Poničení sochy Winstona Churchilla se mě osobně dotýká, naštval se Babišův poslanec

26.06.2020 18:56

ROZHOVOR „Poničení sochy sira Winstona Churchilla v Praze se mi hrubě nelíbí a osobně se mě dotýká. Vzpomínám, jak v roce 1999 byla socha odhalena za přítomnosti bývalé premiérky Margaret Thatcherové, která kvůli tomu do Prahy přijela. Jak Winstona Churchilla, tak Margaret Thatcherovou osobně považuji za nejvýznamnější politiky 20. století, kteří si zaslouží naši úctu, a nikoliv sprejem napsaná hanlivá hesla,“ myslí si poslanec Karel Tureček (ANO).

Poničení sochy Winstona Churchilla se mě osobně dotýká, naštval se Babišův poslanec
Foto: Repro ČT24
Popisek: Karel Tureček, poslanec ANO

Již několik týdnu probíhají v USA protesty hnutí Black Lives Matter. Dochází k tvrdým střetům mezi demonstranty a policií, jsou i rozbíjeny výlohy či zapalována auta. Co na současné dění v USA říkáte?

Necítím se být odborníkem na USA ani na poslední události, které se ve Spojených státech dějí. Jen doufám, že se situace brzy uklidní a vše dobře dopadne.

Odnášejí to i sochy. V USA například Kryštofa Kolumba, v Londýně a bohužel i v Praze Winstona Churchilla. Co si o tom myslíte?

Poničení sochy sira Winstona Churchilla v Praze se mi hrubě nelíbí a osobně se mě dotýká. Vzpomínám, jak v roce 1999 byla socha odhalena za přítomnosti bývalé premiérky Margaret Thatcherové, která kvůli tomu do Prahy přijela. Jak Winstona Churchilla, tak Margaret Thatcherovou osobně považuji za nejvýznamnější politiky 20. století, kteří si zaslouží naši úctu, a nikoliv sprejem napsaná hanlivá hesla.

Premiér Andrej Babiš je kritický ke kritériím, která mají rozdělit 750 miliard eur na pomoc zemím postiženým koronavirem. Chtěl by, aby se při výpočtu výše částky, kterou jednotlivé státy musejí poslat na pomoc ostatním, používal místo HDP raději HND, tedy suma bez dividend, které „odtečou“ do zahraničí. Byla by to změna k lepšímu? Údajně na tom panuje shoda v rámci V4. Domníváte se, že taková změna může projít?

Pan premiér jasně a důsledně hájí zájmy České republiky. Pokud máme ve vlastnické struktuře našich firem velké množství cizího kapitálu, pak by pochopitelně byla lepší vypovídací hodnota hrubý národní důchod než hrubý domácí produkt. V podobné situaci jako my jsou i Slováci, Poláci nebo Maďaři, proto dosáhnout dohody bude snazší než se západoevropskými zeměmi, kam naopak dividendy spíše přicházejí. Prosadit tuto změnu metodiky jistě nebude lehké, ale zkusit se to musí.

V poslední době se stále více mluví o soběstačnosti. Je reálné, abychom se – vzhledem k současnému stavu věcí – mohli stát soběstačnou zemí v některých oblastech průmyslu a zemědělství? A je tento záměr prosaditelný?

Pro malou otevřenou ekonomiku jakou má Česká republika, může být dosažení soběstačnosti někdy složité. To platí zejména o průmyslu, kdy určité segmenty nevyrábíme, nebo by jejich výroba nebyla ekonomicky únosná. V takových odvětvích je mezinárodní dělba práce jediná možnost k udržení konkurenceschopnosti.

V zemědělství je situace odlišná. Jednak jde o zabezpečení potravin jako základní lidské potřeby, ale také o nutnost zajištění zaměstnanosti na venkově. Zde platí, že to, co jsme schopni si vyrobit sami, to bychom měli podporovat, a méně takové komodity dovážet. V oblasti zemědělství jsem ohledně zlepšení soběstačnosti optimista.

