Směřujeme k válce. Putin chce obchodovat, ne válčit. Ale NATO musí zapomenout na Ukrajinu. Bezpečnostní expert promluvil

27.01.2022 12:05 | Rozhovor

Bezpečnostní expert David Bohbot už dvě dekády upozorňuje na to, že Česká republika nemá bojeschopnou armádu. „Naši vojáci nejsou schopni bránit hranice a města v ČR. Neudělali jsme dobrou práci ani při získávání strategických partnerů. Nevytvořili jsme skutečně pevné vztahy ani v rámci V4. Příliš jsme spoléhali na USA a Německo, což se může ukázat jako fatální chyba,“ domnívá se Bohbot, který v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz analyzuje eskalující napětí na ukrajinsko-ruské hranici.

Směřujeme k válce. Putin chce obchodovat, ne válčit. Ale NATO musí zapomenout na Ukrajinu. Bezpečnostní expert promluvil
Foto: Archiv D. Bohbota
Popisek: Bezpečnostní expert David Bohbot

Patříte mezi přední experty na bezpečnostní otázky. Jak vnímáte eskalující situaci na ukrajinsko-ruské hranici? Čeká nás další světová válka?
 
Situace je velmi špatná a opravdu směřuje k válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Vím, jak snadno může lokální válka přerůst ve válku kontinentální nebo dokonce světovou, když jsou ve hře zájmy velmocí. My ale víme, že jde o Rusko a Putina. Putin je velice dobrý počtář a nezaútočí hned. Musí přesně vědět, kdo proti němu vlastně stojí a kdo je ochoten vážně jít do války proti němu. Navíc pokud bude hrozba války Ruska a NATO trvat delší dobu, zorganizují se humanitární aktivisté a začnou získávat vliv jak v Evropě, tak v USA. Ve skutečnosti válka mezi Ruskem a Ukrajinou běží už více než 7 let a Ukrajina je připravená. To vyloučí rychlé vítězství Ruska, a proto z hlediska strategie věřím, že jestli Putin bude chtít válčit, budou jeho zpravodajské služby sbírat informace o přípravách Ukrajiny a budou infiltrovat síly, které shromáždí na hranicích. Podobnou taktiku použilo Rusko už v roce 2014 a ukázala se jako úspěšná. Proto pokud bude válka, nebude podle mě dříve než v březnu nebo dubnu. 
 
Jak mají podle vás lidé číst informace o tom, že Rusko a Bělorusko chystají společné vojenské cvičení. Je to snad nějaký silový vztah vůči NATO?
 
Jakékoliv společné cvičení Ruska a Běloruska nemá z vojenského hlediska prakticky žádný význam. Běloruská armáda není ani velká, ani silná. Je to spíše strategický ruský vzkaz NATO, že ovládá teritorium, hraničící s Ukrajinou, Polskem a dalšími státy Aliance. Rusko má v Bělorusku nejen radary, ale i vojáky a vojenské základny. To mu umožňuje útočit i jinde než jen na rusko-ukrajinské hranici. Když jsem studoval v armádě, bylo mi jasně vysvětleno, že obránce má výhodu hlavně proto, že zná lépe své teritorium, má připravenou infrastrukturu a logistické cesty. Útočník proto potřebuje podstatně více vojáků než obránce. To je ale pravda jenom tehdy, když známe místo útoku. Když má Rusko možnost útočit i z Běloruska, má strategickou výhodu, protože k obraně všech hranic potřebují Ukrajinci podstatně víc vojáků a ztrácí tak výhodu.
 
Americký Pentagon informoval o tom, že aktivizoval tisíce vojáků a USA jsou tak připravena ihned podpořit své spojence v konfliktu s Ruskem. Je to podle vás jen taktické řinčení zbraní, nebo opravu dochází k vojenské mobilizaci?
 
Aktivace několika tisíc vojáků není vojenská mobilizace. Jde spíše o gesto. Současné USA pod vedením Bidena jsou slabé a pro Rusko a Putina nejsou vážným soupeřem. Hlavní roli dnes hraje odolnost společnosti. Současní Američané jsou zaměřeni humanitárně a protiválečně a nevěří své vládě, zatímco Rusové jsou sebevědomí, věří ve svůj národ a svého vůdce.
 
Co by ozbrojený konflikt s Ruskem znamenal pro běžný život v ČR? Máme se obávat „válečného stavu“? Hrozí podle vás občanům naší země bezprostřední nebezpečí?
 
Kromě ekonomických a sociálních problémů, způsobených okamžitým ukončením dodávek ropy a plynu by taková válka znamenala destabilizaci, prudké zhoršení sociální situace a pokles důvěry ve vládu. Nemáme bojeschopnou armádu, jak říkám více než 17 let, naši vojáci nejsou schopni bránit hranice a města v ČR. Neudělali jsme dobrou práci ani při získávání strategických partnerů. Nevytvořili jsme skutečně pevné vztahy ani v rámci V4. Příliš jsme spoléhali na USA a Německo, což se může v tomto případě ukázat jako fatální chyba. Válka, i kdyby nás bezprostředně nezasáhla, by způsobila ČR rozsáhlé škody ekonomické, sociální i politické a my na to nejsme vůbec připraveni.
 
 
Jak by vlastně podle vás vypadala válka mezi NATO a Ruskem? Máme si to představit jako válku v Kuvajtu, na Balkáně nebo Afghánistánu? Nebo by šlo o zcela jiný druh války?
 
V žádném případě. Ruská armáda je typickou armádou velmoci, schopnou bránit území své země na zemi, na moři i ve vesmíru. Je technologicky na úrovni armád NATO a je daleko lépe vycvičena. Osobně si myslím, že válka mezi Ruskem a NATO by byla krátká, konec konců nejde o ruský útok na Ameriku, což by byla obrovská chyba a věřím, že i Rusko by tohoto kroku litovalo. Jde jen o útok na Ukrajinu, která ani není součástí NATO. Zatímco by posílila pozici Putina a spojila občany Ruska proti nepříteli, v USA by došlo k přesnému opaku. Taková válka by v USA rozdělila lidi, bylo by hodně demonstrací proti válce, proti vládě a proti Bidenovi. Nesmíme zapomenout, že Rusko by stálo na správné straně. Vysvětlím. Je logika v tom, co říká Putin, že Ukrajina v NATO je strategický risk pro Rusko. Zatímco pro NATO a hlavně pro USA Ukrajina nepomůže zvětšit jejich bezpečnost, definitivně ani na amerických, ani na evropských hranicích.
 
Bude možné ještě tento konflikt ukončit diplomatickou cestou a vyhnout se tak eskalaci situace?
 

Anketa

Podporujete plošné testování ve firmách?

13%
hlasovalo: 20630 lidí
Je to možné, ale USA a NATO musí ustoupit od záměru připojit Ukrajinu k NATO. Chtít dnes přijmout za člena Aliance Ukrajinu, která je ve válečném stavu s Ruskem, by byl skutečně velmi špatně načasovaný a strategicky chybný krok. My to nepotřebujeme. Potřebujeme silnou a přátelskou Ameriku stejně, jako přátelské Rusko. Měli bychom se chovat jako Izrael, který se nebojí mít přátelské vztahy s Putinem i Bidenem, a přitom se nebojí ukázat Putinovi, že dokáže útočit v Sýrii na iránské cíle, i když ruská armáda je proti tomu. Izrael tím navíc získal respekt Ruska. Není sice dost silný, aby s ním bojoval, ale Putin rozuměl, že Izrael je ochoten udělat cokoliv k obraně svých hranic a občanů. Putin jako silný vůdce si váží silných vůdců, zatímco Evropa ukazuje stále více svou slabost. 
 
Návštěva německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové v Rusku byl jasný vzkaz Německa a celé Evropy Rusku, že se ho obávají. Bylo to zbytečné. Putin už řekl své požadavky. Přijet za ním do Moskvy a říct „My chceme diplomatické řešení“ je přesně ten důvod, proč Putin nerespektuje EU. To se musí změnit. Jediní, kteří ukázali, že to myslí vážně, byli Britové, kteří poslali vojenské konzultanty na Ukrajinu. Osobně doufám, že my to neuděláme, nejsme dostatečně relevantní na to, abychom tam posílali naše vojáky. Pokud chceme pro bezpečnost v Evropě něco udělat, musíme začít budováním skutečné armády.
 
