Redaktoři a editoři ČT považují svůj náhled na věc za normální, ale je skrytě politický, říká Hauser z Rady ČT. A nabízí interní data o Zemanovi, Sobotkovi a Babišovi

22.12.2016 4:42

ROZHOVOR Zpravodajství České televize je sice podle tvrdých dat, jež poskytují mediální analýzy, objektivní, vyvážené, neutrální, ale problém není podle člena Rady ČT Michaela Hausera v tvrdých datech, jako je počet zástupců z parlamentních stran ve zpravodajských pořadech, ale hlavní je tzv. rámcování nebo kontextualizace. Nejhorší podle něj je, že redaktoři a editoři zpravodajství považují svůj náhled na věc za přirozený a normální a neuvědomují si, že je skrytě politický. Nedělají kritickou reflexi svých výchozích předpokladů. To je základní problém zpravodajství České televize.

Redaktoři a editoři ČT považují svůj náhled na věc za normální, ale je skrytě politický, říká Hauser z Rady ČT. A nabízí interní data o Zemanovi, Sobotkovi a Babišovi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česká televize, ilustrační foto
reklama

Co považujete v době stále rychlejšího rozvoje technologií a s tím souvisejícím obrovským nárůstem konkurence v mediálním prostředí za stěžejní úlohu České televize?

Úlohou České televize jako veřejnoprávní instituce je, aby na jedné straně držela krok s novými technologiemi a nezůstávala pozadu, a na druhé straně, aby těmto technologiím vtiskla jinou formu, než jakou známe z prostředí nových technologií. Mám na mysli přenesení zásad Kodexu ČT do prostředí sociálních médií, což je úkol hodný pozornosti. V tomto prostředí totiž často chybí nejvíce to, co by měly prosazovat veřejnoprávní instituce, zvláště ČT: vytvářet orientační body pro všechny členy společnosti, podporovat soudržnost společnosti, vyvarovat se všech forem segregace a diskriminace, být fórem pro veřejnou diskusi a tak dále. Stačí si přečíst preambuli Kodexu ČT. Kdybych to řekl obecně, tak úkolem České televize je vnášet do prostoru nových médií prvky osvícensko-humanistické tradice, jejímuž étosu až teď začínáme rozumět.

Jaký byl z vašeho pohledu pro Českou televizi ten končící rok, co se jí povedlo, co byste jí za letošek vyčetl?

České televizi se podařilo setrvat v kurzu postupných a často málo viditelných změn směrem k větší názorové a žánrové všestrannosti, k tomu, aby se ČT stala stolem prostřeným pro celou společnost, abych si vypůjčil slova Karla IV. ze zakládající listiny pražské univerzity, která byla svého druhu první veřejnoprávní institucí v českých zemích. České televizi bych vyčetl, že tento pohyb připomíná vrávorání. Chvíli rovně, chvíli do strany, chvíli dozadu. Příkladem je pořad Souvislosti Jana Pokorného. Má to být diskusní pořad o celospolečenských tématech s hlubším ponorem, který v ČT dlouho chyběl. Podoba tohoto pořadu je však nemastná neslaná, nemá odvahu dotknout se dřeně problémů a navíc je uklizen do pozdních nočních hodin. Je to krok dopředu a zároveň vedle.

Vzhledem k tomu, že na provoz veřejnoprávní televize přispíváme každý 135 korunami koncesionářského poplatku měsíčně, je ČT pod větším drobnohledem než kterékoli jiné médium. Kritika směřuje především na zpravodajství. Vnímáte ho jako objektivní, nebo byste dal za pravdu těm, co jí vyčítají preferování jednoho pohledu na svět, aktivismus redaktorů, zvaní stále stejných hostů do publicistických pořadů a podobně?

Zpravodajství České televize je sice podle tvrdých dat, jež poskytují mediální analýzy, objektivní, vyvážené, neutrální, ale problém není v tvrdých datech, jako je počet zástupců z parlamentních stran ve zpravodajských pořadech. Hlavní je tzv. rámcování nebo kontextualizace. Určitou informaci lze propojit s různými souvislostmi, například ve zpravodajství o TTIP – Transatlantické dohodě o obchodu a investicích – se redaktoři dotazovali především expertů a politiků, kteří tuto dohodu podporovali, kdežto názor expertů a politiků, zvláště v Evropě, se sice objevoval, ale až na druhém místě a v menší míře. Navíc se řetěz komentářů sestaví tak, aby názory odpůrců TTIP byly spojeny s určitými asociacemi, jako je dojem, že kdo je proti TTIP, je konzervativec, eurocentrista, nebo také staromódní socialista, který nepřeje volnému obchodu. Nejhorší je, že redaktoři a editoři zpravodajství považují svůj náhled na věc za přirozený a normální a neuvědomují si, že je skrytě politický. Nedělají kritickou reflexi svých výchozích předpokladů. To je základní problém zpravodajství České televize.

