Paní profesorko, premiér Fiala a jeho lidé jdou do voleb s poselstvím: „Teď je čas stát na správné straně“. Myšleno na straně Západu, abychom, dle jejich uvažování, neskončili „mezi Slovenskem a Maďarskem“. Vy hovoříte o „střetání“ jakožto přirozeném prostředku dialogu, ale je v tomto přístupu prostor pro dialog? Když vládní moc tvrdí, že je na „správné straně“ a ostatní jsou tedy logicky na straně „špatné“?
Jednoduchá odpověď: Tito lidé nikdy nepochopili, co je to střetání, z něhož se rodí jiskra, která zapálí v duši oheň. Tento oheň je přesně tím, co z člověka dělá lidskou bytost, jež není pouze logická, ale je také dobrá. Pokud je člověk pouze logický a systematický, stává se panem „Foltýnem“, jenž necítí a nechápe, což se projevuje tím, že nazývá lidi s jiným názorem, že jsou svině.
Kdyby stačilo pouhé ratio, pak by počítače byly dokonalým člověkem. Potřebujeme ještě postřehování toho hlubšího, co reguluje náš život, ať chceme či nechceme, a to je potřeba pravdy – neskrytosti. Pravdu nestačí jen znát, musíme ji milovat! Pak ji nemůžeme neříkat, pak by nemělo smysl ani dýchat! Neskrytost nelze zabít vyráběným strachem, protože neskrytost a samo bytí jsou jedním a týmž. A když dvě „věci“ jsou totožné, pak se stávají jen jednou „věcí“, a proto nelze mlčet! Pokud nás naženou do vynuceného mlčení, vybuchne to jinak, dle situace, která to vše spustí. „Všechno řídí blesk!“ (Herakleitos)

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský