Škoda, že jsme nepřijali euro, lituje Libor Rouček. Za Standy Grosse se s tím počítalo, ale pak přišla vláda ODS

08.01.2022 23:59 | Rozhovor

autor: Daniela Černá

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Pamatuji, když byl v Rakousku šilink, v Německu marka, v Itálii lira a ve Francii frank.“ Bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, zkušený cestovatel a člen ČSSD, vzpomíná na dobu zavedení eurobankovek. Působil tehdy jako mluvčí ve vládě premiéra Miloše Zemana. Až do finanční krize mělo euro i v Česku velkou podporu. Podle Roučka je euro stabilizační kotva i pro nás. A varuje: „Není vyloučeno, že finanční trhy a spekulanti zaútočí a že naše měna půjde do háje.“

Škoda, že jsme nepřijali euro, lituje Libor Rouček. Za Standy Grosse se s tím počítalo, ale pak přišla vláda ODS

Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

V těchto dnech si připomínáme 20 let od zavedení eurobankovek a euromincí do oběhu. Dvanáct unijních zemí jimi začalo platit 1. ledna 2002. V té době jste byl mluvčím Zemanovy vlády, jak na období vzpomínáte? Jak bylo vnímáno v Praze?

Jak ve vládě, tak mezi lidmi bylo přijímáno pozitivně. Jedním z hesel sametové revoluce byl návrat do Evropy. Naprostá většina Čechů a Moravanů chtěla do Evropské unie. Znamenalo to i přijmout euro. Euro bylo výrazem evropanství a sounáležitosti s Evropou.

A pro vás osobně?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

+ ParlamentníListy.cz
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku

Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz

Článek obsahuje štítky

ČSSD , euro , Evropa , Evropská unie , měna , Půlnoční rozhovor , Rouček , Špidla , Zeman , Eropský parlament

Benešovy dekrety

Jak přesně pomáhal jak tvrdíte prezident obejít rodu Lichtenštejnů Benešovy dekrety? Nic o tom nevím a zajímalo by mě to. A jak je vůbec možné, že se dají obejít?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: