Podporujete zavedení eura v ČR? (Ptáme se od 25. 7. 2022)Anketa
Pane docente, v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se objevují analogie s rokem 1968. Dá se to srovnávat?
Každé vojenské zásahy se dají nějakým způsobem srovnávat, ale v tomto případě je podobnost minimální. Západem po zuby vyzbrojená Ukrajina může těžko připomínat mírumilovné Československo. Ukrajinský nacionalismus nám také nikdy nebyl vlastní. Ukrajinští Rusové na Ukrajině bojují o holé životy, Ruská federace zase o svou bezpečnost. Jen si vzpomeňme, kolik nevinných lidí bylo v Donbasu zabito a kolik ústupků Rusko osm let dělalo, aby byla ukončena válka, kterou nezačalo.
Co udělat pro to, aby válka na Ukrajině co nejdříve skončila? A lze po Ukrajincích, kteří trpí, žádat územní či jiné ústupky?
Rusové nezačali boj o území, ale o právo na život ukrajinských Rusů. Cílem ruské speciální vojenské operace je vypořádat se s nacionalistickými silami na Ukrajině a zajistit její neutralitu. Územní zisky nejsou mezi deklarovanými cíli. Může k nim přesto dojít, ale těžko můžeme předjímat, zda a v jakém rozsahu by měly být uskutečněny. Bylo chybou, že Ukrajina nedodržela smlouvy z Minsku – Donbas zde byl pevně zakotven jako součást Ukrajiny.
Válka může být ukončena jen tehdy, až západní mocnosti, především USA a Velké Británie, přestanou Ukrajinu nutit do sebevražedného boje. Zde hledejme kořen problému už od státního převratu v roce 2014, kdy Ukrajina přestala být suverénním státem a začala potlačovat práva svých rusky mluvících občanů.
Leží na Miloši Zemanovi, Angele Merkelové či Emmanuelovi Macronovi vina za přílišnou vstřícnost k Rusku? Lze například Miloši Zemanovi vyčítat, že ani po kauze Vrbětice svůj postoj k Rusku nezměnil? Vůči Putinovi otočil až po vypuknutí invaze…
Na dvou posledně jmenovaných vina leží. Nikoliv ale za vstřícnost k Rusku, ale za neplnění Minských dohod, kterých byli garanty za ukrajinskou stranu. Ukrajinská vláda měla nejen stáhnout těžké zbraně z dohodami demilitarizovaného prostoru v Donbasu, ale také měla těmto oblastem zajistit autonomii a jazykové právo na sebeurčení. V ničem z toho Ukrajina neprojevila ani špetku aktivity a jmenovaní garanti namísto tlaku na Ukrajinu jen do nekonečna kritizovali Rusko.
Stále častěji se mluví o hrozbě toho, že Rusko přestane dodávat na západ plyn. Mnozí lidé si tak oddechli, když se to po odstávce Nord Stream 1 nestalo. Na druhou stranu ale také někteří západní politici opakují, že je nutné „odstřihnout“ se od ruských „zdrojů“. Jak to tedy je? Co by pro nás ztráta ruského plynu, ale i dalších surovin, v tuto chvíli znamenala?
Západní politici nás rádi nabádají k sebepoškozování, sami pak ze svých výkřiků rádi ustoupí. Dopadá to tak, že namísto od Rusů si kupujeme ruský plyn od Němců – za pětinásobnou cenu (asi příplatek za posvěcení a demokratizaci této ďábelské suroviny).
O zastavení dodávek plynu a ropy do Evropy mají zájem USA. Od samého počátku výstavby Nord Stream 2 hází tomuto projektu klacky pod nohy a děsí se spolupráce Německa a Ruska. To USA chce udat do Evropy nekvalitní a předražený břidlicový plyn. Odstřihávat se od ruských surovinových zdrojů se chtějí jen politici v cizích službách a ekonomičtí diletanti, viz Fialova vláda. Rusko se bez obchodu s Evropou obejde, Evropa bez ruských surovin ne.
Jak po úvaze hodnotit akci vypnutí některých takzvaných dezinformačních webů? Všechny už „jedou“ a jsou minimálně na své předchozí návštěvnosti. Šlo o ojedinělý výkřik, nebo jsou zde síly v bezpečnostních službách či neziskových organizacích, které na podobná omezení budou tlačit?
Postupně se stáváme zemí, kde je potlačována svoboda slova a další svobody. Dnes se u vás svobodně vyjadřuji, ale zítra může proti mně být nasazena (slovy pana Rakušana: Posvítí si na mě) nově vzniklá elitní jednotka policie (jejíž vznik pan Rakušan inicioval) jako na proruského švába. Musím ho zklamat. Nejsem ničí šváb. Kandiduji jako nezávislý do zastupitelstva Českých Budějovic a jednou z volebních tezí je: „Jsme srdce Evropy: Nepatříme na východ, ani na západ.“
Dalším příkladem je například lustrační zákon, který měl platit jen dočasně na pár let, ale je stále po 33 letech aktivní a ministr vnitra chce dále rozšiřovat jeho působnost.
Točíme se v kruhu vysokých cen energií, zejména elektřiny. Padají různé příčiny: Putinova agrese, přeprodávání české elektřiny přes lipskou burzu, neschopnost vlády došlápnout si na ČEZ sektorovou daní, Green Deal… Jak to lidem srozumitelně vysvětlit? A je Green Deel s ohledem na další zmíněné problémy v tuto chvíli na místě?
