V souvislosti s kácením soch Churchilla v Anglii, krále Leopolda v Belgii nebo Kryštofa Kolumba v USA, ale samozřejmě i jiných státníků a politiků se naskýtá myšlenka, že bílý muž může za všechno…
Bilý muž je skutečně paradoxní biologické kvantum na této planetě Zemi, může prokazatelně za nejděsivější války a krutosti v celé historii včetně objevů, které jsou schopny ukončit život na planetě během několika minut. Paradoxem je, že bílý muž může i za objevy, které výrazným způsobem zvyšují důstojnost člověka, smysl života a medicínskou úlevu jeho bolestí a utrpení.
A já se přifařím ještě s podotázkou – co s ním, s bělochem, na smetiště dějin? Jsou tu jiní, kteří jsou na tom evolučně lépe?
Nejsou. Bílý muž a jím založené většinou třípísmenkové organizace dnes disponují veškerými klíčovými informacemi, technického, technologického, vědeckého, kosmologického, medicínského rázu. Na této planetě, kterou obýváme, nemá za sebe žádnou náhradu. Zřejmě neexistuje etnikum, které by jej bylo schopné nahradit. Je to dáno historicky, geneticky a myslím hlavně neobyčejnou touhou bílého muže po moci, umocněnou schopností moc institucionalizovat a na straně druhé jeho touhou si život zpříjemnit a zlepšit – bohužel často otrokářskými a krutými koloniálními metodami na úkor druhých – zejména v oblasti vývoje moderních metod léčby všemožných neduhů a zmenšení utrpení, které nás každého asi na konci života čeká.
Nicméně, a to bez postranních úmyslů, jistě všichni vzpomínáme na Planetu opic, kde to neskončilo dobře. Z bílého muže se stala lovná zvěř v rezervacích. A to doslova…
To bychom se dostali do oblastí, jako je otázka mimozemského života a takzvaného UFO. Samozřejmě že ničím nepodpořená pýcha lidstva je, že člověk je jediné stvoření ve vesmíru. To neodpovídá vnitřní podstatě hmoty. Vesmír je plný života a život je plný vesmíru. Vesmír je jistě obýván a obhospodařován dalšími živými organismy a bytostmi. Život je přirozený výsledek vibrací udržující celý vesmír v chodu a vnitřní podstaty hmoty. Bílý muž by potřeboval poněkud „vycentrovat“. Ideální by bylo, a to je podle mne nejúčinnější varianta, komunikací s technologicky, ale hlavně morálně-eticky nadřazenou inteligencí eventuálního mimozemského života. V tomto smyslu je například neobyčejně zajímavé, že veškeré jaderné instalace po celé planetě byly předmětem pozorování nebo spíše pozornosti UFO. UFO hned neznamená, že jde o mimozemšťany, ale prostě tyto instalace byly předmětem pozorování neidentifikovanými létajícími předměty. Co bylo cílem, kdo to byl a je, proč to pozorovali a proč jsou dosud těžko dostupné informace o tom, že například všechny testy jaderných zbraní – a bylo jich 2056 – byly předmětem pozorování UFO. Dokonce je pečlivě zdokumentováno, že byly v případě krizí nezávisle na obsluze odpojeny ovládací systémy raketojaderných základen.
Tedy – bílého muže je schopna vycentrovat jedině další, vyšší inteligence, technologická nadřazenost, ale hlavně nadřazenost morálně-etická, která vnímá tento svět zcela trochu jinak než jen spotřebou, kanony, zisky, mocí a světskými hodnotami.
Tak to je proveditelné. Myslím, že existuje virus, biologická zbraň, která je stokrát a možná tisíckrát účinnější, než COVID 19, jenž byl podle všeho uměle vytvořen. Existuje možnost, že lidstvo, například bílý muž nebo vybrané etnikum, může skutečně podlehnout takovému specializovanému viru. To je podle mne proveditelné a nejde o fantazírování.
