Otrocká práce v Česku. Pracuj, nebo tě zmlátíme. Malí zločinci zákony narušují, ti velcí je píší. Expert na mafii přináší závažná fakta

1. 2. 2017 8:25

ROZHOVOR Odborník na otázky bezpečnosti, propojení organizovaného zločinu a politiky a problematiku obchodu s lidmi Petr Pojman ujistil, že Česká republika není nějakým zvlášť zajímavým cílovým postem pro ruskojazyčné mafie. „Z hlediska zisků, které se tady dají získat, nejsme příliš významní. Mnohem zajímavější je pro organizovaný zločin západní Evropa, Velká Británie, Německo, Francie a samozřejmě Spojené státy,“ prohlásil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Petr Pojman. Vysvětlil, jaké nové oblasti činnosti si zločinci vyhlédli, co jim dnes přináší největší zisky.

Otrocká práce v Česku. Pracuj, nebo tě zmlátíme. Malí zločinci zákony narušují, ti velcí je píší. Expert na mafii přináší závažná fakta
Foto: archiv
Popisek: Petr Pojman

Zabýváte se organizovaným zločinem, jeho stavem i vývojem. Čím dál víc se i v našem prostředí setkáváme s pojmem mafie. Jaký je rozdíl mezi organizovaným zločinem a mafií?

Organizovaný zločin se stává mafií ve chvíli, kdy je schopen ovlivňovat další složky společnosti, především legislativu, a dosahuje kontroly nad určitým teritoriem. To je typ organizované zločinecké skupiny, která už často zákon neporušuje, ale vytváří si legislativní podmínky tak, aby jednání, které je výdělečné a které v minulosti bylo trestné, se stávalo legálním, nebo aby se v zákoně vytvořil prostor, který umožňuje tu činnost skrýt nebo legalizovat dodatečně. Kriminologové v Rusku říkají, že malé zločinecké skupiny zákony narušují, a ty mocné je píší. Vždycky o tom, co je trestné, rozhoduje skupina, která má v daném státě moc.

Vy mne děsíte, protože podle této definice by se do pojmu mafie vešli i někteří mocní hráči v České republice.

To je obecnější trend, který zaznamenáváme všude. Ať si do této definice každý dosadí, co chce.

Ale to už jdeme od organizovaného zločinu do politiky.

Ale politice se nemůžeme vyhnout, protože organizovaný zločin a politika jsou propojené. V minulosti se to dalo lépe oddělit, ale dnes se to oddělit nedá. Mne jako kriminologa zajímají obecné trendy, především ten, který je použitelný v tom, že si do něj v konkrétní zemi dosadíme konkrétní politiky a konkrétní firmy a hledáme shody a rozdíly. Já znám Rusko a teď hlavně Ukrajinu a sleduji obecné globální trendy, které se týkají organizovaného zločinu.

Anketa

Jste zkorumpovaná pakáž, odbyl Andrej Babiš redaktorku pořadu Reportéři ČT. Vadí vám to?

10%
90%
hlasovalo: 9161 lidí

Jaké jsou tedy globální trendy v organizovaném zločinu? Spadá do toho i terorismus?

Terorismus má politické nebo ideologické cíle, takže není možné dávat do jednoho pytle terorismus a organizovaný zločin. Terorismem se také okrajově zabývám v rámci Ukrajiny, protože tam je terorismus a teroristický akt jedním z aktů hybridní války, do které jsou zapojeny kromě teroristických skupin i skupiny organizovaného zločinu atd. A hybridní válka je novým tématem, kterým se zabýváme od roku 2014, od doby, kdy Rusko zahájilo válku v Ukrajině. Vidíme, že v rámci hybridní války jsou používány jak organizované zločinecké skupiny, tak teroristické metody, a jedno od druhého nelze oddělit, protože to funguje v globálním kontextu. Dokonce jsou využívány formy finanční agrese, kdy jsou v zemích, které se stávají cílem této finanční agrese, skupovány strategické podniky – a země ztrácí do jisté míry část státní suverenity. To se týká dost často právě ruských nebo i čínských investic.