Ochrana životního prostředí, zejména z pohledu jakou zem zanecháme dalším generacím, je vždy na místě. Musíme však vždy postupovat rozumně a s ohledem na naše ekonomické možnosti, a pokud možno nevytváření dalších dluhů. Odpovím otázkami: „Je rozumné vyrábět elektrickou energii v elektrárnách, které byly postaveny s vysokou spoluúčastí státních dotací, následně ji někam prodat a pro občany ji zpětně kupovat pětkrát dráž? Je rozumné přijímat ekologická opatření v Evropě, zatímco celý ostatní svět na tato opatření nereflektuje? Navíc realizace ekologických opatření je na dluh, který zatíží další generace.
Nejsou to jen vysoké ceny energií, ale de facto všeho, hypotéky, potraviny, nájmy… Zvládnou toto české domácnosti?
Blíží se obrovská krize. Problémem je, že naše vláda, místo, aby se zaměřila na zmírňování dopadů krize, alespoň v některých oblastech, tak je svými rozhodnutími podporuje. Ale v žádném případě to nebudou mít jednoduché nejen ty nízkopříjmové (kterým dokonce jakoby má snahu vláda pomáhat), ale i ty středně příjmové, to je většina našich domácností.
A jak vnímáte naši současnou potravinovou soběstačnost? Měla by se zvýšit, nebo mají pravdu ti, kteří věří společnému evropskému trhu?
Z historie víme, že se většina států chová podle hesla „bližší košile než kabát“. Takže až nebude mít ten který stát dostatek toho či onoho, myslíte si, že napřed pokryje spotřebu obyvatel jiných států a upřednostní je před vlastními obyvateli? A to se bavíme o obyčejných státech. Imperiální státy (např. Rusko, USA, Čína, V. Británie) nemají přátele, ale jen zájmy.
Když se podíváme na českou politickou scénu, vy už jste se k řadě věcí vyjádřil. Ale přece jen, chcete ještě něco dodat? Dorazila do české politiky s Fialovou vládou změna, která byla slibována? Jak po pár měsících vládu hodnotit?
Ano, jak říkáte, hodnocení vlády vyplývá z mých předcházejících odpovědí. Jen tedy dodám příklad k politické kultuře, kde vše vždy začíná i končí. Současná vláda a mnoho politiků se ohání tím, že tvoří novou politickou kulturu tím, že v případě aféry postižený odstoupí. Ale odstoupí většinou z neplacených funkcí, například místopředsedů strany. Placenou funkci, například poslance, si však ponechávají.
Jestliže je někdo součástí zločinecké skupiny (stačí být na toto spiknutí napojen šifrovaným telefonem či chtěl sjednat z titulu své funkce nějakou výhodu pro sebe či jiné) musí odstoupit ze všech funkcí, zejména z těch, kam byl zvolen voliči. A navíc, v politice se musí končit nejen, když je prokázán trestný čin, ale k politické odpovědnosti stačí, když o skutkové podstatě trestních nebo politických provinění věděl, ale i kdyby nevěděl, k odstoupení stačí, že jako ministr, například vnitra, vědět měl.
Se začátkem války a s příchodem ukrajinských uprchlíků utkvělo na Fialově vládě podezření, že preferuje „havlovské ideje“ mezinárodní politiky a zájmy zahraničních partnerů před pragmatickými zájmy. Odpůrci vlády předhazují Fialovi například Viktora Orbána coby vzor. Kde je pravda?
Pokud havlovskými idejemi myslíte bombardování Bělehradu (i ochuzeným uranem), které morálně podporoval, tak máte pravdu. Přilévání oleje do ohně ukrajinské války je přesně to, čemu se Fiala věnuje. Naše vláda byla první, kdo dodal Ukrajině zbraně, ještě před ruským útokem. Na co by asi ty granáty byly použity, nebýt ruské ofenzivy? Proti civilním čtvrtím v Doněcku a dalších městech jako v roce 2015.
A že náš premiér nesleduje pragmatické zájmy? Sleduje, ale nikoliv naše. Jsou to zájmy západních mocností, na kterých pracuje velmi intenzivně (nákup drahých energií a plynu, nákup amerických stíhacích bombardérů a další výzbroje…).
Zajisté potřebujeme svého „Viktora Orbána“, ale ještě více potřebujeme aktivní vlastence na svých místech, kteří budou tlačit politiku i hospodářství správným směrem, to je ve prospěch občanů ČR.
Blíží se prezidentské volby. Máte nějakého svého „favorita“?
Více než na prezidentské volby bychom se měli soustředit na to, abychom do nich vůbec ve zdraví přečkali. A pak se těžko můžeme upínat na to, že se objeví nějaký spasitel, že my mu jen hodíme lístek do urny a že on za nás všechno zařídí.
Prezidentské volby se ponesou ve znamení velkých problémů v naší zemi. Naším úkolem je napomoci tomu, aby byly co nejmenší. Musíme tlačit na vládu, aby ukončila sebevražednou ekonomickou politiku. Donutit vládu i naše poslance, aby využili krizové legislativy pro zajištění dostatku surovin pro naše hospodářství. Musíme přestat prodlužovat smlouvu nařizující obchodování elektřiny na burze v Lipsku, spolupracovat s Maďary a Slováky na výhodném nákupu plynu a ropy z Ruska. A vystříhat se nesmyslných a plytkých protiruských provokací.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