V této souvislosti se podělím o další paradox, kterým se bílí muži zabývají a kterou vyniká Elon Musk, majitel Tesly. Chce letět na Mars. „Přeji si tam dožít a zemřít. Musíme se dostat dál než na Měsíc, musíme na Mars vyvést semena lidské civilizace ještě před třetí světovou válkou. Tak abychom je tam následně mohli vzkřísit a vrátit na Zemi.“ Podobné scestné myšlenky na osídlovaní okolních planet vymýšlel i profesor Stephen Hawkings. Prý je to odvěký sen lidstva. Sen koho? Doporučuji všem pánům podobného smýšlení jít se projít nebo projet do úžasné přírody třeba v Brdech, snad by se probrali z patologie svých snů. Už vidím neandrtálce opékajícího si kýtu z mamuta s nejmodernějším kyjem u nohou, jak ve volných chvílích sní o cestě na Mars… pro boha jenom to ne, abychom tenhle pozemský binec vyváželi ještě na okolní planety. Neumíme ovládat sami sebe, vyřešit lýkožrouta v našich lesích, neumíme ovládat ničivou polovinu naší mysli a chceme okupovat další planety? Je to další nesmysl vnucovaný lidstvu určitou skupinou. Lidstvo by mělo zůstat poctivě sedět na Zemi a organizovat si tuto nádhernou planetu, aby se tady skutečně nechalo dobře žít. Projekty typu osídlování Marsu a dalších planet by mělo úplně vypustit ze svého zřetele. Nám byla tato planeta svěřena do péče, bílý muž se předvedl jako skutečně nejschopnější, a to v různých slova smyslech, zejména v neukojitelné touze po moci. Planetu si máme hýčkat, šlechtit a udělat si tu hezký, smysluplný, příjemný život. Naše planeta má na to veškeré zdroje a je nádherná… podívejte kolem sebe…
Nu tímto až patetickým vyznáním bychom mohli skončit, ale máme před sebou ještě nějaké to povídání. Takže pojďme do našich končin. Vůči Romům jsme podle Západu rasisté, nemáme rádi migranty. Znamená to, že jsme čím dále větší rasisté a je s námi od sametové revoluce tak říkajíc k nevydržení?
Češi si v minulosti prošli středem všech klíčových evropských i světových událostí. Každých dvacet let u nás proběhly zásadní změny. Jsme velmi citliví na nespravedlnosti, podrazy, násilí a hlavně jinými národy nám vnucovanou kulturu, ideologii a systémy. Opakuji, že jsme na to mimořádně citliví a z toho pramení naše určitá nesnášenlivost a xenofobie. Procestoval jsem 121 zemí a společně s podobně „postiženými“ lidmi se shodujeme, že v tomto smyslu, jak jste se ptal, patříme mezi nejméně tolerantní a nejvíce xenofobní národy, dáno našimi historickými zkušenostmi. Ale nejedná se v primitivním smyslu slova o rasismus, protože nemáme zkušenosti s koloniemi a podobnými mocenskými hrátkami. Po listopadu 1989 se otevřely velké možnosti pro cestování po světě, poznali jsme nové kultury, náboženské okruhy, národy a jsem přesvědčen, že jsme se stali výrazně více tolerantními a ztratili jsme naivní iluze o světě.
Ono se říká, že Češi jsou národ holubičí, jenže ti holubi se velmi rádi perou, to si všimněme…
Jsme schopní, patříme mezi nejbohatší národy, máme nádhernou zemi, jednu z nejprůmyslovějších základen na světě, bohužel ne v našich rukou, dusí nás chaos v právu a tupost byrokracie. Máme velký odpor k vojákování. I jako západní Slované máme potíže vládnout si sami sobě. Jak říká můj americký přítel, jste skvělý národ, ale všichni jste proti všem, sjednotíte se jen tak jednou za dvacet let, třeba když k vám vjedou tanky nebo vyhrajete v hokeji olympiádu.
Z druhé strany si zase říkám, že máme v sobě takový mix národů, že sice to slovanství máme v sobě, ale také třeba máme DNA Keltů nebo Vikingů…
Nepokoje nejsou jen v Americe, jsou ve Francii, jsou v Anglii a nejenom ohledně kácení soch. Anarchistům, zdá se, narostly růžky a hřebínky. Také i v Německu je místy zle, vždyť nedávno byly veliké protesty ve Stuttgartu, které Německo od války nepamatuje, kdy se rabovalo, a hořela policejní auta. Je Evropa nebezpečná sama vůči sobě?