Co je podle vás hlavní příčinou toho, že se vztahy mezi Západem a Ruskem takto vyhrotily? Jde o rozšiřování NATO, rozpínavost Ruska nebo válku o plyn? Anebo jde zcela o něco jiného?
 
Hlavním důvodem je dlouhodobé přehlížení toho, že Rusko se během uplynulých 20 let stalo opět velmocí, se silnou a vycvičenou armádou, s jadernými zbraněmi, s obrovskými zdroji a velkými ambicemi. S plynem to nemá nic společného – Rusko má zájem na jeho prodeji a Putin chce s Evropou obchodovat, ne válčit. Souvisí to také s rozšiřováním NATO a jeho přibližováním k hranicím Ruska, které Putin i obyčejní Rusové chápou jako hrozbu.
 
 
Je podle vás ČR vůbec připravena na tak zásadní zhoršení geopolitické a bezpečnostní situace? Vždyť Ukrajina je od českých hranic vzdálená jen přibližně 300 kilometrů.
 
Dlouhodobě varuji před špatnou připraveností ČR na krizové situace. Nemáme dostatečné rezervy, nemáme připravené lidi a ani dobré a neustále prověřované krizové plány. Válka, i kdyby se nerozšířila mimo území Ukrajiny, by svými důsledky velmi rychle podstatně oslabila českou vládu a státní instituce, vedla by k sociálním nepokojům, rabování a růstu kriminality. Stejná situace by zřejmě nastala i v zemích, sousedících s ČR. Ztráta autority státu by vedla k masovým nepokojům a teroristickým útokům a k rychlé radikalizaci obyvatelstva pocházejícího z cizích kulturních okruhů. To může vést v některých sousedních státech až k občanským válkám, které se mohou silně dotknout i nás. Zejména teroristickými útoky subjektů, které budou považovat tuto situaci za příležitost k získání výhod a posílení svého vlivu a moci.
 
Pomůže zlepšení připravenosti ČR na bezpečnostní rizika to, že podle programového prohlášení vlády má do konce letošního roku vzniknout při Úřadu vlády pozice „poradce pro národní bezpečnost“?
 
Je to zajímavé, jak se časem akceptují mé nápady, které jsem postupně navrhoval na základě svých životních zkušeností. O potřebě poradce pro národní bezpečnost jsem začal mluvit před více než sedmi lety. Stejně jako byla v určité formě přijata moje myšlenka civilní stráže, která je dnes akceptována jako dobrovolná záloha armády a policie. Když ale mluvíme o poradci pro národní bezpečnost, doufám, že nebude hrát roli nic jiného, než odborná způsobilost případného kandidáta. Osobně mám všechno, co je k jejímu výkonu třeba – znalosti, zkušenosti a potřebné kontakty. Pokud se na tuto pozici dostane někdo ze současných potenciálních kandidátů, obávám se, že k žádné změně nedojde. Musí ji zastávat někdo, kdo má mezinárodní zkušenosti, kontakty na zahraniční bezpečnostní složky a podobně. V tom nemám v ČR konkurenci.
 
 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Karel Výborný

Nemyslíte, že to váš kolega Kalousek vystihl přesně? Nebo v čem nemá pravdu?

,,Nezoufejme. Od 1. června benzin zlevní až o 1,50 Kč/l, protože “sněmovna myslí na lidi” a na čtyři měsíce snížila spotřební daň. Od 1. října benzin tedy benzin opět o 1,50 Kč/l zdraží, ale to už bude po volbách. Marně pátrám po nějakém ještě hloupějším zásahu do spotřební daně, než se povedl nám, ...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Ceny benzínu: To by měli lidé vědět. Pravda o Ukrajincích.“ U Xavera zle

7:50 „Ceny benzínu: To by měli lidé vědět. Pravda o Ukrajincích.“ U Xavera zle

V Podtrženo, sečteno s událostmi účtoval tentokrát politolog Petr Macinka. Řešila se především Ukraj…