Minulý týden v úterý se před sídlem Úřadu vlády ČR konalo protestní shromáždění, které svolala Agrární komora. Zemědělci mimo jiné protestovali proti chystaným změnám v dotacích na roky 2023 až 2027. Jaké ty změny mají být a co budou pro zemědělce znamenat?
Nejdříve doplním svolavatele demonstrace, byla to společná akce Agrární komory a Zemědělského svazu. Demonstrace, která začala navečer v 17:30, čítala podle odhadu policie 4500 zemědělců. To je rozhodně úspěch a je úměrný skutečnosti, že příchodem nového premiéra a nového ministra zemědělství se ocitli živitelé českého národa v nepřátelském prostředí! Jak jinak hodnotit přístup nové vlády, nového ministra zemědělství, který pracně vyjednaný Strategický plán Společné zemědělské politiky ušitý na reálie Českého zemědělství hodil do koše, s Agrární komorou a Zemědělským svazem se nebaví a s minoritou Asociace soukromého zemědělství připravuje antiplán. Nejde o změny, ale o potopení, další snížení zemědělské produkce, další snížení potravinové soběstačnosti, zkrátka rozvrat.
Podporujete vládní návrh, který ve volbách umožní korespondenční hlasování ze zahraničí?Anketa
Vysvětlím na příkladu.
Vláda chce na prvních 150 hektarů dát tzv. redistributivní platbu 23 %, to je 4000 Kč na hektar. Sousední Německo dává 1820 Kč/ha (70 euro).
K tomu je možno dát pro začínající zemědělce do 40 let dalších 3640 Kč/ha, Německo dává 1820 Kč/ha (70 euro).
K tomu, když má pozemky v ekologickém programu, tak celkový součet dotací na 1 hektar půdy je cca 25 000 Kč !
Vezměme například začínajícího eko zemědělce, který pěstuje ekologický kmín. Náklady na 1 hektar formou služeb cca 5000 Kč, dotace uvedených cca 25 000 Kč. To se rozebere půda všem zemědělcům i rodinným farmám a produkce z ní bude minimální – ekologický režim není, dotace nejsou podmíněny produkcí!
Plocha do 150 ha všech podniků v ČR, tedy způsobilé hektary celkem, je 1,24 milionu hektarů, to je jedna třetina půdy. Prostor dostatečný při takto lákavých možnostech dotací na to, aby se agrární soustava České republiky rozložila. Ostatně sám pan ministr Nekula mluvil 27. října v rozhovoru pro server Seznam Zprávy o možných fatálních důsledcích a varoval před destrukcí českého zemědělství. To ještě nebyl ministr, teď v nové roli mluví o vychýleném kyvadlu…
Protestující zemědělci mimo jiné varovali před kolapsem výroby. Je na místě až taková obava? A co bude v tom případě s českým zemědělstvím dál?
Ano, ta obava je na místě. Pokud vláda skutečně předělá Strategický plán Společné zemědělské politiky podle diktátu Asociace soukromého zemědělství (celkově má podíl 2 % zemědělské produkce), pak dojde k dalšímu snížení výroby, zejména živočišné. Zkušení ekonomové a provozáři odhadují propad o cca 20 %, což by znamenalo opravdu kolaps. Znamenalo by to ale také kolaps potravinářského průmyslu, který nebude mít kvalitní domácí suroviny (například jatečná prasata) a dopady na terciální sektor, tedy služby – výzkum, školství, krmivářský a chemický průmysl, šlechtění. Vedle toho přijdou další zábory půdy pro stavby dalších stovek skladů nutných pro skladování dovážených potravin, neboť další snížení české produkce (soběstačnosti) musí být nahrazeno ze zahraničí. Jinými slovy ztratíme kontrolu nad tím, co jíme a staneme se vazaly obchodního velkokapitálu. Takovou politiku vlády pokládám za čirý voluntarismus, za jehož důsledky by měl někdo nést zodpovědnost. Kdo, to je jasné – předseda vlády a ministr zemědělství. A pokud se k ní nebudou hlásit, tak jim k tomu holt musíme pomoct, s čímž už začínáme. Je to nutné, protože občané nemají informace, supermarkety přetékají zbožím a živitelé tohoto národa jsou nuceni dál snižovat svoji výrobu. Úterní demonstrace před Strakovkou byla, řekl bych, jenom taková generální zkouška, bohudík zdařilá. Reakce vlády je úskok k oklamání veřejnosti, a tak přijdou akce větší, v druhé polovině tohoto týdne ve všech krajích, nic jiného nezbývá. Frekvence jednání vrcholných orgánů Agrární komory a Zemědělského svazu a reprezentantů územních organizací těchto nevládních institucí se po pokračující ignoraci vlády, kterou považujeme za výsměch, výrazně zrychlila. V podstatě se jedná nonstop a zmíněná společná celostátní akce Agrární komory a Zemědělského svazu, která proběhne koncem tohoto týdne, bude velmi dobře připravena.
