Profesor Svoboda o nové vládě: Důstojnost a slušnost? Znechucení ze senátorů. Snad to pan Válek nemyslel vážně...

29.10.2021 7:29 | Rozhovor

Důstojnost a slušnost, dvě hlavní hesla nové vlády dvou koalic. Profesor Jiří Svoboda je rozebral z pohledu teorie i politické praxe, která od těchto vizí začíná značně ujíždět už před jmenováním vlády. Ať už výroky chystaného ministra zdravotnictví, nebo představami premiéra Fialy o řešení energetické krize letošní zimy. Korunou je pak chování senátorů ze stran nové vlády k nemocnému prezidentu Zemanovi, které vskutku nastavuje nové standardy slušnosti.

Profesor Svoboda o nové vládě: Důstojnost a slušnost? Znechucení ze senátorů. Snad to pan Válek nemyslel vážně...
Foto: Archiv PLTV
Popisek: Jiří Svoboda v pořadu Horké téma

Anketa

Litujete rozpadu Československa? (Ptáme se od 28. října 2021)

73%
21%
hlasovalo: 27061 lidí

V souvislosti s nastupující vládou dvou koalic nejčastěji jako agenda zaznívají slova „slušnost“ a „důstojnost“. Co si myslíte o tomto politickém programu? A věříte, že se vláda skutečně bude chovat slušně a hájit lidskou důstojnost?

Slušnost a důstojnost se z veřejného prostoru kvapem vytrácí. Příčinu vidím v postupné destrukci vzdělávacího systému na úrovni základních a středních škol. Slýcháme sice často mantru o třech pilířích západní civilizace – judaismu, křesťanství a helénské filosofii a kultuře. Zeptejte se ale studentů středních škol, kdo byl Mojžíš; co je Starý a Nový zákon; kdy asi žil Platon, či Aristoteles a čím se zabývali. Zeptejte se jich na jména Tomáš Aquinský, Martin Luther, nebo Bertrand Russell. Zkuste deset otázek na taková témata. Pak zveřejněte, kolik procent studentů bylo schopno dát smysluplnou odpověď.

Klasické vzdělání prostě vymizelo z horizontu našeho školství. A zřejmě nejen našeho. Mám na mysli třeba knihu K. P. Liessmanna: „Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění.“ Obdobně nicotná je znalost světové i české literatury, architektury a výtvarného umění obecně.

Základy evropské kultury nahrazuje Facebook, Twitter, vulgarita anonymity a videohry. Do vzduchoprázdna se vytratila autorita, vytvářející povědomí historické kontinuity, jak již před lety diagnostikovala myslitelka H. Ahrendtová. Nejen za komunismu, ale i po roce 1990 byla z výuky základních škol vymýcena biblická dějeprava, obdobně jako antická mytologie. To všechno nahradilo vědění o marketingu a touha po „zlatém teleti“ jako ústřední hodnotě lidského bytí. Spotřeba nepotřebných nesmyslů bez hranic.

Většina sice zhruba ví, co je to HDP. Dnes a denně se o tom mluví. Kolikrát jste ale četl o měřítku GNH – „Míra hrubého národního štěstí“? Valné shromáždění OSN kdysi schválilo doporučení členským zemím, aby pravidelně sledovaly index GNH obyvatelstva (index kvality života). Kdyby některého z našich politiků vůbec zajímalo, jak se vyvíjí v čase index „Hrubého národního blaha“ („Gross National Well-being”), možná by s úžasem zjistil, že růst HDP není identický s růstem GNH. Ba naopak, že v řadě zemí s nižší životní úrovní je index „národního štěstí“ řádově vyšší, než v zemích s vysokým růstem HDP. Česká republika prodělala poměrně značný růst životní úrovně. Navzdory tomu ale Václav Havel zavedl do obecně srozumitelné politologie výstižný pojem „blbá nálada“ (Rudolfinum 1997). Její součástí je nízká úroveň vzdělanosti, povrchní mediokracie za propagandu placených „novinářů“ a fatální rozštěpení společnosti, v níž dialog směřující ke konsensu nahrazují hrubosti, neschopnost soucitu, cynismus.

Slušnost, důstojnost a schopnost vcítění je jako součást programu vlády jistě žádoucí nejen pro pokles „blbé nálady“, která veřejný prostor od diagnózy V. Havla nijak neoslabila, ale i pro aktivitu české společnosti, směřující k zájmu o růst soudržnosti a spolu s tím i invence a produktivity.

Když čtu některé komentáře na webových stránkách, zabývajících se společenskými otázkami (příkladně bulvární Seznam.cz), je to úkol mimořádně obtížný. Nenaplní ho globalizace, digitalizace, robotizace ani rasantní škrty ve státním rozpočtu.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek si pochvaloval, že ekonomický program vlády, který chce seškrtat až 125 miliard vládních výdajů, obnoví důvěru finančních institucí. Myslíte, že se opět dočkáme stejné finanční politiky jako za jeho ministrování, tedy finanční politiky zaměřené především na potěšení nadnárodních finančních centrál a hezký „rating“, než na potřeby českých občanů?

Škrtat v rozpočtu umí i děti základní školy. To nedává žádnou představu národohospodářské strategie, která se nevytváří na příští týden nebo měsíc. Česká vláda se musí zaměřit především na „důvěru a potěšení“ českých občanů, z jejichž vůle se stala vládou. Zda se bude příští vláda takovým směrem ubírat, naznačí priority programového prohlášení, s nímž předstoupí před Sněmovnu.