MF Dnes přišla před časem se zajímavou statistikou účasti nebo zmiňování politiků v České televizi ve zpravodajství, ať už v Událostech, v Událostech, komentářích, Ekonomice ČT24 a tak dál. Nejčastěji byli zmiňováni prezident, premiér, vicepremiér, tedy Zeman, Sobotka, Babiš. Ovšem na jednu pozitivní zprávu připadlo v průměru osm až devět negativních zmínek o každém z nich. Je přípustné, aby veřejnoprávní médium, které si platí všichni koncesionáři, všichni občané této země, zcela evidentně vedlo kampaň proti třem z nejvyšších ústavních činitelů?

Jenom pro upřesnění, pokud to bude čtenáře zajímat, podle agentury Media Tenor, která vypracovává analýzy, jež jsou k dispozici Radě ČT, se to má takto: poměr pozitivních výpovědí k negativním byl u Babiše 1:26, u Sobotky 1:13 a u Zemana 1:11 čili podíl u premiéra a prezidenta je téměř totožný. Poměr negativních výpovědí k neutrálním byl u Babiše 1:5, u Sobotky 1:16 a u Zemana 1:6, tady je podobný poměr u prezidenta a vicepremiéra.

Důležité je autorství negativních výroků. V případě Andreje Babiše tvořily negativní výpovědi vyslovené novináři České televize osm procent, jinými politiky 78 procent a ostatními osobami 13 procent. V případě Bohuslava Sobotky tvořily negativní výpovědi vyslovené novináři České televize tři procenta, jinými politiky 85 procent a ostatními osobami 12 procent. V případě Miloše Zemana tvořily negativní výpovědi vyslovené novináři České televize 14 procent, jinými politiky 67 procent a ostatními osobami 19 procent.

Negativní medializace nejvyšších ústavních činitelů není nic nového a nemusí se to vnímat jako „kampaň“. Například v roce 2011 bylo pořadí nejčastěji zmiňovaných politiků premiér Petr Nečas, ministr financí Miroslav Kalousek a prezident Václav Klaus. I tehdy zazněl nejvyšší počet negativních zmínek o ministrovi financí. Není to tak, že by ČT chtěla dělat negativní kampaň proti nejvyšším ústavním činitelům. Zde bych řekl, že je to spíš daň za to, že tito politici přicházejí s návrhy, které vyvolávají negativní reakce. Například nejvíce negativních reakcí se sneslo na Andreje Babiše kvůli jeho postojům k reorganizaci policie a prosazování EET.

Přesto u prezidenta Miloše Zemana, jehož osazenstvo Kavčích hor evidentně nesnáší, ta averze ze strany redaktorů až bije do očí. Ale dva a tři čtvrtě milionů voličů si ho v přímé volbě zvolilo za prezidenta a teď už skoro čtyři roky přispívají ČT na útoky na jimi zvolenou hlavu státu. Když pomineme vše ostatní, odpovídá referování o prezidentu Zemanovi zákonu o České televizi ve smyslu jejího poslání poskytovat objektivní, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů?

Jak ukazují výše uvedená data, negativní výpovědi novinářů České televize na adresu Miloše Zemana jsou vyšší než u ostatních zmiňovaných politiků, ale to bych přičetl na vrub tomu, že prezidentovy výroky jsou často vyhraněné tím či oním směrem a nutně vyvolávají negativní reakce u té nebo oné části novinářů, stejně jako u té nebo oné části české populace. Nemyslím si, že většina jeho sympatizantů bezvýhradně souhlasí s každou větou a počinem Miloše Zemana. Něco jiného je apriorní odsudek všeho, co přichází od prezidenta Zemana, tedy totální negování. To ale není celkový postoj ČT k prezidentovi a není důvod mluvit o porušování zákona ze strany České televize. Je třeba říct, že vedení ČT například potrestalo editora, který před časem svévolně vystřihl větu ze Zemanova vystoupení.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Ředitel České televize Petr Dvořák nedávno varoval, že pokud nestoupnou koncesionářské poplatky, bude ČT muset razantně omezovat vlastní tvorbu. Když zůstaneme u druhé poloviny toho jeho vyjádření, co z vlastní tvorby České televize vás v končícím roce zaujalo?

