Než se k příspěvku šest tisíc korun pro seniory dostaneme podrobněji, z vlády zaznělo, že senioři si zaslouží tyto finance jako odměnu za stres, kterým museli v době koronaviru projít. Zaslouží podle vás?
Senioři žijí ve stresu, senioři jsou nejohroženější skupinou, počet nakažených narůstá, a pokud máme správné statistiky, tak 90 procent zemřelých jsou osoby 65 plus. Naštěstí jich není mnoho. Na druhou stranu pokud zde nebude vakcína, tak zde není nic. Senioři se zkrátka obávají, senioři mají strach a ti nejohroženější, nejstarší, nebo ti, kdo mají závažné nemoci, žijí ve stresu.
Takže si takzvané rouškovné zaslouží?
Senioři si finance ale nezaslouží jen za to, že žijí ve stresu, to by bylo velmi málo. Zaslouží si je, protože podle statistiky spotřebitelských cen v posledních čtyřech měsících rostou životní náklady až o půl procentního bodu rychleji než obecná inflace, takže mají vyšší životní náklad než obecná populace. A do spotřebního koše ještě ani nejsou započítány vícenáklady na koronavirus – tedy na dezinfekce, lepší roušky, respirátory a tak dále.
Seniorům tedy vznikají vícenáklady, které jim podle valorizačního vzorce budou zohledněny až za dva roky, takže každé navýšení zákonné valorizace, které by podle našich propočtů mělo normálně být asi 855 korun, je samozřejmě vítáno. A protože valorizační mechanismus zmíněné náklady vykompenzuje až za dva roky, a podle posledního vývoje odchází každým rokem z tohoto světa kolem sta tisíc seniorů, tak dvě stě tisíc seniorů by o peníze vlastně přišlo. Je to určitě dobře, navíc to podpoří kupní sílu. A zejména pokud to máme posuzovat, jde o mezigenerační spravedlnost. Všechny ekonomicky aktivní skupiny dostaly daleko vyšší podporu, a pokud to tak má být, je na to pro letošní rok rozpočtováno půl bilionu. Senioři mají dostat čtrnáct miliard. Takže není o čem hovořit, my to víme. Na druhou stranu, abychom byli objektivní, musíme říct, že tento požadavek jsme na vládu neuplatnili. Jde o její iniciativu, my si toho vážíme a my za to děkujeme.
Nyní se řeší, zda by senioři měli dostat šest tisíc korun jednorázově, nebo po pěti stovkách korun ve dvanácti měsících. Co by bylo lepší?
Každá jednorázová platba je problém, protože náš sociální systém je nastaven na příjmy. Může se tedy stát, že řada seniorů, kteří pobírají sociální dávky, anebo ti, kdo bydlí v krajských městech a nájemních bytech a pobírají příspěvky na bydlení, by mohli v důsledku jednorázového navýšení o příspěvek přijít. Pokud z jedné strany dostanou senioři šest tisíc, a z druhé strany jim pět tisíc seberou z příspěvku na bydlení, tak to nemá žádný smysl. Bude na Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby vše v zákonech nějak ošetřilo.
Je pro vás přijatelné řešení, že by částku dostali v rozmezí jednoho roku po pětistovkách?
Ano, to by toto nebezpečí pravděpodobně eliminovalo. Vůbec nejlepší by bylo, což se obávám, že se nestihne, aby to bylo řešeno jako loni, kdy to bylo součástí valorizace.
Výplata tohoto bonusu by měla přijít rozpočet na 14,5 miliardy korun, což je oproti půlbilionovému schodku nižší částka. I tak vláda čelí obviněním, že nemá domyšlené, odkud finance vezme, a že se jedná o předvolební korupci, jak řekl například poslanec ODS Jan Skopeček?
Jde samozřejmě o spekulaci, a pokud bych měl použít ostřejší slova, tak jde o aroganci. Tak to zdaleka není. Já se ptám, proč tito pánové a jejich politické strany nepoužívali slova o předvolební korupci, když před několika měsíci rozhodovali o řadě projektů v koronavirové krizi. Ať už Anticovid I, II, III, ať už půjčky podnikatelům, prominuté splátky pojistného, sociální a zdravotní pojištění a tak dále. To samozřejmě vládě, která svým rozhodnutím přispívá z peněz daňových poplatníků v řádech stovek miliard korun, budou vyčítat? Když má malá částka 14,5 miliardy putovat seniorské populaci? Že se nestydí!
