toho trochu obavy? Vládnout v době postcovidové nebo ještě i částečně covidové bude těžké a navíc případná nová vláda bude nejspíše složena z minimálně pěti stran, což je docela dost...
Vyhrajeme, budeme. Jsem v Pirátské straně stále aktivní a nedívám se na ni optikou já a oni. To jen k formulaci vaší otázky. Nemám z toho obavy, protože vím, kolik se toho naši poslanci a politici za ta léta naučili. Víme, v jaké situaci chceme vládu přebírat, a proto také poměrně přesně víme, co naše země potřebuje a jak toho dosáhnout.
Samozřejmě okolo toho bude tuhý politický boj, ale tak nějak všichni tušíme, že pokud se nám stát podaří s pomocí občanů modernizovat, pak toho naši lidé budou umět využít. Jsme sice v lecčems konzervativní národ, ale mozků máme dost a ve spoustě oblastí technologií naše jméno hodně znamená.
Jak se vám jeví spojenectví se Starosty a nezávislými? Je to dobrý tah?
Musíte reflektovat politickou realitu. Nejen tu aktuální, ale také ten prostý fakt, že naše země má poměrný volební systém. To znamená, že koalice je nezbytnou součástí arzenálu každé strany, která se chce označit za úspěšnou a politicky dospělou. A já jsem rád, že prozatím v této zkoušce obstáváme, a to i díky tomu, že jsme si vybrali dobrého partnera. Jak Piráty, tak STAN spojuje občanský protest proti politickým poměrům, Piráty ve více globální rovině přitahující idealistické mládí, u STAN pak protest zejména lokální, protest proti poměrům na radnicích, přitahující střední generaci. Myslím si, že se výborně shodujeme a doplňujeme. Ano, za mne je to, při zvážení všech aspektů, dobrý tah.
Nyní se na Ivana Bartoše vytáhly jeho názory z roku 2009, které jsou jiné než dnes. Asi mnoho z nás nějak změnilo své názory, které zastávalo před 10 lety. Nicméně se zeptám, jestli se Piráti od doby svého vzniku hodně názorově změnili?
John Lennon kdysi prohlásil, že kdo není ve dvaceti letech komunistou, ten nemá srdce, a kdo je komunistou ve třiceti, ten nemá rozum. Naprostá většina lidí, mne nevyjímaje, se vyvíjí od rebélie mládí směrem k usedlosti, konzervatismu stáří.
Je samozřejmě na každém z nás, jak moc se tomu procesu poddáváme, ale souvisí to se změnou světa okolo nás. Jak vám přibývají léta, odchází svět známý a přichází dravý svět mládí s technologiemi, kterým třeba nerozumíme. Já se tomu bráním tím, že jsem stále aktivní v Pirátské straně a nabádám stranu k tomu, aby maximálně pracovala s mladými, protože ti jsou avantgardou, a pokud chceme zastávat pozici progresivní strany, musí se u nás umět skloubit dravost mládí se zkušeností středního věku a stáří.
Když se podíváte na naše poslance a politiky, tak tam najdete jak Františka Kopřivu, kterému bylo v době založení Pirátů 14 let, tak nás zakladatele, Ondru Profanta na prvním místě, Ondru Polanského, Ivana Bartoše, Mikuláše Ferjenčíka, Olgu Richterovou, Kubu Michálka, omlouvám se, pokud jsem na někoho zapomněl, ale to jsou lidé, kteří mají už leccos za sebou a mají ve straně slovo.
Na druhou stranu mnozí z nich byli při založení studenti a ten proces, kdy dostali šanci promluvit do politiky této země, důvěrně znají. A i to je obrovská zkušenost, kterou předávají dále a chápou potřebu udržovat naši opravdu dobrou stranickou kulturu. V naší straně navíc nikdy nepanoval kult osobnosti, byla to věc, které jsem se bál a jedním z motivů, proč jsem poměrně brzy ustoupil do pozadí, nechtěl jsem zneužívat gloriolu zakladatele k plnění svých politických představ. Mým cílem bylo nastartovat organizaci, a to se povedlo. A to si myslím je do naší kultury vepsáno také. Každý má šanci.
Psali jsme:
Co říkáte na představený program do voleb?
Budou na něj peníze?
Budou, jinak bychom jej nepředstavovali. Co je ale daleko podstatnější, je důvěra občanů. Budeme-li mít důvěru občanů, a tu si musíme odpracovat poctivou komunikací, pak se nám podaří realizovat mnohé. Budu-li parafrázovat Ivana Bartoše z jeho kandidátské řeči na předsedu České pirátské strany z podzimu 2009, pak důležití jsou lidé, nikoliv peníze.
Proti Pirátům se šíří různé hoaxy, jsou označováni svými oponenty jako neomarxisté a podobně. Co si o tom myslíte? Daří se je Pirátům vyvracet?
Ale tak ty se šíří od roku 2009, kdy o nás pan Strejček z OSA prohlásil, že vznik Pirátů je stejný, jako kdyby vznikla strana Vrahů a zlodějů. Takže nic nového pod sluncem, jen dnes máme daleko více nástrojů, jak se tomu bránit. Nezakrývám, že je to nepříjemné, ale já to osobně beru jako součást politického folkloru a zásadně se tím netrápím. To už bych se z toho za ty roky musel zbláznit.
Máme za sebou těžké covidové období. Jak jsme jako země obstáli? Piráti kvůli tomu vládu hodně kritizují. Zvládli by to podle vás lépe?
Jednoznačně. Vláda vůbec nepochopila dynamiku epidemie. Já to připodobňuji k jízdě na zamrzlém jezeře. Prostě nemůžete nechat vůz rozjet vysokou rychlostí, jinak nemáte šanci zatočit. My jsme měli už na začátku dubna informace, že opatření na kontrolu epidemie mají 14denní setrvačnost, bylo to patrné z dat v Jižní Koreji. Stačilo s tímto počítat a nemohla se stát chyba, ke které došlo mezi posledním srpnovým a prvním říjnovým týdnem, kdy vláda upřednostnila kampaň před životy a živobytím. Z grafů je naprosto patrné fatální selhání vlády v této době, ze kterého jsme se celou zimu a v podstatě i jaro nedokázali vzpamatovat.
My jsme měli celou dobu nachystáno mnoho chytrých a aplikovatelných postupů, semafor, který přišel až už auto jelo po ledě 130, tedy byl k ničemu, cyklování opatření na kontrolu epidemie, chytré trasování. Nic z toho bohužel naše vláda nezvládla. Dokázala jen zničit uzavřením podstatnou část ekonomiky, obětovat desetitisíce životů a dostat nás jako první do cílové pásky promořených národů. Je to k pláči a já doufám, že podobný rozměr diletantství a zoufalství už nebudu muset nikdy zažít, už jen proto, že i mezi svými přáteli a příbuznými mám oběti téhle politické mizérie a neumětelství.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
