Pane Nezvale, jak vy jako spisovatel prožíváte „dobu covidovou“?

Mám nezdolně dobrou náladu. Táta, a to byl baťovec, mi vždy říkal: „Na dobu je třeba vždy reagovat nezdolně dobrou náladou. Uč se od Švejka. Švejk věděl, že má všechno, co potřebuje, aby byl šťastný. A vše ostatní bral už jen jako hru.“ Když mi dal táta v deseti Švejka k přečtení, udělal jednu rozumnou věc. Přelepil ty nešťastné Ladovy karikatury fotkami Jeana-Paula Belmonda, což byl můj hrdina. A tak se stal mým oblíbencem geniální mystifikátor Švejk v podání Jeana-Paula Belmonda. Všimněte si, že Belmondo je vždy šťastný. I v tom dokumentu, který o něm natočil jeho syn.

Být šťastný není, technicky vzato, nic složitého. Nevěříte? Lehce si to můžete během pěti minut vyzkoušet. Zbavte se na pět minut všech ambicí a pocítíte lehkost bytí. A všechno ostatní, i své ambice, už berte jen jako hru. Psycholog Viktor Frankl, který jako Žid prošel koncentračními tábory, napsal knihu o tom, že člověk má vždy svobodu volby. A díky ní se může cítit vnitřně svobodný i v koncentračním táboře. Takových se prý báli i esesáci.