Co je dnes největší trend v aktivitách organizovaného zločinu?

Jeden globální světový trend nejde jednoznačně charakterizovat, těch trendů je několik. Je třeba to rozdělit. Dřív jsme spíš znali to, čemu se říká regionální expanze. Vyjela skupina potetovaných zločinců, kteří jsou na první pohled identifikovatelní. Mají určitý způsob chování, odívání, jezdí ve speciálních vozech a v podstatě jsou na svoji kriminální činnost pyšní. Do určité míry ji skrývají, ale ne úplně, protože jsou hrdí na to, že jsou kriminálníci. To se hodně týká právě východní Evropy a ruského a postsovětského prostoru. Neřekl bych, že tyto skupiny vymizely, jsou jen civilizovanější, jsou méně vidět, ale hlavním trendem je, že ty nejvýznamnější zločinecké skupiny, které představují největší nebezpečí, se podílejí na globálním byznysu. Se zbraněmi, s ropou, s plynem a na obchodování s lidmi. To se objevuje v rámci migrační krize, díky níž plynou miliardové zisky skupinám, které jsou zapojeny do pašování lidí. A to by se mělo omezit, protože ti lidé, migranti, jsou oběťmi zločineckých skupin různého etnického původu, které mají podíl na globálním byznysu.

Mluvilo se o různých motivech těchto zločineckých skupin. Jednak ten, o kterém jste hovořil, to znamená obrovské zisky, které pašování lidí přináší, ale někdo poukazuje i na další motiv, který je ideologický, a to je snaha rozvrátit Evropu a celou západní civilizaci. Vidíte tam i další motivy, nejen finanční?

Motivy u migrantů jsou jednoduché, ti utíkají před nebezpečím nebo jdou za lepším životem. Pokud jde o ty, kteří obchodují s lidským neštěstím, podle mého laického pohledu, protože se tomuto problému přímo nevěnuji, je, že hlavním motivem je vždycky finanční zisk. Ale v tomto globálním proudu je celá řada dalších skupin a aktérů, kteří mají další zájmy a motivy. A využívají tohoto trendu. Není však možné, aby tohle vše bylo centrálně řízeno. Migraci a strach z ní plynoucí však využívají různé země k prosazení svých zájmů. Aktuálně v Evropě především Turecko a Rusko. V důsledku strach pak v Evropské unii zároveň posilují různí extremisté. Ti všichni využívají různých slabostí Evropy i jednotlivých národních států. Nedostatek vidím v tom, že Evropská unie je v řešení tohoto problému dost nekompetentní. Při svém cestování vidím, že když chce někdo legálně přijet do Evropy na delší dobu, třeba jen za příbuznými, má s tím velké problémy. Získat vízum do Evropské unie není úplně jednoduché. A požadavky pro jeho získání se v zásadních detailech liší v různých členských zemích. Tedy proces získání schengenského víza je dost často spojen s až nedůstojným prověřováním jak žadatele, tak zvoucí strany. Přitom na druhé straně vidím, že když sem někdo přichází ilegálně, je někdy téměř vítán. Vidím tedy problém v tom, že jsou omezeny legální cesty. Organizovaný zločin využívá nelegálního prostoru a tragických osudů migrantů pro obrovské zisky.

Je možné úspěšně bojovat proti organizovaným zločineckým skupinám, které na migraci vydělávají? Uvažovalo se třeba na severu Afriky o potápění plavidel, které pašeráci využívají k převozu lidí přes Středozemní moře.

