Když se podíváme na naši politickou scénu, kdo je vlastně dneska pravice a co to znamená „být pravicí“, zejména ve vztahu k pandemii a k vládním opatřením?
Když vám někdo bude tvrdit, že dělení na pravici a levici je už překonané, můžete vzít jed na to, že to je levičák a že tím sleduje nějaké postranní úmysly, jak lidi-voliče obalamutit. Dělení na pravicové zastánce větších individuálních svobod a volnosti lidského konání – a levicové milovníky větší úlohy státu, který za nás všechno vyřeší a před vším nás ochrání... to přece nezmizelo a ani v budoucnu nezmizí. Naopak.
Covidová pandemie tohle dělení ještě více zvýraznila. Covid je přímo voda na levičácký mlýn. Občan je hlupák, chytrý stát jej ochrání. No, jak to dopadlo, právě vidíme kolem sebe. Doslova v přímém přenosu.
A kdo je dnes pravice? ODS odešla za lidovci do krajního středu, o Topce ani neradno mluvit. Napravo je volno. Obrovská příležitost pro koalici Trikolóry, Svobodných a Soukromníků.
Oproti pravici, která hájí spíše hodnoty stability a kontinuity, přináší levice spíše prvek dynamiky a změny (vydávané za „pokrok“). Kdo je dnes takovým reprezentantem levice?
S tou dynamikou si děláte legraci, že? Stará levice se aspoň brala za práva pracujících. Nová levice na pracující už dávno z vysoka kašle a loví mezi nejrůznějšími ujetými menšinami. Na pomateném genderismu, hloupém multikulturalismu nebo škodlivém ekologismu ale nic dynamického opravdu není. Navíc, z pomateného pokrokářství ještě nikdy nikde nic dobrého nevzešlo. Jen větší buzerace a větší omezení svobody. Tzv. novou levici, jež má všechny tyhle šílenosti v repertoáru, ve světě ponejvíce reprezentují různí zelení a u nás především Piráti.
Podle posledních průzkumů Piráti předstihli ANO. Jak si to vysvětlit? Čím Piráti v této chvíli voliče nejvíc oslovují?
Řadě lidí vůbec nedochází, že Piráti jsou ve skutečnosti ultralevicová strana. Vidí v nich něco nového, mladého, neokoukaného. Prostoduchý volič má navíc jednu konstantní vlastnost. Když ho omrzí zoufalí politici, které volil minule, neomylně si zvolí ještě horší. Prostě z louže pod okap. Přesně tohle momentálně hrozí.
A dá se tento souboj vnímat jako generační? Když se podíváme na voliče jedné i druhé strany, jsme svědky „generačního střetu“ ve smyslu střetu dvou pohledů na svět, definovaných odlišnou generační zkušeností?
Předseda Pirátů Ivan Bartoš je ročník 1980, předseda jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek ročník 1989, Mikuláš Ferjenčík ročník 1987, jeho sestra Olga Richterová, to je ta, co se nechutně vyzvracela na mrtvého Kellnera, je jen o dva roky starší, pirátský místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal je ročník 1987, benjamínek jejich klubu František Kopřiva dokonce ročník 1995. Ti chlapci a děvčata vůbec netuší, co to byla totalita. Ještě tahali kačera. Nejspíš si další totalitu chtějí také prožít, protože jejich politické recepty nikam jinam nevedou.
Zdaleka nejsměšnější a zároveň nejtragičtější jsou ale voliči, kteří ještě 30 let po pádu socialismu slavně bojují proti vyvanulé KSČM, ale zároveň jsou nachystaní hodit to Pirátům. To fakt nevymyslíš!
Exprezident Václav Klaus definoval Piráty jako součást „extrémní nové levice“, která projevuje „nepřátelství vůči svobodě a kapitalismu“. Vy můžete jako pamětník tuto „novou levici“ srovnávat s tou starou před rokem 1989. V čem se podobají, a v čem se naopak liší?
KSČM už dávno nevede ten starý třídní boj. V některých ohledech – kupříkladu ve svém spíše kritickém postoji k Bruselu – naopak zastává docela rozumné pozice. Piráti jsou ve svém novolevičáckém blouznění úplně jiná liga. Čerstvý tým. Ti se nezakecají.
Pomyslete na jakoukoli ultralevičáckou hovadinu, na jakýkoli pokrokářský -ismus, co jich jen na nás pomatený svět a doba vymknutá z kloubů chrlí, a můžete vzít jed na to, že to Piráti mají v repertoáru. Milují Brusel a namísto internetové svobody dnes bojují proti fake news, což je jen jiné označení pro novodobou cenzuru. Jsou ale o to nebezpečnější, že navenek se tváří svobodomyslně. Někteří mají dlouhé vlasy a jejich šéfík dredy.
