Jak hodnotíte dosavadní kroky vlády, včetně opatření na omezení osobní svobody? Udělali to dobře? Máme nyní udělat vše pro to, abychom nespadli do stejných problémů, jako má Itálie, tedy stovky mrtvých denně? I za cenu ekonomických ztrát?
Těžko hodnotit situaci, která je smutnou premiérou, a v těch pochopitelně bývají i chyby. Myslím si, že vláda se učila jako my všichni ze dne na den, za chodu, a nelze jí to zazlívat. Například, kdekdo kritizoval, a já naopak oceňuji, že se operativně změnila doba pro důchodce, když padly výhrady tzv. zdola. Nikdo nejsme neomylný, chybou je naopak v chybách setrvávat. A na vaši otázku – ano, musíme udělat vše, aby se chránily lidské životy. I za cenu ekonomických ztrát, i za cenu toho, že se republika třeba i zadluží, aby pomohla firmám a renesanci ekonomiky. Zadlužovala se kvůli větším banalitám, tak proč ne kvůli zdraví svých občanů.
Prvním krokem k udržení ekonomiky by proto mělo být odškodnění firem a živnostníků. Vláda by tedy neskutečně ztratila kredit, kdyby se ukázalo, že změnila právní režim omezujících opatření jen proto, aby nemusela náhrady škod vyplácet, jak to proběhlo tento týden v médiích. To by bylo neomluvitelné, a muselo by se použít oblíbené slovo pana premiéra: podraz. Navíc si nemyslím, že by podobné zneužití práva vládě prošlo jen tak. Tedy doufám, že vláda vydá v nejbližších dnech k náhradám škod jasné prohlášení, kde se k náhradám jednoznačně přihlásí.
Psali jsme:
Stále se objevují hlasy, že na chřipku a jiné nemoci umírá řádově víc lidí než na koronavirus. Dokonce zaznělo, že až se za pár měsíců budou vršit ekonomické škody, tak mnohým nebude zase tak záležet na životě anonymní babičky a budou protestovat proti omezením. Co k tomu říci?
Kterou písničku by měl hrát rozhlas pro zlepšení nálady?Anketa
Každý má silné řeči, dokud se ho to netýká. Nebude mu záležet na cizí babičce, ale na vlastní ano. Není to, probůh, soutěž o počet mrtvých, ale nebezpečí je v rychlosti a plošnosti šíření nákazy, včetně toho, že zasahuje dýchání. Ta nemoc sama není až tak zlá, ale zlý je její počet. A pak si uvědomme, že ekonomické škody tu byly, aniž byl nějaký vir. Byla ekonomická krize, kterou jsme si tak nějak pořídili sami jako lidstvo, a to, co se tady rozkradlo po revoluci, nebo co jsme si nechali ukrást, to by nás teď uživilo třikrát. To jen teď jsme si zvykli, že ekonomika jela, dokonce jsme už byli krok před tím, že kdeco rozházíme, protože se blížily krajské volby, takže se vzpamatujme a hledejme možnosti, jak ekonomice pomoci už teď, a pak, až bude doba poté, s rozumem v hrsti konzultujme s praktiky, vymysleme metody na oživení a podporu firem a živnostníků a jděme do toho.
Stopla bych všechny zbytečné výdaje státu na neproduktivní věci, zejména veškeré megalomanské podpory nesmyslných neziskovek a projektů, a opřela se o lidi, kteří jsou dnes například jen tak schopni nahradit jeden velký podnik šijící roušky. Podpořila bych velké a nechala výrazně růst malé. I kdyby se jim na rok měly odpustit daně, nebo něco takového. Máme lidi podnikavé, pracovité, jen je dnes ten byrokratismus a primární nedůvěra státu sráží. Tak je nechme dýchat a ekonomika pojede. Vím to, mám jich ve svém okolí mnoho. Jen už jim pod náporem povinností ubývalo sil.
Psali jsme:
Brněnský advokát David Zahumenský by chtěl zrušit nouzový stav a některá další opatření přijatá vládou. Návrh na jejich zrušení předložil městskému soudu v Praze. Podle Zahumenského byla opatření přijata v rozporu s ústavním zákonem. „Nejsme proti konkrétním omezením, pokud budou řádně zdůvodněna. Požadujeme jen, aby se stát choval, jak se chovat má, a aby nelhal vlastním občanům,“ vysvětluje Zahumenský. Co si o tomto kroku myslíte? A co by zrušení těchto opatření přineslo?
