Profesor Jiří Svoboda: Kdo si počká, ten se dočká, paní Pekarová. Populismus není sprosté slovo

30.10.2022 8:03 | Rozhovor

Kdybych byl politikem, chtěl bych být populistou, vzkazuje filmový režisér a profesor FAMU Jiří Svoboda Petru Fialovi na jeho opakovaná varování občanů před volbou „populistických stran“ či kandidátů. Rovněž na tom být „protisystémový“, před čímž varuje pro změnu ministr vnitra, není podle něj nic trestného.

Profesor Jiří Svoboda: Kdo si počká, ten se dočká, paní Pekarová. Populismus není sprosté slovo
Foto: Repro XTV
Popisek: Režisér Jiří Svoboda

Současné napětí ve společnosti mnozí označují za největší od roku 1989, překonávající vše, co jsme zažili za minulých krizí. Jako pamětník celých těch třiatřiceti let, souhlasil byste?

Domnívám se, že jsme teprve na počátku. Inflace přesahující 17 % (v Německu byla v září inflace 10 %) je prozatím ve vědomí společnosti vnímána lehkomyslně. Lidé si ale budou postupně uvědomovat, že každá stokoruna, kterou si uložili v bance, se proměnila v 83 Kč; každá tisícikoruna v 830 Kč. A není vůbec jisté, že stávající inflační úroveň je již za zenitem a že dále neporoste. Vláda usiluje o částečnou kompenzaci ztrát, ale fakticky jde o tisk ničím nekryté měny a další růst nesplatitelné zadluženosti státu. Státní dluh činil na konci roku 2021 2,47 bilionu Kč. Takové astronomické číslo je pro většinu občanů nepředstavitelné. Představitelnější je obsluha dluhu – úroky, které činí 49,4 mld. Kč. O tuto částku jsou nižší výdaje státního rozpočtu, resp. další růst státního dluhu.

Vzhledem k energetické krizi, jakou Evropa v poválečné historii nepamatuje, lze očekávat pokles příjmů z daní, jelikož někteří výrobci nebudou schopni vysoké ceny za energie platit. To je řešitelné pouze zvyšováním cen finálních produktů, které má logický důsledek v poklesu odbytu – krizi na poptávkové straně ekonomiky, která se může proměnit v lavinu. MMF odhaduje pokles růstu největší evropské ekonomiky, čili Německa, na 0,8 %. To uvádím proto, že česká ekonomika je z velké části vázána na německou.

ČNB se snaží brzdit inflaci zvýšením dvoutýdenní reposazby na 7 %.

Řada ekonomů se obává stagflace. Tak bývá označována kombinace výrazně zvýšené inflace, kterou doprovází ekonomická stagnace v kombinaci s rostoucí nezaměstnaností.

Všichni se dnes jistě díváme s obavou na predikce teplot v zimních měsících. Tuhá zima by energetickou krizi nepochybně prohloubila a doporučené svetry by krizi důvěry ve vládní prozíravost patrně nezachránily. Přechod domácností na elektrické přímotopy by (kromě finanční zátěže rodinných rozpočtů) mohl vyústit v neúměrnou zátěž přenosové soustavy, která by vyústila v blackout.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Je podle vás správné, že třetí nejsilnější frakce nemá žádné zastoupení ve vedení EP?

Vždyť ti politici zastupují spoustu občanů, kteří jim asi z nějakého důvodu dali svůj hlas. A i když jde zjevně o kritiky toho, jak EU funguje, upřímně, není ta kritika na místě a obecně není kritika potřeba? Nemyslíte, že je třeba, aby se fungování EU změnilo? Na mě to teď působí tak, že tam rozhod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…