Pane profesore, veřejnost se děsí velkého nárůstu nemocných v posledních dnech. Je to jen důsledek většího množství testovaných lidí? A jaký očekáváte nárůst například v dubnu?
Předvídat je obtížné, obzvláště budoucnost. A zejména v tomto případě si věštby zakazuji.
Všimněme si, jak se liší názory odborníků a politiků, které samozřejmě nabrífovali opět odborníci, a jak politici s neuváženými prohlášeními pohořeli: Trump, Merkelová, Macron, van Leyenová… Zdá se mi, že cosi naznačí vývoj v příštích třech týdnech – pokud dojde k obratu, některá opatření se logicky zmírní a opět budeme čekat, pokud nikoliv…
Testování samozřejmě hraje zásadní roli – nakažených je jistě desetkrát více než stanovených diagnóz a podstatně ovlivňuje statistiky smrtnosti.
Sledování statistiky nakažených lidí je už každodenní povinností odborníků i běžných občanů. V posledních dnech k tomu přibývají i počty mrtvých. Prozatím všichni, kteří se dostali do statistik jako zemřelí na koronavirus, trpěli jinými vážnými chorobami. Je to správný přístup k informování o příčině smrti?
Myslím, že informace by se měly podávat konzistentně a způsobem, který není zavádějící. Denně počet infikovaných, počet hospitalizovaných, v těžkém stavu, u zemřelých věk a další diagnózy.
Nejhůře nákaza koronavirem zasáhla Itálii, která počtem mrtvých podle oficiálních čísel výrazně přesáhla Čínu. Být na místě ředitele velké italské nemocnice, co byste v této situaci dělal? Je možné vůbec něco ještě dělat, když to zašlo tak daleko?
Tlak na personál postižených nemocnic je nepředstavitelný. Doufám, že se nikdy nebudeme muset rozhodovat, zda péči poskytneme do 70 či 75 let, jak se tam reálně děje. Kontinuálně budu bojovat proti mýtům a dezinformacím, a zde si myslím, že mám jakési oprávnění – troufám si doložit, že opravdu znám svět. Češi se rádi vyjadřují k zahraničí stereotypně s neoprávněnými odsudky: Jedni jsou líní, další šmelináři, třetí hloupí, EU selhala…
Není pravda, že zdravotnictví na severu Itálie je jako ve třetím světě. Zdravotní stav italské populace je plus mínus jako v celé Evropě, svědčí pro to i vysoký počet seniorů. Měli se dobře, proto se dožili. Každá země má tolik lůžek a ventilátorů, kolik potřebuje. Na epidemiologickou katastrofu nemůže být připravena, stejně jako třeba na zemětřesení.
Jak by svět vypadal, kdyby proti koronaviru nikdo nezasahoval a fungoval by zde tzv. britský přístup o „kolektivní imunitě“?
Svět je široký pojem. Zatím se však zdá, že z naprosto nevysvětlitelných důvodů se epidemie vyvíjí regionálně specificky. Vysoká smrtnost v konzervativním a vysoce rozvinutém Baskicku, nízká v nedalekém Portugalsku. Exponenciální nárůst smrtnosti v Itálii a ve Španělsku, kontinuální v Iránu.
Předpovídala se katastrofa v méně rozvinutých, méně organizovaných zemích, jako je Indie, Indonésie, Afrika, ale také v uprchlických táborech – ale zatím dochází k raketovému nárůstu v New Yorku. Je to proto, že je populace v méně postižených zemích mladší? Je zhýčkaná západní civilizace jaksi covidově specificky senzitivní? Hraje roli menší mikrobiální diverzita? Nebo zemřelí v exotických zemích nejsou na koronavirus vyšetřováni?
V tuto chvíli se zdá, že si některé země budou moci volnější přístup dovolit – Švédsko či Taiwan. Automaticky to ovšem nefunguje – myslím Británii.
Fotogalerie: - Koronavirová siesta
Pokud se podíváme na opatření, která jsou nastolena, jako jsou karanténa, omezení provozní doby v obchodech, speciálně pro seniory, a mnoho dalšího – jsou nízká čísla v Česku důkazem, že nařízení fungují?
Myslím, že opatření jsou logická a namístě, a troufám si sdělit možná nepopulární názor, že vrcholní politici, které tak s chutí kritizujeme, si zaslouží uznání. Mohou dělat chyby, ale jejich nasazení je absolutní. Kdyby byli tak primárně účeloví, jak jim přisuzujeme, tak by se odpoklonkovali, ale oni si toto tsunami opravdu takzvaně ryjí do dna.
Pokud se ovšem rozhlédneme, zdá se, že je též důležité, že jsme na té správné straně Evropy, protože poměrně příznivá situace je i v okolních zemích, kde je přitom úroveň zdravotnictví dosti rozdílná: například Rakousko versus Polsko, a to při vší úctě.
Anketa
Vadilo by vám, kdybyste kvůli koronaviru nemohli v létě cestovat do zahraničí?
82%
hlasovalo: 35611 lidí
Pandemie vypadá z dnešního pohledu jako největší tragédie za poslední stovky let. Souhlasíte?