Tady musím říct, že skutečný smysl a důvod podané žaloby absolutně, a to slovo bych zdůraznila, absolutně nevidím. A to ani jako advokátka, která s ústavním právem pracuje dnes a denně a proti státu vede řadu sporů, v nichž je přísná na každé slovo. Ale jsme ve stavu pandemie, proboha, přímého ohrožení našeho zdraví a našich životů. Ano, i já si všimla chyb v rozhodnutí vlády, protože je to oblast, kterou také dobře znám a sleduji. Ale vůbec nevidím smysl se teď bavit o tom, zda byla dodržena nějaká forma, a nedej bože, z toho důvodu chtít nouzový stav zrušit. Navíc piplat se v této době s mnohastránkovými odůvodněními, když ve své podstatě nevíme, zda za pár hodin nebudeme tvořit nové… Já prostě roli práva chápu jinak – má nám sloužit, ne abychom byli jeho otroky. Dokonce často u soudu obhajuji tezi, že pokud by vedl doslovný výklad zákona k absurdnosti, ať k zákonu nepřihlížíme. A občas se mi to i podaří. Takže pro mne je podstatné toto odůvodnění – šíří se tu zákeřný vir (což je pravda), lidé venku umírají a ulehají po desetitisících (což je pravda) a musíme konat to a to, abychom neumírali taky. Paragrafy jsou mně v tu chvíli ukradené v tom smyslu, že formální chyby velkoryse přehlédnu. Pro mne je důležitý obsah, ne forma. Řekla bych to asi tak – hezký obal neznamená kvalitní obsah. A naopak.
Psali jsme:
S návrhem Zahumenského souhlasí i místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol, podle něhož měla vláda při vyhlášení nouzového stavu rovnou sdělit, která práva občanů omezí, a neoznamovat jednotlivé restrikce až poté. Jde ovšem předvídat následující vývoj již v době vyhlášení nouzového stavu?
Ano, kolega Tomáš Sokol byl kdysi dokonce nějaký rok ministrem vnitra, tedy to opravdu důkladně zná, velmi správně pojmenoval ony formální chyby. Ale povšimněte si, jako zkušený profesionál a moudrý chlap sám žádnou žalobu nepodal, a nejsem si ani jista, zda podaný návrh přímo takto podpořil. Řekl, že se obává, že ty chyby jsou pravda. Ale co by nám pomohl výčet, která práva jsou omezena, když podstata je ta, že nemůžeme ven? Ano, mělo to zaznít, dokonce to považuji za velkou chybu, ale co z toho? Přestaneme se chránit?
Vůbec nechci zlehčovat oblast občanských práv, jsem naopak člověk, který na nich velmi lpí a obecně se to o mně ví. Ovšem musíme umět vyhodnotit situaci. Můžeme hodinu teoreticky polemizovat, zda člověk, který nám leze oknem do domu, má právo na to, abychom s ním rozebírali jeho lidská práva, nebo ho prostě zastřelili, protože chráníme svůj život a on tam nemá co dělat, ale reálně sami sebe poznáme, až nám tam tu nohu strčí. Pak i teoretik lidských práv na ně během vteřiny zapomene. Realita a teorie jsou zkrátka dvě odlišné věci, já se s tím v obcích setkávám dnes a denně, a tak to teoretizování, jakkoli obsahově správné, považuji obzvláště v této době za čistě akademické, bez praktického účelu a cíle. Vláda musela rychle jednat, vyděšena z toho „viru v okně“, a rozhodla. Až to skončí, tak jí poradíme, ať si vezme na Úřad vlády lepší právníky (úsměv). Ale to už se nám bude lépe dýchat a bude to namístě. Teď na ni podávat žalobu tohoto typu nepovažuji za správné, i kdybych měla stokrát pravdu.
Psali jsme:
Česko má podle šéfa Ústředního krizového štábu Romana Prymuly necelé tři týdny na to, aby stačila připravit nemocnice na přijímání vážných pacientů s nemocí COVID-19, aby se situace nepodobala té v Itálii, kde denně umírají stovky lidí. „Zastřelte nás až potom,“ řekl v nadsázce senátorům Prymula. Je tedy namístě nyní tolerovat občasná vybočení ze zákona, protože jde hlavně o čas a lidské životy?
