Velkou diskuzi především v posledním roce vyvolala potravinová soběstačnost ČR. Jak vy toto téma vidíte? Uvítal byste v obchodech více českých potravin?
Myslím si, že otázka nestojí, zda se v našich obchodech, tedy v supermarketech, které jsou součástí vesměs zahraničních obchodních řetězců, prodává tolik a tolik procent českých potravin. To manažeři obchodů umějí docela dobře nakamuflovat a reklamně prodat. Podstatné však je, že jsme v produkci potravin zcela dobrovolně opustili pozice, které jsme drželi před 30 lety. V roce 1990 jsme byli potravinově zcela soběstační s výjimkou subtropického ovoce. Proto mne překvapují někteří naši ekonomové, když tvrdí, že soběstačnost je vlastně špatná, protože všechno můžeme dovézt ze zahraničí, a že současný stav je náramně vyhovující. Zapomínají dodat, že tento stav vyhovuje především zemědělcům a potravinářům velkých zemí Evropské unie.
Ukázala problémy s potravinovou soběstačností, kdy co se týče například vepřového, jsme soběstační ani ne ze čtyřiceti procent, ovoce zhruba ze 30 procent, zelenina z 25 procent, pandemie, která na jaře zavřela hranice mnohých států?
Samozřejmě. Kamiony se zastavily na hranicích a my jsme mohli leda smutně vzpomínat, že jsme kdysi mívali přebytky vepřového masa. Jenže podle diktátu Bruselu jsme museli stavy prasat snížit proto, abychom se stali odbytištěm pro potravinové přebytky velkých států EU.
Psali jsme:
Abychom nebyli závislí, jak říkají, na „drahém dovozu potravin“, prosazuje například SPD. Její zástupci mluví o tom že „EU zničila naše zemědělství, a proto radikálně zdražují potraviny“. Zmiňují i rozdíl v dotacích pro naše zemědělce a pro ty ve „starých zemích EU“. Co si o tom myslíte? Kde se podle vás stala chyba, že místo abychom měli česká jablka, české brambory, tedy plodiny, kterým se u nás daří, dovážíme je z jiných států?
Představitelé SPD neříkají nic nového. Jako pamětník si mohu vzpomenout, jak někdejší ministr zemědělství Kubát boural tehdy socialistickou zemědělskou velkovýrobu s tím, že je založená na dotacích a malí farmáři ji dokážou bez dotací nahradit. Nedokážou. Likvidace jednotných zemědělských družstev a státních statků jen uvolnila náš trh pro dotované potraviny ze západní Evropy. Od samého počátku šlo o účelovou záležitost, abychom se stali kolonií Německa, Francie a některých dalších západoevropských států a byli na nich potravinově závislí.
Jako vystudovaný zemědělský inženýr, jak byste popsal stav současného českého zemědělství?
Chtěl bych upozornit, že vysokou školu zemědělskou jsem absolvoval před dvaapadesáti lety a nikdy jsem nepůsobil v zemědělské výrobě. Ale i z toho, co vím od přátel, například od bývalého prezidenta Agrární komory Jana Veleby, je zřejmé, že stav našeho zemědělství je alarmující. Jednoznačně doplácíme na někdejší likvidaci zemědělské velkovýroby.
Psali jsme:
Není to tak dlouho, co zemřel František Čuba. V dřívější době obdivovaná osobnost v souvislosti se slušovickým JZD, dnes z některých míst kritizovaná. Jak jeho práci vnímáte i s odstupem doby vy?
JZD Slušovice bylo přesvědčivou ukázkou toho, že i v socialistických podmínkách se dá úspěšně podnikat. Sám jsem Slušovice jako novinář několikrát navštívil a strávil hodně času rozhovory s Františkem Čubou. Vzpomínám, že v roce 1990 varoval před rozbíjením zemědělské velkovýroby a upozorňoval na to, že v pozadí tohoto rozbíjení jsou západoevropské státy, které se chtějí zbavit nežádoucí konkurence. K likvidaci Slušovic výrazně přispěl i tehdejší prezident Václav Havel, když hovořil o „temných slušovických žilkách“, a přitom neměl o zemědělství ani ponětí. S odstupem času si myslím, že to bylo zcela účelové. V západní Evropě nebyl zájem na tom, aby v tehdejším Československu existovaly prosperující zemědělské podniky.
Podle některých pamětníků byly potravinové normy za minulého režimu mnohem přísnější než nyní. Vzpomínají na výborné párky, šunku, vysočinu… bylo to opravdu tak?
Omlouvám se, nevím, jak je to s potravinovými normami. Vím však, že potravinářská technologie se v posledních desetiletích rychle vyvíjela. Asi v roce 1976 jsem psal do novin o tom, že jednou dokážeme uměle napodobit chuť jakéhokoliv jídla. Ta doba je tady. A navíc takové napodobeniny zlevňují výrobu potravin. No neberte to!
Když jsme mluvili o stavu dnešního zemědělství, co říci na to, že velké množství půdy se zabírá na stavbu různých hal, montoven, velkoskladů?
Kdysi jsme měli velmi přísné zákony na ochranu zemědělského půdního fondu. Dnes chytré hlavy přišly na to, že tolik zemědělské půdy vlastně nepotřebujeme a raději ji budeme prodávat v zájmu dosažení rychlého zisku. Že je to naprosto špatně, snad ani nemusím dodávat.
Kritici povinného poměru českých potravin v českých obchodech argumentují hlavně tím, že se zmenší pestrost nabídky potravin v obchodech. Co si o tom myslíte?
Pamatuji si, že v roce 1968, kdy jsem končil svá studia, existovaly návrhy, aby se spojovaly zemědělské podniky a samy také své produkty zpracovávaly. Tedy aby se spojila prvovýroba se zpracovatelským průmyslem do jednoho celku. Kdyby se tehdy podařilo tyto návrhy dotáhnout do konce, nejenže by to výrazně zvýšilo hospodářské výsledky zemědělských podniků, ale také by to zvýšilo pestrost nabídky na trhu, zejména pokud jde o krajové speciality. Možná by stálo zato tyto půlstoletí staré nápady oprášit a vrátit se k nim.
Co říci na v posledních letech tolik diskutovanou „dvojí kvalitu“ potravin?
Dvojí kvalitu potravin, tedy kvalitnější potraviny do západoevropských zemí a ty méně kvalitní do východní Evropy, považuji za naprostý skandál, znovu potvrzující, že pro Německo a Francii jsme pouze kolonie. Jestli se tamní výrobci vymlouvají na to, že jen přizpůsobují své zboží „českým chuťovým zvyklostem“, je to naprostý žvást svědčící jedině o tom, že nás považují za lidi nižší kategorie ve stylu „pro Čechy je všecko dobré“. Není to nic jiného než jakýsi potravinový rasismus. Ale nemyslím si, že s tím Evropská unie něco udělá. Vždyť i v EU platí zákony silnějšího a těch pár českých europoslanců je dávno zkorumpováno tamními pohádkovými platy, než aby se bili za svou zemi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