To je dobrá otázka. Po děsivé první a druhé světové válce, následné studené válce sama sobě si Evropa nebezpečná není. Nikdo ji vojensky neohrožuje. Nebezpečím jsou dvojité standardy ve výkladu práva a zdánlivě strategicky myslící hlupáci v politicky a vojensky vysokých funkcích umožňující nezdůvodnitelnou migraci skrytou za nesmyslný výklad lidských práv a dále nadnárodní společnosti, které jsou vedené chamtivostí zaslepenými jedinci. Ale Evropa sama sobě si nebezpečná není. Vůbec nevěřím tomu, že by v Evropě někdo normální po děsivých zkušenostech našich dědů a otců chtěl problémy řešit násilím nebo vojensky organizovanou silou. To, že zde jsou a budou půtky, že se Evropa rozděluje na severní a jižní křídla nebo dělí na různé nepodstatné skupiny, to je historický fakt, ale Evropa sama sobě nebezpečná není.
Psali jsme:
Přejděme k věci, o které se tak nějak několik let nehovoří. Co kosmické války? Máte představu, probíhá stále příprava na ně, nebo jsme to odložili ad acta?
Neodložili. Tragika etiky určité skupiny a výkvět touhy po moci je právě zbrojení v kosmu. Klíčoví světoví vojenští protagonisté již operují s vesmírnými útvary, které mají zařazeny do jejich vojenských struktur. To je bohužel pravda. Umožnila to průmyslová revoluce a nástup paradoxně dvousečných technologií, které dovolily, aby největší objevy zajistily systémy, kterými lze zabíjet z kosmu bez jakékoliv osobní účasti a utrpení. To nepotřebuje komentáře, děsivé zbraně mají pod vodou, na vodě, pod zemí, na povrchu, ve vzduchu a teď ještě kolem planety. To není vesmír v pravém slova smyslu, je to jen šlupička kolem Země, ale bylo porušeno další principiální tabu. Lidstvo je občas poučitelné, ale některé specializované kluby nikdy.
Doba postkoronavirová se začíná označovat tímto názvem, který evokuje dělení doby třeba na čas před Kristem a po Kristu. Je tedy jiná epocha, ale v historickém kontextu nejde o nic?
V historickém kontextu to nebude mít valný význam – to třeba španělská chřipka měla daleko větší a horší dopady. Nebo morové rány ve středověku. Koronavir je test a ne všechny vlády o tom byly informovány předem. Klíčovou roli sehrála média. Je úplně jedno, co se stane, záleží na tom, jak to média zobrazí. Taková koncentrace informací v rukou několika mediálních magnátů v historii nikdy nebyla. Z kdejaké maličkosti se může udělat obrovská záležitost a ze skutečně důležité události se může udělat naprosto podřadná a nevýznamná věc, banalita nehodná pozornosti. Klíčovou otázkou ve smyslu COVID 19 je, jak se pořád nyní říká, návrat k normálu. Co je však ten normál? Normál před koronavirem evidentně nemohl přežít, C-19 byl pro něj požehnáním. Co by znamenal návrat do takzvaného normálu? Znamenal by návrat do stupňující se krize systému, spějícímu z již existujícího chaosu k anarchii. Pokud někdo nazývá normálem to, co se dělo před koronakrizí, tak pro mnoho lidí to byl s nadsázkou počátek vstupu do ekonomické a právní psychiatrické léčebny. Takový návrat lidé nechtějí.
Globální systém standardně zneužil koronavirus k léčení svých kardinálních a tradičních trvale se opakujících neduhů. Katastrofou je místo zásadního snížení nesmyslné spotřeby její udržení a navýšení dluhů. Je to typický logický vývrat, který jsou schopni vyprodukovat jedině ekonomičtí stratégové. Někde jsem četl úžasný výrok od Kennetha Bouldinga „Kdo si myslí, že lze na omezené planetě neomezeně bohatnout, je buď šílenec, nebo ekonom“. Systém má nyní obrovskou šanci vidět v nahotě svoji sílu, citlivost a slabost a otočit kormidlo. Uvidíme, ještě je brzy.
Matka příroda, a nazývejme ji třeba s velkým M, nám určitým způsobem dala políček a mohli jsme vidět její zdvižený varovný prst…
Ano, přesně tak. Pamatuji se na rok 1986, kdy se staly tři varovné události. První bylo, že Američanům při startu do kosmu vybuchl raketoplán s celou posádkou. To bylo varování do makrokosmu. Druhé varování byl výbuch reaktoru v Černobylu. To bylo varování do mikrokosmu. A třetí varování bylo všemu živému, když se objevil HIV virus. Byl to zvláštní rok. Prostě šlo o varování, aby do některých oblastí lidstvo vůbec nešlo. A výsledek? Co se stalo? Chceme letět na Měsíc, na Mars a další planety, zdokonalujeme a miniaturizujeme jaderné zbraně, vyvíjíme biologické zbraně, koronaviry nebývalé záludnosti. Nestalo se nic, poučení jsme bagatelizovali, přešli, jako by se nic nestalo.
Lidstvo si hraje na pána boha. Třeba právě manipulací s DNA…
Přesně tak. Vesmírná inteligence má své zákony, přesně je dodržuje a nedělá chyby. Člověk mu fušuje do jeho kuchyně. Je otázka kdy, kde a jak se mu to vymstí. Genetice nerozumím, ale mně srozumitelným školním příkladem je vývoj vojenských aplikací jaderné energie. Lidstvo se do vývoje jaderných zbraní nikdy nemělo pustit. Někde se vždy stane chyba. Nemyslím, že by lidská inteligence a velení armád rozhodlo o válečném použití jaderných zbraní. K tomu nikdy nedojde. Ale může se stát chyba, jaká se stala v Černobylu. Může se stát chyba ve vojenské aplikaci a může to mít katastrofální následky.
Vy na to přece máte vzdělání. Takže byste mohl říci, že ta technika je neomylná, že problém je vždy s lidským faktorem…
To říkají piloti letadel, že většina nehod byl lidský faktor. Dnes se konstruují stroje a zařízení, která jsou tak složitá, že již vytváří svoji vlastní operační inteligenci a schopnost řízení sebe sama. To je velice nebezpečné. Od určitého stupně složitosti mechanismu, i když člověk zasáhne do krizové situace, tak stroj si udělá to, co bude chtít on a nikoliv to, co bude chtít člověk. Klasický příklad je například zasekávání počítačů. To je jeden z nebezpečných výsledků technologické a průmyslové revoluce. Tento vývoj by se měl zastavit. Jenže jaká síla by jej zastavila? Jaká síla nebo událost člověka „nažene“ zpět, když dnes debilizace obyvatel spotřebou a zábavou probíhá přímo vědeckou formou. Vnucují se nám věci, které člověk k životu vůbec nepotřebuje a nic mu nepřináší, vyvolávají potřebu, kterou nepotřebuje a ohlupují jednotlivce i skupiny.
Naváži na to, co jste říkal o jaderných zbraních. Jako zakladatel nadace, která spravuje unikátní atomové muzeum, pojďme na čínsko-indický hraniční konflikt, kde si „kluci v maskáčích dali po papuli“. Ale tyto státy mají jaderné zbraně!
To je fakt, že jsou vybaveny jadernými zbraněmi, ale podle dostupných informací ty zbraně jak na čínské, tak na indické straně, jsou v řádu několika desítek kusů. Podíváme-li se na historii Číny, tak ta nezačala válku 200 let. Použití jaderných zbraní je věc absolutního tabu. Jde podle mého názoru o lokální rozmíšku.