Ano, přesně o tom mluvím. Je-li vybočení ze zákona omluvitelné situací a důvodností toho, proč se z něj vybočuje, nemám s tím v zásadě problém. I v občanském zákoníku stojí dobré mravy před zákonem, tak proč ne ohrožení života? Taky si uvědomme, že zákony nemohou myslet na všechno. A to, co se děje dnes, nemohl předpokládat nikdo. Myslíte si, že na obcích dnes nepřekračujeme zákony? Že neprobíhala zasedání rady a zastupitelstva po telefonu, i když se to podle zákona nesmí? Že starosta nevzal peníze z účtu z jiné kapitoly na látku na roušky bez toho, že by mu to schválilo zastupitelstvo? Zapomeňte. Dnes musí vítězit zdravý rozum, ne otrocky dodržovaný zákon tam, kde je to kontraproduktivní pro řešení samotné. V době klidu pak ty zákony musíme napravit, protože jsou pro danou situaci opravdu zoufale nedokonalé. Včetně pravidel pro vládu.
Prymula se rovněž u Václava Moravce nechal slyšet, že uzavřené hranice by kvůli šíření koronavirové nákazy mohly podle některých scénářů vydržet ještě rok až dva. „Šokující výrok náměstka Romana Prymuly o zavřených hranicích na 2 roky znovu naléhavě nastoluje otázku, zda je správné, aby v čele Ústředního krizového štábu stála osoba bez politické odpovědnosti. Za své činy i za svá slova,“ napsal na Twitter Miroslav Kalousek. Bylo Prymulovo vyjádření přes čáru, nebo je v této době jednoduše potřeba?
Víte, nejsem kněžna Libuše. Nevíme, co bude. To, čemu se dnes divíme, přijmeme třeba za půl roku jako krutou realitu. Závidím kritikům a novodobým kádrovákům, kteří patrně vědí, co bude za půl roku, za rok… Já to nevím. Žijeme v době ze dne na den. Jak máme vědět, co bude v červnu, v září, v prosinci? Vím jistojistě jen to, že v květnu mám narozeniny. Ale pokud by nás lidé z ostatních států nadále ohrožovali, třeba i tím, že tam mají nedisciplinované migranty, kteří nerespektují nic, nebo že něco zanedbali v počátku, říkám na rovinu – ať jsou hranice zavřené nebo výrazně omezené. Přežili jsme to přes padesát let z trapných ideologických důvodů, tak kvůli ochraně svého zdraví a svých životů bychom to přežili i ty dva roky – navíc v demokratickém svobodném prostředí. Nepřeji si to samozřejmě, ale pokud by to bylo nutné, nemám problém trávit dovolenou u Hamerského jezera, nebo na Kristýně v Hrádku na Nisou, nebo v Čeladné místo u moře. A ekonomický a profesní pohyb by šel jistě řešit výjimkami a podobně.
Prostředky proti novému koronaviru se podle předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera musí vyrábět v Evropě. Fischer chce toto téma otevřít v horní komoře, která se má příští týden zabývat vládními návrhy opatření kvůli pandemii. Děkování českých vládních činitelů Číně za to, že umožnila nákup prostředků, hraničí podle senátora s vlastizradou. Co si o tom myslíte? A ono budování soběstačnosti v rámci společné Evropy, je to reálná úvaha?
Výrok pana senátora nebudu hodnotit, to už udělali lidé, protože to byl výrok člověka z jiné planety. Ale jsem opravdu zvědavá, jak nyní, v době krize, budou ze Senátu (!) řešit výrobu čehokoliv. To dokázali teď naopak na Liberecku – v tichosti připravit výrobu roušek. A nepotřebovali k tomu žádný pokyn z Parlamentu. Víte, oni si někteří politikové myslí, že to bez nich nejde. A ono to jde – dokonce někdy možná díky těm zákonům, které vycházejí ze Sněmovny, bych řekla i navzdory nim. Jak jsem řekla – máme tu podnikavé lidi, tak je nenechme sešněrovat unijními a tuzemskými byrokratickými pravidly, a oni to rozjedou i bez senátorů. Zvláště když budou mít jasné zadání a poptávku od státu. Tedy více by se tu zase mělo vyrábět všechno. Nic nového pod sluncem. To EU nám občas diktovala, že to a to nesmíme. Třeba v zemědělství. K čertu s ní – uvolněme trh i pravidla.