„Obávám se, že opravdu hrozí, že uspějí. Lidská blbost je totiž nekonečná. Ono už jenom to, že něco takového, co se nazve Piráti, rozuměj lupiči, vrazi a násilníci, už dnes sedí v parlamentu, je opravdu na pováženou,“ odpověděl jste před časem na anketní otázku PL, zda podle vás mají Piráti šanci ve volbách uspět, a to i u seniorů. Když to shrneme, co by pro ČR případné vítězství Pirátů ve volbách znamenalo?
Nad tím, podle čeho se někteří rozhodují, komu to hodí, často zůstává rozum stát. Někteří lidé vůbec nedomýšlejí důsledky svého jednání. Takže i člověk, který se masové migrace bojí, to Pirátům klidně hodí. Jak už jsem říkal, vždyť jsou takoví mladí a neokoukaní.
Podívejte se ale na ty šílenosti, co vyvádí Piráty vedená radnice v Praze. To město se ve svém rozvoji nepohnulo ani o krůček, zato na vltavském nábřeží instalovali na silnici kavárenské stoly, a samozřejmě neopomněli poslat nějaký ten milion z našich daní na Prague Pride. Jeden by si myslel, že horší než za Krnáčové už to být nemůže, leč oni den co den předvádějí, že ano.
A co by vítězství Pirátů znamenalo? Ještě více genderismu, ještě více multikulturalismu, ještě více ekologismu, ještě více peněz nikým nevoleným politickým neziskovkám, ještě více peněz na Prague Pride a v neposlední řadě samozřejmě také otevřenou náruč pro migranty z kulturně nepříliš kompatibilních zemí. Tento neúplný seznam lze libovolně doplňovat.
Před chvílí @PrahaEU vztyčila tibetskou vlajku.??
— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) March 10, 2021
Projevujeme tím solidaritu s tibetským lidem, který je více než půl století okupován a trpí pod nadvládou komunistické Číny. Zároveň si tímto aktem připomínáme, ať nezavíráme oči před potlačováním lidských práv kdekoli na světě.???? pic.twitter.com/HECQZek1hh
Mimochodem, co říci na nedávnou „výzvu“ exprezidenta Klause ke spojení sil Trikolory a SPD, respektive ke spojení pravicově konzervativních sil, stran, kterým, jak Klaus řekl, záleží na občanských svobodách?
Pokusím se o diplomatickou odpověď. Já opravdu přeju SPD volební úspěch. Je totiž důležité, aby někdo na levici posbíral voličské hlasy kritické k Bruselu. Úkolem Trikolóry a jejích spojenců naopak je posbírat euroskeptické hlasy na pravici. V kritickém postoji k EU nebo v obraně občanských svobod se shodneme, v některých jiných věcech ale ne. Avšak nemusíme si kvůli tomu navzájem okopávat kotníky. Myslím, že postačí jakýsi pakt o neútočení. Se změnou v čele Trikolóry by se to snad mohlo zlepšit, protože mezi Klausem juniorem a Okamurou to bylo hodně osobní.
Tvrdit, že Trikolóra zápasí s SPD o stejné voliče, je naprostý nesmysl. Je to zlý výmysl ODS a s ní spřažených novinářů. Proč to dělají? Proč Trikolóru strkají do jednoho koše s SPD? Je to docela jednoduché. SPD jejich elektorát moc neohrožuje. Okamura loví v úplně jiných vodách. Naopak Trikolóra je ohrožuje velmi, neboť usiluje o obdobné voličstvo. Může fialovým ptákům odloupnout voliče nespokojené s posunem ODS do středu. Totéž platí o zklamaných voličích Babišova hnutí ANO, které ruku v ruce s ČSSD a KSČM doputovalo úplně vlevo. I pro ně Trikolóra může být alternativou.
Když zmiňujeme Trikolóru, Václav Klaus ml. v minulých dnech oznámil, že končí v politice. Bylo to pro vás překvapení? A co to podle vás bude znamenat právě pro Trikoloru i pro nadcházející parlamentní volby?
Překvapení to bylo určitě, o tom není pochyb. Ale všechno špatné může být nakonec k něčemu dobré, neboť to otvírá nové příležitosti. Václav Klaus mladší vedl Trikolóru spíše autokraticky, hodně jako „one man show“. Zuzana Majerová, na niž vedení Trikolóry spadlo, dělá od prvopočátku pravý opak. Snaží se stranu co nejvíc otevřít, dát více příležitostí jak lidem zevnitř, tak přilákat další výrazné osobnosti zvenčí. Běží spousta jednání, jejichž hlavním cílem je sjednotit roztříštěné pravicové, konzervativní, euroskeptické politické síly a osobnosti.