Účet ještě není vystaven. Jedná se nejen o tragédii jako takovou, ale o globální ovlivnění životních stereotypů.
Válka byla nepoměrně horší tragédií, nicméně byla snaha, aby život v primárně neválčící oblasti běžel či požitky dokonce kompenzovaly stres a utrpení. Za náletů v Anglii probíhal sex v parcích, hospody byly narvány, hrála divadla a kina. Tato kompenzace je nám odepřena. Jak vlastně dnes probíhají rande?
Obecně také platí, že díky globalizaci a okamžitému sdílení informací reagujeme na poplašné zprávy daleko rychleji a prudčeji než v době předinternetové.
Obávám se, že důsledky útlumu ekonomiky a například i z toho vyplývajících změn ve zdravotnictví mohou mít dopad i větší než epidemie samotná. Například, pokud by se zastavil program transplantace jater třeba v důsledku kolapsu dárcovského programu, znamená to reálně smrt ročně přibližně stovky pacientů, které transplantace vrací do života. Podobně je to se screeningem některých nádorů a s dalšími programy.
Fotogalerie: - Zavřené krámy
Šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula se nechal slyšet, že uzavřené hranice by kvůli šíření koronavirové nákazy mohly podle některých scénářů vydržet ještě rok až dva. Umíte si to představit také, z pohledu manažera – přednosty kliniky?
S velkou mírou nadsázky lze vypozorovat jakýsi severojižní gradient – vyšší závažnost v Evropě jižní, menší na sever od Alp. Jestliže bude stejný epidemiologický vývoj (pochopitelně s pozitivním obratem) v okolních zemích, bude málo argumentů, aby hranice zůstaly neprodyšně uzavřeny, a určitý řízený pohyb osob by mezi okolními zeměmi mohl nastat, neboť je žádoucí součástí postupné normalizace.
Co se, podle vás, v životech lidí změní, zejména co se jejich návyků týká?
Opět bude vše závislé na dalším vývoji. Pokud dojde k rychlému obratu jako v Číně, situace se rychle vrátí do obvyklých kolejí. Je možné, že určité fenomény spojené s marnivostí a plýtváním, typické pro poslední léta, se utlumí, ale naopak nelze vyloučit, že si lidé budou chtít vynahradit dobu strádání.
Patrně se ovšem na dlouho sníží exotická turistika a regiony na ní závislé budou adekvátně zasaženy. Posílí se nakupování přes internet, zvýší se poměr práce z domova, více výuky bude probíhat distančně.
V některých oblastech se bude klást větší důraz na regionální soběstačnost. Pro tento rok očekávám velké problémy v zásobování zeleninou a ovocem, protože produktivní regiony (Itálie, Španělsko) patrně zcela vypadnou. U nás chybí dělníci ze zahraničí.
Chtělo by doufat, že se ze situace všichni poučíme, například nesmyslné plýtvání omezíme, a více si budeme vážit určitých takzvaně hlubších hodnot, ale opakovaně se prokázalo, že lidstvo je nepoučitelné.
V posledním rozhovoru jste zmínil vaši dceru, která působí jako lékařka ve Španělsku, kde se stará o nemocné zmíněným virem. Jak se situace vyvíjí právě v tomto vyspělém státu?
Strašlivě. Konkrétně v její nemocnici leží stovky těžce nemocných a optimální péče skutečně pro všechny není a nemůže být dostupná. Polovina personálu je též nemocná nebo v karanténě, ti, co pracují, padají na ústa. Také zde je třeba rozporovat mýty a dezinformace: Baskicko nemá větší kontakt s Čínou než my – spíše menší, lidé tam jsou disciplinovaní, opatření jsou přísnější než u nás, zdravotnictví je vyspělé. Přesto se virus stále šíří a lidé masivně umírají.
Selhala Evropská unie?
Opět oblíbený odsudek, odpoutání pozornosti, případně politické body. Evropa jsme my všichni – a řada z nás se dopustila neuvážených výroků. Unie nemá lékaře ani sestry, ani továrny na vakcíny a léky. Logicky přesměruje dotační programy, a jestliže budou směřovat do postižených oblastí, měli bychom být rádi, pokud do nich nebudeme patřit.
Masky ve veřejném prostoru: ano, nebo ne?
Ano. Třikrát podtrženě. Jde nejen o to, zda a jak chrání – podobně jako salutování v armádě jsou součástí jakéhosi specifického řádu a naznačují jeho nezpochybnitelnost.
|
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. je přednostou Kliniky hepatogastroenterologie a vedoucím Oddělení gastroenterologických metod v pražském IKEMu. Je řazen mezi největší odborníky na oblast hepatogastroenterologie. Pravidelně přednáší na Evropském gastroenterologickém kongresu (UEGW), Americkém gastroenterologickém kongresu (DDW), v Egyptě, Berlíně, Chicagu, Rochesteru, Bruselu, Hamburgu, Lipsku, Tel-Avivu a na mnoha dalších místech. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: B. Richterová a T. A. Nový
