Piráti, poslouchejte. Tornáda každý rok nebudou. Václav Cílek se bojí něčeho jiného

25.06.2021 19:50 | Rozhovor

„Bylo jen otázkou času, kdy to postihne také lidská obydlí,“ říká v rozhovoru o tornádu, které se prohnalo Jihomoravským krajem, geolog a klimatolog Václav Cílek. Lidská obydlí totiž tvoří mnohem větší část území státu než dříve. Ale že by tu bylo každý rok, to si klimatolog nemyslí. A říct, že za tornádo může klimatická změna, na to podle Cílka nejsou údaje. „Na ten problém upozorňovat je určitě dobré, ale jak média, tak i politici mně třeba často přijdou, že vytvářejí až příliš zbytečné a divoké kombinace, či dokonce spekulace,“ říká Václav Cílek v rozhovoru, který vedl Tomáš Procházka.

Piráti, poslouchejte. Tornáda každý rok nebudou. Václav Cílek se bojí něčeho jiného
Foto: David Daniel
Popisek: Václav Cílek, český geolog, klimatolog, spisovatel, filosof.

Anketa

Má Robert Šlachta vaši důvěru?

56%
37%
hlasovalo: 16596 lidí
Na následky bouře s kroupami a tornádem, která v noci na pátek zasáhla zejména Břeclavsko a Hodonínsko, zemřelo nejméně pět lidí. V nemocnicích ošetřili zatím přes 150 zraněných, živel způsobil i velké materiální škody. Ty se podle prvotních odhadů vyšplhají do stovek milionů korun. Živel přeměnil oblasti nejničivěji zasažené doslova v měsíční krajinu. Další problémy ohlásilo i Lounsko.

Klimatolog Václav Cílek k tomu říká: „Je to sice neobvyklý jev, ale lokální tornáda už se několikrát prohnala v oblastech lesů nebo nezastavěných ploch. Bylo jen otázkou času, kdy to postihne také lidská obydlí. Zastavěná plocha u nás tvoří zhruba 10 procent z celkové rozlohy. Dřív tato plocha činila daleko menší podíl, proto jsou také málokdy zaznamenána v historických análech.“

Takže tím nejste vůbec zaskočen, co se stalo?

To určitě ne, takhle bych to neřekl. Naopak. Já nepamatuji za posledních několik desítek let, že by tornádo mělo tak ničivou sílu. Jde tedy o zcela mimořádnou záležitost.

Tak ničivé tornádo Česko nepamatuje. Podle meteorologů mohlo mít sílu až F4, což by znamenalo nejsilnější bouři tohoto typu v moderních dějinách našich zemí. Můžeme vysvětlit, jak vůbec tento meteorologický jev, tento živel vzniká?

Tornáda vznikají zpravidla nebo většinou tam, kde se potkají dvě masy vzduchu o výrazně rozdílné teplotě. Těch rozhraní máme v té krajině velké množství, i když si to ani neuvědomujeme. Typický je například dejme tomu rybník, který má relativně studenou vodu, a zem, která je naopak relativně horká. Pokud přijdou do kontaktu, může to něco podobného způsobit.

Můžeme to nějak aplikovat i na události, ke kterým včera došlo na jižní Moravě?

Já si rozhodně netroufnu to konkretizovat, můžu říci jeden možný výklad. Ta země, tedy zemský povrch, je po těch vysokých teplotách ještě přehřátý. A je tu velký rozdíl mezi teplotou toho povrchu a teplotou studeného vzduchu. A teď si představte, že Země se pochopitelně otáčí, takže je to něco podobného jako dým z cigarety, kdy v tom finálním období dochází ke vzniku víru a v tom trychtýři, který se utvoří shora a razí si cestu prostorem, tam vznikají ty největší škody. Jsou mimochodem známy i početné ukázky síly těch tornád; když takový jev doslova vycucne třeba rybník, tak pak se z rybníka přenese o velký kus dál třeba opravdu doslova déšť žab. Tyto deště jsou skutečně historicky zaznamenány, to není nic nového.