Maďarský premiér Viktor Orbán chce kvůli koronaviru rozpustit parlament, a to až do konce roku. Je to v pořádku? Nebo jde jen o výmluvu při dalším utahování šroubů?
Neznám maďarský politický systém tak, abych ho mohla v tomto smyslu hodnotit. Ano, Viktor Orbán je nepochybně autoritativní politik. Je otázkou, zda to pro tuto dobu není dobře, že se s tím tzv. moc nepáře. Vzpomeňte si, co ho kritizovalo i našich politiků za to, že se postavil Bruselu ve věci migrantů. A podívejte se, co dnes dělají migranti v době karantén v těch zemích, které jim otevřely náruč. Na jihu nám válčí Řecko s Tureckem, tedy dva státy NATO, v Itálii a Španělsku kolabuje zdravotnictví a umírají lidé. Všechno je to kousek od nás. Žijeme momentálně v nenormálním světě, který bude nutno, až se zbavíme nebezpečí koronaviru, uvést zpět do nějakého normálu. A do té doby udržet lidi disciplinované i za cenu dočasného omezení jejich práv a hlídat zájmy svého státu. Viktor Orbán získal od voličů obrovskou podporu ve volbách právě proto, jaký je. Tak volbu Maďarska respektujme. Já jsem dnes jako občanka České republiky zcela sobecky ráda, že v Maďarsku je premiérem právě Orbán. Máme díky tomu chráněné jižní hranice. Ostatní si musí říct Maďaři. Pokud se nepletu, preference mu stoupají.
A ještě jeden příklad uvedu – povšimněte si, kdy vzrostly preference Janu Hamáčkovi a popularita šla hore. Když přestal být korektní, a, omlouvám se, blba nazval blbem. Lidi dnes chtějí politiky rozhodné, ne deklamující. Zvláště v době krize. A to Orbán splňuje. Použila bych pojem z historie – je to takový novodobý osvícený diktátor.
Výjimečná opatření prý potrvají do půlky dubna, co to Česku přinese? Je to správné? A očekáváte, že jde o definitivní trvání, nebo se ještě bude prodlužovat?
Myslím si, že budou déle. Osobně jsem s tím smířená, protože to vidím jako nutné zlo. Maximálně budu pozitivně překvapena, ale musím říct, že osobně budu opatrná ještě dlouho poté, co nouzový režim skončí. Mám to štěstí, že mohu pracovat částečně od počítače a práci posílat mailem. Tedy i když nás z domovů pustí, „courat“ rozhodně ještě nějakou dobu nikde zbytečně nebudu. Soudy, pracovní schůzky, školení, ale dovolená někde mimo Česko rok dva rozhodně ne. A pak se uvidí. A co to Česku přinese? Doufám, že rozumný průběh pandemie. Tedy zdraví a záchranu mnoha životů. A proto vydržím cokoli.
Jak hodnotit dosavadní reakce lidí? Co vypíchnout, ať už pozitivně, či negativně?
Lidé se projevili skvěle. Akce roušky je nepopsatelná. Obětavost, ochota, vzájemná pomoc. Stavějme na tom. A nedusme aktivní lidi byrokracií, až přijde doba klidu. Nic negativního, pokud jde o lidi, nevidím, až na nedisciplinovanost některých z nich. Proto považuji za správné i pokuty za nenošení roušky. A v určitých případech bych byla ještě přísnější.
Co konkrétně „vaši“ starostové? Často čtu, že velmi oceňujete práci samosprávy. Jaké kompetence nebo co starostům v této chvíli chybí? S jakými dotazy se na vás obracejí a zaznělo něco, co vás zarazilo?
Musíme si uvědomit, že jakékoli opatření vlády by bylo cárem papíru, kdyby ho neuměly radnice zorganizovat, a nejen to, radnice dokázaly stát zcela suplovat v oblastech, kde selhal, protože nebyl připraven. To samé se týká krajů – hejtmani, jejichž práci sleduji, jsou neuvěřitelní. Za všechny uvedu Martina Půtu a Martina Netolického. Prostě radnice znají své regiony, starostové osobně rozváželi roušky do zařízení, starostky samy roušky šily. Starají se o to, aby vše, co má v obcích a městech a krajích běžet, fungovalo.
