Pane senátore, co budete dělat tuto sobotu o půlnoci?
Jsem teď na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích, to je moje srdeční záležitost, a tak předpokládám, že o sobotní půlnoci budu třídit a zpracovávat své materiály z této akce pro Facebook.
Miloš Zeman je zhruba v polovině svého prezidentování. Lze si v obecnosti říci, že šlo o úspěšné dva a půl roky?
Určitě ano, protože se Miloš Zeman výrazně odlišuje od obou svých předchůdců v prezidentské funkci. A to zejména velkým akcentem na obhajování českých národních zájmů, které mají velkou spojitost s naší ekonomikou. Rozhodně mne za tu dobu nezklamal a jeho působení považuji za úspěšné.
Je dobře, že prezidentem se stal zrovna Zeman a ne Karel Schwarzenberg? Co by dnes bylo v Česku jinak?
Umím si představit, že by zvítězil Karel Schwarzenberg, v takové případě by to u nás vypadalo tak, že bychom dál pokračovali v přehlížení východních politiky, pokračovali ve velmi chladných vztazích se zeměmi, které mají velký vliv ve světě, jako je třeba Čína, pokračovala by jednostranná politika vůči Ruské federaci a já bych se musel bát, že české národní zájmy by šly úplně stranou. Nechci útočit na paní Schwarzenbergovou, ale sebe si dost dobře neumím představit, že by první dáma na Hradě neuměla slovo česky. To by také patřilo k tomu, že by pan Schwarzenberg vyhrál volby.
Miloš Zeman se ale v případě zahraniční politiky často dostává do rozporu s vládní linií. Je to pro Česko dobře?
Jsou situace, kdy se názory vlády a prezidenta na zahraničně-politická témata rozcházejí a je to podle mne jeden z důsledků přímé volby prezidenta. Ta Miloši Zemanovi dala nesrovnatelně silnější mandát, než měli jeho předchůdci, Zeman je silná osobnost a využívá toho. Zdá se mi ale, že zmíněné rozpory v poslední době mizí, například aktuální cesta do Číny už přímý rozpor s vládou nevyvolává. Budou zde možná určité disharmonie v případě účasti na vojenské přehlídce, ale celkově rozpor mezi prezidentem a vládou ustupuje do pozadí, a to je dobře.
Prezident se poměrně razantně vyslovuje i k otázkám imigrace a islámu, odmítá přijímání muslimských uprchlíků, Islámský stát srovnává s nacismem, vybízí k ostraze hranic před imigranty. Někteří komentátoři tvrdí, že se podbízí xenofobním pudům české veřejnosti. Postupuje v tomto tématu Zeman správně?
Myslím, že Miloš Zeman by občas mohl použít diplomatičtějších formulací, ale pokud jde o uprchlíky, musím říci, že zatímco všichni ostatní kolem toho tématu chodili jako kolem horké kaše, Miloš Zeman řekl vše jasně a měl pravdu. Řekl například, že by bylo třeba vyslat na hranici vojáky, že sem nikdo imigranty nezval, a když už tady jsou, musí dodržovat naše zákony anebo odejít. Vývoj v Evropě mu dává za pravdu. Pokud jde o islám, volil bych diplomatičtější rétoriku, ale když se věc domyslí a seznámíte se s islámem, zjistíte, že má Miloš Zeman opět pravdu. V Evropě je nyní zaseto sémě počátku rozkladu Evropské unie, ti, kdo dostanou status uprchlíka, mohou pozvat své rodiny a ti se tady budou usazovat. A také si myslím, že soustátí, jako je Evropská unie, které neumí uhlídat své hranice, je určeno k rozkladu. Kdyby lodě s desetitisíci uprchlíků hypoteticky pluly k americkým břehům, ani jeden by na půdu USA nevstoupil. Miloš Zeman situaci pojmenovat jasně a mnohým se to nelíbilo, ale bohužel měl pravdu.