„Vláda s námi odmítá jednat, pro pana slušného (premiér) jsme zřejmě póvl, kterému čouhá sláma z bot,“ uvedl jste v textu, který jste zpracoval s bývalým ministrem zemědělství Milkem a poskytl ParlamentnímListům.cz. Znamená to, že premiér a další členové vlády, kterých se toto téma týká, se s vámi odmítli setkat? Jak si to vysvětlujete?
Tak pan premiér, který si tolik zakládá na imagi slušného a distingovaného politika, nejenom že s Agrární komorou, která je ustavena spolu s Hospodářskou komorou zákonem, nejednal, lépe řečeno jednat odmítl, ale nezaznamenal jsem nikde, že by se v celé plejádě „covidového“ děkování jednotlivým profesím za udržení chodu pracovišť zmínil o zemědělcích. Jsme pro něho skutečně póvl? A vysvětlení? Když si analyzuji jeho zatímní vystoupení, tak docházím k závěru, že jsou bezobsažná, bez faktografických údajů, takové růžové sny, které vypráví maminka dětem před spaním.
Jak jinak hodnotit konkrétně jeho věty, které se týkaly zemědělství, v jeho úvodním vystoupení ve Sněmovně při žádosti o důvěru vládě.
Cituji: „Významným momentem, který určitě ocení široká veřejnost, bude snaha vlády snížit užívání umělých hnojiv a pesticidů ve prospěch organických hnojiv. Tuto politiku ocení zejména generace, které přijdou po nás.“
Nevím, kdo takové hlouposti panu premiérovi psal, nejspíš politický náměstek, ministr těžko. Musím znovu připomenout, že průmyslových hnojiv (výraz „umělá hnojiva“ se používal v období první fáze JZD) spotřebují čeští zemědělci 124 kg čistých živin (N, P, K) na hektar orné půdy, sousední Německo 220 kg, Holandsko 240 kg atd. A pesticidy? Tam je rozdíl ještě drsnější – my máme spotřebu pouze 1,89 kg účinných látek na hektar zemědělské půdy, Německo 3,45 kg a třeba Španělsko, odkud dovážíme hodně potravin (vepřového masa), 5,65 kg! Není třeba být velkým odborníkem, abychom pana premiéra označili jako amatéra, který se s odborníky z Agrární komory nebaví a směřuje české zemědělství a české potravinářství ke snížení kvalitní a zdravé domácí produkce ve prospěch dalších dovozů potravin, kde si oněch pesticidů a „umělých hnojiv“ užijeme v násobcích. Myslím si, že tuto politiku „ocení“ už stávající generace, že nebude třeba čekat na ty další.
Je totiž otázka času, kdy se probere mladá generace a začne se zajímat o dovážené potraviny, o to, co jí, co je v dováženém mase z Brazílie, Argentiny, kam se ze zemí EU vyváží agrochemikálie. Například 60 000 tun zakázaných pesticidů do Brazílie v roce 2018! A naopak z Brazílie se dováží obrovské množství sójového šrotu vyprodukovaného na plantážích ošetřených oněmi pesticidy v Evropě zakázanými!
Tož, dobrou chuť, pane premiére, neboli nevědomost hříchu nečiní.