Tvrdím, že po oblasti zdravotnictví je samospráva pro tyto situace druhá nejdůležitější partnerka státu. A doufám, že na to ten stát nezapomene. Odpovídala jsem na stovky dotazů – hlavně tam, kde na konkrétní situace zákon nemyslí. Viz ono jednání na dálku. Píšu si vše, abychom mohli zpracovat a navrhnout změny zákona o obcích, až bude klid. Co bych chtěla zdůraznit – samospráva v této zkoušce obstála skvěle. A tady se vrátím k otázce striktního dodržování zákona, obstála skvěle i proto, že se na ten zákon někdy vykašlala a dělala, co bylo třeba. Pokud jde o úvahy do budoucna, obce a města uvažují o renesanci civilní obrany, o tom, že starostové by měli mít větší pravomoci v době krize, a také že by měli mít právo upravit režim na svém území třeba i přísněji, než vyhlásí vláda. Měla jsem obce, které se samy chtěly uzavřít jako Litovel – a nemohly.
Dostaly se k vám informace i z uzavřených obcí v Olomouckém kraji?
Tady se vrátím napřed k tomu omezení pohybu osob a zákazů apod. Litovel, což je krásné město, kterému se říká Moravské Benátky a které mám dvacet kilometrů, je jasná ukázka toho, co udělá jedna nedisciplinovaná rodina. A to i v situaci, kdy má zákonem stanovenou karanténu, protože dojela z Itálie. Kdyby se těmto lidem tehdy zavřely hranice dřív, bylo jen dobře. Protože když dojeli, spolehlivě navštívili kdeco a kdekoho. A tu nákazu prostě v regionu roznesli.
Měli jsme obavy z lidských práv, a kde jsou dnes práva litovelských a uničovských, což je druhé zavřené město, kteří to těžce odnášejí? Na lidi prostě někdy musí být přísnost, a jde-li o zdraví a život, je namístě i omezit přechodně lidská práva tam, kde lidi sami nemají rozum. Máme v Uničově příbuzné, kteří tam i mají firmu, a tak to máme z první ruky. Děti nemohou za rodiči, firmy mají milionové škody už teď, protože se k nim nedostanou zaměstnanci… Města jsou obklopena policisty, zkrátka jsou tam nepropustné hradby. Pro řadu lidí nepředstavitelné. Ale jen tak se nákaza nerozšíří dál, takže místní musí trpět proto, aby nepropukla nákaza na větším území. Obávám se, že až to skončí, aby se ta rodina, co to způsobila, nemusela odstěhovat. Lidé jí to její lehkovážné chování asi neodpustí.
Obecně, lze podle vás mluvit o konci globalizované společnosti? Budou státy chtít být do budoucna soběstačnější?
Svět po koronaviru už nebude světem, jaký jsme znali předtím. Naše budoucnost bude opět hlavně v národních hranicích, a EU, která zcela selhala a selhává, v této podobě nemá šanci přežít. Stala se diktujícím byrokratickým molochem, kterého mají lidi už plné zuby. Evropská spolupráce je nutná, ale toto už není evropská spolupráce, ale jakýsi hybrid, který si žije vlastním úřednickým životem, vydírající členské státy penězi a přikazující nemyslitelné. Obdobně padne šablonovité a příliš černobílé rozdělování na západ a východ. NATO, jehož dva členové jsou schopni spolu dnes na jihu válčit, pro nás přestává být zárukou bezpečnosti, protože těmto hrám velmocí přestáváme rozumět, protože jsme na šachovnici velmi malí hráči.
Musíme prostě přijmout fakt, že každá země napřed sobecky bojuje za sebe, pak dlouho, dlouho nic, a pak možná nějaká EU, nějaké NATO a tak dále. Takže bychom se měli velmi rychle opět naučit myslet na naši Českou republiku. Tak jak Viktor Orbán myslí na Maďarsko. Protože to je to, co budou dnes lidé od našich politiků čekat a po čem budou volat. Myslet na sebe, stát se opět soběstačnými všude tam, kde to jde, mít pod kontrolou své hranice a bezpečnost a spolupracovat s těmi, se kterými budeme sami chtít. Na západě i na východě. Čeká nás tedy patrně novodobá renesance, a to skoro všeho. Jediné, co mne těší, je fakt, že obcí a měst se to nemusí až tak dotknout – tam to je a bude stále totéž. Práce a práce a práce. Jen bychom měli zabojovat o více pravomocí. Za to, co zvládají tyto dny, si je obce a města a kraje setsakra zaslouží.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Daniela Černá