Možné by to bylo na úrovni Evropy, kdyby byly cílené zásahy, vyšetřování zaměřené na jednotlivé struktury, které se tím zabývají. Jenže organizovaný zločin je prostě lépe integrován než naše evropské bezpečnostní složky. Pokud by šlo o likvidaci pašeráckých hnízd, znamenalo by to v řadě případů zásah mimo hranice Evropské unie. To je samozřejmě možné, ale musel by to v Evropě nějaký politik rozhodnout. Ale já takové politiky nevidím. Razantní a včasná odpověď zabrání mnohem větším hrůzám, které nastanou, když to necháme plynout vlastní cestou. Ti lidé zahynou po cestě, protože pašeráky jejich osud nezajímá. Kdyby tuto nelegální migraci někdo zastavil, dal jednoznačně najevo, že tady je červená hranice, byl by to pravděpodobně lepší přístup, který by zachránil život i mnoha migrantům. Na druhé straně by měl být umožněn legální přístup lidem, kteří jsou v těžké životní situaci, utíkají před válkou, hladem apod.

Kam to může vést, když to necháme plynout vlastní cestou? Má migrace vliv i na vstup organizovaného zločinu do Evropy?

Netroufám si říci, kam by to mohlo vést z hlediska sociologického, v tom nejsem odborník. Ale oddělil bych globální organizovaný zločin, ten už tady dávno je. To s migrací dost často nesouvisí, protože ti nejvlivnější hráči organizovaného zločinu si klidně koupí i diplomatický pas, překročení hranic pro ně není vůbec žádný problém. Migrace může zvedat běžnou kriminalitu, která se řeší běžnými policejními prostředky. Za určitých nepříjemných podmínek dojde i ke zvýšení ohrožení teroristickým útokem. Na druhou stranu nesmíme zapomínat, že celá řada lidí, kteří přijíždějí do Evropy, vidíme to i u nás, má zájem tady začít nový život a měli by tu šanci dostat. Celkově je třeba zaujmout střízlivější postoj. 

Každý, kdo začne upozorňovat, že příchod takhle velkého počtu lidí může být spojen s určitými problémy, je najednou označen za toho, kdo nechce pomoci potřebným. Diskuse o problému jsou tak zbytečně vyhrocené. Jdeme z extrému do extrému, buď imigranty vítáme, nebo jsme xenofobní. Normální přístup, že by měla probíhat kontrola, kdo pomoc potřebuje a kdo může být rizikem, bohužel dost často chybí.

Mění se oblast zájmu organizovaného zločinu podle toho, co v dané době přináší největší zisk? Co bylo v minulosti největším předmětem zájmu zločinců?

V oblasti obchodu s lidmi jde hlavně o obchod se ženami za účelem sexuálního zneužívání. Šlo a stále jde o miliardové zisky ročně, bývají to často ženy z jihovýchodní Asie, z východní Evropy, Ukrajinky, Moldavanky, Bulharky…Tohle vše stále probíhá, jen se postupně zvětšuje i počet lidí obchodovaných i jako nucená, tedy otrocká pracovní síla. 

A sexuální byznys se stále vyplácí?  

Ekonomická krize to ovlivnila, protože lidé začali šetřit i na sexuálních službách. Tohle řemeslo však nezmizí nikdy. V České republice se tento byznys přesunul do privátu a je složitější jej monitorovat. V samotné prostituci není problém, to je každého věc, problém je, když je se ženami obchodováno, když jsou například nuceny přijímat zákazníky, které by jinak nepřijaly, nebo když nedostávají za své služby zaplaceno. Přičemž přinuceny nemusí být přímo násilím. Dnes je k tomu většinou zneužíváno podvodů nebo jejich finanční tísně. Hovořil jsem třeba s ženou z Ivanofrankivské oblasti Ukrajiny. Ta v Praze vydělávala prostitucí peníze na léčbu svého malého synka. Prostě neviděla jinou možnost. Nedostala jinou nabídku. Tedy ani boj proti obchodu s lidmi není pouze úkolem bezpečnostních složek. Velmi důležitou roli zde hrají sociální programy, ekonomický rozvoj, informovanost, vzdělanost obyvatelstva a podobně. Některé skupiny populace žijí v podstatě v permanentním ohrožení. Obecně by mělo jít o velmi konkrétní boj proti chudobě na straně jedné a omezování nenasytnosti na straně druhé. Lidé jsou též obchodováni jako otrocká pracovní síla, to tvoří hodně velký segment.