Žil jsem rok v Indii, když mi bylo patnáct let, v Ranchi, stát Bihár. Plzeňská Škodovka a naši otcové tam tehdy stavěli největší metalurgický komplex v Indii. Pamatuji, že tam vznikl interní konflikt mezi hinduisty a muslimy. Otce vyhnali z fabriky, v kovárně se kovaly meče a dýky, a na takové úrovni, myslím, proběhl i ten zmiňovaný lokální konflikt mezi Čínou a Indií. Právě pár chlapců si do slova a do písmene dalo na hranicích po hubě. Vidíme, že i média to nezveličovala. Vlády obou nejlidnatějších států na světě mají smysl pro realitu a reagovaly velice rychle a státnicky na to, aby se konflikt neeskaloval. Nyní už o něm není slyšet.
A co mírové využití jádra, když se jej třeba Německo zbavuje? Třeba Francie nebo my jej opustit samozřejmě nechceme.
Čína také ne.
Co s tím, zaplevelíme se vrtulemi, budeme mít těžké elektromobily?
Podle mne vrtule a takzvané obnovitelné zdroje, to je úleva, ale strategicky, při současných účinnostech jde o cestu nikam. Je to určitá úleva, ale ne hlavní řešení. Spotřeba energie díky průmyslové revoluci a chamtivosti ekonomiky je tak obrovská, že ji obnovitelné zdroje samozřejmě nejsou schopné pokrýt. Vždy musí být základ z tvrdých zdrojů, a to je dnes jednoznačně uhlí, vodní elektrárny a jaderná energie. Že se Německo rozhodlo, že skutečně do nějakého relativně blízkého termínu skončí s jadernou energií, je jeden obrovský technologický otazník. Kdybych více věřil konspiračním teoriím, tak bych řekl, že při technické genialitě německého národa musí mít něco v šuplíku. Nějaký zdroj, o kterém my v současné době nevíme. Jinak není možné, aby jedna z nejprůmyslovějších zemí na světě si sama pod sebou podřízla větev. Anebo je možné jednoduší vysvětlení – je to vysoká politika takzvaného zeleného světa, jehož protagonisté si neuvědomují katastrofální ekonomicko-strategické důsledky, které by to Německu mohlo přinést.
Nebo je tu možnost využití možná ještě pro mnohé mnohem šílenějších věcí než je jádro, a to je pohrávání si s energií černých děr, když si tedy vzpomenu na tunely pod Švýcarskem a projekt CERN, tak mi z toho jde mráz po zádech…
To jsou projekty, které jsou předmětem asi jednoho z nejvíce utajovaných vědeckých výzkumů. Takzvaná energie zero, kterou se zabýval Tesla, tedy čerpání energie, která je všude kolem nás, v celém vesmíru, je proveditelná. Teoreticky je čerpání možné, prakticky to je zatím s velkým otazníkem. Možná jsou i praktické aplikace, ale pak jsou předmětem jednoho z nejvyšších utajování. V případě, že by tento typ energie, který by mohl čerpat téměř každý, byl skutečně používán, tak se v podstatě rozpadnou klíčové energeticko-ekonomické struktury, konglomeráty, které dnes vydělávají stamiliardy na ropě a klasické výroby energií by skončily.
Pro lidstvo by to bylo úžasné. Z druhé strany by asi velmi rychle začala růst světová populace. To je jeden z oficiálně proklamovaných problémů současného světa. Prý je tedy zeměkoule přelidněná. Projel jsem těch 121 států – například Kazachstán, Indii, Brazílii, Írán, Indonésii, Ugandu, Austrálii… To, že někdo říká, že je planeta přelidněná, je hloupost. Vůbec to není pravda! Jde o to, že populace se mimořádně nerovnoměrně koncentruje do obrovských měst typu Sao Paulo, Kalkata, Peking. Venkovské komunity se nejsou schopny uživit, protože klíčový trh se odehrává v těchto megacentrech, ale kdeže by byla planeta přelidněná. To je prostý výmysl.
Vždyť se to zpívalo i v jedné písničce – všichni na Mars!
Udělali bychom to jako Angličané s Austrálií, že bychom zločince a lumpy tentokrát vystřelili na Mars, ať si tam udělají kolonie a svůj pořádek?
Když už jsme v závěru, není ta doba poněkud absurdní, když EXPO 2020 v Dubaji je přesunuto na rok 2021 až 2022? Vím, že je třeba plánovat, ale lidé se obávají a neví, co bude nyní za měsíc, za 14 dní, ale co za dva roky...