Psali jsme:
Po informaci o odchodu Václava Klause ml. zazněly i úvahy, zda jeho rozhodnutí může souviset s politickými plány jeho otce. Například politolog Josef Mlejnek podle Aktuálně.cz uvedl, že „Václav Klaus starší totiž v poslední době výrazně naznačoval, že hodlá opět vstoupit do politiky, ba vést nějakou novou stranu. Odchod syna tak může souviset s politickými plány jeho otce – neúspěšný syn má otci uvolnit místo pro jeho comeback.“ Co na to říkáte?
U Josefa Mlejnka mladšího se můžeme takřka stoprocentně spolehnout, že když něco tvrdí, je to ve skutečnosti přesně naopak. To jeho táta, to byl jinší bourák. Realita je totiž taková, že jestli něco bylo problémem Trikolóry, tak to, že spolupráce mezi synem a otcem vždycky spíše skřípala, než že by postupovali ruku v ruce. Takže i to, že syn odešel proto, aby uvolnil místo otci, je naprostá fantazmagorie. Otec byl synovou rezignací překvapený stejně jako my. Také si to přečetl na internetu.
„V Evropě mizí úcta k tradicím, pracovitosti, podnikavosti i ke svobodě jako takové.“ Tato slova Petra Kellnera, která byla připomínána po jeho nedávném skonu, vyvolala poměrně vášnivou debatu. Myslíte, že v tom měl pravdu?
Jistěže ano. Ale nejen tahle slova. Vzpomeňte, jak média vyváděla, když se Petr Kellner ve výroční zprávě PPF za rok 2018 otevřeně přihlásil ke konzervativnímu pohledu na svět, jaký byl oheň na střeše. Nebo jak se někteří mohli zvencnout, když vešlo ve známost, že si kupuje zpátky televizi Nova. To všechno přece bylo a je projevem mizející úcty ke svobodě, podnikavosti, pracovitosti i tradici. Neexistuje jediný důvod, proč by konzervativní pohled na svět měl být jakkoli ostrakizován. Právě tohle je největší zločin, který tzv. nová levice plus liberální demokraté, kteří už nejsou ani liberální ani demokraté, a spolu s nimi spřízněná média páchají.
Je namístě obava, že postcovidový svět bude představovat ještě větší nápor na lidské svobody?
Ano, už se to přece děje. To, na co jsem odpovídal v předchozí otázce, navíc už začalo dávno před covidem. S covidem je to všechno jen a jen horší. Levičáci to prostě jinak neumějí. Žijí v představě, že co občan to hlupák, který se chce nakazit, a že oni, a právě jen oni, tu jsou od toho, aby nás zachraňovali. Třeba i proti naší vůli. Děkuji, nechci. Mám vlastní rozum a mají ho i miliony ostatních lidí. Fakt nepotřebuju, aby za mě myslel neobolševický rudý nok v červené mikině.
Když se ještě vrátíme ke smrtelné nehodě Petra Kellnera, na svůj facebook jste v této souvislosti napsal: „Kdykoli zemře nějaká významná osobnost, kupříkladu jako teď Petr Kellner, následuje téměř vždy ještě další tragédie. Okamžitě se totiž znovu vyrojí lidé, o kterých to, že jsou idioti, sice už obvykle dávno víme, leč oni samozřejmě nemůžou vynechat žádnou z dalších příležitostí, aby nám to, že jsou idioti, znovu nepřipomněli. Ani tentokrát to není jinak.“ Jaké reakce na úmrtí Petra Kellnera vás nejvíc překvapily a třeba i znechutily?
Samozřejmě, můžeme mít rozdílné názory, můžeme mít různé názory i na zemřelého. Za všech okolností ale platí, co právě v téhle souvislosti na mém facebookovém profilu poznamenal jeden můj přítel: „K úmrtí se dá buď kondolovat, nebo držet hubu. Pokud nevyužijete ani jednu z těchto možností, jste blb.“
Celá řada reakcí na Kellnerovu smrt – a já dodávám, že smrt naprosto výjimečného člověka, smrt kluka z České Lípy, který to vlastní pílí, pracovitostí, šikovností, odvahou a naprosto neuvěřitelným nasazením dotáhl až mezi stovku nejbohatších lidí světa – nám připomněla, že takoví hlupáci mezi námi bohužel žijí. Dokonce v množství větším než malém. A propos. I tohle souvisí s levicí a pravicí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: David Hora