A jak se to obchodování s lidmi u nás projevuje? Jde o využívání práce cizinců?

Jde často o cizince, ale jde i občany evropských zemí, z Rumunska nebo Bulharska, kteří jsou u nás zneužíváni. Třeba si pamatuji, jak jsme v roce 2008 pomáhali skupině Rumunů, kteří byli na území České republiky zneužíváni skupinou občanů z Ukrajiny, ta je dovážela a odvážela do nějakého masokombinátu, kde pracovali. A kdo nechtěl pracovat, byl zmlácený. A dávali jim pět set korun na týden, aby neumřeli hlady. To jsou ale pořád jednotlivci a většinou lidé, kteří k nám přicházejí obvykle legálně. Takto obchodovaná osoba je zneužívána opakovaně, někdy se dále přeprodává. Vydělává se ale především  na jejím zneužívání na našem území. Ale obchodování s lidmi v rámci migrační vlny se často týká většího počtu lidí a vydělává se na samotném přesunu přes hranice. Lidé jsou pak ponecháni svému osudu. To znamená, že kdyby se podařilo vybudovat legální kontrolované cesty pro lidi, kterým je skutečně potřeba pomoci, tak by to tento typ zločinnosti omezilo. Což je samozřejmě komplikováno korupcí a různými pohledy, jak to řešit. Tragické osudy tisíců zneužívaných migrantů v Evropě však dost dlouho politici příliš neřešili. Teď, kdy to lze politicky využít, má na to každý „přesný“ názor. Ve skutečnosti je však současná situace výsledkem dlouhodobého nezájmu o problém, na který experti upozorňovali léta. 

A objevují se některé nové formy organizovaného zločinu? Nastávají v této oblasti nějaké změny?

Rozhodně roste kyberkriminalita. To je něco nového, velmi výdělečného. A propojuje se to s  kriminalitou klasickou, což vytváří celé nové odvětví, kde se například obchoduje s údaji z kreditních karet. Část potřebných informací získá IT specialista, kyber odborník, bankomat pak vybere obyčejný kriminálník. Tady našli společnou řeč a to je v posledních letech nová věc, protože  dnes je na internet napojené všechno. A lidé dost riskují při používání internetového bankovnictví a při používání plateb z kreditních karet. To je ale jen jeden příklad...

Podílejí se na organizovaném zločinu v Česku naše zločinecké skupiny nebo tady operují spíš zahraniční?

Naše zločinecké skupiny se podílejí na různých úrovních. Pokud jde o vztah k ruským zločineckým organizacím, pohybují se spíš na nižších úrovních, místní struktury jsou pro zahraniční spíš servisními organizacemi. Ale nemusí jít přímo o servis v pravém slova smyslu, že by s ruskou zločineckou organizací spolupracovala přímo organizovaná skupina, pro provedení určitých akcí je použito zcela legálních skupin, protože ne vše, čím se organizované skupiny zabývají, je nelegální. Určitý segment tvoří legální aktivity a další je část, kde se to těžko určuje, je to taková šedá sféra. A v tom se pohybují různí hráči. Na určitou aktivitu může být najata advokátní kancelář, na jinou aktivitu bezpečnostní agentura apod., takže je těch možností hodně. Vzpomínám si na jeden případ v Dolní Olešnici na Trutnovsku, kde byla na zahradníka René Mandyse, který nechtěl prodat své pozemky ruskému majiteli tamějšího zámečku Alexeji Zacharovi, použita česká bezpečnostní agentura. Zahradník byl zmrzačen, ukázalo se, že jedním z útočníků byl zaměstnanec bezpečnostní agentury, která střežila Zacharovův zámek. Ale ty zločinecké skupiny se většinou drží dál od nájemných vražd, protože to přiláká pozornost bezpečnostních služeb a nepřináší to velký zisk. Je to většinou až krajní varianta. 