Průměrný důchod činí nyní asi 14 300 korun. Kolik by podle vašich ideálních představ dnes měl být?
Na to se nedá kvalifikovaně odpovědět. Samozřejmě od 1. ledna podle našich výpočtů, které mohou být nepřesné, protože nikdo neví, jaký bude průměrný starobní důchod ke konci roku, kdy se valorizace vypočítává, by měla být valorizace 5,9 procenta. Valorizace zákonná by měla být 855 korun a průměrný starobní důchod by měl být asi 15 351 korun. Slib premiéra Babiše, že důchody v roce 2021 by měly dosáhnout 15 tisíc, bude splněn prostřednictvím zákonné valorizace. A jestli dostaneme navíc šest tisíc korun, tak to je hezký bonus.
Ale abych odpověděl na vaši otázku. Záleží na tom, kde žijete. Jestli žijete v nájemním bytě, nebo ve vlastním bytě, jestli žijete v nájemním bytě v Praze, v Brně nebo v Ústí nad Labem, zda jste sám a máte jediný zdroj příjmů, nebo jestli žijete s manželem, manželkou a máte dva zdroje příjmů… zda jste relativně zdráv a nemusíte vynakládat velké částky jednak na sociální služby a pak na zdravotní služby. Závisí to na těchto faktorech a každý má jiné představy. Každopádně když to změříme v rámci Evropské unie, tak se pohybujeme na 22., 23. místě v paritě kupní síly.
Psali jsme:
Řekněme, když jen tak tipnu, třeba dvacet tisíc korun?
Pokud budete sám bydlet v Praze v nájemním bytě, tak vám to nebude stačit. Pokud budete bydlet na vesnici ve svém vlastním domku, tak budete samozřejmě král.
Měl by stát řešit a zohledňovat v důchodech, kdo kde žije?
V penzijním systému ne, ale dávky na bydlení by tyto věci měly ošetřovat, což zatím nefunguje. Je to problém, protože máme obrovský přebytek poptávky nad nabídkou nájemních bytů, taková je tržní situace. A v Praze, kde páni politici zaspali patnáct let a nic s tím nedělají, je situace katastrofální. Takto je sociální systém nastaven, což je správně, ale hlavně musí být funkční, což tedy není.
Proč není funkční?
Protože dávky jsou nízké a náklady na bydlení jsou vysoké. Přestože když pobíráte dávky na bydlení v Praze, tak vám zbude třeba padesát korun na den a musíte z toho žít. A to určitě na přežití v těchto drahých dobách není.
Z řad opozice zní i kritika, že plošně umí rozdávat každý, ale pomoc mezi seniory potřebují hlavně ti s nejnižšími starobními důchody, například matky, které vychovávaly děti, a podobně. Co vy na to?
Máme strukturu penzí, víme, jaké jsou příjmy, v jakých hladinách. Minimální důchod deset a půl tisíce korun nemá v tomto státě asi 180 tisíc seniorů. Z těch 2,45 milionu to naštěstí není moc. Průměrný důchod bude 15 351 korun a na ně dosahuje asi 47 procent seniorů, 53 procent nikoliv. Taková je situace. Více než polovina nedosahuje na průměrnou penzi, ale na tu nejnižší minimálního důchodu, nedosahuje 180 tisíc starobních důchodců. Situace není tak strašná.
I přesto se jedná o téměř 200 tisíc lidí. Měla by se vláda na ty nejpotřebnější zaměřit? Nebo už tak podle vás učinila tím jednorázovým příspěvkem?
Vláda to nezvýšila, to je normální systém valorizace a výpočtu penze, ale udělala to tím, že dostanou těch šest tisíc korun navíc. Samozřejmě je něco jiného, když dostane šest tisíc člověk, který má důchod 10,5 tisíce, a něco jiného, když je dostane někdo, kdo má důchod 85 tisíc. I takových je tu několik desítek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Zuzana Koulová
