Dnes máme probírat zahraniční politiku, ale než se k ní dostaneme, chci se zeptat na jedno domácí téma. Hnutím ANO hýbe kauza Brna kvůli korupci s názvem Stoka. Šéf poslanců Jaroslav Faltýnek, který byl tamním primátorem a krajským předsedou, v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že z toho vyvodí vlastní politickou odpovědnost. Měl ten krok přijít dříve? A je logickou reakcí z vašeho pohledu?
K tomuto tématu vás moc nepotěším. Samozřejmě jsem situaci v Brně vnímal, ale většinu informací jsem získával z médií. Sám jsem z druhého konce republiky, máme svoje výzvy, raději se věnuji svému kraji. Nedokážu říci, zda Faltýnek měl nějaký podíl viny, znám Petra Vokřála a mrzí mne, že odchází. Vždy je škoda, když z hnutí odchází dobrý člověk, ale o celé situaci toho moc nevím. Budu čekat, jak se vyvine i v tom trestním řízení. Pro nás jako pro hnutí to není dobré, nedopadá na nás dobré světlo, ale více informací bohužel opravdu nemám.
Nabízí se často zmiňovaná souvislost, že hnutí ANO od začátku vstupovalo do české politické scény jako protikorupční. Co se stalo? Je to selhání jednotlivců, jde o běžnou politickou praxi? Nedá se taková věc uhlídat?
Já si osobně za naším motem stojím a stále jsem přesvědčen, že většina lidí, které v hnutí ANO máme, za tím stojí také. Ale vidíme to ve všech krajích, kdy se k nám hlásí lidé. Není možné je úplně prověřit, není možné u všech zkoumat jejich historii. Politika jako taková bohužel přitahuje spoustu vykuků, kteří ji chtějí dělat hlavně pro svůj prospěch. Ukazuje se, že ani nám, hnutí ANO, se to nedokáže vyhnout. Stále si myslím, že je to o jedincích, ne o pošramocení celku.
Spojené státy americké mají za sebou demonstrace kvůli smrti George Floyda. Jde o historický problém Spojených států, ať už jde o Sever proti Jihu, nebo proměnu v přístupu k černochům v minulém století? Čeho jsou takové protesty projevem?
Podle mne je problém, když se někdo dívá na historické události pohledem dnešního světa. Od toho bychom se měli oprostit, protože to, k čemu dochází v Americe, ale i v Evropě – ničení soch, stržení sochy Kolumba a podobně – je úplně mimo. Nemůžeme se dívat na historii očima dnešní doby, protože jsme jako společnost postoupili někam jinam.
To, co se v Americe stalo, je důsledek všeho. Jde samozřejmě o spoustu sociálních rozdílů, které jsou ale i u nás. Když u nás říkáme sociálně vyloučené lokality, tak u nich jsou chudinské čtvrti. Panuje samozřejmě i nějaká rasová nerovnost, která tam vždy existovala, a teď v kombinaci vysoké nezaměstnanosti, která narostla asi o deset procent během koronakrize, jsou lidé v izolaci, nemají co jíst, a to vše vyvrcholí tím, že některý policista – a já věřím, že většina policistů dělá svoji práci dobře – udělá neadekvátní, brutální zákrok, který ve finále skončí smrtí černocha, což spustí takovou reakci.
Myslím si, když budu mluvit otevřeně, že efekt, kterého lidé chtějí dosáhnout, bude opačný. Pokud někdo bojuje proti rasismu a bojuje rabováním, místo efektu se zaplní internet videi, kdy nějaké menšiny bijí například bělošskou malou holku. A boj proti rasismu bude mít na společnost úplně opačný efekt. My se staneme hyperkorektní, budeme ničit sochy, budeme přemlouvat historii a nevíme, jak dopadne.
Psali jsme:
V čem tedy tkví frustrace, která se takto projevuje? Jsou to tedy sociální rozdíly?
Určitě půjde o sociální rozdíly, ale musíme zase vzít v úvahu, že v Americe uspěl černošský prezident dvě období po sobě, takže nejde o to, že by menšiny neměly svoje šance. Některým bohužel vyhovuje status quo, někteří se setkávají s rasismem, ale to je stejné i u nás. Záleží, v jaké struktuře a kde žijí.