Kunda sem, kunda tam... Vláda zkurvila služební zákon. Jistě si pamatujeme prezidentovo rozhlasové vystoupení, po kterém pedagogové namítali, že prezident kazí děti. Zeman se hájil, že šlo o citace. S odstupem doby: Pomohlo toto extempore Zemanovi, nebo si jím uškodil? Je zde názor, že podobnými kroky prezident tvrdí své pevné jádro...
Dospěl jsem k názoru, že pod vlivem přímé volby tábor příznivců neúspěšného protivníka Miloše Zemana jako prezidenta neuznal a dnes kdykoli prezident něco řekne, vždy se zvedne vlna hysterie. Konkrétně zmíněné vulgarity neměly na postavení prezidenta v očích veřejnosti vliv a výsledkem je spíš to, že si Miloš Zeman své postavení upevnil. Upevnil pevné jádro svých příznivců a útoky na něj mu přinesly podporu dalších lidí.
Jak nahlížíte na mladé aktivisty, kteří proti prezidentovi demonstrují?
Nechtěným efektem přímé volby je názorová polarizace veřejnosti, a pokud jde o protesty, jako byly demonstrace a petice, je to již na sestupu. Kulminovaly loni při státním svátku 17. listopadu, kdy létala na prezidenta vejce. Podpis akce ale nezměnily nic a je to vidět i na výjezdech, kdy je červených karet minimum. Akce ztratily sílu.
V čem se Miloš Zeman změnil od doby, kdy byl premiérem? Ve vší úctě k prezidentovi... Jak se na něm projevuje stárnutí?
Viditelný rozdíl je právě v jeho zdraví, ale vyrovnává se s tím, a pokud jde o politický drive a originální názory, je stále stejný. Jako premiér měl i výkonnou moc a to, co říkal, mohl bezprostředně realizovat. To je dnes jiné, ale i tak si našel na politické scéně místo. Díky přímé volbě má silný mandát a využívá jej například k otevírání dveří obchodu do Číny. Konkrétně v případě Číny už mizí kritika, evropští politici tam jezdí, Angela Merkelová tam byla už sedmkrát, a pokud o významu Číny někdo pochybuje, Miloš Zeman takové lidi „vyučí“.
Myslíte, že Miloš Zeman v roce 2018 znovu bude kandidovat na funkci prezidenta? A bude mít důstojné soupeře?
Na první dotaz může odpovědět jen Miloš Zeman a on říkal, že svoje rozhodnutí oznámí rok před novými volbami, takže je čas. Za sebe mohu říct, že to úsilí a vitalita, s jakou cestuje po České republice, a jeho nasazení je s ohledem na jeho zdraví úctyhodné. Podle mne uvažuje o další kandidatuře, ale nemluvil jsem s ním o tom. Rozhodne o tom jeho zdravotní stav. A pokud jde o důstojné soupeře, musím souhlasit s Václavem Klausem, že v současné době soupeř, který by s Milošem Zemanem sehrál vyrovnaný souboj u nás není. Docela mě pobavilo, když Andrej Babiš pustil do médií zprávu, že by to mohl být Martin Stropnický. Už tady není revoluční rok 1989, aby umělci kandidovali na prezidenta. Ani jinde osobnosti nevidím. Bylo by ale pro demokracii dobře, kdyby v případě kandidatury Miloše Zemana jeho soupeři byli na úrovni.
Co podle vás prezident Zeman zanechá českému národu, jakou stopu svého prezidentství? Co byste o něm napsal do učebnice dějepisu?
Kdybych byl historik, určitě bych vyzdvihnul to, že Miloš Zeman byl po desítkách let od druhé světové války až po současnost prvním prezidentem, který kladl důraz na české národní zájmy a to, že jako jediný jasně řekl, že chce být prezidentem suverénního státu. Tuto větu jsem neslyšel ani od komunistických, ani od postkomunistických českých prezidentů. V tomto světě plném válečných konfliktů, rizik a napětí byl prezidentem, který nikdy nepodlehl předepsaným oficiálním názorům a vždy měl svůj vlastní a také reprezentoval názory a vůli nadpoloviční části obyvatelstva.
-
Další půlnoční rozhovory ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
