Souhlasíte s tím, že se v ČT bude škrtat ve většině oblastí kromě zpravodajství?Anketa
Uhelné elektrárny dosahují mimořádných zisků kvůli neočekávanému růstu cen, který vyvolala invaze Ruska na Ukrajinu, a proto by uhelné společnosti měly dočasně platit solidární příspěvek ze svých zisků. Ten poslouží jako zdroj pro pomoc domácnostem, na které zvýšené náklady nejvíce dopadají. To je nejpodstatnější z návrhů, které Pirátská strana poslala premiérovi a ministrům. Co této iniciativě nejmenší vládní strany říkáte?
Uhelné elektrárny dosahovaly mimořádně mizerných výsledků v době, kdy jim zelená politika šla po krku. To jim taky budeme kompenzovat podobně, jako teď kompenzujeme domácnostem drahé energie? A z čích zisků to budeme kompenzovat, třeba z příjmů domácností s dětmi, které dostanou neočekávaný příspěvek od vlády 5000 korun na dítě? Vnímáte ten bizár? Vnímáte, jak se jde po krku každému, kdo si dovolí takové zlo jako být úspěšný a mít zisk?
A jen tak mimochodem, kdo tvrdí, že na domácnosti zvýšené ceny energií nejvíc dopadají? Vzhledem k existenci ERÚ a sociální politiky ve skutečnosti domácnosti nesou menší (!) díl zvýšených nákladů ve srovnání s průmyslovými podniky, které hlásí, že se jim provozní náklady meziročně zvyšují i o více než 20 %, tedy vysoko nad spotřebitelskou inflací!
Výraz solidární příspěvek je ohavnost; „solidarita“ je zde maskovaným označením pro okrádání bohatších. A chudí zchudli ne proto, že by je bohatší vykořisťovali, ale proto, že je vláda tak mohutně vrtulníkovými penězi „zachraňovala“, až to dopadlo jako vždy – obrátilo se to skrze inflaci proti těm, kterým mělo být pomoženo.
Fotogalerie: - Interpelace na Fialu
Podle zpřesněného odhadu HDP vzrostla domácí ekonomika za první čtvrtletí mezikvartálně o 0,9 % a meziročně o 4,8 %, když předběžný odhad zněl 0,7 % a 4,6 %. Mohou tato relativně solidní čísla něco změnit na spíše pesimistických výhledech pro 2. čtvrtletí a pro druhou polovinu letošního roku?
Bohužel, to je jen minulost. Ta minulost byla před válkou na Ukrajině lepší, než se tehdy zdálo, nicméně pořád jde jen o minulost. Válka rozdala úplně nové karty. Na začátku roku jsem byla jedna z nejpesimističtějších ekonomů, když jsem předpokládala, že inflace bude až na 10 % – byla jsem trochu za kacíře. A dneska jsme bezmála na 15 %! Takže pesimistické výhledy pro zbytek roku zůstávají dál v platnosti. A to ještě musíme doufat, že se nezastaví přísun ruského plynu. Pokud k tomu dojde, budeme už zase v recesi a budeme muset výhled zase přepsat směrem dolů.
Od středy 1. června je možné po celém Německu cestovat za cenu 9 eur, tedy asi 220 korun. Tato měsíční jízdenka platí ve všech regionálních vlacích a autobusech, stejně jako ve všech systémech městské dopravy v zemi. Tento projekt vyjde státní pokladnu na 2,5 miliardy eur (asi 61 miliard korun) za tři měsíce schváleného fungování. Podle Radima Jančury, majitele společností Student Agency a RegioJet, se tímhle směrem bude Evropa a potažmo celý svět ubírat. Pokud je tento směr zvýhodňování veřejné dopravy na úkor individuální nevyhnutelný, jak tvrdí, proč by se Česko tomuto trendu nemělo přizpůsobit, ale naopak šlo proti, když jedním z prvních opatření Fialovy vlády bylo snížení slevy na jízdném ze 75 % na 50 %?
A proč by se tomu přizpůsobovat mělo? Víte, byly taky doby, kdy se postihovaly takzvané nadměrečné metry u bydlení, a věnovaly se veřejnému bydlení. Vždyť toto postihování soukromé dopravy a tlak na veřejnou dopravu je vlastně analogií, byť zatím mnohem méně drsnou. Trh by si s tím, kdo bude využívat veřejnou a kdo soukromou dopravu, uměl perfektně poradit – pokud vůbec o „trhu“ můžeme mluvit tam, kde hromadná doprava není provozovaná soukromým přepravcem, ale státním.
Vážně nevím, proč bych měla já ze svých daní platit někomu cestování vlakem za symbolické jízdné. Prostě ony věty o „nevyhnutelnosti“ vůbec nechápu. Proč to je nevyhnutelné? Pro koho? Kvůli čemu? Co bude jinak, pokud stát nebude tak „nevyhnutelně“ hromadnou dopravu podporovat? Až mi někdo tyto otázky detailně zodpoví, budu se s ním bavit dál a polemizovat. Do té doby to není nic jiného než lobbing soukromé firmy, aby jí stát přihrál víc klientů.