S čím mám problém, je rasová segregace, která v dnešní době nemá místo. Když si vzpomenu na nenávistné komentáře na Teplicku kvůli fotce žáků, šlo o něco příšerného, ale musíme se na to dívat optikou, zda stát v sociální oblasti něco dělá, nebo jestli stát, jako u nás, nastavuje sociální podmínky tak, aby to jedné či oné skupině vyhovovalo. Jde o společný problém, ale v Americe spustila události kombinace všemožných nálad, které ve společnosti jsou. Nejistota, pandemie koronaviru a vše ostatní. Bohužel to skončilo rabováním, a proto si myslím, že to bude mít opačný efekt.
Jak tedy schvalujete přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa v tomto případě?
To je složitá otázka, protože Donald Trump řekne jeden den jednu věc, druhý den ji umírní a pak řekne další. Chápu, že se zastává policie, protože nemá v Americe moc na výběr. V Americe může mít zbraň každý, je to tam velice jednoduché a policisté opravdu den co den bojují o život. Nechápu, že nikdo dnes nezmiňuje statistiky, kolik policistů v Americe zemře, pak by se lidé nedivili, že některé zákroky jsou přehnané. Měli by samozřejmě používat mozek, a pokud mají na zemi bezbranného člověka, měli by se tak chovat, a ne mu osm minut klečet na krku.
Co je druhá věc, když Donald Trump řekne, že na demonstranty povolá národní gardu, tak jde o přehnanou reakci. Vyhrožovat občanům Spojených států, že na ně pošlu armádu, je moc. Ale Donald Trump bohužel ty názory často mění a je velmi těžké hledat v nich konzistentnost.
Proč se protesty přelily do Evropy a částečně i do Prahy? Máme s tím co do činění? Týká se nás to?
Samozřejmě, protože když upozorníme na rasismus ve společnosti celkově, tak se nás to týká. Protesty v Praze nebyl žádný problém, byly poklidné a každý vyjádřil jakousi solidaritu s menšinami, což je naprosto v pořádku a mohlo by to zvednout diskuzsi, jak jsou sociální systémy například v Evropské unii postaveny. Nicméně beru, že se témat chytne spousta aktivistických skupin, spousta všemožných zájmových hnutí, které se je snaží využít jen pro svůj prospěch. A úplně to nesouvisí s výbuchem emocí ve Spojených státech. Dnes je to velmi těžké rozlišit.
Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se chystá na návštěvu Tchaj-wanu, lidé a politici se rozdělili na dva tábory. Buď projev demokracie, nebo poškození vztahů s Čínou. Jak to vidíte vy?
V první řadě z pohledu diplomatického problému vždy upozorňuji, že zahraniční politiku dělá hlavně vláda a ta, jak víme – tedy jak premiér, tak ministr zahraničních věcí – by tu cestu nedoporučili. Mně osobně to přijde jako takový trucpodnik Číně, kdy se nám nelíbí, jak se Čína chová. Mně se také nelíbí, jak se Čína chová, ale tohle se v diplomacii nedělá. Když druhý nejvyšší ústavní činitel jede na oficiální návštěvu do země, kterou my neuznáváme jako stát, jedná se o anomálii a nemyslím, že by to něčemu mohlo přispět. Nemyslím ani, že by to mohlo něčemu extra ublížit, ale jde o anomálii na truc.
Dodávám, že pokud má předseda Senátu problém s Čínou a tím, jak se chová, měl by to řešit s Čínou a jet do Číny. Cestou na truc přes Tchaj-wan nic nevyřeší.
Máte stejný pohled i na Rusko? Tedy máme-li problém s Ruskem, je třeba ho řešit s Ruskem, a nikoliv na úrovni regionální politiky?
Pokud máme problém s Ruskem, jediný, kdo to může vyřešit, je Rusko. Na ruské straně je problém v tom, že když se dnes bavíme se zástupci na Ministerstvau zahraničí, tak Rusové k nám bohužel pořád přistupují s nějakým přehlížením. Nedávají nám ani možnost s nimi jednat, protože naše velvyslance nepřijímají na úrovni, na jaké by je přijmout měli, a snaží se nás degradovat, což je špatně. Situace je dnes vyhrocená, ministerstvo se snaží, ale vztahy jsou na bodu mrazu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