Také se hodně mluví o suchu. Aktuálně však ne, protože docela dost v posledních dnech pršelo, půda je nasáklá a někde i zahrozily povodně. Jak to tedy s tím suchem je? Není to spíš období, kdy je více sucho, které pak střídá doba, kdy je zase mokro?

Anketa

Má smysl existence Senátu Parlamentu ČR?

4%
96%
hlasovalo: 18545 lidí
Tímto mi mluvíte z duše. Když zaznívala prohlášení o největším suchu za posledních 500 let, už v té době jsem říkal, že je brzy dělat závěry, s ohledem na to, že před námi ještě mohly být na vláhu bohaté měsíce květen a červen. Takováto tvrzení by bylo vhodnější říkat až v létě. Žijeme v době, kdy se nám střídají relativně mokrá a relativně suchá období. Mokré období bylo od roku 1997 do roku 2013, a od roku 2014 pociťujeme období suché. A kdykoliv může udeřit i sucho v podobě sucha z roku 1947.

Také bych chtěl upozornit, že není úplně vhodné mluvit jen o boji proti suchu. Přesnější by bylo mluvit o boji proti škodlivým účinkům vody. Extrémy jsou totiž dva, sucho a povodeň. Oba extrémy jsou velmi škodlivé a za posledních 23 let nás oba pořádně potrápily. Tento názor zastávám dlouhodobě, a bylo tomu tak i v situaci, kdy se mluvilo o pětisetletém suchu.

Máme stavět přehrady? Ozývají se proti tomu výhrady. Ovšem, jak upozorňuje hydrolog Bohumír Jánský, kdybychom neměli přehrady postavené našimi předky, už teď bychom měli velkou krizi s vodou. A dodal, že Německo nám závidí Vltavskou kaskádu, bez ní bychom teď měli prázdné koryto Vltavy i Labe...

Řešením je komplexní přístup. Preference jednoho přístupu nás nezachrání. Vždy jsem zastával názor, že musíme zvolit vhodnou kombinaci výstavby vodních děl a budování přírodě blízkých opatření. Pokud dokážeme nastavit optimální mix, mohlo by se mnohé zlepšit.

Je třeba přijmout ústavní zákon o vodě?

Ústavní návrhy na ochranu vody byly v Poslanecké sněmovně zatím předloženy celkem tři; jedná se o poslanecké iniciativy KSČM, KDU-ČSL a STAN. U těchto návrhů byla otevřena rozprava a byly přerušeny, protože se čeká na předložení komplexnějšího návrhu vládou.

Zatím jsem viděl poslední verzi připravenou Ministerstvem zemědělství, kterou považuji za velmi dobrý odborný podklad pro další diskuse. Uvidíme, kam se bude diskuse dále ubírat, každopádně snaha pana ministra Tomana – důsledně chránit vodu – je krok správným směrem.

Jak mají změnit, s ohledem na případný nedostatek vody, svoji činnost zemědělci? A jak my všichni?

Já bych problém viděl spíše v zemědělském půdním fondu, kde jsme za posledních sto let přišli asi o milion hektarů půdy a tím se zbavili přirozeného prostoru pro zasakování vody. Když se podíváme na roční úhrny srážek, zjistíme, že dlouhodobě srážek méně není. Problém je v tom, že dochází k nevyrovnanému výskytu srážek v čase a v místech. Tento jev bezpochyby souvisí s klimatickou změnou, děje se tak na celém světě a my se s tím musíme naučit pracovat a žít. Není možné toto dávat za vinu jednostranně zemědělcům.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban

aktivistická politika STAN

To jste zhodnotil přesně, i já jsem z vývoje hnutí jako její (nyní už bývalý) volič zklamaný. Čím ale mslíte, že to je, že se tak odchílila od svých kořenů? Je za tím nové vedení?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pravá tvář Fialy. Oni se bojí. Exredaktor ČT na cestu na Václavák

4:44 Pravá tvář Fialy. Oni se bojí. Exredaktor ČT na cestu na Václavák

Už nemůžeme připustit bezbřehou manipulaci s lidmi a cenzuru, aby s námi a veřejným míněním manipulo…