Zaujaly mne některé díly Českého žurnálu, jako byl Český Alláh, Exekuce nebo Výchova k válce. S jistými výhradami to byl kriminální seriál Modré stíny, který se pokusil přiblížit k temnému podloží jisté části české politiky a ekonomiky. Mile mne překvapil cestopisný seriál Klenoty české krajiny, který bere inteligenci českého diváka vážně a nenásilnou formou nás uvádí do historických a kulturních souvislostí daného místa. Jaký rozdíl vůči bezmyšlenkovitému Bedekru, který se vysílá předtím.

Nechybí vám ale i tady pestrost? Mám tím na mysli skutečnost, že tak jako divákům zpravodajství vadí stále stejní hosté v publicistických pořadech, tak v tomto případě divákům soudě podle různých diskusí a komentářů vadí, že na ně z obrazovky ČT1 skoro pořád hledí Miroslav Donutil, a to nejde jen o nyní vysílaný seriál Doktor Martin. Setkáváte se s takovými ohlasy od diváků?

Ano, tato pestrost tváří opravdu chybí a mluví o tom i diváci. Je to způsobeno tím, že Česká televize mnohdy sází na jistotu a nechce se příliš pouštět do objevování nových tváří, které by se podle mého soudu daly najít třeba i v divadlech mimo Prahu. Myslím, že u nás je dost hereckých talentů, které ale často musejí svůj talent utápět v reklamách nebo seriálech třetího čtvrtého řádu. Tito herci a herečky by měli dostávat více šancí v seriálech a filmech, které mají ambice vyšší než je pouhý tržní úspěch.

Když se vrátím k požadavku na zvýšení koncesionářských poplatků, co si myslíte o tom, že veřejnoprávní televize už roztáhla náruč k šesti kanálům? Mají všechny smysl? Neměla by především v případě sportu, tedy vyslovené komerce, přenechat tohle pole působnosti logicky komerčním televizím, čímž by došlo k opravdu masívním úsporám?

V Kodexu ČT se výslovně mluví o tom, že sport je významnou součástí lidské kultury a Česká televize by měla přinášet sport v celé jeho šíři, včetně paralympijských her. Nejsou to jenom komerčně přitažlivé sporty a sportovní utkání, ale také sporty a soutěže, které jsou opomíjené komerčními televizemi. Proto sport patří k veřejnoprávní televizi, už jenom pro tu pestrost.

Jak se podle vás ujaly mezi diváky dva nejmladší kanály ČT art a ČT :D a plní to, co se od nich čekalo?

Tyto kanály se ujaly dobře a vykazují nadprůměrné hodnoty ve spokojenosti diváků i v jiných ukazatelích. Česká televize tím rozšířila pole své působnosti a je pravda, že ČT art je místo, kde se objevují třeba přenosy oper nebo divadelních představení, která jsou pro mnoho lidí jinak těžko dostupná.

Generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi končí 30. září příštího roku šestileté funkční období. Prý si rozmýšlí, zda se bude o tuto pozici znovu ucházet. Jaké důvody v jeho prospěch a naopak v neprospěch byste za jeho působení v čele veřejnoprávní televize našel?

V jeho prospěch mluví právě založení nových kanálů ČT, dále celkové zformování vysílání, jistá otevřenost vůči spolupráci ČT s jinými institucemi, jako je Akademie věd nebo Univerzita Karlova, mezinárodní rozhled v otázce veřejnoprávních televizí, jeho působení v Evropské vysílací unii, EBU, jeho snaha učinit ČT srovnatelnou s veřejnoprávními televizemi v západní Evropě, jeho hospodaření s prostředky ČT. V jeho neprospěch mluví to, že ČT občas připomíná pytel blech. Editoři, redaktoři, management občas jednají zkratkovitě, jak jsme to viděli třeba na případu Kamily Zlatuškové, kreativní producentky z brněnského studia, které nebyla prodloužena smlouva, aniž to její nadřízení dokázali uspokojivě vysvětlit. To se jistě může stát vždy a všude, jde však o to, zda jsou dostatečně vyjasněné pravomoci, logika fungování a zda má instituce svou vnitřní soudržnost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Generál Šedivý varuje: Nedáváme dvě procenta HDP na obranu jako jiné státy NATO. Takže pokud bude naše země napadena...

19:38 Generál Šedivý varuje: Nedáváme dvě procenta HDP na obranu jako jiné státy NATO. Takže pokud bude naše země napadena...

30 LET POTÉ – KROKY K DEMOKRACII Demokracie po třiceti letech ohrožena není, ale čeští politici málo…