Proč podle vás odkazuje premiér ocenění své politiky na příští generace, není to trochu pozdě a jak to na vás působí?
Víte, já jsem měl to štěstí, že jsem na dálkovém studiu sociologie na současné Masarykově univerzitě v Brně poznal profesora Iva Možného, zakladatele slavné brněnské sociologické školy v novodobých dějinách. Jeho přednášky jsme doslova hltali a zkouška u něho, to byl svátek. Zmiňuji ho tady proto, že my studenti jsme s ním vedli dlouhé diskuse o vývoji společnosti, o roli politiků. Z nich mně utkvěla v paměti jeho výstraha, abychom si v životě dali pozor na ty, kteří slibují skvělou budoucnost (viz premiér Fiala), respektive mluví hlavně o budoucnosti. Tehdy nám pan profesor, pozdější děkan filozofické fakulty, dovozoval, že takovým politikům jde především o oklamání lidí a o uchopení moci. Musím konstatovat, že jsem si na pana profesora v životě mnohokrát vzpomněl, naposledy minulý týden při projevu premiéra Fialy. Leč jenom ze slov, vzletných frází a slohových cvičení vládního programu se dlouho žít nedá. Jsem o tom přesvědčen. Je otázka času, kdy média budou muset opustit ideologii a nadšení z nové vlády, respektive nahrazení premiéra Andreje Babiše (27 %) Petrem Fialou (10 %) a dát prostor odborníkům. To pak bude mazec.
Psali jsme:
Hraje podle vás nějakou roli v tom, co vláda v souvislosti se zemědělci chystá, Agrofert? A jestli, tak jakou?
Hraje roli zástupnou, pokračují každodenní ataky v rámci programu „Antibabiš“, protože žádný jiný program podložený čísly, definovanými cíli a metodami jejich dosažení Fialova vláda nemá. V případě resortu zemědělství jde o ideologickou záležitost ne nepodobnou třídnímu boji, který se prolínal celým obdobím minulého režimu. Nyní je oním „třídním nepřítelem“, soupeřem, zemědělský podnik, právnická osoba, kterou je třeba rozložit.
Dovolte několik statistických čísel o současné struktuře českého zemědělství:
Právnické osoby obhospodařují 2,45 milionu hektarů zemědělské půdy, to je 69,5 %, přičemž průměrná výměra jednoho závodu činí 477,6 hektarů. Máme u nás 516 zemědělských družstev, 3445 spol. s r.o., 741 akciových společností. Z tohoto jednoduchého výčtu každý vidí, že Agrofert je jenom zástěrka, páteř českého zemědělství je jinde.
Pojďme ale dál. Fyzické osoby, je jich 42 037, obhospodařují 1,07 milionu hektarů zemědělské půdy, respektive 30,5 % a jejich průměrná výměra činí 25,5 hektarů.
A teď to nejdůležitější. První skupina, právnické osoby drží rozhodující stavy hospodářských zvířat, absolutní majoritu – 91 % dojnic, 95 % prasat, 94 % drůbeže. A toto chce nová vláda ničit. Znovu opakuji, pokládám takovou politiku za amatérismus a za její dopady by měli konkrétní vládní činitelé nést zodpovědnost.
Mimochodem, z některých míst zaznívá určité rozčarování nad tím, jakým způsobem některá média informovala o nedávné akci zemědělců. Zmínil to například předseda představenstva Agrární komory Chrudim Jaroslav Kopista, který také porovnal, jaký prostor v médiích dostala akce „antivaxerů“ a jaký právě akce zemědělců. V tomto směru zmiňuje u zemědělců určité „znevýhodnění“. Jak to vnímáte vy?