Ve světě existují instituce, které se zabývají předpovídáním stavu světa za sto, dvě stě let. Na druhou stranu pro našeho běžného občana je max rok dopředu. Jenže! Naše civilizace dospěla na hranici smysluplnosti a proběhne samoregulace, COVID 19 byl test reakce systému. Svět zábavy, spotřeby, užívání si, rozkoše, svět debilizace obyvatel, mediálních blábolů, reklamy na zbytné věci, nazýval ve své době Albert Einstein „ ideál stáda vepřů“. Prostě spotřebovávat, rochnit se ve spotřebě. Kdyby to takto mělo pokračovat dál, dojde ke kolapsu celého systému a může se plánovat jen jedno. Přežít.
Připadá mi, že vše je odsouváno na podzim, pak možná na jaro, a pak už to možná na konec ani nebude. Takže to bude postupným vývojem vpřed…
Příčinou všech krizí nejsou pády burz nebo uměle vytvořené viry a jejich buď úmyslný, nebo neúmyslný únik. Příčinou je patologie lidské chamtivosti, která zapříčinila všechny války a všechny ekonomické a dnes blížící se i ekologickou katastrofu. Tato patologie lidské chamtivosti by se měla studovat na všech univerzitách po celém světě jako legální virus. Středně infikovaní by se měli dávat po dobu léčení do regulérní karantény. Ti nejvíce postižení by tam měli zůstat na věky. Oni a jejich nemoc chamtivosti jsou příčinou všech potíží. Oni s jediným cílem zisku rafinovaně skrytým za bohulibé účely financují výzkumy a projekty, které nemají pro lidstvo žádný smysl, naopak mu mohou způsobit katastrofu. Dokud se ve smyslu kontroly patologie lidské chamtivosti a jejich protagonistů něco zásadního neudělá, nestane se pro lepší budoucnost našich potomků nic, vůbec nic!
Ovlivněn hollywoodskými lacinými kasovními trháky bych ovšem namítl, že nám ty jaderné zbraně mohou pomoci třeba v případě na začátku našeho rozhovoru zmiňovaných mimozemských bytostí…
Tam je zásadní otázka, zda existence mimozemských civilizací, eventuálně jiné inteligence, je pro naši planetu a civilizaci nepřátelská. Nedovedu si představit, že bychom jako lidstvo někam odletěli a byli bychom nepřátelští vůči třeba Marťanům, Jupiteranům nebo Saturňanům. Proč by jiná inteligence měla být nepřátelská nám a proč bychom proti ní měli použít jaderné zbraně? To je klasický komplex bílého muže, který je bojové plemeno a který pořád někde hledá nepřítele. Místo, abychom hledali přátele, trvale si hloupě vymýšlíme nepřátele.
… no bez nepřátel jsme zcela vyřízeni. Když je budeme mít, bude mír a klid…
To je ono. My jsme bez nepřátel vyřízeni. Vždyť my si nepřítele vymýšlíme, abychom naplnili zbrojní rozpočty armád, mocichtivých lidí, kteří zkoumají, jak se dostat k bohatství toho druhého. To je do nás tak geneticky napreparované, že většina z nás není schopna z tohoto systému myšlenkově vybočit.
Vezměte si, že v každé knize o dějinách lidstva se z větší části popisují jenom výsledky válek, kdo koho slavně porazil, kdo podlehl, popisují všichni ti Alexandrové, Ludvíci, Čingischáni, Bonaparti a tak dále. Lidstvo a bílý muž, kterým jste začal rozhovor, jsou velkými paradoxy na Zemi. Průmyslovou revolucí jednak vyrobili stroje, které jim zpříjemňují život, ale z druhé strany také zbraně, které jsou schopny během několika minut zlikvidovat celou planetu. To je bipolarita vývoje a děsivá stránka takzvaného vědeckého pokroku.
Pokrok je jen iluze. Ať lidem média raději každý den alespoň hodinu pouští uklidňující hudbu, ta lidi spojuje, nezná železné opony a nezná hranice…
Nu, to si někteří dají zahrát vojenské pochody!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