Bude podle vás takovýchto tornád na našem území dále přibývat?

Ne, to si nemyslím. Rozhodně tedy nevěřím v nějaký skokový nárůst. Ta menší tornáda evidujeme většinou v řádu jednotek, někdy tři, někdy třeba sedm ročně, ale jak už jsem prve konstatoval, to, k čemu došlo tentokrát, považuji za skutečně zcela ojedinělou nebo řekněme velmi výjimečnou záležitost, kterou tady určitě nebudeme od této chvíle registrovat rok co rok.

Říkáte „nic nového“, tedy ta ústřední otázka: Souvisí podle vás tyto jevy, jak tvrdí někteří aktivisté a také politici, s globálním oteplováním?

To je těžké říci, protože klimatická změna se nedá určit podle jedné události. Jde o to, aby byl jasný trend. Nelze použít jednu zkušenost, musíme disponovat skutečně komplexními a dlouhodobými statistikami. Můj názor je, že to skutečně nějaký ten vliv má, ale jak významný a zásadní je, to můžeme říci až po vyhodnocení těch údajů.

Co říkáte na tyto snahy zužitkovat a zneužít problém globálního oteplování k politickým účelům – viz naposledy poslanec Pirátů František Kopřiva, který v souvislosti se včerejšími tragickými událostmi upozornil na hrůzy, které přináší globální oteplování?

Já to samozřejmě v lásce nemám. Všeho musí být s mírou. Na ten problém upozorňovat je určitě dobré, ale jak média, tak i politici mně třeba často přijdou, že vytvářejí až příliš zbytečné a divoké kombinace, či dokonce spekulace.

A to v pořádku určitě není. Média samozřejmě chtějí šokovat, proto mně mnozí novináři volají s tím, abych jim řekl nebo odpověděl na otázku, co všechno zlé globální oteplování přinese. Těch věcí je dost, ale rozhodně nemá smysl je uměle zveličovat a zasazovat do nesprávného kontextu.

Obáváte se tedy něčeho jiného, čemu můžeme přisoudit skutečnou souvislost s globálním oteplováním, co nás v budoucích letech čeká?

Já se stejně jako OSN domnívám, že naším největším živelním nepřítelem v příštích letech budou v souvislosti s globálním oteplováním vcelku logicky vlny veder. Pokud se svět ohřeje o 1,5 stupně Celsia, tedy o 0,4 stupně nad dnešní hodnoty, bude silným vlnám veder nejméně jednou za pět let vystaveno 14 procent populace.

Nejhůře na tom budou velkoměsta v rozvojových zemích, která sama o sobě generují vlastní teplo, od Karáčí po Kongo, od Manily po Bombaj, od Lagosu po Manaus. A tam už potom ale nejde jen o ukazatele na teploměru. Teplo se totiž stává o to nebezpečnějším v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu, kdy vytvoří jakousi parní lázeň, velmi nebezpečnou.

A co stávající problém dalších infekčních chorob a jejich šíření? Má i toto souvislost s globálním oteplováním?

Přeneseně to můžeme říci, pokud tedy přistoupíme na tu logiku, že jedna věc souvisí s mnoha dalšími a jedno navazuje na druhé, protože to souvisí jedno s druhým i u těch veder, neboť ty vyšší teploty postupem času ještě rozšíří pestrost dosud známých infekčních chorob, se kterými tu dnes bojujeme.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: .



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Elektřina: Chudí doplácejí na bohaté. My na Němce. Expert tahá nová fakta

4:44 Elektřina: Chudí doplácejí na bohaté. My na Němce. Expert tahá nová fakta

„Pojmout německou cenu elektřiny na burze v Lipsku jako směrodatnou i pro Česko a pro další chudší u…