Úplně stejně jako pan Kopista, který těžko nese jakým způsobem o našem stavu, není to jenom úterní demonstrace organizovaná Agrární komorou a Zemědělským svazem, informují domácí média. Musím doplnit, že jeho rod pracuje na půdě nepřetržitě od roku 1629 a Jaroslav Kopista je čistý soukromý rolník, který má k půdě a k zemědělství hluboký vztah. Ale abych nebyl jenom negativní, tak musím ocenit výbornou práci právě Parlamentních listů, které demonstraci informačně a reportážně pokryly velmi dobře. Dokonce se na adresu Parlamentních listů šíří názor, že v dnešní mediokracii, řekl bych mediální mafii, zaujímají podobné místo jako Svobodná Evropa v dobách světa rozděleného „železnou oponou“. Myslím si, že to je docela výstižné srovnání. Třeba když jsem minulé úterý jel večer z demonstrace, tak jsem ve zprávách Českého rozhlasu nezaznamenal o naší akci před Strakovkou jediné slovo, což určitě není náhoda.
„Trh s potravinami je ze 75 % ovládán 11 obchodními řetězci, které nevybíravými způsoby tlačí na české dodavatele a zároveň preferují zahraniční dodávky, např. vepřové maso,“ uvádí také Kopista a dále v textu, který zveřejnily PL, dodává: „Zřejmě někomu vyhovuje dovážet k nám vepřové ze Španělska a případných jiných vzdálených destinací, třeba přes celou EU. Tento stav je obzvláště pikantní v dnešní době, která řeší při každém sebemenším kroku uhlíkovou stopu.“ Co na to říct?
Abych odpověděl konkrétně, nic jiného než dovážet k nám vepřové ze Španělska, nám totiž nezbývá. Když vezmeme jeho produkci v tunách živé hmotnosti, tak v roce 1990, kdy jsme byli na vrcholu, tak ho tato malá země vyprodukovala 763 tisíc tun a v roce 2020 už jenom 294,6 tisíce tun. Zatímco my živočišnou výrobu postupně likvidujeme a u prasat přijde za minulý a nadcházející letošní rok další propad z důvodu těžké ztrátovosti odvětví, tak země staré evropské patnáctky několikanásobně živočišnou produkci zvyšovaly. Španělsko se speciálně vypracovalo ze země nesoběstačné ve vepřovém mase v zemi výrazně exportní, neboť to dotáhlo na soběstačnost 340 %! No a v prostředí společného a volného trhu EU je výsledek pro nás jasný a na uhlíkovou stopu nikdo ani nevzdechne.
Mluvíme o tom, jaký by to, co vláda chystá, mělo dopad na zemědělce. Jaký to ale bude mít dopad na „běžné“ lidi?
Podívejte, já pocházím z malé osady na Vysočině a můj rod je spjat s půdou od roku 1520. Tatínek, narodil se 1898, vedl hospodářství už od 17 let, kdy mu zemřel otec a on byl nejstarší ze šesti sourozenců. Dobrovolně nuceně jsme vstupovali do JZD v roce 1956, ve kterém pak pracoval ve stavební skupině – stavěl se kravín, vepřín, dílny, polní cesty. Mohu říct, že na družstevním pracoval stejně poctivě jako před tím na svém, zkrátka měl rád půdu, svoji zemi, lidi a mně vštípil do života jednoduchý základ: „K národu patří jazyk, kultura a půda“.
Co touto niterní vzpomínkou chci říct? Nic víc než to, že k našemu stavu, k zemědělství, patří určitá společenská atmosféra úcty, sounáležitosti a uznání jeho místa ve společnosti. Taková, s jakou jsem se setkával na každém kroku na své téměř měsíční cestě za poznáním agrární soustavy USA v roce 1991. Taková atmosféra u nás chybí, roky útoků, štvaní a zesměšňování zemědělských podniků (zemědělských družstev) udělaly svoje, žijeme a cítíme se v takřka nepřátelském prostředí lží, nepodložených obviňování a nová vláda znovu takříkajíc přikládá pod kotel. Takže pokud tento premiér, tento ministr zemědělství se svým „vychýleným kyvadlem“ vydrží, pokud se s námi nebudou bavit a protlačí silou svoji nepromyšlenou zemědělskou politiku založenou na averzi a ideologii, tak to nedopadne dobře – přijde útlum, další snížení potravinové soběstačnosti, oproti českým potravinám nižší kvalita těch dovážených a ceny zcela v rukou zahraničního obchodního velkokapitálu.
Psali jsme:
autor: David Hora