V 90. letech se hodně mluvilo a psalo o tom, že v Praze figurují ruskojazyčné mafie, že se scházejí ve známé pražské restauraci U Holubů. Byla ta situace skutečně taková, nebo to bylo zveličené, jak jsme se po roce 1989 báli vlivu Ruska a zločinců z této oblasti? A operují tady stále?

Česká republika není nějakým zvlášť zajímavým cílovým postem pro ruskojazyčné mafie. To je česká specialita, že si myslíme, že jsme ve všech ohledech zvláštní. To samozřejmě nejsme a z hlediska zisků, které se tady dají získat, nejsme příliš významní.  Mnohem zajímavější je západní Evropa, Velká Británie, Německo, Francie a samozřejmě Spojené státy. Česká republika je zajímavá tím, že je tranzitním prostorem, který je možné tímto způsobem využít. Takový klidný prostor pro setkávání, Karlovy Vary jsou místem odpočinku. Nakupují se tu nemovitosti atd., ale tím se nijak nelišíme od Mnichova, Budapešti, Vídně... Celá řada např. ukrajinských oligarchů investuje do nemovitostí v Rakousku, ve Vídni. Neřekl bych, že je to u nás nějak specifické v porovnání s jinými. Nejzajímavější z hlediska ruskojazyčných skupin byl Londýn. Teď tu svoji „výhodu“ díky brexitu trochu ztrácí. Pro příklad – nejbohatší ukrajinský oligarcha Achmetov je majitelem nejdražšího apartmánu v Londýně, který tam byl k mání.

Proč myslíte si, že Londýn tuto atraktivitu po brexitu ztratí?

Už to nebude tak zajímavá destinace. V tomhle ohledu to zájem sníží. Ani britský pas už nebude tak zajímavý, to vidíme na tom, kolik Britů chce pasy jiných evropských zemí. Na druhou stranu je brexit částečně i výsledkem ruské politiky v rámci hybridní války vůči Evropě, protože byly pravděpodobně finančně i jinak podporovány strany, které za brexit nějakým způsobem kopaly. Z hlediska politického je brexit pro Rusko vítězstvím, z hlediska finančního je pro mnohé ruské investory ztrátou. Dnes je v Rusku na prvním místě ideologie a té musí ustoupit ekonomické zájmy.

Objevilo se podezření na ruské ovlivnění nejen brexitu, ale i amerických voleb. Máme počítat s tím, že stejně bude mít Kreml snahu ovlivnit i blížící se volby v evropských zemích?

To je promyšlená ruská strategie vůči Evropě i USA, která je poměrně profesionálně uskutečňována. Především Evropa není na tento nátlak připravena, není schopna na to adekvátně reagovat, naopak jakoukoli slabost, spor, neshodu využívá Rusko ve svůj prospěch. Někdy se mu to daří, někdy nedaří, ale je třeba počítat s tím, že to bude pokračovat. A když mluvíme o USA a volbách, kde došlo k hackerským útokům, tak v Rusku právě koncem minulého roku bylo zatčeno několik vysoce postavených příslušníků tajných služeb, kteří právě působili v této oblasti. Nejde ale zdaleka jen o působení v zahraničí. Hackeři jsou využíváni i v rámci vnitřních bojů v Ruské federaci. O tom, co se skutečně stalo, se asi hned tak nedozvíme. Novaja Gazeta však píše, že jeden z těchto důstojníků byl zatčen během zasedání kolegia Federální služby bezpečnosti (FSB) a na hlavu mu byl nasazen neprůhledný pytel. Podezřelý je prý z vlastizrady. Sázky jsou tedy velmi vysoko. (https://novayagazeta.ru/articles/2017/01/26/71296-troyanskiy-kod)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nejdřív nadával, pak udával. Pan Banga je hoden pohrdání. Petr Hampl se pustil do umělců z Letné

20:00 Nejdřív nadával, pak udával. Pan Banga je hoden pohrdání. Petr Hampl se pustil do umělců z Letné

ROZHOVOR Profesionálně připravená. Tak na sociologa Petra Hampla působila víkendová demonstrace na L…