Psali jsme:
Půl roku stačilo pětikoalici, aby překreslila podobu vedení ministerstev k obrazu svému. Podle novely služebního zákona, která zatím prošla prvním čtením, se zruší funkce odborných náměstků a zůstanou jen političtí náměstci, kterých si může každý ministr najmenovat libovolný počet. Jak se dá chápat to, že ministra budou moci zastupovat v lukrativně placených pozicích lidé bez odbornosti, ačkoli se vládní strany před volbami trumfovaly tím, kolik že mají odborníků pro řízení státu. Nebo tento model vedení resortu může mít přece jen něco do sebe?
Je to smutný trend posledních let, trend, který je tak typický pro každý nástup nesvobody. Studium historie je enormně poučné. Z historie vidíme, kam směřujeme dnes, můžeme perfektně odhadnout, jak se společnost zachová podle určitých mustrů i v budoucnu. A můžeme se na to připravit. Takže když se podíváme do historie, musíme konstatovat, že všechny nesvobodné režimy od socialismu přes fašismus nebo třeba oligarchářství, prostě všechny ty režimy spadající pod jednotnou kategorii kolektivismus, jsou vždy typické tím, že ze státní správy jsou odstraňováni odborníci a na jejich místa přicházejí politické osoby – diletanti. Z tohoto pohledu není současnost ani trochu překvapivá, naopak perfektně do tohoto mustru zapadá a bude ještě houšť.
Podle nejčerstvějších dat Eurostatu je v Česku desátá největší bída z celé EU. Výpočet aktuálního indexu bídy je součtem březnové míry nezaměstnanosti a dubnové míry inflace v zemích EU. Nejhůře je na tom pětice zemí, v nichž se platí eurem: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Lze na bídu usuzovat jen podle těch dvou používaných ukazatelů a je náhoda, že největší „bída“ je momentálně tam, kde se platí eurem?
Pokud jde o to, že by to souviselo s eurem – to by se jistě odpůrcům eura líbilo, moci to hodit na euro, akorát že tady žádná souvislost není. Je to prostě důsledek předešlé dlouhodobé hospodářské politiky. A rozhodně – byť sama odmítám euro pro ČR – se nesnížím k tomu zneužít tohoto ukazatele a snažit se jej nějak vysvětlovat eurem. Spíš to vezměme obráceně: Euro není ani zárukou nízké, ale ani vysoké inflace. Inflace prostě souvisí především s uvolňováním peněz do oběhu buď centrální bankou, nebo vládou skrze dluh, a to se může dít v jakékoliv měně.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Jinak výpočet „bídy“ je velmi neprofesionální, nelze z míry nezaměstnanosti plus inflace usuzovat vůbec nic na skutečnou úroveň v zemi. Řecko – budiž, to je země dlouhodobě tančící kvůli svému gigantickému dluhu, populismu a neochotě pracovat na hraně bankrotu. Ale Estonsko? A největší bída? Směšné, ta země je technologicky úplně jinde než my a životní úroveň měřeno skrze paritu kupní síly také neukazuje nějakou děsivou bídu. Je to prostě jen populistický výběr dvou mediálně zajímavých ukazatelů. A jen tak mimochodem, mít enormně nízkou míru nezaměstnanosti, kterou třeba máme a která evidentně index táhne dolů, není vůbec nic, s čím bychom se měli chlubit, protože to spíš ukazuje na přehřátí trhu práce a na to, že podniky nemohou fungovat s optimálním počtem zaměstnanců.
Protože chybí politická vůle zvýšit koncesionářské poplatky, oznámila ČT, že v letech 2023 a 2024 ušetří na provozu i programu 910 milionů Kč. Do konce letošního roku zruší 50 pracovních míst a dalších 200 během následujících dvou let. Od ledna příštího roku ČT ukončí provoz kanálu ČT3, kanál ČT sport bude omezovat nákupy vysílacích práv či výrobu sportovních pořadů. Jak by se za situace, kdy se od roku 2008 nezvyšoval koncesionářský poplatek, dalo nejdůvěryhodnějšímu tuzemskému médiu, které bude letos hospodařit se 7,17 miliardami korun, pomoci?
Úplně moc nerozumím tomu, proč bychom ČT měli pomáhat. Já se na ČT nedívám – proč bych ji měla platit? Proč by nemohl být zrušen kanál ČT3? Proč by televize nemohla propouštět lidi? A proč by jakékoliv médium mělo vůbec dostávat jakékoliv peníze z daní nazývaných koncesionářské poplatky, když třeba soukromá CNN Prima News také produkuje zpravodajství, ale z daní nic nedostává? Vlastně jsou to pro mě nepochopitelné otázky. Jak někoho může napadnout, že by nějaké médium mělo cokoliv dostávat?
Psali jsme:
 |
ANATOMIE SVOBODYMarkéta Šichtařová a Martin Vavruša
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
