V těchto dnech se nezvykle Evropou šíří onemocnění opičích neštovic. Vzbuzuje velkou pozornost, ačkoli je na starém kontinentu hlášeno kolem 40 případů, dvě hospitalizace a žádné úmrtí. Existuje přesto nějaký důvod k obavám?

Obavy můžeme mít z čehokoli. Já například začínám trpět obavou ze stáří, výšek a své minulosti. Začínám takto, abych upozornil na to, že obavy jsou často iracionální a mnohdy též vyvolané účelovou manipulací veřejnosti jejími zvolenými zástupci a jejich pomocníky. Ale mít obavy z něčeho, co si mezi sebou předávají spoluobčané sexuálními praktikami, které by mě a nejspíš většinu obyvatelstva ani nenapadlo používat, je iracionální, směšné a řekl bych až blbé. Nemocí a také zoonóz jsou tisíce. Myslím, že jsou důležitější a nebezpečnější součásti přítomnosti než nějaká okrajová zoonóza. Například zešílevší Rusák, který likviduje vlastní i sousední národ, vyvolává hladomor, úplně vyšinul to, na co jsme si zvykli a nikdo se toho dobytka není schopen zbavit. Kam se hrabou pravé neštovice.

V souvislosti s masívním příchodem uprchlíků před válkou na Ukrajině se začíná hovořit o zvýšených zdravotních rizicích pro domácí populaci. Je důvod pro takovou diskusi?