Naprosté ztroskotání neoliberálních teoretických konceptů, které se projevuje zejména prudce se prohlubujícím příkopem sociální nerovnosti, postupným propadáním střední třídy, šířící se pauperizací nejnižších vrstev a nahrazováním politické vlády dominancí zájmů korporací, je zjevné ve všech zemích, které neoliberální recepty akceptovaly. V České republice došlo navíc v období ekonomického přerodu ke koncipování růstu na základě levné pracovní síly. Zahraniční investice směřovaly především do málo kvalifikovaných výrob, které získávaly státní podporu a z dlouhodobého hlediska blokovaly růst vzdělanosti fyzického kapitálu.

Předcházející vlády navíc ignorovaly monokulturní zaměření průmyslové výroby a lhostejně přihlížely k devastaci potravinové soběstačnosti. Staly jsme se tak zcela závislými na kolísání poptávky i nabídky zahraničního prostředí. Propad dodávek čipů a některých nezbytných kovů zasahuje celý sektor automobilového průmyslu. Ukazuje se, že nejen v ČR, ale i v řadě dalších zemí bylo krátkozraké vsadit na zdánlivě krátkodobě levnou světovou dělbu výrob.

Velká závislost na zahraniční produkci potravin poté, co byla domácí produkce hozena přes palubu, ohrožuje národní bezpečnost více, než nedostatek helikoptér a pancéřových vozidel.

Nastupující vláda musí navíc proplout úskalími souběžné inflace a poklesu poptávky.

Když jsme u TOP 09, tak tato strana si opět nárokuje post ministra zdravotnictví, na kterém se nezapomenutelně zapsal v Nečasově vládě Leoš Heger. Dnešní adept Vlastimil Válek již stihl mnohé šokovat, když kritizoval, že lidé chodí do nemocnice s každou hloupostí, která by šla vyřídit v ordinaci, a pronesl, že šest hodin v čekárně se „dá vydržet“. K tomu rozvíjel úvahy o širším uplatnění placeného nadstandardu. Co říkáte na takovou vizi českého zdravotnictví?

Naše zdravotní péče je oproti jiným vyspělým zemím ve výborné kondici. Pokud jde o hloupé výroky kandidáta na ministra zdravotnictví, nemyslel je snad vážně. Podmínky všeobecně dostupné zdravotní péče má snad vláda ambici zlepšovat a ne prohlubovat nedostatky a už tak velké rozpětí společenské nerovnosti. Budoucí ministr zdravotnictví by se měl zabývat regionální dostupností zdravotní péče.

Na to, aby zvyšoval časovou náročnost čekání pacientů a kvalitní zdravotní péči vysoko-příjmových vrstev obyvatel, nemusí být ministr zdravotnictví vybaven titulem profesor, ba ani nepotřebuje vysokoškolské vzdělání.

Premiér Petr Fiala pomalu začíná připravovat občany na masivní zdražování energií, otevřeně řekl, že tato zima bude krutá. Odmítá ale plošné úlevy, jako je snížení DPH. Lidé, kteří nebudou schopni platit účty za energie, by si podle něj měli standardní cestou požádat o příspěvek na bydlení. Je to podle vás správný přístup, odkázat občany, ať se postaví do fronty na sociálku?

Anketa

Myslíte, že Parlament nakonec Zemana zbaví pravomocí? Jde o předpověď, ne přání.

6%
92%
hlasovalo: 11071 lidí

Předpokládám, že nová vláda bude mít vyšší ambici, než zavedení žebračenek jako standardního nástroje sociální politiky. Skokový růst cen energií má patrně nějaké příčiny. Premiér je na rozdíl od příslušného rezortního ministra nemusí znát. Příslušný ministr by je však znát měl a měl by je i umět vysvětlit občanům.

A zároveň prezentovat recept vlády odborníků na přiměřený pokles marží výrobců a distributorů.

Pan premiér se jistě urychleně zasadí o vyšetření příčin zastavení dodávek energie skupinou Bohemia Energy, identifikaci viníků a to jak v oblasti státního dozoru, tak v oblasti zavinění ze strany manažerů. Zcela jistě je na místě obstavení majetku viníků k uspokojení škod způsobených jejich činností poškozeným. To jsou i úkoly pro orgány činné v trestním řízení.

Co říkáte na to, co se po volbách začalo odehrávat kolem prezidenta Zemana? Je podle vás správné, že se senátoři snaží aktivovat článek 66, který jeho pravomoci přenáší na další ústavní činitele?

V první řadě postrádám v přístupu k onemocnění prezidenta onu „důstojnost a slušnost“, na kterou jste se ptal v první otázce. Opakovaně byl již v médiích prezentován zcela jiný přístup v analogické situaci onemocnění prezidenta V. Havla.

Mé znechucení se dnes týká stejně blízkého okolí prezidenta jako reprezentantů Senátu, kteří si už dlouhodobě brousí na prezidenta zuby.

Pan premiér by mohl snad navrhnout senátorům, kteří nechtějí v příštím období trpět nuzotou a proto svorně a jednotně odmítli návrh vlády na časově omezené zastropování svých odměn, aby spolu s občany nesli důsledky ekonomického poklesu a ti, kteří „nebudou schopni platit účty za energie, si standardní cestou požádali o příspěvek na senátné“.

V cestě za „slušností a důstojností“ by si okolí prezidenta, někteří senátoři a neméně mediokratičtí strážci nejrůznějších kodexů, včetně etických, měli dopřát alespoň základní stupeň vzdělání.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Perte to do nich, nesmíme to vylejt. Exposlanec byl u jednání. Bouchne to, varuje

7:45 Perte to do nich, nesmíme to vylejt. Exposlanec byl u jednání. Bouchne to, varuje

„Sedm a půl milionu dávek musíme do těch lidí narvat. Hlava nehlava, píchejte to do nich. Co máme dě…